top of page

Uprchlíci pracují častěji než v létě, pořád ale za málo. Nevyužíváme jejich vysokou kvalifikaci

Aktualizováno: 24. 2.

Zaměstnanost ukrajinských uprchlíků postupně roste. Práci v Česku má polovina těch, kteří byli na Ukrajině ekonomicky aktivní. Dvakrát častěji pracují ti, kdo se domluví česky. Většina se jazyk učí samostatně, návštěvám kurzů brání nedostatek financí a času. Příjmy většiny domácností ale zůstávají velmi malé. Přes svou často vysokou kvalifikaci uprchlíci pracují v nejhůře placených profesích. To ve spojení se ztrátou části podpor v bydlení vede k nárůstu příjmové chudoby. Potřebujeme posílit výuku češtiny a posun na lépe kvalifikované pozice. Vláda by také měla zvážit, jestli navržená novela Lex Ukrajina nemůže vést k práci načerno a redukci příjmů, na nichž by závisel nárok na podporu.


Hlas_Ukrajinců_Bydlení_Práce_Příjmy_Jazyk_oprava
.pdf
Download PDF • 1.48MB

Situaci uprchlíků mapuje v pořadí osmá zpráva ze série Hlas Ukrajinců v Česku. Navazujeme na výzkumy z loňského léta, která se také zaměřovaly na práci, bydlení a chudobu. Hlas Ukrajinců vzniká ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR. Aktuální výzkum vychází z rozhovorů s N=1634 domácnostmi uprchlíků z Ukrajiny, ve kterých žije celkem N=4870 uprchlíků. Dotazování probíhalo od 9. 11. do 12. 12. 2022. Výzkum podpořil UNICEF ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR.


Zaměstnanost roste, mzdy téměř ne

Na konci roku 2022 pracovalo v Česku 51 % ekonomicky aktivních uprchlíků, většina na celý úvazek. V srpnu byl podíl pracujících 43 %. Růst by byl výraznější, relativně ho ale omezují nově příchozí. Mezi uprchlíky pobývajícími v Česku od jara vzrostla zaměstnanost na 59 %. Na dálku na Ukrajině pracuje 15 %, část z nich to kombinuje s prací v Česku.


Graf: Účast ukrajinských uprchlíků na pracovním trhu

Poznámka: N=1246 (listopad/prosinec), N=1803 (srpen). Znění otázek: Vykonáváte v současné době placenou práci? / Kolik hodin týdně obvykle trávíte prací v Česku?


Uprchlíci nadále pracují navzdory své často vysoké kvalifikaci v manuálních a pomocných profesích. Jejich mzdy proto zůstávají nízké. Průměrně brali na konci roku 154 Kč čistého na hodinu, v létě to bylo 149 Kč. Na 77 % jich pracuje za méně než než 150 Kč na hodinu.


Graf: Odhad čisté hodinové mzdy u pracujících uprchlíků

Poznámka: N=503 (listopad/prosinec) a N=651 (srpen). Znění otázek: „Kolik hodin obvykle trávíte prací v Česku?“ & „Jaký je váš čistý měsíční příjem z práce v Česku?“

“Potřebujeme urychlit možnost uznávání kvalifikací a posílit motivaci uprchlíků i zaměstnavatelů k rekvalifikacím. Dlouhodobě také vidíme menší pracovní aktivitu u uprchlíků s předškolními dětmi, což souvisí s nedostatečnou kapacitou mateřských škol. Potřebujeme výrazně posílit kapacity dětských skupin a mateřských školek, a to zejména v přetížených městech,” popisuje analytička PAQ Research Martina Kavanová.


Lepší uplatnění mívají ti, kdo se domluví česky. Jazyk celkově úzce souvisí s pracovní aktivitou. Pracuje 70 % těch, kdo se dokážou domluvit, polovina těch, kdo umí česky aspoň trochu, a jen 38 % těch, kdo vůbec nerozumí.


Zaměstnavatelé potřebují motivaci k výuce jazyků

V běžných situacích se domluví čtvrtina, víc než třetina dá dohromady pár vět. Přes třetinu neumí jazyk vůbec. Znalost se nicméně zlepšuje. Mezi příchozími z jara se schopnost domluvit se zdvojnásobila. I tak ale potřebujeme jazykové vzdělávání výrazně posílit.


