Dobře začlenit se zatím stihla polovina ukrajinských dětí. Potřebujeme dostupnější školky i kroužky
Intenzivnější by měla být i výuka jazyka.
Čtyři z pěti ukrajinských dětí a mladistvých mají od září zajištěné vzdělávání. Celková docházka se nadále mírně zvyšuje, prostor zůstává mezi předškoláky a mladistvými. Rychle se lepší znalost češtiny, téměř pětina dětí a mladistvých hovoří plynně česky. Přesto přetrvávají problémy s integrací do českých kolektivů, a to hlavně mezi staršími dětmi. Celkově není podle rodičů dobře začleněna polovina dětí. Potřebujeme zvýšit dostupnost předškolního vzdělávání, volnočasových aktivit a posilovat výuku češtiny na všech stupních vzdělávání. Celou studii s řadou doporučení stahujte jako PDF.
Zkušenosti uprchlíků se vzděláváním dětí ukazuje jedenáctý výzkum ze série Hlas Ukrajinců v Česku, kterou připravuje společnost PAQ Research ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR. Výzkum vychází z rozhovorů s N=751 domácnostmi uprchlíků z Ukrajiny, ve kterých žije celkem N=1203 dětí ve věku 3–17 let, z toho 232 ve věku MŠ, 797 ve věku ZŠ a 174 ve věku SŠ. Respondenti vypovídali o každém dítěti v domácnosti zvlášť. Dotazování probíhalo od 2. 6. do 22. 6. 2023. Studii podpořil UNICEF ČR ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR.
Výuka jazyka by měla být intenzivnější
Stěžejní pro úspěšnou integraci zůstává znalost češtiny. Za poslední tři měsíce se výrazně zlepšila. Na 59 procent dětí starších pěti let se v červnu domluvilo v běžných situacích, pětina hovoří plynně. Děti a mladiství se učí jazyk rychleji než dospělí.
Graf: Už 19 % dětí ve věku povinné školní docházky umí česky plynně
Nejlépe česky umí ti, co studují na českých středních, nejméně děti mezi třemi a pěti lety, z nichž vůbec česky nemluví 69 procent. To souvisí s nedostatečnou docházkou do mateřinek i skutečností, že se jazykové přípravy ve školkách odehrávají zpravidla jen v posledním povinném roce.
Výuka jazyka by měla být intenzivnější na všech úrovních. Celkem se intenzivně – alespoň hodinu denně ve škole či kombinací školy a kurzu – česky v červnu učilo jen 31 procent dětí.
“V novém školním roce bude důležité nadále vyučovat češtinu jako druhý jazyk. Ideální by bylo zavést ji pro cizince jako povinný předmět, což dnes neplatí. To vyžaduje mimo jiné víc lektorů češtiny jako druhého jazyka,” popisuje analytička PAQ Research Martina Kavanová.
Posílit výuku jazyka musíme i mimo školy. “Zejména potřebujeme širokou mimoškolní nabídku pro mladistvé, kteří nechodí do českých škol,” říká Kavanová.
Potřebujeme víc volnočasových aktivit
Integrace dětí do českého kolektivu roste pomalu. Dobře začleněná je zatím jen polovina dětí a mladistvých. Na 52 procent z nich není podle rodičů dobře začleněno do českých kolektivů a čtvrtina nemá žádné české kamarády. Čísla se za poslední tři měsíce změnila jen mírně.
Graf: U dětí do 14 let se integrace s delším pobytem v ČR zlepšuje, u starších od prosince stagnuje
Práci na integraci musíme posílit. Mezi ohrožené patří zejména mladí lidé, kteří jsou v Česku bez doprovodu příbuzného a nestudují českou školu. “Měli bychom je vyhledávat a poskytovat jim poradenství, psychosociální a terapeutické podporu či volnočasové aktivity,” říká socioložka Kateřina Šafářová.
Dostupnost volnočasových aktivit potřebujeme obecně navýšit. Téměř polovina dětí o ně má nadále zájem, ale neúčastní se jich. Největší překážku, jak víme z minulého výzkumu, představují finance.
Stát by měl podpořit instituce, které nabízí nízkoprahové aktivity, stejně tak přímo domácnosti, které mají zájem (voucherový systém). Podpora by se měla týkat i chudších českých dětí – až 20 procent českých rodičů v důsledku inflace omezovalo investice do rozvoje dětí.
Školky a zaměstnání rodičů
Školní docházka ukrajinských uprchlíků nadále mírně roste. Na základní školy chodí podle výpovědí rodičů kolem 90 procent dětí v příslušném věku. V mateřských a středních školách podíly nejsou zdaleka tak vysoké.
Do školek docházely v červnu dle deklarace rodičů dvě třetiny dětí mezi třemi a šesti lety. To je výrazně méně než u většinové populace, z níž dochází do mateřinky devět z deseti dětí.
“Docházka do školek a dětských skupin souvisí s tím, jestli rodiče dokážou najít práci, a jejich příjmy. Předškolní vzdělávání využívá pouze 51 procent materiálně deprivovaných domácností, mezi ostatními uprchlíky vidíme podíl výrazně vyšší – 71 procent,” popisuje socioložka Šafářová.
“Absence školky zároveň omezuje možnosti rodičů na pracovním trhu,” doplňuje Šafářová. “Potřebujeme proto informovat rodiče o volných kapacitách i možnostech, jak snížit platby za školné či stravné. Dlouhodobě musíme také zvyšovat celkovou kapacitu předškolního vzdělávání,” dodává.
Graf: Ze všech dětí od dvou let chodí do školky 56 %, pětileté do MŠ chodí už skoro všechny
Třetina chce na vysokou školu
Na české střední školy docházelo na konci školního roku až 53 procent mladistvých mezi 15 a 17 lety. To je výrazně víc než v březnu. Nárůst nicméně může být nadhodnocen, neboť sběr dat probíhal v době výsledků přijímacích zkoušek – část rodičů pravděpodobně uvedla, že jejich potomek už chodí na českou střední školu, byť na ni nastoupí až od září.
Graf: Rodiče 11 % dětí neví, zda děti někam nastoupí
I v integraci na české střední školy zůstává prostor pro zlepšení. Třetina mladistvých nadále studuje pouze na dálku na Ukrajině. Část mladistvých se na českou střední školu nedostalo.
“Stále potřebujeme odstraňovat bariéry pro přístup a ukončování středoškolského vzdělávání z důvodu nedostatečné znalosti českého jazyka na úrovni rodilých mluvčích. Patří sem nulté ročníky i úprava přijímacích a maturitních zkoušek,” popisuje odborník na vzdělávání Karel Gargulák.
Středoškolské vzdělání v Česku je důležité i kvůli pokračování na vysokou školu. Aktuálně studuje na českých vysokých školách mladí dospělí z 11 procent mladých dospělých domácností. Na 31 procent mladých Ukrajinců zatím nestudují, ale chtěli by.