Kvalitní bydlení má jen čtvrtina ukrajinských uprchlíků. Ovlivňuje znalost jazyka i vzdělávání dětí

Aktualizováno: 15. 8.

Pouze čtvrtina ukrajinských uprchlíků v Česku žije ve standardním bydlení s dostatečnou obytnou plochou a vlastním sociálním zařízením. Téměř polovina jich žije v bytech a domech, které nedosahují kvality standardního bydlení, a necelá třetina zůstává v nebytových zařízeních, jako jsou hotely a ubytovny. V nich se potýkají s nedostatkem prostoru i nižší mírou svobody a soukromí: v polovině případů mají sdílené toalety, až na výjimky nemají jako domácnost vlastní kuchyň a víc než čtvrtina z nich nemá možnost svobodně přicházet a odcházet. Stát by měl nadále podporovat solidární domácnosti, které nabízejí své byty i domy. Jejich dočasným obyvatelům to pomáhá i v integraci, jak vidíme na znalosti češtiny a zápisech do škol. Současně potřebujeme dlouhodobou strategii, jak dostat co nejvíc lidí do standardních nájmů, které zajišťují stabilitu nutnou například pro školní docházku dětí. Strategie by přitom měla zahrnovat i české nízkopříjmové domácnosti.


HlasUkrajincu_Bydleni_Zprava_PAQ
.pdf
Download PDF • 1.25MB

Dosavadní zkušenosti uprchlíků s bydlením v Česku i jejich plány do budoucna ukazuje druhý ze série výzkumů Hlas Ukrajinců v Česku, které připravuje společnost PAQ Research ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR. Výstupy vychází z reprezentativního vzorku 3721 uprchlíků z 1300 domácností. Dotazování probíhalo od 20. 6. do 13. 7. 2022 a respondenti odpovídali na otázky ohledně svých zkušeností s bydlením v Česku za celou svou domácnost.


Přes polovinu uprchlíků žije ve stísněných podmínkách


V běžném nájmu – ať už komerčním (18 %) či obecním (3 %) – žije celkem pětina uprchlíků. Necelá třetina bydlí v samostatných či zvlášť vyhrazených částech bytů a domů, které rodinám poskytly především české domácnosti. Šestina uprchlíků byty a domy s místními přímo sdílí. Na 11 % uprchlíků sdílí domácnost s Čechy, dalších 6 % s Ukrajinci, kteří v Česku žili už před válkou. Zbývající takřka třetina zůstává v nebytovém bydlení, jako jsou ubytovny (16 %) a méně často hotely a penziony (9 %).


Tabulka: Typ bydlení dle faktorů: doba příchodu, typ domácnosti, lokalita, znalosti a plán odjezdu

Poznámka: N=3721 jednotlivců v 1300 domácnostech; Znění otázky: Kde v současné době bydlíte?;


Graf: Celková typologie bydlení podle typu a kvality

Poznámka: N=3721 jednotlivců v 1300 domácnostech; Nebytové = ubytovací zařízení a jiné bydlení, Bytové standardní = byt dům s obytnou plochou > 6 m2/osobu a vlastním záchodem a koupelnou pro domácnost (včetně sdíleného bydlení), Bytové substandardní = ostatní bydlení v bytě nebo domě (včetně sdíleného).


Přes polovinu (54 %) uprchlíků žije ve stísněných podmínkách. To znamená, že mají k dispozici méně než 6 m2 obytné plochy (ložnice a pokoje na osobu). Hranice přitom odpovídá minimálním standardům hromadných ubytovacích zařízení a byla doporučována experty jako podmínka státního financování bydlení na ubytovnách a v domácnostech. Nejméně prostoru mají Ukrajinci v ubytovacích zařízeních, méně než 6 m2 obytné plochy na osobu má 67 % z nich. Ve většině případů jsou tedy porušovány standardy ubytovacích zařízení.


“Stát by měl podporu bydlení podmínit minimálními standardy kvality. Může jít právě o rozsah obývané plochy a přístup k sociálnímu zařízení. V Německu se při financování dočasného ubytování pro uprchlíky vyžadovala obytná plocha nejméně 7 m2 na osobu. Týkat by se to mohlo ubytoven, hotelů i bytů poskytovaných českými domácnostmi,” navrhuje Martina Kavanová, jedna z autorek výzkumu z PAQ Research.


