Příjmy a zaměstnanost uprchlíků narostly. Ztráta bydlení zdarma ale prohloubila chudobu

Nadále roste zaměstnanost uprchlíků z Ukrajiny. Práci v Česku už má 72 % ekonomicky aktivních, rostou i jejich příjmy. Většina však stále pracuje pod svou kvalifikací a velmi často i v prekarizovaných podmínkách, v čemž se situace dokonce zhoršila. I proto zůstává 57 % příchozích pod hranicí chudoby, podíl extrémně ohrožených od června dokonce vzrostl. Roli hraje změna v podpoře, po které se během posledního půl roku výrazně snížil počet příjemců humanitárních dávek i podíl uprchlíků bydlících zdarma. Největší překážku pro lepší práci – a vyšší příjmy – představuje čeština, jejíž znalost roste pomalu. Celou studii stahujte jako PDF.

Zkušenosti uprchlíků ukazuje třináctý výzkum ze série Hlas Ukrajinců v Česku, kterou připravuje společnost PAQ Research ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR. Výzkum vychází z rozhovorů s N=1202 domácnostmi uprchlíků z Ukrajiny, ve kterých žije celkem N=3133 uprchlíků včetně 1059 dětí ve věku 3–17 let. Dotazování probíhalo od 23. 10. do 7. 11. 2023. Studii podpořil UNICEF ČR ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR.

Chudoba zůstává

Přibližně šest z deseti uprchlíků žije stále pod hranicí příjmové chudoby, a to i když počítáme hodnotu bydlení zdarma. To je stejně jako letos v červnu. Podíl nejvíc ohrožených domácností, které mají pod polovinu mediánu ekvivalizovaného příjmu, dokonce vzrostl o 9 procentních bodů na 40 %. Mezi nejvíc ohrožené patří rodiče samoživitelé.

Graf: Efektivní příjmová chudoba stagnuje

Humanitární dávku čerpá jen jen 36 % domácností, oproti červnu jde o pokles o 20 procentních bodů. Bydlení zdarma 7 % uprchlíků, zatímco ještě v červnu letošního roku to bylo 32 % (a v červnu 2022 64 %). 

Graf: Výrazně poklesly dávky od českého státu

“Situace podstatné části uprchlíků zůstává špatná. Příjmová chudoba se s klesající podporou státu alespoň významně neprohloubila. Části uprchlíků se totiž podařilo finančně osamostatnit, což patří mezi pozitivní zjištění. To souvisí s tím, že stabilně roste podíl těch, kdo má práci,” říká vedoucí výzkumu Kateřina Šafářová.

Roste podíl pracujících

Práci v Česku má aktuálně 72 % ekonomicky aktivních. V červnu to bylo 67 %. Rychlé hledání práce si patrně vynutily i změny v dávkách spojené se změnami platnými od července v rámci Lex Ukrajina V.

Graf: 7 z 10 ekonomicky aktivních uprchlíků má v Česku práci

Problémem zůstává prekarizace. “Až 58 % má značně prekérní práci. Naštěstí se alespoň z dat nepotvrzuje, že by již dříve pracující uprchlíci kvůli udržení humanitární dávky přecházeli do šedé ekonomiky. Může to ale být problém části těch, kdo začali pracovat během posledního půl roku” popisuje sociolog Michael Škvrňák. 

Nově pracující častěji končí ve špatných pracovních podmínkách. Třetina jich nemá nárok na dovolenou, podobný podíl se dozvídá jen krátce dopředu, zda pro ně bude práce.

Graf: Špatné pracovní podmínky jsou pro většinu uprchlíků každodenní realitou

Kvalifikace nadále nevyužity

Stát by měl snažit omezit motivaci k ilegální práci. “Stačilo by do rozhodného příjmu pro zisk humanitární dávky započítávat jen 70 % pracovních příjmů domácnosti. V současném systému se do výpočtu HUD počítají příjmy ze 100 %. Domácnost při navýšení pracovního příjmu o 1 Kč přichází o 1 Kč na dávce, a přitom jí nestoupá příjem. To demotivuje od navyšování legálních pracovních příjmů, za což stát platí v redukci daní a odvodů,” vysvětluje Škvrňák.

Problémem zůstává i práce pod kvalifikací. Podíl uprchlíků pracujících ve výrazně nižší kvalifikaci je dokonce vyšší než v srpnu 2022. Aktuálně pod kvalifikací pracuje 61 % pracujících, častěji jde o lidi starší 40 let, ženy a nově pracující. 

Klíčový zůstává jazyk

Potřebujeme posílit asistenci na pracovním trhu. “Mezi důležité nástroje patří i rozšiřování a přizpůsobování nabídky kurzů jazyka potřebám uprchlíků, protože právě znalost češtiny představuje zásadní překážku pro nacházení kvalifikované práce,” říká socioložka Šafářová.

Znalost jazyka se lepší pomalu. Aktuálně se domluví česky v běžných situacích 47 % uprchlíků, v červnu to bylo 43 %. Dalších 35 % rozumí jednodušším větám. Velký rozdíl ve znalostech češtiny je u uprchlíků v závislosti na době příchodu do Česka. Uprchlíci z první vlny umí česky výrazně lépe než později příchozí.

Graf: Nejčastějšími bariérami účasti v kurzech zůstávají nedostatek času a finance

Dávky začlenit do běžného systému

Výrazně narostl podíl nájemního bydlení. Momentálně v nájmu bydlí 70 % domácností, v červnu to byla jen polovina. Stojí za tím hlavně přesun ze solidárních domácností, kterým stát přestal vyplácet příspěvky. Velká část uprchlíků proto začala za toto bydlení alespoň částečně platit, přičemž často uzavřela s majiteli nájemní smlouvu.

Na ubytovnách a v dalších ubytovacích zařízeních zůstává 16 %.

Stát by měl podporovat přesun do stabilního bydlení. “Pomoci může začlenění do běžného systému dávek, zejména u příspěvku na bydlení či přídavku na děti. Dlouhodobě je důležité, a to i pro zranitelnou českou populaci, nabízet asistenci se splátkou kaucí a rekonstruovat a rozšiřovat obecní bytový fond,” uzavírá Šafářová.