10 mýtů o danění vína

Proč spotřební daň zůstává nejlepší řešení.

10 mýtů o danění vína

Na tiché víno neexistuje spotřební daň. Vláda ji chce zavést. Daň by přinesla peníze do rozpočtu a snížila problémy spojené s nadměrným pitím. V reakci na záměr se nicméně objevilo několik mýtů a polopravd. Uvádíme je na pravou míru.

  1. Daň z tichých vín existuje jen ve 12 zemích EU, nemají ji v sousedních zemích jako Rakousko a Slovensko a ve vinařských zemích jako Itálie.

Z pohledu vybalancování podpory domácích vinařů a společenských škod vzniklých konzumací alkoholu ve víně je vhodnější skupinou k porovnání země s převahou importu. Do Česka je 75 % prodaných vín dováženo. A malá část ze zbývajících 25 % jsou hrozny z cizích zemí s výrobou vína v Česku. Z ostatních zemí EU s převahou importu nemá spotřební daň pouze Německo a Lucembursko.

Česko je navíc zemí s nejvyšší konzumací alkoholu v EU. To zvyšuje nutnost u nás spotřební daň z tichého vína zavést.

  1. V Česku se alkoholismus týká tvrdého alkoholu – ne vína.

Podle dat ÚZIS 63 % alkoholiků nemá vybraný nápoj – pijí víno, pivo i tvrdý alkohol. Mezi alkoholiky je oblíbenost vína, piva i „tvrdého" srovnatelná. Cenová dostupnost alkoholu se kvůli absenci automatické valorizace sazeb obecně drasticky zvýšila, u levného vína to kvůli absenci spotřební daně nicméně platí ještě více než u lihovin. V neposlední řadě stoupá zastoupení vína v rámci spotřebovaného alkoholu v Česku.

  1. Víno se bude do Česka ilegálně dovážet ze sousedních zemí, které nemají spotřební daň.

Spotřební daň uvalená na litr výrazně zvyšuje ceny levných a krabicových vín (dle nastavení o 50–100 %), naopak velmi málo ceny dražších vín. Argument 3 tedy předpokládá, že lidé z celé republiky budou jezdit do zahraniční pro levná krabicová vína. To ovšem není pravděpodobné. Pašování je problém spíš u tvrdého alkoholu, který má menší objem. Navíc nejčastější destinací pro přeshraniční nákupy je Polsko, kde je již spotřební daň na víno zavedena. Kdyby bylo víno bez spotřební daně tahákem pro přeshraniční nákupy, mohli bychom očekávat zprávy o přeshraničních nákupech Poláků v českém pohraničí. Takové zprávy však nejsou.    

  1. Ceny vína se zvýší až o 35 Kč.

Tato kalkulace počítá s relativně vysokou sazbou daně (26 Kč) a pomíjí, že vína z menších vinařství mohou mít poloviční sazbu. Zejména však předpokládá, že spotřební daň se plně promítne do ceny, k čemuž navíc počítá s 40% maržií dodavatelů a obchodníků. Zahraniční evidence ukazuje, že daň se do ceny promítne cca z 80 %, zbytek jde na úkor marží. Tento efekt bude nejspíš nižší u levných vín a vyšší u vín dražších. Při sazbě 26 Kč/litr s existující poloviční sazbou tak lze například u standardní lahve vína z menšího českého vinařství předpokládat zdražení o 12 Kč, při ceně 200 Kč za lahev by se jednalo o 6% zdražení.

  1. Cenová politika nefunguje. Podívejte se na Norsko, pivo tam stojí v hospodě pětkrát více než v Praze, a přesto tam pijí a mají s alkoholismem problémy.

V Norsku s 5 miliony obyvatel dle odhadů zemře ročně 400 lidí předčasně kvůli alkoholu. Pokud by na tom Česko bylo tak „špatně“ jako Norsko, očekávali bychom 700–800 úmrtí ročně. V Česku ovšem dle NMS ročně kvůli alkoholu předčasně umírá 6 000–7 000 lidí. Shrnující studie jasně ukazují, že se stoupající cenou alkoholu klesá konzumace a negativní externality. Velmi přesvědčivá je například skotská studie, která ukazuje, že zvýšení cen oproti Anglii vedlo vůči ní k poklesu konzumace alkoholu o 3 %. 

