Posílení růstu, méně chudoby a výjimek, dost peněz na veřejné investice. Vychází nejpodrobnější daňová studie v Česku

Shrnutí

• Česko zůstává za svým potenciálem. Ekonomika roste pomalu, životní úroveň stagnuje. Důležitou roli hrají daně. Výzkumné organizace PAQ Research, Centrum veřejných financí a IDEA při CERGE-EI společně vydávají nejpodrobnější návrh daňové reformy, který v Česku od 90. let vznikl. Práce více než 20 ekonomů a ekonomek reformuje většinu klíčových daní. Celkové dopady modeluje díky unikátnímu propojení dat ČSÚ a Finanční správy. 
• Reforma staví na nižším zdanění nízkopříjmové práce a podpoře firemních investic. Zrušila by řadu výjimek a neopodstatněných slev. Revidovala by degresivní zdanění OSVČ a nemovitostí. Posílila spotřební daně na alkohol a zavedla daň z vysokých dědictví. Vyvažuje celkem sedm daňových oblastí, sleduje přitom čtyři principy: posílení růstu, snížení chudoby, omezení výjimek a úniků a dostatečný výběr.
• Posílení růstu. Nižší zdanění práce přivede na legální trh až 50 tisíc lidí, firmám pomohou rychlejší odpisy investic do inovací. Spotřební daně sníží náklady na nemocnost a ztracenou produktivitu. Chytřejší daně by celkově zvedly HDP o 0,4–0,7 % ročně.
• Snížení chudoby. Reforma se vyplatí takřka polovině ekonomicky aktivních. Nízkopříjmové domácnosti si polepší v průměru o 9 tisíc korun ročně. To má pozitivní efekt na spotřebu, ekonomiku chudších regionů, sociální systém, zadlužení a stabilitu rodin. Reforma napravuje i celkovou regresi systému – dnes odvádí na daních nejmenší podíl z příjmů horní desetina obyvatel.
• Omezení výjimek a úniků. Omezení úlev a výjimek ve zdanění kancelářských OSVČ, kapitálu či spotřeby by vedlo k systematičtějšímu a férovějšímu daňovému systému. V důsledku by se míra zdanění zvýšila zejména těm, kteří dnes kvůli úlevám a zvýhodněním odvádí nejmenší procento příjmů.
• Dostatečný výběr. Pracujeme s více variantami. Vyvážená by přinesla 73 mld. Kč, a to zejména rušením výjimek a posílením daní, které mají menší ekonomické dopady. Stát potřebuje posílit i efektivitu, což může přinést i stomiliardové úspory, zároveň ale trpí strukturálním deficitem a slibuje investice do vzdělávání, obrany či transformace energetiky. Reformě daní se proto nevyhne. Modelujeme nicméně i fiskálně neutrální a pro-rozpočtovou variantu, které ponechávají principy, liší se ale výší výběru.
• Interaktivně reformu představujeme na webu chytrejsidane.cz, kde si každý může navrhnout vlastní daňovou strategii a vyhodnotit její dopady. Celou studii stahujte jako PDF.

Nejpodrobnější reforma v Česku

Česko má obrovský potenciál, posledních pět let ale naše ekonomika zaostává za průměrem EU i podobnými zeměmi. Můžou za to i daně. Výzkumné organizace PAQ Research, Centrum veřejných financí a IDEA při CERGE-EI přináší komplexní návrh, jak daněmi podpořit růst, snížit chudobu a přitom vybrat dost na vzdělávání i obranu. 

Návrh představujeme na interaktivním webu Chytřejší daně, kde si může každý vyzkoušet vlastní kombinace a zhodnotit jejich dopady. Podrobně všechny části rozebíráme ve dvousetstránkové publikaci. 

Propojili jsme celkem sedm reforem, které pokrývají většinu klíčových daní v Česku. „Každou z nich posuzujeme podobnými principy dobrého daňového systému, jak je popsal nobelista James Mirrlees. Vznikl díky tomu celistvý návrh, který vyvažuje jednotlivé daně mezi sebou,“ říká Petr Vilím, ekonom z PAQ Research a šéf projektu. 

Studie staví na předchozích publikacích, které prošly částečnou revizí, zároveň přidává nové kapitoly. Podrobně rozebírá zdanění zaměstnanců, OSVČ, firem, nemovitostí, kapitálu, dědictví, neřestí a spotřeby. Dohromady ukazuje, že dobrý daňový systém podporuje ekonomický růst, neposiluje chudobu, neobsahuje neférové výjimky a vybírá dostatek prostředků na udržení a rozvoj veřejných služeb a investic. 

„Je to vůbec nejlepší návrh daňové reformy pro Česko,“ říká Petr Janský, profesor ekonomie Univerzity Karlovy a zakladatel Centra veřejných financí.

