Nadměrné pití stojí Česko desítky miliard. Pomoci mohou i chytřejší daně

Češi vypijí nejvíc alkoholu ze zemí Evropské unie. Daňové příjmy z alkoholu přesto patří mezi zeměmi EU a OECD mezi podprůměrné. Společenské náklady nadměrného pití se pohybují mezi 35 až 57 miliardami korun ročně, ať už jde o zátěž zdravotního a sociálního systému či sníženou produktivitu. PAQ Research v nové studii popisuje hlavní nedostatky ve zdanění alkoholu a přináší datově podložený návrh reforem. Stojí na omezení výjimek, mezi něž patří nulové zdanění tichého vína, sblížení dnes nesrovnatelného efektivního zdanění alkoholu v různých typech nápojů, motivaci výrobců k snižování obsahu alkoholu a automatické valorizaci spotřební daně, aby její reálná hodnota neklesala v čase. Počítá i s výhodnějším režimem pro malé vinaře a pivovary. Dvě navrhované varianty se liší v míře zdanění alkoholu v pivu, víně a cideru vůči alkoholu v lihovinách. Kromě snížení části společenských nákladů by reforma ročně přinesla 12 až 17 miliard korun státnímu rozpočtu. O část těchto zisků lze například snížit zdanění nízkopříjmové práce. Celou studii stahujte jako PDF.

Nadměrná konzumace alkoholu zkracuje dožití Čechů o jeden rok a padne na ni 2,5 % všech zdravotních výdajů. Zvýšená kriminalita, dopravní nehody či snížená produktivita práce odpovídají každoročně dalším miliardám. Celkové roční náklady spojené s nadměrným pitím vychází na 35 až 56,6 miliard korun ročně. Nákladům neodpovídá výběr spotřebních daní (včetně DPH ze spotřebních daní), který u alkoholu činí jen 17,6 miliard.

“Společenské náklady nemocí může efektivně snižovat chytrá daňová politika. Hodně by pomohla českému zdravotnictví, které má největší potenciál zlepšení zdraví a také úspor právě v prevenci. Do ní patří i cenová politika, se kterou však dosud systematicky nepracujeme. Návrh PAQ Research to mění,“ říká lékař a ekonom Pavel Hroboň, který vede pracovní skupiny Zdraví v Národní ekonomické radě vlády (NERV). Aktuální studii jako odborník připomínkoval.

Graf: Češi vypijí nejvíc čistého alkoholu ze zemí EU

Češi v průměru ročně vypijí 14,5 litru čistého alkoholu na osobu starší 15 let. Jak ukazuje vývoj konzumace během covidu-19, jen menšinu lze připisovat turismu. Nejvíc ze všech unijních zemí pijí zdejší muži i ženy. Celková spotřeba se drží na stabilní úrovni. Přibližně polovina čistého alkoholu připadne na pivo, čtvrtina na víno a cidery a zbývající čtvrtina na lihoviny. V posledních letech pozvolně klesá podíl piva, zatímco podíl vína a cideru stoupá.

Graf: Spotřeba litrů alkoholu – podle typu nápoje

“Závažné dopady na zdraví lidí i celou společnost má hlavně nadměrné užívání alkoholu, ačkoliv, a to je třeba zdůraznit, zdravotní rizika existují při jakémkoliv způsobu konzumace a žádné zcela bezrizikové užívání alkoholu zkrátka neexistuje. Cenová politika není jediným nástrojem jak ovlivnit spotřebu alkoholu u nás, patří však rozhodně mezi nejdůležitější. Potvrzují to mnohé zahraniční studie i experimenty u nás – cena ovlivňuje poptávku po alkoholu. Platí přitom, že škodlivý je alkohol ve všech alkoholických nápojích, čemuž by měla každá reforma, která má mimo fiskálního cíle také cíl zlepšit zdraví veřejnosti odpovídat,” popisuje Miroslav Barták, z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze, který se výzkumu užívání alkoholu u nás dlouhodobě systematicky věnuje.

Alkohol v čase zlevňuje

Danění alkoholu v Česku trpí řadou nedokonalostí. Mezi hlavní patří nulová spotřební daň na alkohol v „tichých” vínech, kam patří nešumivá vína a většina ciderů. “Nulová daň bývá vykládána jako podpora českých vinařů. Ovšem až 70 procent zdejší spotřeby dělají dovozová vína, z nichž zejména maďarská, španělská a slovenská bývají výrazně levnější než ta česká. Spotřební daň je vázána na litr vína, takže její absence výrazně pomáhá nejlevnějším nekvalitním vínům, která jsou spojená s rizikovou konzumací. ” popisuje jeden z autorů studie sociolog Daniel Prokop.

