Hledáme smysl samospráv, asistentů pedagoga, politiky
Hraje nám do toho ambientní hudba analytika vzdělávání Štěpána Paulíka.
Ahoj,
my jsme PAQ Research a děláme výzkumy, na nichž stavíme i všelijaká doporučení. Co zavést, kde ubrat, co přidat. Pracují s nimi úředníci, lidé z neziskovek, expertky, možná nejčastěji ale míří k našim voleným zástupcům – starostkám, senátorům, poslankyním a všem lidem, kteří se kolem nich motají.
Lidé se nás proto občas ptají, proč si tuhle analytickou práci neobstáravají partaje samotné. A ony to pochopitelně dělají, trochu. Často to ale vskutku není žádná sláva, pro což existuje jako vždy hodně důvodů. Některé strany nestojí o datově ověřené návrhy, jinde si vystačí s materiály různých komor a svazů, támhle zase nejsou lidi a tak dále.
Pak je tady ale možná nejpřekvapivější důvod, proč v politice chybí vyfutrovaný obsah. Na soustavnou a hlubokou analytickou práci chybí peníze. To zní v naší oligarchizované éře podivně. Avšak tady neběží o všimné zájmových skupin, ale o stabilní financování politických stran, které dostávají od státu stejně peněz jako v roce 2001. Za ně si ale vzhledem k vývoji mezd a platů koupí sotva třetinu práce.
Pořádný aparát si nemohou dovolit ani jednotlivé poslankyně a senátoři. Na své asistenty mají jen 60 tisíc korun měsíčně. Platí jim přitom na fakturu, takže v srdci zákonodárné moci absurdně – a pro naši zemi příznačně – kvete švarcsystém.
Myslím, že se o tomhle podfinancování politiky velmi málo ví. Pravidelně na něj upozorňoval snad jen publicista Patrik Eichler. Vždy jsem si na něj vzpomněl, když se někdo ptal, proč strany působí tak vyprázdněně.
Naposledy to bylo minulý týden. Pár hodin nato jsem se dozvěděl, že Patrik Eichler zemřel.
Hodně z nás ho znalo a rádi bychom mu tady vzdali hold. (Poslední rozloučení se koná příští pátek 20. listopadu ve Strašnicích.)
Odešel veskrze milý a vstřícný člověk, znalec středoevropské historie i procesních zákoutí každodenní politiky, jejímž byl možná nejpřesvědčivějším obhájcem. On sám s neutuchajícím zápalem vysvětloval smysl sociálnědemokratické perspektivy, kterou pro řadu lidí v Česku v posledních letech zachránil.
Patrik napsal nespočet komentářů, editoval několik knih, podílel se na vydávání dvouměsíčníku Listy (doporučuju předplácet), šéfoval sociálnědemokratickému think-tanku Masarykově demokratické akademii, zásadně přispěl ve vzniku institutů i dalších stran.
Patrik Eichler se zasloužil o smysluplnější politiku v Česku. Čest jeho památce.
PAQletter vychází s týdenním zpožděním. Někdy to prostě nejde. Děkujeme za pochopení a teď už naše pravidelné ohlédnutí za naší drobnou masarykovskou prací.
Ze studií PAQ™
Obcím ročně rozdělujeme 350 miliard a, teď se podržte, neděláme to úplně ideálně. Přišli jsme proto s návrhem, jak pomocí lepší dělby peněz podpořit místní rozvoj, kvalitu služeb i spolupráci obcí. Je to jedna z našich největších studií vůbec a veskrze vzrušujícím způsobem v ní řešíme, k čemu jsou vlastně samosprávy na světě a co od nich chtít.
🦒
Hnutí ANO zůstává i po komunálních volbách nejsilnější stranou v Česku. Spolu s SPD ale ztratilo nejvíc ze všech zavedených celostátních stran, ukázala naše analýza, podle které strany nejvíc ztrácely ve znevýhodněných krajích. Proklikejte si i vy naše interaktivní grafy!
🦒
Na českých základkách pracuje na 18 tisíc asistentů pedagoga. Obstarávají zásadní část toho, čemu se říká inkluze. Teď se má změnit způsob, jakým se do škol přidělují. A taky posílit jejich metodické vedení. Je to velká věc, návrh jsme proto pečlivě vyhodnotili – míří dobrým směrem, máme ale několik připomínek, které se týkají třeba málo naplněných škol.
Kde jsme promluvili
Jiří Münich, hlavní autor reformy RUD, představil s šarmem sobě vlastním své dílo na Nově. A fortelně ji shrnul iRozhlas.
V otázkách inkluze se hraje o asistenty, ale nejen o ně, popisuje ČT24. A nezapomínejme, že základní školou svět nekončí. Smysluplnou podporu potřebujeme i na středních, jak popsal Respekt, kterému v tom pomohla Nina Fabšíková.
