Ukrajinské děti se učí rychle česky, i tak potřebujeme intenzivnější výuku jazyka
Zkušenosti uprchlíků se vzděláváním dětí ukazuje desátý výzkum ze série Hlas Ukrajinců v Česku.
Školní docházka mezi ukrajinskými uprchlíky s novým pololetím nevzrostla. Prostor pro zlepšení zůstává hlavně u předškolních dětí a mezi mladistvými. Do školek chodí pouze dvě třetiny dětí, rodiče zbývajících dětí mají méně často práci, a s tím souvisejí i nízké příjmy. Mladiství čelí hlavně jazykové bariéře u přijímacích zkoušek, přístup ke vzdělání jim musíme usnadnit. Znalosti češtiny postupně organicky rostou mezi všemi věkovými skupinami, nadále ale potřebujeme posilovat výuku jazyka. To vyžaduje i podporu volnočasových aktivit, které zůstávají stěžejní pro úspěšnou integraci.
Zkušenosti uprchlíků se vzděláváním dětí ukazuje desátý výzkum ze série Hlas Ukrajinců v Česku, kterou připravuje společnost PAQ Research ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR. Výzkum vychází z rozhovorů s N=864 domácnostmi uprchlíků z Ukrajiny, ve kterých žije celkem N=1200 dětí ve věku 3–17 let, z toho 269 ve věku MŠ, 768 ve věku ZŠ a 163 ve věku SŠ. Respondenti vypovídali o každém dítěti v domácnosti zvlášť. Dotazování probíhalo od 20. 2. do 2. 3. 2023. Studii podpořil UNICEF ČR ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR.
Účast ve vzdělávání s novým pololetím nevzrostla
Do českých škol chodí podobný podíl ukrajinských uprchlíků jako na konci roku. Základní školy navštěvuje 92 % dětí, střední školy 43 % mladistvých a do školek dochází dvě třetiny dětí mezi třemi a pěti lety.
Graf: Školní docházka v Česku a na Ukrajině
Docházka se nezvyšuje ani u mateřských škol, kde je snazší zapojení v průběhu školního roku. Dvoutřetinová účast ukrajinských dětí je výrazně nižší než u českých vrstevníků, kterých chodí na 90 %.
Využívání předškolní péče potřebujeme posílit. Výrazně totiž souvisí s tím, jestli si mohou rodiče najít práci. Školka nakonec souvisí i s příjmy. Mezi materiálně deprivovanými domácnostmi je dvakrát nižší účast ve školce než mezi ostatními uprchlíky.
“Obce by měly pomoci s informováním rodičů o tom, kde jsou volná místa v MŠ, úlohu mohou převzít i úřady práce. To ale musí jít ruku v ruce s rozšiřováním kapacit, ať už jde o rozšiřování mateřských školek či o cílenou podporu dětských skupin,” popisuje analytička PAQ Research Martina Kavanová.
Středoškoláci nepřecházejí z ukrajinských škol do českých
Zapracovat musíme i na docházce středoškoláků. Pouze českou střední školu studuje třetina mladistvých do 17 let. Desetina kombinuje českou a ukrajinskou výuku, 53 % studuje pouze na dálku na ukrajinských školách. Na 14 % mladistvých nemá výuku žádnou, část z nich už střední vzdělání dokončila.
Podíly zůstávají stabilní. Mladiství přitom často čelí bariérám v podobě přijímacích zkoušek nebo při zápisu do vyšších ročníků, kde naráží na omezené znalosti češtiny.
“Překážky v přístupu či dokončení vzdělávání bychom měli odstraňovat. Může jít o úpravu přijímacích zkoušek či maturity. Mladiství také zasluhují podporu při zápisech, nabídku jazykového vzdělávání či neformálních aktivit jako sport a umění. V neposlední řadě bude potřeba vzdělávací podpora pro ty, kteří se nedostanou na střední školu nebo chtějí vstupovat na pracovní trh, například formou rekvalifikací,” říká odborník na vzdělávání Michal Ostrý.
Znalost češtiny se za poslední tři měsíce značně zlepšila
Alespoň několika větami umí česky komunikovat 70 % ukrajinských dětí od 3 let, v běžných situacích se domluví 36 %. Čeština se zlepšuje u dětí všech věkových kategorií.
Graf: Znalost češtiny mezi dětmi různých věkových skupin
Potřebujeme přesto posílit výuku jazyka na všech úrovních. Češtinu jako druhý jazyk se učí 75 % žactva, které chodí do zdejších škol, většinou ale v nízké intenzitě (pod 5 hodin týdně). Intenzitu potřebujeme zvýšit.
“Vzhledem k důležitosti jazyka dává smysl prodloužit nárok na výuku češtiny jako druhého jazyka z aktuálních 12 na 24 měsíců od začátku pobytu. Zvážit bychom také měli, jestli by nemělo jít o povinný předmět pro cizince. Dnes ji mohou rodiče odmítat, školy pak nebudují dost kapacit a zdůvodňují nedostatečnou výuku češtiny jako druhého jazyka neochotou rodičů,” popisuje analytička Kavanová.
Graf: Výuka češtiny jako druhého jazyka (ČDJ) ve školách
Potřebujeme také nabídku mimoškolní výuky, jak pro školáky, tak pro ty, co nejsou zapsáni do českých škol. Intenzivnější výuka češtiny jako druhého jazyka zároveň vyžaduje odpovídající personální kapacity. To znamená dlouhodobé zvyšování počtu lektorů.
Méně než polovina dětí je dobře začleněná do českého kolektivu
Téměř 60 % dětí ve věku mezi 4 a 17 roky není podle rodičů dobře začleněno do českých kolektivů. Téměř třetina nemá žádné české kamarády. Čísla se za poslední tři měsíce prakticky neposunula.
Graf: Integrace do českých kolektivů u dětí 4+
Výrazně lépe jsou začleněné děti, které studují na českých školách a účastní se volnočasových aktivit. Na ně dochází 46 % dětí od 4 let, čtvrtina z těchto dětí se od konce roku obměnila, celková účast na kroužcích v podstatě nevyrostla. Bariérou jsou nejčastěji finance a nedostatečná znalost češtiny.
Podpora především skupinových volnočasových aktivit je důležitá vzhledem k začleňování do kolektivů a rozvoji jazyka. Dává smysl podporovat instituce, které kroužky či sporty nabízí, stejně tak přímo i domácnosti, které mají o aktivity zájem. Může jít třeba o systém voucherů, který už teď některé organizace nabízí.
Graf: Volnočasové aktivity a důvody neúčasti – domácnosti s dětmi od 4 let
Zvláštní pozornost zasluhují mladiství, kteří oproti mladším dětem zaostávají v míře integrace do kolektivů, i protože tady častěji nechodí do školy. Podpora jejich zapojení předchází dlouhodobému vyloučení.
Celou studii ke stažení najdete na začátku článku.