Martina KavanováNevyužité kvalifikace, malé mzdy a jazyková bariéra. Výzkum popsal problémy uprchlíků na trhu práce
Ukrajinští uprchlíci v Česku často pracují, zatím ale nenachází uplatnění pro svou relativně vysokou pracovní kvalifikaci. Dvě třetiny z pracujících si oproti své kvalifikaci pohoršily, přes 40 % pak výrazně, když místo specializovaných pozic působí na nekvalifikovaných. Často tak pracují za malé odměny. Pouze pětina pracujících uprchlíků říká, že jim zdejší platy stačí na živobytí, aniž by potřebovali příjmy z Ukrajiny či podporu. V uplatnění by jim pomohla lepší čeština, na kurzy ale chodí pouze třetina z nich. Situaci může zlepšit bezplatná výuka češtiny, uznávání kvalifikací a větší dostupnost předškolního vzdělávání. Jeho absence rodičům znemožňuje docházení do jazykových kurzů i do samotného zaměstnání. Tato a další opatření by mohla zvýšit počet v Česku pracujících uprchlíků ze současných 41 %, zlepšit využití specializací v české ekonomice a omezit riziko tlaku na mzdy v oborech s nižší kvalifikací.
HlasUkrajincu_Prace_Zprava_PAQ .pdf
.pdf
Download PDF • 743KB
Dosavadní zkušenosti uprchlíků s pracovním uplatněním ukazuje třetí ze série výzkumů Hlas Ukrajinců v Česku, které připravuje společnost PAQ Research ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR. Zpráva vychází zejména z druhé vlny výzkumu mezi uprchlíky z Ukrajiny, kterého se zúčastnilo N=1590 dospělých ekonomicky aktivních uprchlíků (jsou vynecháni respondenti, kteří byli před odjezdem z Ukrajiny studenti, důchodci nebo na mateřské – tedy dospělí, u kterých nelze předpokládat pracovní aktivitu). Dotazování probíhalo od 4. 8. do 18. 8. 2022. V případě otázek na vývoj znalostí češtiny a kvalifikaci vykonávané práce vycházíme navíc z N=1300 uprchlíky z Ukrajiny (dotazování od 20. 6. do 13. 7. 2022).
Odborní pracovníci zůstávají v nekvalifikovaných profesích
Celkem v Česku pracuje přes 40 % ekonomicky aktivních, okolo 8 % pracuje pouze distančně na Ukrajině. Někteří další mohli mít nárazové práce a dohody z minulosti. Proto je odhad z výzkumu nižší než oficiální statistiky úřadu práce, které zachycují všechny historicky uzavřené úvazky či dohody. Tři čtvrtiny těch, co nepracují, si práci aktivně hledají.
Graf: Účast ukrajinských uprchlíků na pracovním trhu
Poznámka: N=1590. Znění otázek: Vykonáváte v současné době placenou práci? / Kolik hodin týdně obvykle trávíte prací v Česku?
Ukrajinci, kteří od února přišli do Česka, mají relativně vysoké pracovní kvalifikace. Na dvě třetiny z nich patří mezi specialisty, technické či vedoucí pracovníky nebo úředníky (pracovní klasifikace ISCO). V Česku však svou kvalifikaci zatím ztrácí.
Výrazně méně kvalifikovanou práci dělá 44 % z nich, 21 % si pohoršilo mírně. Zhruba třetina si kvalifikaci uchovala, jedná se ale zejména o menšinu, která většinou už doma pracovala v nekvalifikovaných manuálních profesích.
Nejčastěji se naopak do méně kvalifikovaných pozic propadají lidé, kteří na Ukrajině pracovali jako techničtí a odborní pracovníci a úředníci (v 66 %). Téměř polovina teď pracuje jako pomocní pracovníci či dělníci. Lidé z původně specializovanějších pozic také výrazně častěji pracují na dálku.