„Jde zřejmě o nejpropracovanější návrh daňových změn od 90. let minulého století, kdy se daňový systém měnil během ekonomické transformace. Propracovanost návrhu vidím jak v jeho analytickém fundamentu, tak v rozsahu, který zohledňuje širší ekonomické souvislosti a principy,“ říká Daniel Münich, ředitel think-tanku IDEA při CERGE-EI.

Posílení růstu 

Chytřejší daně by zvýšily úroveň HDP o 0,4–0,7 % v dlouhodobém horizontu, jak jsme spočítali s využitím modelu Oxford Economics. Pomůže tomu nižší zdanění práce. Reforma výrazně snižuje zejména zdanění nízkopříjmových zaměstnanců a lidí, kteří se vrací do práce nebo chtějí pracovat více než dosud (rodiče, senioři, krátkodobě nezaměstnaní, pracující na DPP). Legální trh práce se může rozrůst až o 50 tisíc lidí, což podpoří ekonomiku.  

Rychlejší až okamžité daňové odpisy by motivovaly firmy k produktivním investicím. Můžeme je chápat jako bezúročnou půjčku státu firmám skrze daňový systém, který podporuje inovace, produktivitu, zmírňuje odliv kapitálu a snižuje energetickou náročnost podniků. 

„Jedná se o jednu z nejúčinnějších a nejjednodušších cest, jak může stát skrze daňový systém přispět k transformaci české ekonomiky směrem k vyšší přidané hodnotě. Není to ale zdaleka zadarmo. Opatření je žádoucí zacílit a vyvážit po vzoru Spojeného království mírným zvýšením sazby daně,“ popisuje spoluautorka návrhu Markéta Malá z Centra veřejných financí.

Důležitou roli hraje i adekvátní zatížení škodlivé spotřeby, která dnes stojí desítky miliard na nemocnosti a ztracené produktivitě. Spotřební daně dnes však mají mezery (tiché víno), zároveň jejich reálná hodnota vzhledem k absenci automatické valorizace v čase klesá. Můžeme je nastavit lépe, aby motivovaly výrobce ke snižování rizikovosti svých výrobků a spotřebitele k volbě méně škodlivých alternativ.

Snížení polovině pracujících

Balík reforem reaguje i na regresivitu, která představuje další problém českého daňového mixu. Když se sečtou daně z práce, spotřeby, majetku a kapitálu, nejvyšší příjmová desetina lidí platí ze svých příjmů procentuálně méně než nejchudší. To je způsobeno vysokým zdaněním nízkopříjmové práce, velmi omezeným zdaněním majetku a výjimkami, které pomáhají jen vysokopříjmovým.

Reforma většinu z toho alespoň částečně napravuje. Vyplatí se proto téměř polovině ekonomicky aktivních. Nejdůležitější roli hraje snížení zdanění práce, které u dolní poloviny převáží nad navýšením výběru v daních z nemovitosti, omezení položek ve snížené sazbě DPH a redukci výjimek.

Nízkopříjmovým domácnostem přidává 9 tisíc Kč ročně. Pomáhá i samoživitelkám, domácnostem trpícím materiální deprivací či domácnostem s dětmi do tří let. Sníží tak chudobu, která se pojí s řadou negativních jevů, mezi něž patří zhoršené duševní zdraví či vzdělávací neúspěch u dětí. 

„Celkově se reviduje regrese daňového systému. Neděje se to však proto, že bychom navrhovali vysoce progresivní daně, stačí omezení některých zvýhodnění a snížení zdanění nízkopříjmových. Dnes celá třetina domácností nedokáže generovat úspory, část má nárok na dávky, přitom má vysoké odvody z práce,“  vysvětluje ekonom Vilím.

Daně by vzrostly těm, kteří dnes platí velmi málo

Posiluje se i systematičnost a férovost. Dnes ve většině daní najdeme těžko obhajitelné výjimky, což dle výzkumů oslabuje vnímanou legitimitu daňového systému a také snižuje výběr. Reforma by omezila nesystematické výjimky, úlevy a prostor k daňovým únikům, například díky rovnějšímu zdanění příjmů OSVČ, omezení nesystémových slev a skoků ve zdanění práce či posílením některých v zahraničí běžných daní (velká dědictví, prodej investičních nemovitostí).

„Krása vyvážené varianty spočívá v tom, že daňová zátěž by se zvýšila především lidem, kteří dnes platí velmi nízké daně – pod 25 % ze svého příjmu. Kdo už dnes platí daně a odvody vysoké, těch by se reforma v průměru nedotkla nebo jim mírně pomohla,“ popisuje Daniel Prokop, ředitel PAQ Research.

Celkové navýšení výběru

V součtu by reforma zajistila víc peněz na udržení služeb jako zdravotnictví i potřebné investice do vzdělávání, obrany či energetiky. Vyvážená varianta by v přímých dopadech zvýšila celkový výběr do veřejných rozpočtů o 73 mld. Kč, tedy o necelé 1 % HDP. Přiblížila by tím výběr daní v Česku podobným zemím – Polsko, Slovinsko, Maďarsko a Slovensko vybírají v průměru o 1,5 % HDP více než my.