Graf: Znalost češtiny

Poznámka: N=1634 (listopad/prosinec), N=2351 (srpen), N=1700 (červen/červenec); pouze dospělí – hlavní respondenti za každou domácnost. Znění otázky: „Jaké jsou vaše jazykové znalosti v následujících jazycích? (čeština)“


Kurz češtiny navštěvuje 35 %, drtivá většina se podle svých slov učí samostatně. Bariéry pro návštěvu kurzů představují hlavně finance a nedostatek času. Kdyby výuku nabízel zaměstnavatel zdarma, chodily by na ni čtyři pětiny.


“Stát by měl motivovat zaměstnavatele, aby Ukrajincům umožňovali se jazykově vzdělávat v pracovní době, například příspěvkem na mzdu v dané době či uznatelnými daňovými náklady,” říká sociolog Daniel Prokop.


Materiální deprivace zůstává vysoká

Mírně se zlepšila kvalita bydlení. V nájemním či obecním bytu žije přes třetinu uprchlíků, čtvrtina v hotelech a ubytovnách a další čtvrtina v samostatném bydlení poskytnutém místními. Pozitivní zprávou je, že se na jaře příchozí postupně přesouvají do bytů. Později příchozí ovšem končí mnohem častěji než na jaře v ubytovnách a hotelích.

Graf: Kde bydlí ukrajinští uprchlíci

Poznámka: N=4466 uprchlíků (listopad/prosinec), N=4845 (červen), Znění otázky: „Kde v současné době bydlíte?“

Státem hrazené bydlení nebo poskytnuté solidárními domácnostmi má téměř polovina uprchlíků, to je o 16 procentních bodů méně než na jaře. Častější placení nájmu se promítá do problémů s chudobou. Podíl uprchlíků v příjmové chudobě od léta vzrostl z 49 % na 58 %, pokud započítáme k příjmům ubytování zdarma.


Když by přišli o bezplatné bydlení i celou humanitární dávku, ocitlo by se v příjmové chudobě 80 % uprchlíků. Mezi Čechy je podíl desetiprocentní. Vysoký (61 %) zůstává i podíl uprchlíků v těžké materiální deprivaci, kdy si nemohou dovolit uhradit většinu běžných potřeb. V české populaci je to pod 2 %.


Reforma podpory nese řadu rizik

Humanitární dávku postupně pobírá méně uprchlíků (68 % uprchlíků oproti 84 %). Nejvíce jsou na ní závislé rodiny s dětmi a nově příchozí uprchlíci. Dávka činí 5000 Kč na osobu do 6. měsíce pobytu, od 7. měsíce 4620 Kč dospělým a 3320 Kč dětem.


Graf: Zdroje příjmů uprchlíků


Poznámka: N=6215; Znění otázky: „Má vaše domácnost v Česku (jakýkoli z jejích členů) následující příjmy?“

Vláda chystá revizi dávek v zákonu Lex Ukrajina V. Výše podpory by měla vycházet z rozdílů reálných příjmů domácnosti, uznatelných nákladů bydlení a nároku na podporu a mění se také nárok na nouzové ubytování. To však přináší řadu rizik:

  • Motivace k práci načerno kvůli navazování podpory na přiznané pracovní příjmy

  • Nejasnost parametrů, kdy zatím není určeno, jak se budou počítat uznatelné náklady na bydlení

  • Nedostatečná podpora a upadání do chudoby mezi uprchlíky, kteří se s příjmy pohybují na hranici pokrytí základních potřeb

  • Nedostatečná nabídka dostupného bydlení pro domácnosti, které budou odcházet z nouzového ubytování

Dlouhodobě zůstává stěžejní podpora nabídky dostupného bydlení pro uprchlíky i zranitelnou českou populaci. Může jít o rekonstrukce obecního bytového fondu, výstavbu dostupného bydlení, robustní systém garantovaného nájemního bydlení (obec a stát ručí za rizika pronajímateli), případně daňové incentivy, například sleva na dani z příjmu z pronájmu při ubytování uprchlíků a sociálně zranitelných.


Celou studii najdete v PDF na začátku článku.



1 315 zobrazení
bottom of page