Práci v Česku už mají dvě třetiny uprchlíků. Většina stále pracuje pod kvalifikací

Hlavní bariérou pro získání lepší práce zůstává znalost češtiny a nedostupnost předškolní péče pro děti.

Téměř polovina ukrajinských uprchlíků se už domluví v běžných situacích česky a dvě třetiny z ekonomicky aktivních mají v Česku práci. Narostl i podíl nájemního bydlení, ve kterém už žije polovina uprchlíků, většina ostatních o něj má zájem. V řadě oblastí nicméně integrace zůstává za svým potenciálem. Většina uprchlíků stále pracuje pod svou původní kvalifikací, často v prekarizovaných podmínkách. Dvě třetiny uprchlíků žijí pod hranicí příjmové chudoby, nejvíce jsou ohrožené domácnosti s dětmi. Od července přitom klesla státní podpora, můžeme proto očekávat zhoršení situace. Hlavní bariérou pro získání lepší práce zůstává znalost češtiny a nedostupnost předškolní péče pro děti. Na oba problémy se musíme soustředit. Stejně tak na zlepšení systému podpory, který ve stávající podobě může motivovat k zatajování příjmů. Celou studii stahujte jako PDF.

Zkušenosti uprchlíků ukazuje jedenáctý výzkum ze série Hlas Ukrajinců v Česku, kterou připravuje společnost PAQ Research ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR. Výzkum vychází z rozhovorů s N=1425 domácnostmi uprchlíků z Ukrajiny, ve kterých žije celkem N=3789 uprchlíků včetně 1203 dětí ve věku 3–17 let. Dotazování probíhalo od 2. 6. do 22. 6. 2023. Výzkum podpořil UNICEF ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Studii podpořila i nadace 3WFoundation.

Malé příjmy a prekarizace

Práci v Česku má aktuálně 67 % ekonomicky aktivních uprchlíků. Podíl pracujících stabilně roste.

Přes polovinu uprchlíků však nadále pracuje v méně kvalifikované práci než na Ukrajině. Na 41 % jich pracuje dokonce výrazně pod kvalifikací. Stále se nedaří dostatečně využít pracovní potenciál. Čím dál víc Ukrajinců sice pracuje, ale na horších pozicích, než by mohli.

Graf: Podíl uprchlíků pracujících výrazně pod svou kvalifikací klesá jen velmi pomalu

Poznámka: A) N=661; Lidé, kteří měli na Ukrajině před válkou práci, uvedli svou profesi a současně pracují v ČR, B) N=660; Pouze lidé momentálně pracující v ČR z ekonomicky aktivních, kteří uvedli svou profesi a pracovali na Ukrajině před příchodem do ČR. C) N=566; Pracující v ČR, porovnání aktuální práce v ČR a práce na Ukrajině. Znění otázek: „Jakou práci jste vykonával(a) naposledy před odchodem z Ukrajiny? (Název práce, Co bylo náplní práce)“ & „Jakou práci nyní v Česku převážně vykonáváte? (Název práce, Co je náplní práce)“

Nekvalifikovaná zaměstnání znamenají řadu potíží. Dvě třetiny uprchlíků si vydělávají jen do 150 korun čistého na hodinu. Čtvrtina musí mít víc prací, aby se uživila. Třetina pracuje podle svých slov s nedostatečnou sociální a právní ochranou, tedy bez sociálního a zdravotního pojištění či dovolených. Celkově u víc než poloviny pracujících můžeme pozorovat alespoň dva znaky prekarizovaných či špatných pracovních podmínek, mezi něž patří i nestabilita či finanční stres.

Většina vnímá jako největší bariéru pro nalezení lepší práce znalost češtiny. “Důležitý potenciál proto nadále nabízí kurzy češtiny, které aktuálně navštěvuje jen třetina uprchlíků. V nové studii ukazujeme na příkladu Německa, že podíl může být mnohem vyšší. Kurzy mohou být nabízené žadatelům o práci i zaměstnavatelům. Zaměstnavatele může stát motivovat, aby výuku zprostředkovávali i během pracovní doby,” popisuje analytička Martina Kavanová. V běžných situacích se aktuálně domluví 44 procent uprchlíků.

Graf: 7 z 10 uprchlíků vnímá jako bariéru pro nalezení práce znalost češtiny

Poznámka: N=1247 (červen 2023), N=1984 (srpen 2022); Pouze ekonomicky aktivní. N=119 Ekonomicky aktivní s dítětem 0–3; N=594 ekonomicky aktivní s dítětem 6–13; N=661 ekonomicky aktivní a mají děti (pro školku a školu). Znění otázky: „Co by vám nejvíce pomohlo najít si v Česku práci podle vašich představ, pokud ji chcete?“. V červnu 2023 bylo nově dotazováno „Možnost hlídání dětí (0–3 roky)“ a Možnost hlídání dětí po škole (6–13 let)“.

