Danit chytřeji. Přichází série Czech Tax Papers

Podoba daňového systému má klíčový dopad na blahobyt společnosti a ovlivňuje životy všech lidí. Primárním cílem daní je získat zdroje pro financování veřejných služeb a transferů. Debata o veřejných příjmech a formě zdanění se proto zpravidla redukuje na otázku, zda danit více, nebo méně. Ekonomické teorie a výzkum přitom ukazují, že se můžeme danit i hůře, nebo lépe. Záleží na konkrétní podobě daňového mixu, který může podporovat či omezovat hospodářský růst, regionální rozvoj, sociální mobilitu, zdravotní prevenci či šedou ekonomiku.

Stojíme před řadou výzev, které s daňovým mixem souvisí, do české debaty o něm se však dostávají omezeně. Jmenujme stagnaci ekonomicky chudších regionů, náklady zdravotnictví spojené s nedostatečnou prevencí, omezení trhu práce a využití lidského kapitálu kvůli malé zaměstnanosti rodičů i zelenou transformaci. Chybí dlouhodobý plán, jak by měl daňový systém vypadat, aby pomohl Česku těmto výzvám čelit.

PAQ Research ve spolupráci s ekonomy (CERGE-EI a další), adiktology a dalšími výzkumníky připravil sérii studií Czech Tax Papers s cílem nedostatky české diskuse o daních napravit. V letech 2023 až 2025 připravíme analytické podklady k většině potřebných daňových reforem v Česku. Studie obsáhnou rešerši odborné literatury, příklady zahraniční praxe, doporučení mezinárodních institucí (např. OECD, WHO) i analýzu hlavních nedostatků současného nastavení a konkrétní návrhy pro implementaci v Česku.

Slabiny stávajícího mixu

Míra zdanění je v Česku spíše podprůměrná. V roce 2021 byla daňová kvóta (tax-to-GDP ratio) na úrovni 35,9 %, vážený průměr EU byl 40,7 %. Problematická tak není příliš vysoká míra celkového zdanění ekonomiky, ale skladba daňového výběru. Obecně můžeme říci, že hodně daníme to, co přináší užitek celé společnosti (např. nízkopříjmová zaměstnanecká práce) a málo tzv. ekonomickou rentu domácností, příjem z vlastnictví půdy či kapitálu.

Graf: Zdanění v ČR je relativně nízké, obzvlášť zdanění kapitálu domácností

Vysoké zdanění práce vytváří vysoké negativní efekty pro celou ekonomiku. Pro firmy je drahé najímat nové zaměstnance a zvyšovat hrubou mzdu těm současným. Nízkopříjmoví zaměstnanci mají nízký přínos z práce (mezní čistý příjem z výdělku z navýšení superhrubé mzdy o 1 000 Kč je u nízkopříjmového zaměstnance čerpajícího příspěvek na živobytí a příspěvek na bydlení jen cca 160 Kč), zatímco strop pro sociální pojištění snižuje mezní odvodovou sazbu pro vysokopříjmové zaměstnance. Do 160 tisíc příjmu čelí tzv. mezní odvodové sazbě 44,7 % (kde základem jsou celkové náklady zaměstnavatele), kdežto nad 160 tisíc příjmu čelí už jen sazbě 33,5 %.

Vysoké mzdové náklady též motivují zaměstnance i zaměstnavatele k přestupu do švarcsystému (de facto zaměstnanecká pozice vedená na fakturu), který obzvlášť vysokopříjmovým s reálně nízkými náklady poskytuje výrazně nižší daňově-odvodové zatížení. I proto máme jeden z největších podílů OSVČ na pracovní síle v Evropě. Švarcsystém připravuje stát o miliardy a vytváří sociální nespravedlnost.

Na druhé straně má Česko naopak nízké příjmy ze zdanění ekonomické renty, příjmu generovaného vlastnictvím půdy či kapitálu. Daňové příjmy z daně z nemovitých věcí jsou u nás nejnižší ze všech zemí OECD. Avšak právě vyšší zdanění půdy může naopak napomoci k efektivnější alokaci zdrojů, protože motivuje vlastníka k optimálnímu využití svého majetku.

Nízké zdanění ekonomické renty je navíc doprovázeno daňovým zvýhodněním soukromého vlastnictví nemovitostí. Patří sem absence imputovaného nájemného (v zahraničí běžná praxe, jak trochu vyrovnat vztah mezi vlastnickým a nájemním bydlením) či odpočet úroků z hypotéky, což nepomáhá dostupnosti bydlení v Česku a prohlubuje nerovnosti mezi vlastníky a nevlastníky nemovitostí.

V korporátních daní zase chybí nástroje podporující ekonomický růst a inovace (např. zrychlené či nadhodnocené odpisy výdajů na vědu a výzkum a dalších pro-růstových výdajů), které by motivovaly zahraniční vlastníky k reinvestování dividend do české ekonomiky.

Zvláštní podkapitolou jsou pak spotřební daně, které Česko nedokonale využívá ve své protidrogové a zdravotně-preventivní politice. Ačkoliv Češi pijí nejvíce čistého alkoholu ze všech zemí EU, alkohol se postupně stává cenově dostupnější. Podobný příběh platí pro vysokou četnost nadváhy a obezity v české populaci související se zdejší velkou oblibou slazených nápojů, které obsahují často až 11,9 % cukru. Tyto neřesti stojí Česko desítky miliard ročně v podobě nižší produktivity a zvýšených nákladů na zdravotnictví.

Danit chytřeji

Série Czech Tax Papers má za cíl datově podloženě otevřít debatu o tom, jak můžeme změnit náš daňově-odvodový systém tak, aby byl vyváženější, podporoval zvyšování produktivity naší ekonomiky, ponechával znevýhodněným regionům dostatek kupní síly a byl jednoduchý a srozumitelný pro co nejširší okruh občanů.

V každé ze studií kriticky naše návrhy kriticky vyhodnocujeme i s ohledem na jejich dopady. Ukazujeme fiskální a makroekonomické dopady, distribuční a distorzní efekty či externality. Analýzy tak slouží jako robustní základ, na kterém lze stavět lepší daňový mix.

Zatím vyšlo

• Jak na reformu zdanění zaměstnanců. IDEA a PAQ ověřují návrhy politiků a přináší vlastní varianty (26. 4. 2022)
• Daně narostou všem zaměstnancům podobně. Dlouhodobě na reformách vydělají vysokopříjmoví (22. 5. 2022)
• Vládní reforma OSVČ dopadá převážně na nízkopříjmové. Revizi potřebují paušály a paušální daň (29. 5. 2023)
• Nadměrné pití stojí Česko desítky miliard. Pomoci mohou i chytřejší daně (4. 10. 2023)
• Jak danit slazené nápoje. Dobrý design vybere miliardy, sníží obezitu a administrace moc nestojí (17. 10. 2023)
• Oprava nespravedlnosti ve zdanění práce může nízkopříjmovým domácnostem ušetřit 1 400 Kč ročně (2. 4. 2024)