Ubytovny a hotely nabízí i horší vybavení. Podstatná část (28 %) jejich obyvatel nemá vlastní klíč, který by jim umožňoval svobodně odcházet a přicházet, polovina sdílí toalety s ostatními obyvateli a pouze minimum má vlastní kuchyň. To se v menší míře týká i lidí, kteří sdílí domy a byty s českými či ukrajinskými domácnostmi. Celkově má nicméně vlastní klíče drtivá většina (84 %) uprchlíků, vlastní toaletu dvě třetiny a nadpoloviční většina i vlastní kuchyň.


Graf: Vybavení domácností podle typu ubytování

Poznámka: N=3721 jednotlivců v 1300 domácnostech; Znění otázky: Máte ve vašem ubytování následující věci?


Potřebujeme zvětšit a vytěžit nabídku bydlení


V ubytovnách bydlí častěji uprchlíci, kteří do Česka dorazili později. Později příchozí současně méně často bydlí ve vlastním nájmu nebo v bytech poskytovaných Čechy. V nebytových prostorech také častěji bydlí lidé, kteří neměli v Česku žádné rodinné kontakty z doby před válkou a pak také ti, co žijí v menších a bezdětných domácnostech. To může souviset s vyšší ochotou Čechů poskytovat bydlení dětem, ale i nastavením státní podpory. Poskytující Češi dostali 3 tisíce Kč na osobu, což motivovalo pouze k pronajímání větším rodinám.


Podpora by podle doporučení PAQ Research měla pokračovat minimálně do konce roku, velká část uprchlíků je na ní totiž závislá. “Měla by být ale spíš degresivní. Může jít o 5 tisíc Kč na první osobu, ale jen např. 12 tisíc Kč za 3 osoby. Je dobře, že vláda tímto směrem jde. Podpora by se taky měla vztahovat pouze na dosud nevyužívané byty a části domu, aby nedocházelo k omezení nabídky pro českou populaci. I kvůli tomu zůstává klíčovou celková podpora nabídky bydlení, která zajistí dostupné bydlení i pro zranitelnou část českých domácností. Může jít o rekonstrukce obecních bytových fondů, výstavby dostupného bydlení a robustní systém garantovaného nájemního bydlení, kdy obec a stát ručí za rizika pronajímateli,” říká sociolog Daniel Prokop. Doporučení jsou v souladu s návrhy expertů z letošního března.


Bytové a školní kapacity může pomoci vytěžit i systém relokací, který by uprchlíky směřoval do vybraných regionů. Systém by se měl týkat hlavně nově příchozích a těch, kdo sestrávají v nebytovém či nouzovém ubytování, aniž by postupovalo jejich zapojení do škol či práce. “V neposlední řadě by měl stát připravit transparentní přechod uprchlíků z ad-hoc forem podpory do standardního systému dávek sociální státní podpory. Pokud se totiž uprchlíci ocitnou ve vakuu, naroste jejich segregace a v důsledku s ní se zhorší jazyková a vzdělávací integrace dětí a posílí ilegální formy práce,” doplňuje Prokop.


Ubytovny nahrávají sociálnímu vyloučení


Politika státu by měla mít obecně dlouhodobější horizont. Z našich výzkumů a veřejných dat můžeme předpokládat, že v červnu v Česku přebývalo okolo 250 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Návrat má naplánovaný 14 % z nich. Vývoj konfliktu nicméně zůstává nejasný, na podzim proto můžeme potřebovat ubytování až pro 200 tisíc uprchlíků.


Stát by měl podporovat standardní bytové bydlení. Integrace v bydlení totiž souvisí s integrací ve vzdělávání a znalostí jazyka. V opačném případě bude stát nést dodatečné náklady v nevyužití pracovní kvalifikace (znalost češtiny) a problémech ve vzdělávání.


Největší účast v českých školách a školkách byla mezi Ukrajinci v ubytování poskytnutém Čechy. To může být díky tomu, že Češi svým hostům pomáhají v komunikaci s institucemi. Rozdíl vidíme hlavně u základních škol. Zatímco dětí ve sdílených domácnostech docházelo do ZŠ na 63 %, z ubytoven a hotelů chodilo na základní školu pouze každé druhé dítě. Ubytování má vliv na znalost českého jazyka. Nejhůře jsou na tom jsou opět Ukrajinci, kteří přebývají v ubytovacích zařízeních, jež nahrávají vyloučení.


Graf: Účast dětí ve školských zařízeních v ČR podle typu ubytování

Poznámka: N= 1355, děti 3–17 let; Znění otázky: Účastní se toto dítě výuky v ČR v jednom z následujících zařízení?

