Potřebujeme lepší regulaci alkoholu, shodli se odborníci na sněmovní debatě

Spotřeba alkoholu mezi mladými dospělými v České republice je vysoká. Evropský region má celosvětově nejvyšší spotřebu alkoholu na obyvatele a nejvyšší podíl alkoholiků v populaci. Jedním z důvodů je i nízká míra zdanění alkoholu, v čemž má Česko velké mezery, shodli se odborníci při setkání v Poslanecké sněmovně ČR (PSP). Diskutovali o škodlivosti alkoholu a návrzích řešení, mezi něž patří i chytřejší spotřební daň. Kulatý stůl společně pořádala Světová zdravotnická organizace (WHO), výzkumná organizace PAQ Research a Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze. Akce se konala pod záštitou místopředsedkyně PSP Olgy Richterové, ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, předsedy Rozpočtového výboru PSP Josefa Bernarda a předsedy Výboru pro zdravotnictví Senátu Romana Krause. Prezentace odborníků můžete stahovat jako PDF.

Češi starší 15 let ročně v průměru vypijí 15,5 litru čistého alkoholu. Nadměrné užívání alkoholu má roční náklady ve výši 35 až 83 miliard korun v cenách 2024, ať už v podobě snížené produktivity či zvýšených nákladech na zdravotnictví. To vydává 2,5 % svých nákladů právě na problémy související s alkoholem.

Problém s alkoholem se týká i mladých dospělých, ukazuje výzkum, který pro WHO vypracovala Klinika adiktologie 1. LF UK ve spolupráci s PAQ Research. „Okolo 30 % mladých dospělých pije rizikově. To je nutné vzít do úvahy vzhledem k budoucím nákladům péče i společenským ztrátám, o osobní a rodinné rovině těchto problémů nemluvě. Pozornost je třeba věnovat také regionálním rozdílům a dalším tématům, což námi realizovaný výzkum díky své robustnosti dobře umožnuje,“ říká Miroslav Barták, který na Klinice adiktologie vede Centrum veřejného zdraví se zaměřením na alkohol.

Konzumaci alkoholu a společenské náklady s ní spojené lze různými cestami snižovat. Mezi hlavní doporučení WHO patří omezování dostupnosti alkoholu, dostupnost krátkých intervencí a léčby nebo regulace reklamy na alkohol. “Mezi nejdůležitější nástroje regulace spotřeby patří i cenová politika, která spočívá hlavně ve správném nastavení spotřební daně. To aktuálně v Česku není adekvátní,” říká epidemiolog Viktor Mravčík, vědecký poradce Národního koordinátora pro drogovou politiku.

Graf: Prohibice ani absence regulace nefungují: U křivka

Šest prioritních oblastí

„WHO představila klíčová témata z Evropského akčního rámce pro alkohol 2022–2025, který byl v roce 2022 jednomyslně přijat 53 členskými státy evropského regionu WHO s jasnou vizí. Tou vizí je region, ve kterém se díky zlepšeným zdravotním a sociálním podmínkám pro jednotlivce, rodiny a společnost výrazně snižuje nemocnost a úmrtnost z důvodu konzumace alkoholu a z toho plynoucích sociálních důsledků. Dlouhodobým strategickým cílem je bezpečnější evropský region bez škod způsobených alkoholem,“ uvedla Zsófia Pusztai, vedoucí Kanceláře WHO v České republice.

Evropský akční rámec pro alkohol stanovuje prioritní oblasti včetně relativního snížení spotřeby alkoholu na hlavu do roku 2025 (v porovnání s rokem 2010) o 10 %. Celkově rámec stanovuje šest prioritních oblastí pro snížení škodlivé konzumace a negativních dopadů alkoholu. Mezi tyto priority patří cenotvorba, marketing, dostupnost, dostupné zdravotní informace s důrazem na označování výrobků, reakce sektoru zdravotních služeb a komunitní opatření.

WHO podporuje členské státy v implementaci priorit definovaných v Evropském rámci pro opatření v oblasti alkoholu a jejich realizaci bude monitorovat napříč Evropským regionem WHO.

Spotřební daně snižují společenské náklady

Celkově Češi vypijí nejvíc čistého alkoholu ze zemí Evropské unie, daňové příjmy z alkoholu přesto patří mezi zeměmi EU a OECD mezi podprůměrné. Výzkumníci z PAQ Research proto představili návrh na změnu v danění, která sníží společenské náklady spojení s pitím a současně může rozpočtu ročně přinést 12 až 17 miliard korun.

„Náš návrh se soustředí zalepení největších děr ve stávajícím systému. Patří sem nulové zdanění tichého vína, absence automatické valorizace či velké rozdíly v efektivním zdanění alkoholu v různých typech nápojů. Zatímco alkohol v lihovinách daníme relativně vysoko, alkohol v pivu nízce a ve víně vůbec,” říká jeden z autorů studie ekonom Jakub Komárek.

Hlavním cílem návrhu PAQ snížení nákladů spojených s nadměrným pitím. „Nejefektivnější cestu proto představuje spotřební daň, která vede k vyššímu procentuálnímu zdanění levných nápojů spojených s rizikovým pitím. Dobře nastavená spotřební daň motivuje spotřebitele, aby kupovali nápoje s nižším obsahem alkoholu, a výrobce, aby snižovali podíl alkoholu ve svých produktech,“ vysvětluje Komárek.

Problém s minimální jednotkovou cenou

Před pár dny se objevil také návrh, který počítá s minimální jednotkovou cenou (minimum unit pricing – MUP). Nástroj zvyšuje cenu levných nápojů a patří proto mezi důležité nástroje. Ve vzorových zemích – Irsku a Skotsku – ovšem existuje MUP vedle spotřební daně, nikoliv výhradně, jak stojí v onom návrhu.

„Pokud bychom se drželi skotského vzoru, znamenalo by to v přepočtu na české mzdy zhruba 100 korun za litr vína, což je výrazně víc než u našeho návrhu. Daňový výnos by přesto vzrostl jen velmi málo. Vyšší ceny sice zvyšují výběr DPH, většina navýšení by ovšem šla výrobcům. MUP má smysl, navrhujeme ji i v naší studii, ovšem jen v kombinaci se spotřební daní,“ uzavírá sociolog Daniel Prokop.