Mezi slabiny patří také nízké a dekádu nezvyšované danění alkoholu v pivu. Efektivní zdanění alkoholu v pivě je dnes zhruba na úrovni ¼ alkoholu v lihovinách.

Graf: Vývoj spotřební daně

Třetí problém představuje i absence automatické valorizace spotřebních daní, jejichž reálná hodnota klesá v čase. Alkohol se proto stává cenově dostupnější. V roce 2018 byl alkohol v Česku celkově víc jak dvakrát dostupnější než v roce 2000. Predikce v grafu výše ukazuje, že ani změny, které jsou součástí vládní balíčku, tento trend nezmění.

Vládní návrh nadměrné pití neřeší

Vláda počítá s úpravou daní z alkoholu ve svém konsolidačním balíčku. Chystá zvýšení spotřební daně z lihu, což zdraží alkohol v lihovinách. To však z pohledu snižování společenských nákladů není dostatečné řešení. „Zdražení lihovin může motivovat rizikové konzumenty k přechodu na méně zdaněné pivo a nedaněné víno, ve kterých je čistý alkohol výrazně levnější. To potvrzuje i trend z posledních let, ve kterých podíl čistého alkoholu vypitého ve víně pozvolně stoupá. Vliv na celkovou spotřebu čistého alkoholu proto bude pravděpodobně minimální, neklesnou tedy ani společenské náklady,” říká ekonom PAQ Research Jakub Komárek.

Zadruhé vláda plánuje přesun piva konzumovaného v restauraci do vyšší sazby DPH. To povede k částečnému přiblížení daňové zátěže točeného piva a lihovin. Opatření míří na nejčastější zdroj alkoholu Čechů, a tak má potenciál snížit spotřebu čistého alkoholu. Efekt ale bude pravděpodobně limitován charakterem daně. DPH závisí na ceně produktu, takže motivuje uživatele k náhradě za levnější točená či lahvová piva.

Efektivní cesta: spotřební daň

Mezinárodní expertní doporučení a zkušenosti ukazují, že v oblasti závislostí by se mělo danit především to, co je nezdravé. V našem případě jde o alkohol (ethanol) v nápojích. Nejefektivnější cestu představuje spotřební daň na litr alkoholu. Zdražuje produkt v závislosti na koncentraci alkoholu (X Kč na jednotku alkoholu), a to nezávisle na ceně produktu.

„Spotřební daň vede k vyššímu procentuálnímu zdanění levných produktů s vysokou koncentrací alkoholu. Právě ty bývají spojené s rizikovým pitím. Daň cílená na obsah alkoholu motivuje spotřebitele, aby kupovali nápoje s nižším obsahem alkoholu. A motivuje i výrobce, aby snižovali podíl alkoholu ve svých produktech,” vysvětluje ekonom Komárek.

PAQ Research přichází se dvěma návrhy. Oba nechávají stávající danění lihu, liší se ve zvýšení spotřební daně na pivo, víno a cidery. V obou případech zůstávají pod úrovní lihovin, pro což existuje řada důvodů (viz studie). “Zrovnoprávňuje” ale efektivní danění alkoholu v těchto méně koncentrovaných nápojích a vyrovnává extrémní nerovnosti proti danění lihu.

V maximální variantě je efektivní sazba na 1 l čistého alkoholu v méně koncentrovaných nápojích na úrovni 80 % zdanění alkoholu v lihovinách:

• sazba pro víno a jiné fermentované nápoje s koncentrací alkoholu nad 8,5 % ve výši 35,5 Kč/l
• sazba pro víno jiné fermentované nápoje s koncentrací alkoholu do 8,5 % ve výši 26,6 Kč/l
• sazba pro cidery a jiné fermentované nápoje s koncentrací alkoholu do 5,5 % ve výši 12,8 Kč/l
• základní sazba pro pivo ve výši 0,28 Kč/l za každý 0,1 % alkoholu v nápoji. Návrh obsahuje změnu výpočtu sazby. Nově by byla závislá na koncentraci alkoholu v pivu, nikoliv na mladině jako dosud. Piva s obsahem do 0,5 % alkoholu zůstanou osvobozena.
• očekávaný extra daňový výnos: 17,4 mld. Kč

V minimální variantě je efektivní sazba na 1 l čistého alkoholu v méně koncentrovaných nápojích byla na úrovni 60 % zdanění alkoholu v lihovinách.