Nadále se vyjednává o švarcsystému. Vláda jej navrhuje většinově zlegalizovat, což by bylo velký špatný, jak vysvětluje náš Jonáš Kreisinger v Událostech, komentářích z ekonomiky. Dopadům na státní rozpočet se věnovaly i Novinky.
Nejasná zůstává i budoucnost podpory v nezaměstnanosti. Co ale víme, rekvalifikace už teď fungují dost zoufale. Stát do nich dostatečně neinvestuje, říká Prokop v Novinkách.
Avšak nejen veřejnými systémy je sociolog živ. A tak si Dan střihl debatu o amerických volbách v podcastu Redneck od Voxpotu. Vyplatí se pustit, i když už víme výsledky!
Nabízíme i poctivé ohlédnutí za českými komunálními volbami. Tradičně jej obstaral iRozhlas.
Věděli jste, že u nás pracuje skvělá Klára Kocmanová? Mluví o tom v Reflexu.
Prokopnictvo měsíce
Je tomu už dobrou dekádu, co se v českém bulváru spustila nagativní kampaň proti inkluzi. Zanechala silný dojem, byť často v rovině „zaprvé nevím, co to je, a zadruhé mě to uráží“. O čem se tedy vůbec bavíme? Popsali jsme už loni, takže krátce:
Právo na společné vzdělávání máme v Česku už od roku 2005. Od roku 2016 mají žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) a nadaní žáci nárok na podpůrná opatření. Školám na ně zákon poskytl i potřebné finance.
Nejvíc jich směřuje na práci asistentů pedagoga. A těm jsme se věnovali teď. Chystá se totiž velká reforma, kterou ze všech stran prozkoumal Štěpán Paulík, naše Prokopnictvo měsíce.
„Inkluze a potažmo pozice asistentů pedagoga si prošla trnitou cestou. Teď se změní financování tak, že asistenti budou financováni nejen jako individuální opatření pro znevýhodněné děti, ale stane se z nich stabilnější součást pedagogického sboru na školách,“ popisuje Štěpán.
A reformu vítá. Řeší totiž řadu nedostatků, které se objevují napříč řadou výzkumných zpráv. Pozice asistentů se skutečně stabilizuje, měla by se zkvalitnit i jejich práce, která dosud byla definovaná docela volně. Všechno ale není růžové.
„V rámci snahy o motivaci škol ke slučování dopadá reforma neúměrně na malé školy a nejvíce znevýhodněné žáky. A pak taky kvůli snahám o úspory celkový počet asistentů skokově ubude.“
Potřebnou debatu o parametrech reformy nicméně trochu přehlušili Motoristé, kteří nechali vzpomenout na někdejší kampaň Blesku. Přišli s řadou návrhů, které s asistenty pedagoga jen pramálo souvisí – a většinou je nemáme za šťastné. Může jít třeba o právo ředitelů odmítat znevýhodněné děti. MŠMT nakonec tyto turbulence ustálo a reforma dostala zelenou.
„Na tomto dění mne především zaujalo to, že se ve veřejné diskuzi omílají zejména úspory, na dobro dětí či efektivitu šetření se už ptá méně lidí. Mít robustní systém podpory včetně asistentů pedagoga je koneckonců nejen efektivnější ale i levnější, než když budeme znevýhodněné děti segregovat z běžných škol,“ říká Štěpán.
Štěpán rád leze. Nejraději to má v okolí Norimberka, kde tráví většinu volného času v kolébce moderního sportovního lezení ve Franckém Švýcarsku. V Německu se dostal i k analytické práci, když studoval doktorát v Berlíně, aby se po doktorátu přesunul s přítelkyní do německého Texasu – bavorského Erlangenu, kde se snaží ochránit svůj severoněmecký dialekt.
A taky dělá vlastní elektronickou a ambientní hudbu, jak vědí lidé, kteří navštívili náš večírek v Bike Jesus, kde zahrál. „V kontrastu s analytickou precizností a čistotou se snažím zachytit rytmické nedokonalosti, šum svých analogových syntezátorů a všemožnou texturu.“
Oceňujete naši práci? Můžete ji podpořit!
Přes Darujme to máte raz dva.
Co ještě umí DataPAQ
Pořádně prozkoumat náš návrh reformy RUD.
Není to snadná reforma, avšak stojí na docela jednoduchém principu. Každé obci zaplatí, co potřebuje na služby (výdajová potřeba), odečte, kolik si může sama vybrat na reformované dani z nemovitosti (očekávaný daňový výběr), a odmění ty, které spolupracují a rozvíjejí se (podíl na rozvoji v území).
Takhle vypadá vzoreček:
Prostředky z RUD = výdajová potřeba − očekávaný daňový výběr + podíl na rozvoji v území
A kolik dělají různé složky pro různé obce? Každá starostka či nerd přes samosprávy si může poklikat, měnit varianty, srovnávat. Tady.
Práci čest a světu mír, jak se loučil Patrik Eichler.
PAQstvo