Třikrát vyšší chudoba než u Čechů. Před dalším propadem uprchlíky zatím chrání státní podpora

Aktualizováno: před 16 hodinami


2222_HlasUkrajincu_Chudoba_Zprava_updated
.pdf
Download PDF • 815KB


Míra příjmové chudoby mezi ukrajinskými uprchlíky v Česku je nesrovnatelně vyšší než v české populaci. I při započtení humanitární dávky a hodnoty podpory v bydlení žije v příjmové chudobě přes 35 % uprchlíků (mezi Čechy 9–10 %). Podle analýzy chrání většinu uprchlíků před propadem do totální chudoby humanitární dávka a bydlení poskytnuté zdarma. V případě zastavení těchto dvou druhů podpory by se v příjmové chudobě ocitlo 84 % uprchlíků. Téměř polovina navíc dnes vystačí s úsporami méně než měsíc a ⅔ trpí těžkou materiální deprivací. Ekonomickou situaci uprchlíků zhoršuje, že kvůli bariérám v oblasti jazyka, kvalifikací a péče o děti část nepracuje a většina zbytku pracuje v nízkých kvalifikacích za omezené mzdy.


Dosavadní zkušenosti uprchlíků s pracovním uplatněním ukazuje čtvrtá zpráva ze série výzkumů Hlas Ukrajinců v Česku, které připravuje společnost PAQ Research ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR. Zpráva vychází z druhé vlny výzkumu mezi uprchlíky z Ukrajiny, které se zúčastnilo 2079 domácností, ve kterých žije 6215 uprchlíků z Ukrajiny. Dotazování probíhalo od 4. 8. do 18. 8. 2022.


Vysoká příjmová chudoba a těžká materiální deprivace


Příjmy z práce od alespoň jednoho člena domácnosti má 46 % uprchlíků, humanitární dávku od MPSV (5000 korun na osobu) pobíralo na konci srpna kolem 80 % z těch, kteří zůstávali v ČR. Po sečtení všech příjmů domácnosti včetně materiální a peněžní pomoci se 69 % uprchlíků nachází pod českou hranicí chudoby (pod 60 % mediánu tzv. ekvivalizovaného příjmu českých domácností). Pokud do příjmů započítáme i bydlení poskytnuté zdarma (resp. výši státního příspěvku pro české domácnosti poskytující bydlení), je pod hranicí chudoby 35 %. Mezi českými domácnostmi je to okolo 9 %. Pokud by ale uprchlíci přišli jak o bydlení zdarma, tak o humanitární dávku, za stávající situace by se jich v příjmové chudobě ocitlo celkem 84 %.


Finanční situace se liší mezi různými typy domácností. Pro domácnosti s dětmi, a především pro samoživitele je obtížnější se v Česku uživit z práce. Bez humanitární dávky a podpory v bydlení by se 80–90 % z nich ocitlo v příjmové chudobě. Rodiny ale mají častěji podporu v bydlení a hodnota humanitární dávky (5000 Kč měsíčně na každého člena) má vyšší relativní hodnotu u dětí, jsou tak před upadnutím do chudoby chráněni právě sociální podporou a solidaritou Čechů. To jejich příjmovou chudobu výrazně redukuje na 25–56 % u různých typů rodin.


Graf: Ekvivalizovaný příjem domácnosti

Poznámka: N=6215; Znění otázky: „Pokud sečtete všechny tyto typy příjmů vaší domácnosti v Česku, jaký je její celkový čistý měsíční příjem?“


Materiální deprivaci měří Eurostat skrze počet základních potřeb (jako je hrazení nenadálého výdaje, nákup oblečení nebo volnočasové aktivity), které si domácnost nemůže pro sebe dovolit. Podle výpovědí uprchlíků jich 62 % trpí těžkou materiální deprivací (kde si nemohou dovolit většinu měřených položek). Mezi Čechy je to pod 2 %. Těžkou materiální deprivací trpí především samoživitelky, na rozdíl od příjmové chudoby, kterou jsou zasaženi po započítání bydlení zdarma spíše jednotlivci a domácnosti bez dětí. Například 72 % samoživitelů s více dětmi si nemůže finančně dovolit scházet se párkrát měsíčně s přáteli a 42 % si nemůže dovolit alespoň dva páry padnoucích bot pro každého člena domácnosti.


Graf: Míra materiální deprivace


Poznámka: N=6215; Znění otázky: „České i ukrajinské domácnosti se potýkají s různými ekonomickými problémy. Vyberte prosím u následujících věcí, zda si ji vaše domácnost žijící v Česku může, či nemůže finančně dovolit.“; Těžká materiální a sociální deprivace označuje nemožnost si dovolit 7 a více položek ze 13 podle Eurostatu. Pokud má respondent hrazené ubytování, nepočítá se zde jeho/její nemožnost hradit náklady na bydlení a vytápění bytu do indexu materiální deprivace.



Souvislost s prací


Příjmovou chudobou (po započtení hodnoty podpory v bydlení a HUD) trpí 46 % uprchlíků z domácností, kde nikdo nepracuje, a 23 % z pracujících domácností. Těžkou materiální deprivací trpí 59 % uprchlíků z pracujících a 70 % z nepracujících domácností. Souvislost s prací má tedy dva rozměry.


Pracovní aktivita chudobu redukuje a je zásadní, aby se zvedla ze současných 40 až 50 % na vyšší hodnoty. K tomu je ale třeba odstranit překážky v podobě znalosti jazyků, péče o předškolní děti a uznávání kvalifikací. Ani pracovní aktivita ale před chudobou – zejména materiální deprivací – uprchlíky nechrání. Dřívější výzkumy totiž ukazují, že většina uprchlíků pracuje ve velmi snížených kvalifikacích, s příjmy pod 150 Kč čistého na hodinu a méně než 50 % pracujících uprchlíků říká, že by pracovní příjmy stačily na pokrytí jejich výdajů. Viz výzkum o práci.