Vliv na zaměstnanost má dostupnost školek i kvalita bydlení
Zaměstnanost souvisí i s dostupností předškolního vzdělávání. “Výrazně častěji pracují ti, kteří našli školku pro svoje děti. U českých zaměstnavatelů pracuje 56 % rodičů, jejichž dítě chodí do školky, ale jen 29 % těch, kteří školku nemají. Zaměstnanost uprchlíků tak představuje další důvod, proč potřebujeme posílit dostupnost dětských skupin a předškolního vzdělávání. Nabídku postrádají hlavně přetížené regiony jako Praha a okolí a Brno,” říká analytička PAQ Research Martina Kavanová.
Na práci má vliv i bydlení. Častěji pracují lidé, co žijí ve standardním bytovém bydlení (44 %), méně naopak lidé v bytech, které nesplňující standardy kvality a obytné plochy (38 %). “Kauzalita může směřovat oběma směry. Kdo má práci, může si dovolit lepší bydlení. Nesegregované bydlení současně může pomáhat k lepším kontaktům a shánění práce,” vysvětluje Kavanová.
Uplatnění závisí hlavně na znalosti jazyka
Klíčovou roli při hledání adekvátní práce hraje jazyk. Kdo se česky domluví v běžných situacích, pracuje výrazně častěji. Tito lidé také častěji pracují v profesích, které odpovídají jejich kvalifikaci. Úroveň češtiny zároveň uprchlíci uvádí jako nejčastější bariéru získání práce.
Graf: Co by uprchlíkům nejvíce pomohlo najít si práci
Poznámka: N=1230, jen lidé, kteří chtějí (jinou) práci; Znění otázky: Co by vám nejvíce pomohlo najít si v Česku práci podle vašich představ, pokud ji chcete? Jiné: opakuje se potřeba profesních kurzů (například zorientování se v českém systému pro ukrajinské účetní) a malá nabídka adekvátně placené práce.
Alespoň pár vět dá dohromady přes polovinu uprchlíků, 18 % se domluví v běžných situacích a rozumí textu. Znalosti rostou spíš pomalu. Důvodem může být, že pouze třetina dospělých uprchlíků navštěvuje jazykové kurzy. Velká část (45 %) se snaží místo kurzů samovzdělávat, jen menšina uprchlíků (30 %) se ale dokáže věnovat studiu češtiny intenzivně (více než 5 hodin týdně). Důvodem omezeného vzdělávání není nechuť uprchlíků, ale to, že jim na placené kurzy chybí peníze, neví o kurzech nebo nemají čas kvůli práci či hlídání dětí.
“Čeština a výuka jazyka se tak ukazuje jako jeden z nejdůležitějších faktorů pro zaměstnávání uprchlíků na adekvátních pozicích. Potřebujeme proto výrazně posílit jazykové vzdělávání dospělých. To znamená podporovat bezplatnou výuku jazyka, zavést povinnost, aby zaměstnavatelé uvolňovali své zaměstnance na kurzy i během pracovní doby. Vidíme, že lidé, kteří navštěvují kurzy nebo se učí jinou formou, umí česky v průměru výrazně lépe,” popisuje jeden z autorů výzkumu Daniel Prokop.
Graf: Bariéry navštěvování kurzů češtiny
Poznámka: N=845; Lidé, kteří nenavštěvují kurz češtiny a nedeklarují, že se nepotřebují učit česky. Znění otázky: Co Vám brání navštěvovat kurzy češtiny?
Víc celkově pracují uprchlíci mimo Prahu (45 %) než v Praze (32 %). To může být spojené i s problémem s uplatněním odbornosti. Uprchlíci závisí na nekvalifikované práci, jejíž nabídka je v Praze ovšem omezená. V hlavní městě jsou také nejméně dostupné školky. Vliv může mít i vyšší propojení s existující diasporou, kde hostující Ukrajinci suplují příjmy a uprchlíci jsou tak méně nuceni brát práce výrazně pod jejich kvalifikací.
