Jak danit slazené nápoje. Dobrý design vybere miliardy, sníží obezitu a administrace moc nestojí

Nadměrná konzumace cukru přispívá k řadě civilizačních nemocí, jejichž léčba stojí miliardy korun ročně a snižuje produktivitu. Česko patří mezi země EU, kde je nadváha velmi rozšířená, zároveň se zde nadprůměrně pijí slazené nápoje. Efektivní zdokumentovanou cestu ke snížení spotřeby cukru a spojených rizik představuje zatížení slazených nápojů spotřební daní. V nové studii PAQ Research hodnotíme různé způsoby danění a navrhujeme tzv. polský model, ve kterém se daň váže na koncentraci cukru v litru nápoje. Ročně může přinést 2,7 miliardy korun rozpočtu a miliardy úspor zdravotních a sociálních nákladů. Zdanění by jen omezeně zasáhlo výrobce, kteří budou motivováni snižovat koncentraci cukru a prodávat neslazené nápoje. Neplatí přitom, že by zavedení daně bylo složité, ve Velké Británii stálo jen 2,4 procenta jejího ročního výběru. Celou studii stahujte jako PDF.

Česko v kvadrantu obezity a vysoké konzumace

Česko má třetí nejvyšší podíl dospělých lidí s nadváhou ze zemí v Evropské unii. Nadváha víc než 58 procent populace má výrazně negativní dopady na zdravotní a sociální systém a ekonomickou produktivitu. Podíl lidí s nadváhou či obezitou roste. Roli přitom hraje i konzumace cukru, kdy jeden z hlavních zdrojů představují slazené nápoje. V USA z nich pochází až čtvrtina zkonzumovaných cukrů, v Česku data chybí, můžeme ale předpokládat podobné trendy.

“Nadměrná konzumace cukru přispívá k obezitě, cukrovce, kardiovaskulárním nemocem, rakovině nebo špatnému stavu zubů. Spotřební daň na cukr proto představuje důležitý nástroj pro zlepšení zdraví a také úspor. Největší potenciál úspor pro české zdravotnictví spočívá právě v prevenci, do níž patří i daňová politika,” říká lékař a ekonom Pavel Hroboň, který vede pracovní skupiny Zdraví v Národní ekonomické radě vlády (NERV). Aktuální studii jako odborník připomínkoval.

Graf: Pití slazených nápojů vs. prevalence obezity

„Zavedení daně může být důležitým prostředkem pro snižování konzumace cukru i u dětí a mladistvých”, připomíná předseda České pediatrické společnosti prof. Jiří Bronský. Negativní dopady konzumace slazených nápojů v těchto věkových kategoriích přehledně zmapovala práce publikovaná Komisí pro výživu Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN), jejíž je Bronský předsedou.

Nápoje daní přes 50 zemí

Nejefektivnější intervenci ke snížení konzumace cukru, a tak i nákladů s ním spojených, představuje zdanění slazených nápojů. "Česká vláda říká, že chce danit to, co je nezdravé. Naše studie na zdanění alkoholických a slazených nápojů představují konkrétní možnosti realizace. Existují odlišné varianty zdanění slazených nápojů a my ukazujeme, které mohou mít nejvyšší efekt a Česko by je mohlo převzít," popisuje sociolog a člen NERV Daniel Prokop. Zahraniční zkušenosti ukazují, že po zavedení daně klesá spotřeba slazených nápojů o zhruba 15 procent.

Ve světě zavedlo daň v různých podobách přes 50 zemí, z čehož 12 zemí je evropských. Naposledy šlo o Chorvatsko (2020) a Polsko (2021). Studie PAQ popisuje systémy danění od Francie přes Velkou Británii po Polsko. "Všechny modely motivují výrobce ke snižování koncentrace cukru ve svých nápojích. Nicméně polský model má nejjemnější nastavení sazeb daně, a tak je nejúčinnější v motivování výrobců k snižování koncentrace cukru, zejména těch s velmi vysokou koncentrací. Právě snížení koncentrace cukru v nealkoholických nápojích je hlavní záměr této daně, přidružený daňový výnos je sekundární," říká ekonom PAQ Research Jakub Komárek.

