Příjmové nerovnosti mezi pracujícími vyrostly, mezi seniory stagnují či mírně klesly

Ukazujeme dva protichůdné trendy.

Během roku a půl s vysokou inflace se rozevřely příjmové nůžky mezi ekonomicky aktivními domácnosti. Mezi penzisty naopak i vlivem lednové valorizace a takzvaného výchovného příjmové nerovnosti stagnují nebo se mírně snížily. Výrazně vyšší a rostoucí nerovnosti v příjmech domácností panují, pokud se zaměřujeme na zbytkový příjem, který jim zůstává po zaplacení zdražujícího bydlení a energií. Data o ekonomické situaci domácností sbíráme od podzimu 2021 v projektu Život k nezaplacení, který PAQ Research připravuje ve spolupráci s Českým rozhlasem.

Dva protichůdné trendy

Celkově zůstávají příjmové nerovnosti v Česku stabilní. Vidíme to na takzvaném Giniho indexu, který se nejčastěji používá pro měření nerovností. Index se může pohybovat mezi hodnotami od 0 do 1. Nula by znamenala, že všichni lidé mají stejné příjmy, hodnota jedna naopak to, že jeden člověk má všechny příjmy a zbytek nemá nic. V praxi se Giniho index v evropských státech pohybuje podle dat Světové banky přibližně mezi 0,2 a 0,4.

V Česku Světová banka odhaduje Gini index pro rok 2020 na úrovni 0,26. Podobná čísla ukazují i aktuální data ze Života k nezaplacení. Podle nich nerovnost v české společnosti v za poslední rok celkově nerostla ani neklesala. V pozadí stagnace ale vidíme protichůdné trendy.

“Zajímavější perspektivu nabízí výpočet nerovnosti uvnitř jednotlivých skupin. Zaměřili jsme se na dva druhy domácností: penzisty a domácnosti tvořené lidmi v produktivním věku. Ačkoliv index celé české společnosti se neměnil, u těchto dvou skupin můžeme pozorovat odlišný vývoj,” říká sociolog Michael Škvrňák.

Mezi ekonomicky aktivními domácnostmi příjmové nerovnosti narostly, zatímco mezi starobními důchodci stagnovaly nebo mírně poklesly.

Kdo (ne)dostane přidáno

“Mezi seniory sehrály roli valorizace – zejména ta lednová, která zvyšuje i základní složku důchodu. Pomáhá tak důchodcům s nižšími příjmy. Dopad mělo i zavedení takzvaného výchovného, které zvyšuje důchod zejména ženám. Ty mají v průměru nižší důchod než muži, nerovnosti se proto snižují,” vysvětluje Škvrňák.

Příjmy ekonomicky aktivních domácností oproti tomu samozřejmě nepodléhají pravidelné valorizaci. Zvyšování nerovností mezi nimi pravděpodobně souvisí s různými dopady inflace na jednotlivé sektory ekonomiky.

Vliv má i rozdílná vyjednávací pozice jednotlivých pracovníků. Můžeme ji usuzovat z míry obav ze ztráty práce. Nejvíce se obávají samoživitelky a samoživitelé a osoby s nižším vzděláním a příjmem, což u nich může vést ke strachu říct si o zvýšení platu.

Různou vyjednávací sílu naznačují i data agentury IPSOS pro Seznam Zprávy. Podle nich plat rostl častěji zaměstnancům ve vedoucích pozicích než ostatním zaměstnancům.

“Roli může hrát i to, že domácnosti se středními či vyššími příjmy mají častěji člena, který dobrovolně omezuje svou pracovní aktivitu. Pracuje například na částečný úvazek. Když tyto domácnosti potřebují, mohou snáze navýšit pracovní aktivitu a příjmy,” dodává další možný důvod sociolog Daniel Prokop.

Po zaplacení bydlení nerovnosti rostou

Příjmová nerovnost není jediná. Důležitou roli má i majetková nerovnost, která v Česku patří k světově největším (a daně z majetku naopak k nejmenším).

Na datech ze Života k nezaplacení můžeme také spočítat, jak vypadají nerovnosti po zaplacení bydlení. Ty jsou vyšší než čistě příjmové nerovnosti. Gini index se pohybuje kolem hodnoty 0,31. To je o pět setin víc než v případě příjmové nerovnosti.

Vliv má zdražování bydlení a majetková nerovnost. Vlastníkům měsíčně zbývá po zaplacení nákladů na bydlení víc z příjmů. Za bydlení aktuálně dávají průměrně 26 procent příjmů, zatímco nájemníci 44 procent.

Inflaci porazila jen horní pětina

Nerovný dopad inflace na domácnosti ukazuje Česká národní banka. Její ohlédnutí za rokem 2022 hovoří o meziročním propadu reálných příjmů u zaměstnanců a mírnějším poklesu mezi penzisty. Příjmy OSVČ naopak inflaci výrazně překonaly. “Rok 2022 byl rokem zisků, a nikoliv mezd,” píše ČNB.

Přidává i dopady na různé příjmové skupiny: “Jedinou skupinou, jejíž příjmy rostly rychleji než inflace, je pětina nejbohatších,” stojí v analýze ČNB.

Dopady inflace na různé domácnosti ukazují i data z výzkumu Život k nezaplacení. Rozšiřovat své úspory podle něho dokáže necelá polovina domácností. Na podzim 2021 šlo o tři čtvrtiny.

Daníme práci, ne majetek

ČNB stopuje schopnost nejbohatších ochránit své reálné příjmy i při 16procentí inflaci ve struktuře příjmů a podobě daňového systému v Česku. Nejbohatší pětina se liší vyšším podílem zisků z podnikání a vlastnictví. Tyto příjmy přitom rostly výrazně rychleji něž mzdy. Ani to by ovšem podle ČNB na “poražení” inflace nejbohatší pětině nestačilo. “Důležitým doplňkem byla i nižší daňová zátěž těchto příjmů,” dodává analýza banky.

Rok 2022 v tomto ohledu potvrdil připomínky OECD či NERVu, že Česko nadměrně daní práci – a pro plošné odvody a nízkou progresi zatěžuje nízkopříjmové –, zatímco má podprůměrné majetkové či kapitálové daně.

Vládní konsolidační balíček podobu daňového mixu nezlepší. Zatěžuje všechny příjmové skupiny podobně, dlouhodobě nicméně změny nahrávají bohatším. Balíček totiž nereaguje na daňové reformy z posledních tří let, které ročně stojí rozpočet na 150 miliard Kč – a pomáhají hlavně středně a vysokopříjmovým domácnostem.


Posuňme společně Česko

Výzkumně přispíváme k zlepšování veřejných služeb a kvality života v Česku. Spoléháme na dárce, jako jste vy. Přidejte se k nám.