Veřejné finance se nachází pod tlakem. „Nemáme ještě vysoký dluh, ke strukturálnímu deficitu se ale přidávají plány investovat do obrany, energetiky, vzdělávání a výzkumu. Plánovaný rozpočet s nimi přitom většinově nepočítá. Náklady přinese i stárnutí populace, které má dopady na zdravotnictví a další služby,” vyjmenovává Petr Janský.

Analýza jím vedeného Centra veřejných financí ukazuje, že když se sečte schodek a plánované investice, hrozí deficit okolo 450 mld. Kč. Financování potřeb může částečně zajistit ekonomický růst, zefektivnění státu a lepší cílení výdajů, jak nedávno popsal PAQ Research. To však má své limity. Zvýšení daňových příjmů se Česko nevyhne. Mělo by to proto udělat chytře, aby reforma zároveň pomohla ekonomickému rozvoji a omezila zatížení nízkopříjmových. 

Alternativní varianty a limity

Studie k balíčku reforem s navýšením výběru o 73 mld. Kč zvažuje i dvě alternativy. 

Zaprvé pracujeme s fiskálně neutrální variantou, která by byla významně prorůstová a omezila by výjimky, nevybírá však více peněz. Neodpovídá proto na současnou neudržitelnost veřejných rozpočtů a je realistická pouze za předpokladu významného — a nepopulárního – omezení veřejných služeb či důležitých investic.

Zadruhé pro-rozpočtový balíček, který pracuje s výraznějším výběrem daní, zejména těch ze spotřeby a majetku. Nevýhodou varianty je omezená možnost prorůstových reforem, jako je významné snížení zdanění práce. Zvýšení spotřebních daní by se navíc muselo nízkopříjmovým domácnostem kompenzovat v dávkovém a důchodovém systému.

Navrhovaná reforma řeší většinu hlavních daní, má ale své limity. Studie pouze diskutuje možné reformy zdanění práce, které výrazně zasahují do dalších systémů (důchody, motivace k prevenci ve zdravotních odvodech), možnosti posílení poplatků (mýtné, silniční daň, poplatky za těžbu a skládkování), změnu zdanění prodeje akcií a firemních podílů (menší osvobození širší škály investorů místo neomezeného osvobození časovými testy) a další opatření, která by kromě omezení celkové degresivity zajistila vyšší výběr daní od nejbohatšího 0,1 %.

Podpora expertů a expertek

„Sílu studie vidím především v její celistvosti, přesném pojmenování nedostatků současného systému a kvalitní kvantitativní analýze dopadů jednotlivých návrhů. Studie jasně ukazuje, že chytrou daňovou reformou lze zvýšit výběr daní a zároveň podpořit ekonomický růst – a oboje Česko dnes velmi potřebuje.“
Tomáš Dvořák, seniorní ekonom Oxford Economics

„Beze změn zákonů se veřejné finance pouhým autonomním vývojem mandatorních výdajů nejpozději v roce 2027 znovu vymknou udržitelnosti. Studie využívá tvrdých ekonomických dat i dat ze sociologických šetření k návrhu systému, který by byl v porovnání se současným spravedlivější napříč sociálními skupinami a současně poskytoval prostor pro růst daňových příjmů státu. Měla by sloužit jako vážná inspirace jakékoliv vládě.“
Jana Matesová, ekonomka a bývalá česká zástupkyně u Světové banky.

„Zatímco veřejné finance naráží na limity a Česká republika čelí značnému skrytému dluhu nahromaděném v infrastruktuře, vzdělávání, energetické bezpečnosti i digitalizaci, daňová soustava dál spoléhá především na zdanění práce a nereflektuje potřeby nové ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou a důrazem na inovace. Daňová reforma proto musí jít ruku v ruce s reformou výdajů a jasnou podporou investic, inovací a transformace ekonomiky k vyšší přidané hodnotě.“
Helena Horská, ekonomka NERV a Raiffeisenbank

„Nemusíme chodit blízko, už Adam Smith nám říká, že daně mají být spravedlivé, určité, pohodlné a hospodárné. České daně takové nejsou a zaslouží si reformu. Studie mých dobrých kolegů, přátel a především výborných ekonomů ukazuje, jak se takovému smithovskému ideálu přiblížit.“
Dominik Stroukal, ekonom

„Naše daně dlouhodobě trpí plejádou problémů. Teď je čas s tím něco udělat – než stárnutí populace nastoupí plnou silou. Studie inspirována slavným britským Mirrlees Review nabízí komplexní daňovou reformu, která vychází z vědeckého konsensu a unikátní kombinace databází a šetření. Výzkum ukazuje, že škrty ve veřejných službách posilují extremistické strany více než odůvodněné daňové reformy. Doufejme, že se tento impuls promění v reálné změny.“
Štěpán Jurajda, ekonom CERGE-EI