  1. Vysoká cena vína poškodí malé vinárny, kavárny a restaurace. Provozovatelé měli dost problému během Covid-19 a teď ještě tohle.

Procentuální zdražení bude výrazněji vyšší v obchodech než v restauračních zařízení. Spotřební daň zdražuje nejvíce levný alkohol, tedy ten v obchodech. Naopak prodeje v restauračních zařízeních jsou více závislé na výši DPH.

  1. V zahraničí se ukázalo, že funguje dobře minimální cena za jednotku, není třeba zvyšovat daň. 

Ve Skotsku, Walesu a Irsku, kde zavedli minimální jednotkovou cenu, platí regulace na všechny druhy alkoholu, nejen pro jeden specifický. A hlavně minimální jednotková cena je doplňkem ke spotřební dani, ne náhradou za ni. Zavedení minimální jednotkové ceny doporučuje WHO, nejedná se však o dilema buď spotřební daň, nebo minimální jednotková cena.

  1. Víno je lokální produkt s kulturními a ekonomickými benefity pro region.

Jak uvádí samo Národní vinařské centrum, 90 % producentů vína jsou menší. Návrh PAQ Research s nimi počítá: navrhujeme zjednodušený režim pro vinaře do 100 hl a poloviční sazbu daně do 1 000 hl. Tito vinaři jsou hlavními reprezentanty českomoravské vinařské kultury a náš návrh pro ně představuje tržní výhodu – jejich vína budou ve srovnání s velkovýrobci, domácími i zahraničními, levnější.

  1. Pití je škodlivé, jen pokud se přehání. Proč trestat všechny vyššími cenami kvůli pár alkoholikům v populaci? Náklady by měli nést ti, co své pití nedokáží udržet pod kontrolou.

Pití alkoholu má dlouhodobé skryté následky i při malých množstvích či nepravidelné konzumaci. WHO upozorňuje, že neexistuje „bezpečné” množství alkoholu, alkohol škodí od první kapky, i když se stoupající konzumací stoupá škodlivost každého dalšího nápoje.

  1. Pití je osobní věc. Dospělý člověk rizika zná, podle toho se může rozhodnout, zda pije či ne. Stát má zajistit, že nepijí děti a že je v lahvi to, co je napsané na nálepce.

Alkohol má bohužel mnoho negativních následků i pro lidi, kteří nepijí. Zaprvé jdou náklady na léčbu následků alkoholu ze zdravotního pojištění a lze jen těžko nastavit zdravotní pojištění podle míry pití. Takový přístup by zasahoval do osobního života ještě mnohem více. Vyšší sazby v pojištění by navíc nesnižovaly konzumaci alkoholu, protože by byly časově vzdálené od bodu rozhodování o konzumaci. Zadruhé se s alkoholem váže násilí a dopravní nehody – v roce 2014 bylo 72 % pachatelů domácího násilí pod vlivem alkoholu. U nehod byl řidič pod vlivem alkoholu v roce 2020 v 5 % případů, u smrtelných nehod pak v 10 % případů. Alkohol je společenský problém, nikoliv striktně individuální.


Čtěte více:

Potřebujeme lepší regulaci alkoholu, shodli se odborníci na sněmovní debatě

Nadměrné pití stojí Česko desítky miliard. Pomoci mohou i chytřejší daně


Blogpost vznikl z obecného donorského financování PAQ Research – bez podpory konkrétních donorů či veřejných grantů.

PAQ Research do vaší schránky

Všechny studie a články vám ještě čerstvé doručíme e‑mailem. A máme i měsíční newsletter o všem podstatném. Přihlaste si.

Posuňme společně Česko

Výzkumně přispíváme k zlepšování veřejných služeb a kvality života v Česku. Spoléháme na dárce, jako jste vy. Přidejte se k nám.