Vysokopříjmovým daňové škrty pokryly nárůst výdajů na bydlení. Chudší “doplácejí” téměř 1 500 korun

Nerovný vývoj posledních let mohla vyvážit chytřejší reforma zdanění zaměstnanců.

Kombinace změn danění příjmů z posledních let a růstu cen bydlení dopadá výrazně lépe pro domácnosti s vyššími příjmy. Průměrná domácnost z vyšší příjmové poloviny bude i po přijetí vládního balíčku platit na dani o 4 tisíce korun méně než před zrušením superhrubé mzdy. To jim pokryje nárůst výdajů za bydlení, které jim vzrostly o necelých 3 400 korun. Bilance chudší poloviny domácností je zřetelně horší. Na kombinaci změn dani v příjmu ušetří jen 1 650 korun, výdaje na bydlení jim přitom narostly skoro stejně jako bohatším. V součtu končí zhruba 1 500 korun v mínusu. Nerovný vývoj posledních let mohla vyvážit chytřejší reforma zdanění zaměstnanců, která by zohlednila změny v roce 2020 i dopady inflace, jež silněji dopadá na chudší.

Ještě menší progrese

Kombinace změn v danění příjmů z roku 2020 a z letošního vládního balíčku nahrává zaměstnancům s vyššími příjmy. Zaměstnancům z nejvyšší příjmové pětiny zůstane ze mzdy i po letošní reformě o 3.600 korun měsíčně víc, než kolik by měli v systému z roku 2020. Nejchudší pětina zaměstnanců si v součtu polepší jen o necelých 300 korun.

Dopady vládní reformy modelujeme společně s ekonomy z think-tanku IDEA při CERGE-EI v nástroji TAX-BEN (na datech EU-SILC). V rámci letošního balíčku počítáme se zvýšením nemocenské o 0,6 procentního bodu, snížení hranice pro druhou sazbu daně, omezení slevy na nepracující manžela/ku a zrušení slevy na studenta. Dopady změn porovnáváme proti hypotetickému stavu, kdyby platil daňový systém z roku 2020. V něm došlo k výraznému snížení sazeb daně z příjmu a zvýšení slev na poplatníka při zrušení takzvané superhrubé mzdy.

Návrh z vládního balíčku má relativně plošný dopad na všechny příjmové pětiny, jak ukázala už naše minulá analýza. Oproti stavu před rokem 2020 omezuje již tak nízkou progresi v danění příjmů (viz návrhy OECD). Nereaguje tedy na skutečnost, že na zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmů vydělaly zejména vysokopříjmoví zaměstnanci. Jejich zatížení zůstane oproti roku 2020 výrazně nižší.

Bohatší mají lepší bilanci

Dopady daňových změn nově počítáme i pro celé domácnosti a doplňujeme o výdaje za bydlení, jak vzrostly od listopadu 2021. Data o výdajích čerpáme z panelového šetření Život k nezaplacení, společného projektu PAQ Research a Českého rozhlasu.

Náklady na bydlení absolutně rostly trochu víc u domácností s vyššími příjmy. Rozdíl ale není velký – inflace cen energií postihla všechny domácnosti. Daňové změny mezi roky 2020 a 2024 zároveň pomáhají zejména domácnostem s vyššími příjmy.

“Celkovou bilanci – rozdíl mezi nárůstem čistých příjmů díky změnám v danění zaměstnanců a nárůstem cen bydlení – má proto horní polovina domácností o dost pozitivnější. Naopak chudší polovina domácností končí v záporných číslech. Náklady na bydlení jim vzrostly výrazně víc, než o kolik jim klesly daně oproti stavu před rokem 2020. Výsledný rozdíl mezi horní a dolní polovinou dělá téměř 2 100 korun,” popisuje sociolog Michael Škvrňák.

Bilanci ukazuje následující graf. V něm rozdělujeme domácnosti podle příjmu.

Domácnosti z horní příjmové poloviny:

  • na změnách danění zaměstnanců od roku 2020 vydělávají v průměru 4 010 korun měsíčně (součet navýšení čistých příjmů všech zaměstnanců v domácnosti)
  • náklady na bydlení (energie, nájmy, hypotéky, poplatky) jim v průměru od roku 2021 narostly o 3 390 korun měsíčně
  • v součtu jim disponibilní příjmy po zaplacení bydlení vzrůstají průměrně o 620 korun

Domácnosti z dolní příjmové poloviny:

  • na změnách danění zaměstnanců od roku 2020 vydělají v průměru 1 648 korun
  • náklady na bydlení jim v průměru narostly o 3 125 korun měsíčně
  • v součtu jim disponibilní příjmy po zaplacení bydlení klesají o 1 477 korun
Poznámka: Dopad daňových změn v daném typu domácnosti jsme spočítali jako násobek změny daně pro jednotlivce v dané kategorii a průměrného počtu pracujících osob v dané kategorii domácností. Z výpočtu jsme vyloučili domácnosti tvořené pouze seniory, kterých se změna daně z příjmu fyzických osob netýkají.

V bilanci horní a dolní poloviny domácností vidíme rozdíl 2 097 korun.

