Danit chytřeji. Přichází série Czech Tax Papers
Aktualizováno: 17. 10.
Podoba daňového systému má klíčový dopad na blahobyt společnosti a ovlivňuje životy všech lidí. Primárním cílem daní je získat zdroje pro financování veřejných služeb a transferů. Debata o veřejných příjmech a formě zdanění se proto zpravidla redukuje na otázku, zda danit více, či méně. Ekonomické teorie a výzkum přitom ukazují, že se můžeme danit i lépe, nebo hůře. Daňový mix může podporovat či omezovat regionální rozvoj, sociální mobilitu, zdravotní prevenci či šedou ekonomiku.
Stojíme před řadou výzev, které s daňovým mixem souvisí, do české debaty o něm se však dostávají omezeně. Jmenujme stagnaci ekonomicky chudších regionů, náklady zdravotnictví spojené s nedostatečnou prevencí, omezení trhu práce a využití lidského kapitálu kvůli malé zaměstnanosti rodičů i zelenou transformaci. Chybí dlouhodobý plán, jak by měl daňový systém vypadat, aby pomohl Česku těmto výzvám čelit.
PAQ Research ve spolupráci s ekonomy (CERGE-EI a další), adiktology a dalšími výzkumníky připravil sérii výzkumů Czech Tax Papers s cílem nedostatek české diskuse o daních napravit. V letech 2023 až 2025 připravíme analytické podklady k většině potřebných daňových reforem v Česku. Budou obsahovat rešerši odborné literatury, příklady zahraniční praxe, doporučení mezinárodních institucí (např. OECD, WHO) i základní vyhodnocení a návrhy pro implementaci v Česku.
Vycházíme z přesvědčení, že pro udržitelnost veřejných rozpočtů je třeba navrátit výběr daní a odvodů na úroveň z roku 2020 – tedy až o 150 miliard ročně v tehdejších cenách, o které veřejné rozpočty přišly kombinací nepromyšlených změn. To by zároveň znamenalo přiblížení složené daňové kvóty okolním zemím (tax-to-GDP ratio je v Česku 36,0 %, průměr EU je 41,6 %).
Graf: Zdanění v ČR je relativně nízké, obzvlášť zdanění kapitálu domácností
Zdroj: Eurostat. Zpracování: PAQ Research
Tato politická a ekonomická výzva představuje zároveň možnost reagovat na problematická specifika českého daňového mixu, mezi které podle mezinárodních organizací (OECD, Eurostat) a dalších ekonomických analýz patří:
Stále mírně nadprůměrné celkové daňově-odvodové zatížení zaměstnanecké práce: 53,6 % výběru daní a odvodů oproti unijnímu průměru 51,4 %.
Malá progrese daní z příjmu a relativně vysoké daňově-odvodové zatížení nízkopříjmových pracujících. To je důsledkem souběhu několika faktorů:
Práce je zatížena především pojistnými odvody (sociální, zdravotní), u kterých chybí prvky progrese.
Omezená progrese daňových sazeb a hranice odvodů sociálního pojistného snižující mezní odvodovou sazbu od 4násobku průměrné mzdy.
Nepřevoditelnost slevy na poplatníka do bonusu, což efektivně omezuje její čerpání u méně placených částečných úvazků či v kombinaci s jinými slevami nepřecházejícími do bonusu.
Existence selektivně čerpatelných odpočitatelných položek v dani z příjmu na produkty (hypotéky, spoření a další finanční produkty), které využívají především vysokopříjmové domácnosti.
Degresivita danění osob samostatně výdělečně činných (PAQ Research 2023).
Popsané nedokonalosti v danění fyzických osob mají řadu důsledků, mezi které patří
Omezený přínos z práce u nízkopříjmových osob, který je dále omezen díky ztrátě dávek při rostoucím pracovním příjmu (Mezní čistý příjem z výdělku z navýšení superhrubé mzdy o 1 000 Kč je u nízkopříjmového zaměstnance čerpajícího příspěvek na živobytí a příspěvek na bydlení jen cca 160 kč.)
Relativně vysoké zatížení práce v chudších regionech ČR (negativní dopad na kupní sílu)
Velmi malý výběr z daní z nemovitostí a majetku (1 % z vybraných daní vs. 6 % v OECD), které navíc nereflektuje tržní ceny nemovitostí či nájmů, zatěžuje vlastníky v chudých regionech a přispívá k volatilitě cen nemovitostí a mezigeneračním nerovnostem (mladší generace jsou zatíženy vysokým daněním práce a již omezenou přístupností nemovitostí, jejichž vlastnictví je zatíženo minimálně).
Výjimky a nízké zdanění některých typů alkoholu. Absentující daň ze slazených nápojů, která existuje ve více než 50 zemích světa. Daňový systém tak nereflektuje negativní externality v oblasti zdraví, a navíc přichází o výběr v řádu desítek miliard v danění „neřestí“.
Velký rozdíl mezi zatížením OSVČ a zaměstnanci. Příjem z daní a odvodů OSVČ je cca poloviční proti EU (2,7 vs 5,1 % výběru), a to při výrazně nadprůměrném zastoupení OSVČ na pracovním trhu.
V rámci korporátních daní absentující politiky podporující ekonomický růst a inovace (např. zrychlené či nadhodnocené odpisy výdajů na vědu a výzkum a dalších pro-růstových výdajů).
Zatím vyšlo
Jak na reformu zdanění zaměstnanců. IDEA a PAQ ověřují návrhy politiků a přináší vlastní varianty (26. 4. 2022)
Daně narostou všem zaměstnancům podobně. Dlouhodobě na reformách vydělají vysokopříjmoví (22. 5. 2022)
Vládní reforma OSVČ dopadá převážně na nízkopříjmové. Revizi potřebují paušály a paušální daň (29. 5. 2023)
Nadměrné pití stojí Česko desítky miliard. Pomoci mohou i chytřejší daně (4. 10. 2023)
Jak danit slazené nápoje. Dobrý design vybere miliardy, sníží obezitu a administrace moc nestojí (17. 10. 2023)