Graf: Vliv daně na složení prodaných slazených nápojů

"Polský model" od PAQ

Výzkumná evidence ukazuje, že největší pozitivní efekt na veřejné zdraví má vázání spotřební daně na nezdravou složku. V našem případě jde o obsah cukru (a dalších škodlivých látek) v nápoji. Polský systém pracuje se základní sazbou na nápoje s jistou minimální koncentrací cukru a variabilním komponentem, který dále víc zatěžuje víc slazené nápoje. Tím pádem čím větší koncentraci cukru daný slazený nápoj má, tím je sazba daně vyšší.

Spotřební daň je každopádně lepší varianta než zvyšování DPH. To navrhovali Piráti, konsolidační balíček nakonec počítá s navýšením DPH pro všechny nealkoholické nápoje (včetně neslazených). "DPH víc zdražuje dražší nápoje, na což spotřebitelé reagují výběrem levnějších ale stejně slazených nápojů, často ještě horší kvality. A výrobci nejsou motivováni snižovat objem cukru," dodává Komárek.

"Polský model" od PAQ Research naproti tomu navrhuje:

• spotřební daň pro nápoje s hustotou cukru 50 g/l ve výši 3,4 Kč/l
• variabilní komponent ve výši 0,35 Kč/l za každých 10 g/l cukru nad základní hustotou 50 g/l
• spotřební daň pro nápoje obsahující alespoň jedno umělé sladidlo ve výši 1 Kč/l
• zakotvit v legislativě automatickou valorizaci sazeb o inflaci či medián růstu mezd

To by znamenalo, že například půllitr nápoje se 72 g cukru by tak byl zdaněn ve výši 2,225 Kč. Celkově dopady odhadujeme následujícím způsobem:

• Na základě zahraniční zkušenosti a předpokládané elasticity poptávky lze očekávat 10-20% snížení konzumace slazených nápojů, daň navíc motivuje výrobce ke snížení koncentrace cukru ve svých výrobcích.
• Okolo 2,7 mld. Kč ročně do rozpočtu (odhad zahrnuje pokles výběru DPH kvůli snížení spotřeby i odhadované náklady na výběr daně).
• Úsporou v řádech 80-90 mld. na zdravotních nákladech po dobu života současné populace (hrubá projekce z kanadské studie). Další úspory daň generuje ve snížení výdajů nemocenského pojištění, vyšší zaměstnanosti a vyšší pracovní produktivitě. Celkově lze tedy očekávat úspory v řádech vyšších jednotek miliard ročně.

Tabulka: Porovnání vládního návrhu a PAQ návrhu

Minimální administrativní náklady

Velkou obavou při zavádění daně ze slazených nápojů byly v minulosti administrativní náklady. “Informovali jsme se v Británii a zjistili, že zavedení daně stálo jen 2,4 procenta ročního výběru a roční provoz pak stojí okolo 0,6 procenta. Administrativní zátěž pro výrobce byla jednorázová a zanedbatelná. V celkovém daňovém mixu tak mohou spotřební daně s dobrým designem nahrazovat danění zaměstnanecké práce a navíc zlepšit zdravotní prevenci,” dodává sociolog Prokop.

Danění cukru představuje stejně jako u alkoholu daň regresivní – víc dopadá na chudší domácnosti. Těm ovšem lze kompenzovat zavádění daní z “neřestí” řadou způsobů. Může jít o vyšší progresi zdanění práce (převedení slevy na dani na platby sociálního a zdravotního pojištění), vyšší příspěvky na děti či nižší sazby DPH pro základní spotřebu (potraviny, energie atd.). Důležité je, aby případná kompenzace pokryla všechny typy nízkopříjmových domácností.

Czech Tax Papers

Studie patří do série Czech Tax Papers, jejímž cílem je přinášet analytické podklady k většině potřebných daňových reforem v Česku.

V každé ze studií vyhodnocujeme návrhy v rámci daného segmentu danění i jejich celkových dopadů.

V každé ze studií vyhodnocujeme návrhy v rámci daného segmentu danění i jejich celkových dopadů.