Špatně placená práce není výhodná ani pro Česko
Kromě jazykového vzdělávání a dostupnosti školek, zaměstnanost v odpovídajících pozicích mohou navýšit opatření jako:
Vyjasnění podmínek prodloužení dočasné ochrany a následného získání pracovního povolení. To posílí jistotu a možnosti plánování zaměstnavatelů, kteří tak budou ochotnější investovat do jazykového vzdělávání a rekvalifikací.
Posílení a urychlení uznávání kvalifikací, což uprchlíci považují po jazyku za druhou největší překážku.
Posílení asistence na trhu práce. Úřady práce mohou posílat nabídky i uprchlíkům, kteří už našli zaměstnání, to je ovšem výrazně pod jejich deklarovanou kvalifikací. Novou práci si aktivně hledá 40 % těch, co už pracují.
Boj s šedou s ekonomikou, tedy posílením kontrolní činnosti agentur.
Práce v odpovídajících profesích by přinesla i lepší ohodnocení. Dnes pracuje víc než třetina uprchlíků za méně než 100 Kč čistého na hodinu, jen 11 % nad 200 Kč čistého za hodinu. Ve většině profesí si ukrajinští uprchlíci vydělávají méně než Češi podle dat ISPV. Nízké výdělky jsou ale dány zejména tím, že dělají málo kvalifikované práce.
Graf: Odhad čisté hodinové mzdy z práce odvedené v Česku
Poznámka: N=618, pouze respondenti, kteří pracují v ČR; Znění otázek: Kolik hodin týdně obvykle trávíte prací v Česku? / Jaký čistý měsíční příjem z práce (v korunách) v Česku zhruba máte?
Nízké příjmy představují dvojí problém. Zaprvé pouze 20 % pracujících uvádí, že jim české příjmy stačí na živobytí včetně zajištění vlastního bydlení, aniž by potřebovali další příjmy z Ukrajiny či podporu. Zadruhé to může posilovat všeobecný tlak na udržování nižších mezd v některých méně kvalifikovaných profesích.
Přes relativně vysokou pracovní aktivitu Ukrajinců je tak stále aktuální varování expertů z letošního března. “Nadále platí, že jazyková bariéra, neuznávání kvalifikací a nedostatek školek může vést k situaci, kdy se uprchlíci uplatní zejména v nekvalifikovaných a méně placených pozicích. To není výhodné ani pro Česko. V těchto sektorech může docházet k tlaku na mzdy a jejich nezvyšování, naopak nevyužíváme kvalifikaci a expertízu řady uprchlíků,” uzavírá Daniel Prokop.
Metodika
Výzkum probíhá online dotazováním na panelu uprchlíků z Ukrajiny, který provozuje Sociologický ústav AV ČR. Panel vznikl ve spolupráci SOÚ AV ČR a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, které během censu pracovní aktivity žadatelů o humanitární dávku oslovilo domácnosti uprchlíků s možností participovat ve výzkumech SOÚ AV ČR. Účast ve výzkumech je anonymní a honorovaná (převod odměn na charitu), identita respondentů je během rekrutace panelu ověřována telefonicky.
Výstupy prezentované v této zprávě vychází ze vzorku, který je reprezentativní z hlediska kraje bydliště v rámci České republiky, kombinace věku a pohlaví respondentů v rámci krajů a z hlediska vzdělání na úrovni ČR (hrubě odpovídá statistikám MPSV o příjemcích humanitární dávky). Reprezentativita je zajištěna kombinací náhodného stratifikovaného výběru (oslovení náhodně vybraných kontaktů v rámci mikroregionů ČR) a následným dovážením dat, aby struktura výběrového souboru odpovídala statistikám z dat Ministerstva vnitra ČR (CIS) a MPSV.
Výzkum reprezentuje postoje a zkušenosti lidí Ukrajiny, kteří do Česka přišli po únoru 2022 a stále v Česku zůstávají.
Finančně výzkum podpořilo Hlavní město Praha (rozšíření výběrového souboru v rámci Prahy pro detailnější zmapování situace na městských částech) a Google Česká republika (výzkum IT dovedností a jazykových a IT dovedností a jeho vztah s pracovním uplatněním) a nadace 3WFoundation (téma pracovní prekarizace).