Kožedělná výroba, nebo prodavačka? Ukazujeme problémy středního školství v datech

Regionální rozdíly, předčasné odchody, příliš specializované obory a nezaměstnanost.

Příliš mladých lidí v Česku studuje na odborných středních školách, které poskytují předčasně specializované vzdělání. Regionální rozdíly a sociální nerovnosti způsobují, že na učilištích a odborných školách s maturitou obvykle studují mladí lidé se socioekonomicky slabším zázemím. Vysoký počet oborů a absence kvalitního všeobecného základu znevýhodňuje absolvující na trhu práce. Středoškolské vzdělávání v součtu reprodukuje sociální nerovnosti. Klíčové problémy středního vzdělávání v Česku ukazujeme na nových datech prohlížečky DataPAQ.cz, která aktuálně nabízí přes 200 údajů o vzdělávání a sociálních podmínkách.

Česká republika má ze zemí Evropské unie jeden z nejvyšších podílů studia na středních odborných školách. Na odborné školy a učiliště u nás chodí 71 procent žactva, průměr zemí EU činí pouze 49 procent. Všeobecné obory – odborná lycea a gymnázia – v Česku studuje jen 29 procent. V roce 2022 se na ně dostalo dokonce jen kolem 25 procent dětí.

Problém s oborovou strukturou vyvrcholil letos spolu se silným demografickým ročníkem. Všichni si krize patrně všimli. Mladí lidé mají zájem o všeobecné vzdělávání, lyceí a gymnázií ale nemáme dostatek. To není jediný problém.

První problém: regionální rozdíly

Pro české střední – stejně jako pro základní školy – platí, že mezi regiony panují velké nerovnosti. Dobře to uvidíme, když se podíváme na regionální rozdíly v podílu studentstva, co míří na odborné a všeobecné střední školy. Přehledně to ukazuje následující mapa.

  • Ve velkých městech, kde se koncentrují rodiny s vyšším socioekonomickým statusem, vidíme vyšší podíl studujících gymnázia.
  • Naopak regiony s průměrně nižším socioekonomickým statusem mají větší tendenci k odbornému vzdělávání, zejména v učebních oborech. Trend je obzvlášť silný v Ústeckém a Karlovarském kraji, kde oproti Praze míří mnohem větší podíl studentstva na učiliště.
  • Za povšimnutí také stojí, že ačkoliv střední školy zřizují kraje, existují velké rozdíly i mezi okresy v rámci jednoho kraje.

Regionální rozdíly v nabídce oborů se projevují mnoha způsoby. Mají vliv na kvalitu výuky, motivaci žactva, úspěšnost ve studiu, nejvyšší dosažené vzdělání či získané kompetence a odbornost. To následně ovlivňuje celé mikroregiony.

Jedním z důležitých dopadů nižšího podílu všeobecného vzdělávání jsou i předčasné odchody a změny oborů.

Druhý problém: předčasné odchody

Vysoký podíl odborného vzdělávání nemusí být sám o sobě nežádoucí. V kontextu českého vzdělávání ale představuje problém. Kvalita škol totiž bývá přinejlepším různá. Odborné školy i proto často platí za až druhou volbu, což vede k předčasným odchodům či změnám škol a oborů studia, které prodlužují a prodražují studium.

Problém s předčasnými odchody ukazuje následující korelační graf. Vidíme, že okresy s větším počtem učilišť vykazují vyšší míru nedokončování a změn škol či oborů.

Korelační grafy nám umožňují zkoumat, jak spolu souvisí jednotlivé ukazatele. Sílu vztahu mezi dvěma ukazateli vyjadřuje koeficient determinace v levém horním rohu, který nese označení R². Ukazuje, do jaké míry lze rozdíly mezi ORP v míře předčasných odchodů vysvětlit podílem nově přijatého žactva do učňovských oborů. To neříká, že předčasné odchody jsou přímo způsobené strukturou oborů, ale že spolu oba ukazatele souvisí. Vztah je obzvlášť silný při vyjmutí dvou deviantních okresů.

Předčasné odchody či změny škol můžeme vysvětlit řadou faktorů. Patří sem horší zázemí žactva, nižší kvalita školy, přílišná specializace oboru nebo akademická marnost – stav, kdy má žactvo horší výsledky kvůli demotivujícímu klimatu školy a nižší důvěře ve své schopnosti.

Třetí problém: příliš specializované obory

Obrovskou potíž představuje samotná oborová soustava, která čítá příliš oborů. Výběr se stává nepřehledný a obory bývají příliš úzce zaměřené. Specializace oborů přináší řadu potíží.

  • Požaduje po dospívajících v 15 letech obrovské rozhodnutí, které může fatálně ovlivnit jejich vzdělávací a pracovní kariéru.
  • Vede k velmi malému všeobecnému základu (a to zvlášť u učňů, kde polovina žactva v podstatě nedosahuje takové úrovně čtenářské gramotnosti, která umožňuje samostatnou práci).
  • Malý všeobecný základ následně činí složitější potenciální změnu oboru i nástup na vysokou školu. Na ně aktuálně míří polovina populačního ročníku. Studující z odborných škol na nich však častěji neuspějí, i protože jim chybí všeobecný základ.

V odborném vzdělávání proto potřebujeme posílit všeobecný vzdělávací proud. To je ostatně v souladu s požadavky zaměstnavatelů, z nichž přibližně polovina preferuje širší profesní znalosti a čtvrtina střed mezi širokým profesním záběrem a úzkým zaměřením. Všeobecný základ poskytne absolvujícím lepší pozici na pracovním trhu, rozvine klíčové kompetence nejen pro pracovní život a dále sníží nerovnosti mezi jednotlivými typy oborů středních škol.