Polovina uprchlíků nevystačí s úsporami ani na měsíc


Takřka polovině uprchlíků (49 %) by vystačily úspory méně než měsíc, pokud by u nich došlo k úplnému výpadku příjmů, a 16 % by dokonce nevystačily ani na týden, a to přesto, že velká část má bydlení poskytnuté zdarma. V české populaci je oproti tomu 18 % domácností, které mají úspory na méně než měsíc. Nejvíce ohrožení výpadkem příjmu jsou samoživitelky, pětině z nich úspory stačí jen na týden.


Následující graf ukazuje celkovou finanční situaci uprchlíků rozdělením podle hranice příjmové chudoby a úspor. Celkem 29 % uprchlíků je v příjmové chudobě a mají úspory maximálně na měsíc. Dalších 41 % žije v domácnostech s příjmy nad hranicí chudoby, ale malými úsporami. Druhý řádek grafu ilustruje situaci, pokud by byla zrušena humanitární dávka a bydlení zdarma. Nejvíce by byly zasaženy rodiny s dětmi.


Graf: Typologie dle úspor a příjmů a efekt zrušení podpory pro uprchlíky

Poznámka: N=6215, Příjmově chudí = pod 60 % medianu ekvivalizovaného příjmu domácnosti, vyšší příjmy = nad 60 % medianu. Horní řádek = aktuální stav po započtení bydlení poskytnutého bez úplaty, dolní řádek = při zrušení bydlení zdarma a humanitární dávky.



Chudoba může mít dopad na možnosti integrace


Z analýzy vychází, že lidé v lépe zajištěných domácnostech mají „výhodu“ v začlenění se do společnosti. Děti z domácností, které jsou v příjmové chudobě nebo mají minimální úspory, se méně často účastní vzdělávání. To může být jeden z důsledků sociálního vyloučení, které se projevuje v chudobě a zároveň v menší účasti ve vzdělávání. Stejně tak jsou děti z méně finančně stabilních rodin hůře začleněné do kolektivu. Co se týče dospělých, uprchlíci bez úspor méně často navštěvují kurzy češtiny, u kterých je největší bariérou právě cena, a také méně často žijí ve standardním bydlení.


„Vztahy mezi těmito typy znevýhodnění mohou být různé a v datech se zatím jen rýsují. Materiální chudoba, nekvalitní a nebytové bydlení a omezené začlenění do vzdělávání a dalších aktivit se ale v budoucnosti mohou koncentrovat mezi stejnou skupinu uprchlíků,“ varuje i na základě zahraničních zkušeností sociolog Daniel Prokop.


Tabulka: Souvislost mezi příjmovou chudobou a integrací

Poznámka: N=6193, N=829, N=2076, N=648, N=682 (dle sloupců). Podíl uprchlíků v různých příjmových kategoriích, kteří mají (vs. nemají) standardní bydlení… atd.; Příjmově chudí = pod 60 % mediánu ekvivalizovaného příjmu, úspory do měsíce = včetně 1 měsíce


Část Ukrajinců si také musela půjčit peníze buď na pokrytí cesty do Česka, nebo na život v Česku v posledních měsících. Týká se to celkem 38 %, většina z nich si půjčila od známých nebo rodiny na Ukrajině.


Vzhledem k vysokému ohrožení chudobou a vzhledem k tomu, že většina Ukrajinců si zatím v Česku nenašla adekvátní zaměstnání, je důležité pokračovat v pomoci skrz humanitární dávku a dále podporovat bydlení poskytované českými domácnostmi. Jde o levnější variantu než ubytovny a peníze jdou českým domácnostem, kterým pomohou v energetické krizi. Z analýzy vyplývá, že je třeba zároveň asistovat nejchudším uprchlíkům v napojení na potravinové banky a další formy pomoci, jelikož míra materiální deprivace je extrémní. V neposlední řadě je důležité posílit asistenci na trhu práce a zvyšovat uplatnitelnost kvalifikací uprchlíků skrze dotování kurzů češtiny a urychlení uznávání ukrajinských kvalifikací, jak jsme reportovali v předchozí zprávě ze Série Hlas Ukrajinců.


Metodika


Výzkum probíhá online dotazováním na panelu uprchlíků z Ukrajiny, který provozuje Sociologický ústav AV ČR. Panel vznikl ve spolupráci SOÚ AV ČR a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, které během censu pracovní aktivity žadatelů o humanitární dávku oslovilo domácnosti uprchlíků s možností participovat ve výzkumech SOÚ AV ČR. Účast ve výzkumech je anonymní a honorovaná (převod odměn na charitu), identita respondentů je během rekrutace panelu ověřována telefonicky.


Výstupy prezentované v této zprávě vychází ze vzorku, který je reprezentativní z hlediska kraje bydliště v rámci České republiky, kombinace věku a pohlaví respondentů v rámci krajů a z hlediska vzdělání na úrovni ČR (hrubě odpovídá statistikám MPSV o příjemcích humanitární dávky). Reprezentativita je zajištěna kombinací náhodného stratifikovaného výběru (oslovení náhodně vybraných kontaktů v rámci mikroregionů ČR) a následným dovážením dat, aby struktura výběrového souboru odpovídala statistikám z dat Ministerstva vnitra ČR (CIS) a MPSV.


Výzkum reprezentuje postoje a zkušenosti lidí Ukrajiny, kteří do Česka přišli po únoru 2022 a stále v Česku zůstávají. Výzkum finančně podpořilo Hlavní město Praha (rozšíření výběrového souboru v rámci Prahy pro detailnější zmapování situace na městských částech).



541 zobrazení