Rozšířenou překážkou pro získání práce zůstává i nedostatek míst ve školkách a dětských skupinách a uznávání odborné kvalifikace. Na to se zaměřuje ze sousedních zemí hlavně Polsko.

Změny v podpoře přináší rizika

Pro integraci na pracovní trh je důležité i nastavení podpory, které se v červenci spolu s Lex Ukrajina V změnilo. Konkrétní dopady zatím vzhledem k sběru dat v červnu neznáme, design změn nicméně naznačuje řadu rizik. Pro zaměstnanost je důležité, že stávající nastavení může motivovat k zatajování příjmů.

“Do výpočtu humanitární dávky se počítá 100 procent příjmů domácnosti. Pokud legální příjem vzroste o 1 korunu, o 1 korunu klesne i dávka – a celkový příjem nestoupá. To demotivuje od navyšování legálních příjmů, stát na tom tratí v menších výběru daní a odvodů,” vysvětluje sociolog Daniel Prokop. Problém s demotivací můžeme řešit. “Stačilo by započítávat pouze část pracovního příjmu. Mohlo by jít o 70 procent pracovních příjmů, jako tomu je u českých domácností žádajících o podporu v hmotné nouzi,” navrhuje Prokop.

Humanitární dávku pobíralo v červnu přibližně 60 procent uprchlíků. Od července, kdy se mění parametry výpočtu, většina domácností pobírá podporu v mírně nižší výši.

Lex Ukrajina V bude mít dopad i na bydlení uprchlíků.

Překážka pro nájmy: peníze

Už 49 procent uprchlíků bydlí v nájemním bydlení, v březnu to bylo 39 procent. Aktuální podíl může být vyšší, neboť jde data před plnou platností Lex Ukrajina V. Po něm mají nárok na bezplatné bydlení po uplynutí prvních 150 dnů v Česku po udělení dočasné ochrany pouze lidé se statusem zranitelné osoby, mezi které patří především děti, osoby pečující o dítě do věku 6 let a senioři nad 65 let. Nepatří mezi ně pak další dospělé osoby v domácnosti nebo osoby pečující o děti starší 6 let.

Přestěhovat se nebo začít platit muselo během července okolo dvou třetin z necelých 70 tisíců uprchlíků, kteří podle oficiálních statistik žili ve státním humanitárním ubytování. Tyto změny dopadly na 10 až 14 procent všech uprchlíků.

Dalších 21 procent uprchlíků se týká změna v příspěvku solidárním domácnostem. Vyplácení příspěvku domácnostem, které uprchlíky ubytovávají, končí. Nově budou moci uprchlíci žádat o přispění na výdaje na bydlení v rámci žádosti o humanitární dávku. Ne všichni uprchlíci však tuto podporu obdrží, pro domácnosti poskytující ubytování je to méně jistý zdroj příjmů než dříve.

Potřebujeme podporovat přesun do běžného nájemního bydlení. Většina Ukrajinců o něj má zájem. Naráží ale na finanční bariéru: jak samotný nájem, tak složení kauce. “Měli bychom co nejdřív začlenit uprchlíky do standardního systému dávek státní sociální podpory, aby měli nárok na příspěvek na bydlení jako české domácnosti. Dobré bydlení patří mezi nejdůležitější předpoklady integrace,” říká socioložka Kateřina Šafářová.

Verbální útoky i diskriminace v bydlení

Aktuální nastavení podpory v součtu nepomáhá s řešením chudoby. Pod hranicí příjmové chudoby žije 68 procent uprchlíků. Mezi ohrožené patří hlavně domácnost s dětmi a senioři. Při výpadků příjmů by 45 procent domácností vystačily úspory na méně než měsíc.

Problém představuje také diskriminace, s jejíž nějakou formou se setkalo 64 procent dospělých uprchlíků. Nejčastěji při hledání bydlení (29 procent) a při hledání práce (21 procent). Verbální útoky se kvůli svému původu zažilo dokonce 57 procent uprchlíků.

Graf: 64 % uprchlíků se v ČR setkalo s diskriminací

Poznámka: N = 1425 (červen 2023). Pouze dospělí – hlavní respondenti za každou domácnost. Znění otázky: „ V jakých situacích jste se Vy či člen Vaší domácnosti v ČR setkal/a s diskriminací, protože jste z Ukrajiny?“

Celou studii s řadou doporučení máme na začátku článku.


Posuňme společně Česko

Výzkumně přispíváme k zlepšování veřejných služeb a kvality života v Česku. Spoléháme na dárce, jako jste vy. Přidejte se k nám.