Poznámka: N= 1355, děti 3–17 let; Znění otázky: Účastní se toto dítě výuky v ČR v jednom z následujících zařízení?


Nové bydlení nehledají. Zatím


Uprchlíci, kteří se dostanou do ubytoven, mají v neposlední řadě problém se stěhováním do standardního bydlení. Na 75 % jich v ubytovnách zůstalo a jen 17 % se přesunulo do samostatného bydlení (nájmy či samostatné byty od českých domácností). Naopak domácnosti, které si od počátku našly bydlení od českých domácností či vlastní nájem, odchází do ubytoven a dalšího horšího bydlení pouze minimálně.


Pro kvalitní bydlení je tak zřejmě klíčové včas ubytovat domácnost v bytových typech bydlení a zvyšovat jejich nabídku. Poptávka je stále vysoká. Nové bydlení hledá nebo plánuje hledat polovina uprchlíků, častěji ti, kteří jsou v hotelech a ubytovnách.


Zdánlivě paradoxně velká část Ukrajinců, kteří jsou zatím ubytovaní v hotelech nebo bydlí společně s Čechy (38 % a 58 %), tvrdí, že jiné bydlení nehledá a že jim vyhovuje stávající. Důvodem nehledání je ale do velké míry to, že se většinou chtějí co nejdříve vrátit do své země. Brzký návrat ale nemusí být vzhledem k vývoji konfliktu možný. I když jim tak prozatímní bydlení vyhovuje, v horizontu několika měsíců mohou taky začít hledat stálejší bydlení.


Celkově se od příchodu do Česka stěhovalo alespoň jednou 41 % z ukrajinských uprchlíků. Alespoň dvakrát se stěhovalo 11 % z nich. Obecná populace se tak v tomto ohledu liší od domácností romských uprchlíků, z nichž se alespoň dvakrát muselo stěhovat 29 % z nich. Nestabilní bydlení a časté stěhování přitom souvisí s menší pravděpodobností zápisu do základních a mateřských škol, jak ukázala první část Hlasu Ukrajinců o vzdělávání.


Graf: Poměr uprchlíků, kteří hledají jiné bydlení

Poznámka: N=3721 jednotlivců v 1300 domácnostech; Znění otázky: Hledáte jiné/lepší bydlení?


Metodika


Výzkum vychází z rozhovorů s N=1300 domácnostmi uprchlíků z Ukrajiny, v kterých žije celkový počet 3721 lidí, kteří přišli od února 2022 z Ukrajiny. Dotazování probíhalo od 20. 6. do 13. 7. 2022 a respondenti odpovídali na otázky ohledně svých zkušeností s bydlením v ČR za celou svou domácnost. Zároveň výzkum sbíral detailní informace o složení jednotlivých domácností. Průměrná domácnost ve vzorku má 2,9 členů-uprchlíků. Data v tomto reportu popisují pouze zkušenosti Ukrajinců prchajících před válkou od února 2022, členové domácností žijící dlouhodobě v Česku nejsou do vzorku zahrnuti.


Výzkum probíhá online dotazováním na panelu uprchlíků z Ukrajiny, který provozuje Sociologický ústav AV ČR. Panel vznikl ve spolupráci SOÚ AV ČR a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, které během censu pracovní aktivity žadatelů o Humanitární dávku oslovilo domácnosti uprchlíků s možností participovat ve výzkumech SOÚ AV ČR. Účast ve výzkumech je anonymní a honorovaná (převod odměn na charitu), identita respondentů je během rekrutace panelu ověřována telefonicky.


Výstupy prezentované v této zprávě vychází ze vzorku, který je reprezentativní z hlediska kraje bydliště v rámci České republiky a kombinace věku a pohlaví jednotlivých členů domácnosti v rámci krajů. Reprezentativita je zajištěna kombinací náhodného stratifikovaného výběru (oslovení náhodně vybraných kontaktů v rámci mikroregionů ČR) a následným dovážením dat, aby struktura výběrového souboru odpovídala statistikám z dat Ministerstva vnitra ČR (CIS).


Výzkum reprezentuje postoje a zkušenosti lidí Ukrajiny, kteří do Česka přišli po únoru 2022 a stále v Česku zůstávají. Jejich odhadovaný počet se v současnosti pohybuje okolo 250 tisíc lidí (kombinace dat a analýz MV ČR, MPSV a našich výzkumů).


Část výzkumu o bydlení finančně podpořila Nadace 3WFoundation a Hlavní město Praha (rozšíření výběrového souboru v rámci Prahy pro detailnější zmapování situace v městských částech).

914 zobrazení