Čtvrtý problém: nezaměstnanost

Úzce specializované obory nabízí malé uplatnění na trhu práce. Ukazuje to neshoda studovaného oboru s následným zaměstnáním. Hrubá neshoda – práce v naprosto nesouvisejícím oboru – dosahuje u odborných škol hodnoty kolem 38 procent. U některých učňovských oborů, které spadají například do skupiny Textilní a kožedělné výroba, činí neshoda přes 66 procent. Absolvující nejčastěji mluví o tom, že práci v oboru nesehnali, o nízkých mzdách, nekvalitní výuce, ztrátě zájmu o obor nebo tom, že v oboru pracovat nikdy nechtěli.

Problém s uplatněním může být způsoben také tím, že žactvo má ve vyloučeném regionu v dojezdové vzdálenosti třeba jen dvě odborné školy, z nichž každá nabízí pár velmi specializovaných oborů. V 15 letech se proto musí rozhodovat, jestli vidí svou budoucnost jako elektromechanička, řeznice či prodavačka.

Jedním z ukazatelů, který DataPAQ nově umožňuje porovnávat, je právě nezaměstnanost absolventů jednotlivých typů oborů podle kraje v roce 2023. Vidíme, že absolventi nematuritních oborů mají více jak čtyřnásobně vyšší nezaměstnanost oproti absolventům gymnázií, a když už pracují, tak často právě v hrubé neshodě s oborem studia.


Odpovědí na problém s uplatněním může být možnost snáz změnit školu v průběhu studia. To souvisí právě s širším záběrem oboru. Všeobecnější zaměření by umožnilo přejít na podobnou školu bez toho, aby bylo potřeba začínat od prvního ročníku.

Prostupnost odborného školství a všeobecný základ by měl doplnit též důraz na proměnu těchto škol jako center celoživotního profesního vzdělávání dospělých. Existuje řada zahraničních vzorů. Podívat se můžeme třeba na Nizozemí či Německo, kde přetvářejí své střední vzdělávání v přímém propojení a se sdílením odpovědnosti se zaměstnavateli. Na moderním trhu práce dochází k velkým proměnám v řádu let a pro uplatnitelnost je důležité, aby vzdělávání nekončilo střední školou.

Výsledek: reprodukce nerovností

Volba středních škol nakonec odráží a reprodukuje sociální nerovnosti. Na odborné školy častěji nastupuje žactvo s horším sociálním zázemím, byť to u něho neodpovídá vzdělávacím předpokladům. To může být způsobené regionálními rozdíly a nízkým počtem gymnaziálních oborů a lyceí ve vyloučených regionech (viz první mapa), nižší aspirací na vzdělání či méně podnětným prostředím. Velmi silný efekt má také nejvyšší dosažené vzdělání rodičů, jak je vidět na vztahu podílu lidí bez středního vzdělání a podílu žactva na učilištích.


České školství by proto mělo navýšit podíl lyceí a gymnázií, a to především v regionech, kde nyní schází nejvíc. Třeba v okresu Liberec se dostane na gymnázium pouze kolem 10 procent mladých lidí. Znevýhodněným regionům by víc všeobecných oborů pomohlo v rozvoji. Absolvující maturitních oborů (gymnázií i SOŠ) mají ze tří čtvrtin zájem studovat vysokou školu, čehož by regiony měly využívat.

Správným směrem proto míří návrh dlouhodobého záměru MŠMT, který cílí na 50procentní podíl všeobecně vzdělávacích oborů. Některé kraje už na návrh reagují. Vysočina chystá výrazné rozšíření kapacit oborů gymnázií a lyceí. Jihomoravský kraj už od roku 2020 pracuje na posílení všeobecně vzdělávacích oborů. Počítá s vybudováním nového gymnázia a rozšířením lyceí, chce přitom pečlivě dohlížet na kvalitu činností škol, což v Česku dlouhodobě chybí.

4 klíčové výzvy:

  • Navýšit kapacity oborů všeobecného vzdělávání – lyceí a gymnázií
  • Vytvořit méně specializovanou soustavu oborů středních škol
  • Umožnit mezioborovou prostupnost mezi školami
  • Rozvinout systém celoživotního profesního vzdělávání

Co ještě umí DataPAQ

Mezi další nová data patří počty přijatých žáků a žákyň nebo absolvujících, podíl ukrajinského žactva ve třídách a mnoho indikátorů kvality výuky. DataPAQ aktuálně umožňuje pracovat s více jak 200 různými ukazateli, z nichž mnohé dovolují specifikaci dle data sběru či typu školy.

V aplikaci si ukazatele může každý zobrazit v mapě, sloupcovém i korelačním grafu nebo tabulce – a samozřejmě porovnávat mezi sebou. DataPAQ dovoluje též zobrazit jen některé regiony, upravit titulek grafu a výsledek stáhnout jako obrázek nebo HTML kód. Ten lze jako interaktivní graf vložit na jakýkoliv web a pomoci čtenářstvu lépe pochopit vztahy mezi jednotlivými aspekty nejen vzdělávacích nerovností.


Posuňme společně Česko

Výzkumně přispíváme k zlepšování veřejných služeb a kvality života v Česku. Spoléháme na dárce, jako jste vy. Přidejte se k nám.