“Celkově nerovnosti narostly ještě více,” podotýká sociolog Daniel Prokop. “Analýza počítá jen efekt změn danění příjmu zaměstnanců při dnešních příjmech a vývoj nákladů na bydlení. Pomíjí další daňové změny z let 2021 a 2022, které pomáhají též vysokopříjmovým. Jde o takzvanou paušální daň OSVČ či zrušení daně z nabytí nemovitosti. A nezohledňuje vývoj růstu příjmů v posledním roce, který byl minimálně podle našich dat trochu vyšší u bohatších domácností,” vysvětluje Prokop.

Bydlení se prodražilo víc domácnostem s dětmi

V bilanci můžeme zohlednit i děti. Domácnostem s dětmi narostly výdaje za bydlení víc než těm bez dětí. Domácnosti s dětmi s příjmy pod medián vzrostly výdaje o 519 korun oproti chudším domácnostem bez dětí. Rozdíl mezi domácnostmi s dětmi a bez dětí z horní poloviny dělá dokonce 1 244 korun. Rodinám s dětmi na druhé straně zbývá víc v čistých příjmech oproti stavu před daňovými změnami mezi roku 2020 a 2024.

Celková bilance vypadá následovně:

  • Příjem nad medián, bez dětí: +765 korun
  • Příjem pod medián, bez dětí: -1 640 korun
  • Příjem nad medián, s dětmi: +164 korun
  • Příjem pod medián, s dětmi: -1 371 korun
Poznámka: Dopad daňových změn v .daném typu domácnosti jsme spočítali jako násobek změny daně pro jednotlivce v dané kategorii a průměrného počtu pracujících osob v dané kategorii domácností. Z výpočtu jsme vyloučili domácnosti tvořené pouze seniory, kterých se změna daně z příjmu fyzických osob netýkají.

Dopady mohly být vyváženější

Dopady daňových změn od roku 2020 i vysoké inflace mohla vyvážit chytřejší reforma zdanění zaměstnanců. PAQ Research společně s IDEA při CERGE-EI připravil návrh varianty, která by přinesla víc peněz rozpočtu, zároveň snižuje vysoké zatížení nízkopříjmovým zaměstnancům. Velké zatížení vyhání část nízkopříjmových do šedé ekonomiky a vede k pracující chudobě, na kterou stát následně neefektivně odpovídá komplikovaným systémem dávek.

Varianta IDEA+PAQ by oproti vládnímu návrhu snížila zatížení chudší poloviny domácností. To se podepisuje i na bilanci vůči růstu cen bydlení. Nárůst nákladů na bydlení zůstává stejný, celková bilance by byla vyváženější. Rozdíl mezi bohatší a chudší polovinou domácností by klesl o 909 korun. Bilanci ukazuje následující graf.

  • Horní polovina by na změnách daní z posledních let průměrně vydělala 3 563 korun a její bilance by byla 173 korun
  • Dolní polovina by na změnách daní z posledních let průměrně vydělala 2 110 korun a její bilance by byla mínus 1 015 korun.

Při pohledu na domácnosti s dětmi a bez dětí, vidíme snížení zatížení hlavně chudší poloviny s dětmi. To je možné díky převodu slevy na poplatníka do bonusu a zvýšením slevy na první a druhé dítě.

Návrh IDEA+PAQ by tolik nezatížil nízkopříjmové, přesto rozpočtu přinesl 32 miliard korun, tedy víc než vládní návrh (19 miliard korun). Míru progrese v danění zaměstnanců by navýšil mírně nad úroveň roku 2020. Reagoval by tak na návrhy OECD i NERV, které doporučují zohlednit ve změnách daní nízkou míru progrese.

Graf: O kolik miliard více stát vybere na daních od jednotlivých příjmových skupin zaměstnanců

Zdroj: Model TAXBEN CERGE-EI na datech SILC 2022 (Český statistický úřad)

Inflace dopadá na chudší

Vládní balíček doporučení nicméně nezohledňuje, jak dokazuje i návrh na reformu systému OSVČ, která počítá zejména s navýšením minimálních odvodů. To zatíží hlavně nízkopříjmové živnostníky, kteří mají reálně vysoké náklady. Zvýhodnění vysokopříjmových OSVČ s nízkými náklady – a motivaci ke švarcsystému – návrh naopak neřeší.

Reformy tedy nezohledňují daňové změny z posledních let ani dopady inflace, která se promítá do růstu cen potravin a bydlení. Výdaje sice v absolutních číslech narostly o něco víc bohatším, relativně ale inflace dopadá silněji na chudší. Domácnosti z chudší poloviny – ať už s dětmi či bez – dávají za bydlení a nezbytné potraviny přes 60 procent příjmů, to je o 20 procentních bodů víc než domácnosti z horní poloviny.

Rodiny s dětmi z chudší poloviny dávají za bydlení 42 procent svých příjmů. “Před rokem a půl to bylo 28 procent, jde tedy o nárůst 14 procentních bodů. To je výrazně víc než u většiny ostatních skupin, u nichž procento narostlo o pět až šest procentních bodů,” uzavírá Prokop.


Posuňme společně Česko

Výzkumně přispíváme k zlepšování veřejných služeb a kvality života v Česku. Spoléháme na dárce, jako jste vy. Přidejte se k nám.