• sazba pro vína a jiné fermentované nápoje s koncentrací alkoholu nad 8,5 % ve výši 26,6 Kč/l
• sazba pro vína a jiné fermentované nápoje s koncentrací alkoholu do 8,5 % ve výši 18,1 Kč/l
• sazba pro cidery a jiné fermentované nápoje s koncentrací alkoholu do 5,5 % ve výši 9,6 Kč./l
• základní sazba pro pivo ve výši 0,21 Kč/l za každý 0,1 % alkoholu v nápoji. Návrh obsahuje změnu výpočtu sazby. Nově by byla závislá na koncentraci alkoholu v pivu, nikoliv na mladině jako dosud. Piva s obsahem do 0,5 % alkoholu zůstanou osvobozena.
• očekávaný extra daňový výnos: 12,4 mld. Kč

Graf: Vývoj sazeb spotřebních daní – minimální varianta PAQ

Poznámka: pro roky 2024–2026 počítáme s růstem mezd o 6 %. Zdroj: Celní správa; ČSÚ, 2023c, 2023e; ČNB, 2023. Zpracování: PAQ Research

Graf: Modelace zdražení vína

Poznámka: Zatímco levné krabicové víno při ceně 33 Kč (a 100% propsání spotřební daně do ceny) by zdražilo až o 81 %, 1,5 dcl vína v kavárně o ceně 70 Kč a (a 100% propsání spotřební daně do ceny) by zdražilo „jen“ o 6 %.

Jak nezatížit malé vinaře a pivovary

Obě varianty PAQ návrhu obsahují nižší sazbu spotřební daně (50 %) pro menší vinaře a výrobce ciderů (do objemu 1000 hl ročně).

To potenciálně pomáhá malým českým vinařům na rozdíl od nulové spotřební daně, z které mají zisk i zahraniční velkovýrobci a specificky výrobci levných nekvalitních vín. Navrhujeme také pro nejmenší vinaře (do objemu 100 hl) zavést jiný – deklarativní – režim správy daně, který omezí administrativu spojenou s daňovými sklady.

Návrh počítá i s uchováním nižší sazby pro malé pivovary (50 % pro ty nejmenší). “Cenu dražších craftových piv z minipivovarů, které nejsou hlavním zdrojem rizikové spotřeby, by reforma zvýšila o malé jednotky procent. Nejlevnější průmyslově vyráběná od často nadnárodních velkovýrobců by zatížila víc,” vysvětluje Prokop s tím, že cílem opatření je zatížit více rizikovou spotřebu a omezit ekonomické dopady na lokální mikrovýrobce.

Reforma zároveň navrhuje určovat výši spotřební daně podle procent alkoholu v pivě. To může motivovat výrobce ke snižování přítomnosti alkoholu víc než současný systém, v němž se počítá daň podle stupně piva (procento hmotnostních extraktu původní mladiny).

Další opatření

Jednorázová úprava spotřební daně by nicméně neměla být jediným nástrojem, jak snižovat negativní dopady alkoholu. Výzkumníci také doporučují automatickou valorizaci sazeb spotřebních daní, která bude z poloviny zvyšována o růst indexu spotřebitelských cen (inflaci) a z poloviny o růst mediánu hrubé mzdy.

Otevřít by se měla také diskuze o potřebnosti minimální jednotkové ceny, která platí za velmi účinnou cestu ke snižování nadměrného pití. V praxi to znamená, že jakýkoli nápoj obsahující např. 10 g alkoholu nemůže být prodáván pod určitou maloobchodní cenou – např. 25 Kč. Toto opatření se v poslední době zavádí ve stále větším počtu zemí, v Evropě naposledy ve Skotsku, Walesu či Irsku.

Mezi další účinná opatření patří také omezení času prodeje alkoholických nápojů (jako je například běžné ve Slovinsku), důsledná kontrola věku, regulace reklamy či sponzoringu, přísnost na pití za volantem či psychoterapeutická podpora.

Jen jedna část daňového mixu

Danění alkoholu má pozitivní fiskální a zdravotní dopady. Je ale nutné pracovat s dopady spotřební daně na různé příjmové skupiny. Jde totiž o regresivní daň, která víc dopadá na nízkopříjmové. Simulace ukazují, že ačkoliv by nízkopříjmoví víc uzpůsobili svou spotřebu, relativní dopad na ně bude o polovinu vyšší než na vysokopříjmové.

„To by měly kompenzovat celkové úpravy v daňovém mixu, který podpoří nízkopříjmové jinými cestami. Může jít o vyšší progresi v danění práce a snížení zatížení nízkopříjmových či valorizace slev a přídavků na děti,” uzavírá ekonom Jakub Komárek. Reforma danění alkoholu tak může odblokovat řešení i dalších problematických částí českého daňového mixu.

Czech Tax Papers

Studie otevírá sérii Czech Tax Papers, jejímž cílem je přinášet analytické podklady k většině potřebných daňových reforem v Česku.

V každé ze studií vyhodnocujeme návrhy v rámci daného segmentu danění i jejich celkových dopadů.

Reforma zdanění alkoholu