Sociálně podobné, v podpoře žactva nikoliv. DataPAQ ukazuje rozdíly mezi mikroregiony

Chybí jednotný systém podpory.

Sociálně znevýhodněné mikroregiony se výrazně liší v počtů asistentů pedagoga, i když v nich má nárok na podporu podobný podíl dětí. Potíže se systémovou podporou naznačují data v prohlížečce DataPAQ. Ukazujeme zároveň místa, kde se daří specialisty zaměstnávat.

Obrovské rozdíly v podpoře

Mezi největší výzvy společného vzdělávání – inkluze – patří dostatečná podpora vyučujících. Přítomnost dětí se speciálními vzdělávacími potřebami zvyšuje nároky na individualizaci výuky, učitelé a učitelky proto bývají bez pomocných pozic vyčerpaní. Různé kouty republiky se přitom výrazně liší v tom, kolik v nich působí asistentů pedagoga.

“Vzali jsme deset mikroregionů s největším podílem žactva se speciálními vzdělávacími potřebami, abychom porovnali počty žáků na jednoho asistenta. Ukazuje se na tom, jak český podpůrný systém funguje nesystémově. I když se jednotlivá místa podobají co do socioekonomického znevýhodnění, počty asistentů se velmi rozchází,” popisuje ekonom Václav Korbel z PAQ Research.

Data o využití asistentů pedagoga srovnáváme se sociálně podobnými ORP. V případě Žatce a Bruntálu se dokonce jedná o ORP shodná, co se týče rodičů v exekuci (17 %) a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. “Přesto vidíme obrovský rozdíl. Bruntál má 42 žáků na jeden úvazek asistenta pedagoga a Žatec 71 žáků,” říká Korbel.

Analytici PAQ Research se na vzdělávacích workshopech v jednotlivých územích setkávají s řadou důvodů, proč se počty asistentů liší. Záleží na komunikaci škol s poradnami, finanční podpoře zřizovatele, nabídce na trhu práce i dostupnosti kvalifikovaných pracovníků nebo práci ředitelů, kteří zájemce o pozici asistenta pedagoga motivují k rekvalifikaci.

Chybí jednotný systém

Rozdílný obrázek nabízí pohled na zastoupení speciálních pedagogů a psychologů. Na ně zatím oproti asistentům nedává peníze přímo státní rozpočet. Čerpání peněz z takzvaných šablon vytváří na školy další administrativní nároky a vzhledem k obecnému nedostatku školních psychologů se dá hovořit o štěstí, pokud se škole vzdálené od většího města povede tyto pracovníky sehnat.

V datech můžeme nicméně nacházet místa, kde ve školách vytvořila plně organizovaná školní poradenská pracoviště, jejichž součástí jsou i školní psychologové nebo speciální pedagogové. Podařilo se to v Tišnově, České Třebové, Ostravě nebo Rožnově pod Radhoštěm. Vývoj v čase můžeme vidět v prohlížečce DataPAQ, která nově nabízí i pohled na vývoj dat v čase.

Jak pracovat s takzvanými časovými řadami, ukazujeme ve videu.

“Potřebovali bychom systémově sjednotit přístup poraden a škol. V analýzách České školní inspekce se uvádí, že některé poradny nemají dostatek peněz na moderní diagnostické nástroje, školy nejsou sjednocené ve vyhledávání znevýhodněných žáků a není nastaven státem financovaný systém podpůrných pozic. Je to pro všechny relativně nové téma, pro které teprve vznikají metodiky, jako je Identifikace žáků se sociálním znevýhodněním v ZŠ z června 2023,” přibližuje analytik vzdělávání Jan Zeman.

Jak v Otrokovicích zajistili speciální pedagogy a školní psychology

Státní i regionální strategie se nyní zaměřují na wellbeing dětí a společné vzdělávání. Naplnění ale bývá složitá i kvůli objednacím lhůtám poradenských zařízení (3-6 měsíců). V Otrokovicích proto zajistili psychology do každé školy na plný úvazek v rámci celého ORP. Tamní školy a malotřídky jejich služby sdílí.
Nejdůležitější krokem bylo, aby si zástupci města skutečně uvědomili důležitost podpůrných pozic ve školních poradenských pracovištích.

Soudí tak Barbora G. Šopíková, která ve městě vede odbor školství. Potřebu se podařilo vysvětlit i skrze pozvání radních Otrokovic na porady ředitelů, kde se diskutují problémy škol i individuální potřeby dětí. Setkávání funguje v měřítku města i v celém ORP, a to díky vedení odboru školství, ale také odborného týmu projektu MAP.

“Není to jen o komunikaci s radním pro školství. Když radní není profesně pedagog a nezná argumenty k problematice vůči svým kolegům, potřebuje oporu. Tu má vždy ve vedoucím odboru školství a ředitelích škol. Na společných poradách se ukazují kazuistiky, příklady z praxe, chodí se dívat na práci psychologů, a školního poradenského pracoviště” popisuje Šopíková.

Pro úspěšné shánění pracovníků udržuje vedoucí odboru školství kontakt s univerzitou Palackého v Olomouci a pravidelně vypisuje inzeráty. Zároveň se drží pravidla, že je třeba nabízet plný úvazek, neboť poloviční nedává v práci psychologa smysl.


Posuňme společně Česko

Výzkumně přispíváme k zlepšování veřejných služeb a kvality života v Česku. Spoléháme na dárce, jako jste vy. Přidejte se k nám.