ANO a SPD propadly v chudších krajích, ukazuje analýza komunálních voleb

Hnutí ANO zůstává i po komunálních volbách nejsilnější stranou v Česku. Spolu s SPD ale ztratilo nejvíc ze všech zavedených celostátních stran. Největší pokles obě strany potkal v chudších krajích, kde loni ve sněmovních volbách sbíraly nejvíc hlasů. Nejvíc naopak posílili Starostové a dál rostou nezávislí kandidáti.

Sílu stran v komunálních volbách posuzujeme podle podílu občanů, které zastupují napříč republikou. Tento přístup má totiž značné výhody oproti častěji využívaným metrikám: 

• Prostý součet hlasů nadhodnocuje velká města, v nichž mají voliči více hlasů. Na pražský magistrát se 65 zastupiteli má každý volič 65 hlasů, zatímco v malé obci se sedmi zastupiteli pouze sedm.[[1]]
• Prostý součet mandátů naopak nadhodnocuje malé obce, v nichž jeden zastupitelský mandát reprezentuje výrazně menší počet obyvatel než ve velkých městech. Jediné křeslo na pražském magistrátu reprezentuje zhruba 21 647 obyvatel, to odpovídá 2 040 zastupitelům z 322 malých obcí.[[2]]

Mandáty přepočtené na reprezentované obyvatele nabízejí dobrý kompromis, protože zohledňují lidnatost obcí i reálnou politickou váhu získaných křesel. Každý mandát tak dostává váhu odpovídající počtu občanů, které daný zastupitel skutečně reprezentuje. 

ANO a SPD ztrácely v chudších krajích

Největší ztráty vládních hnutí se soustředí do tří krajů: Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského. ANO v Karlovarském kraji přišlo o 4,8 procentního bodu (p. b.) reprezentovaných obyvatel, v Ústeckém o 4,3 p. b. a v Moravskoslezském o 3,3 p. b. SPD oslabila v Ústeckém i Moravskoslezském kraji ještě výrazněji, a to o více než 5 p. b.

Pokles přišel tam, kde mělo hnutí ANO nejsilnější pozici v loňských sněmovních volbách. V těchto krajích vloni získalo 42–45 % hlasů, zatímco celostátně „pouze“ 34,5 %. Výsledky komunálních a sněmovních voleb nelze srovnávat přímo. I tak ale výsledky ukazují, že ANO ztratilo nejvíce ve svých volebních baštách. 

Nejvýznamnějším městem, které ANO ztratilo, je Ústí nad Labem. Městu vládlo osm let, letos ho však porazila široká koalice místních hnutí a opozičních stran. Celkové ztráty ANO zmírňuje to, že naopak například v Plzeňském kraji hnutí posílilo. SPD naopak žádné podobné zisky nemá a do zastupitelstev většiny krajských měst se vůbec nedostala.

Nejvíc posílili Starostové

Starostové a nezávislí (STAN) jsou naopak jedinou velkou parlamentní stranou, která výrazně posílila – celostátně o 3,2 p. b. reprezentovaných obyvatel. Nejvíc se jim dařilo v Praze, kde jejich podíl vzrostl téměř o 13 p. b. Znatelně ale rostli napříč celou republikou, zejména v Plzeňském, Karlovarském, Královéhradeckém, Ústeckém a Zlínském kraji.

Nárůst STAN není tolik patrný na běžných údajích Českého statistického úřadu a České televize, neboť často kandiduje v koalicích s lokálními uskupeními nebo jinými stranami. Letos byla součástí takových koalic více než polovina jeho kandidátů. Naše metoda nicméně přiděluje kandidáty straně, která je nominovala. Dokáže tak zohlednit rozdílné koaliční strategie a porovnat STAN například s hnutím ANO, které předvolební koalice téměř neuzavírá. 

STAN posílil hlavně ve městech s 10 až 50 tisíci obyvateli, kde zastupuje o 2,8 p. b. víc obyvatel než v minulém volebním období. Naopak v obcích s jedním až třemi tisíci obyvateli částečně vyklidil pozice, když jeho mandáty převzali nezávislí kandidáti.

Nezávislí kandidáti zůstávají v nejmenších obcích dominantní silou a jejich podíl dál roste. V celém Česku reprezentují 34,7 % obyvatel, o 3,6 p. b. více než v předchozím volebním období. Následuje ANO s 12,6 % reprezentovaných obyvatel.

Kde nemají na výběr, k volbám nechodí

Účast v komunálních volbách vzrostla o 1,9 p. b. na 48 %. Nejméně rostla či stagnovala v chudších regionech. V okresech jako Cheb, Karlovy Vary a Karviná dokonce klesla. 

Největší výkyvy účasti nesouvisí s krajem, ale s tím, zda mají lidé z čeho vybírat. V Novém Kramolíně na Domažlicku před čtyřmi lety soupeřily tři kandidátky a volilo 84 % lidí. Letos zbyla jediná a k urnám přišla zhruba třetina obyvatel. V Souticích na Benešovsku to bylo naopak. V roce 2022 měli voliči na výběr jedinou kandidátku a volilo 30 % z nich. Letos přibyla druhá a účast vyskočila na 81 %.

V obcích, kde se volby oproti minulému období staly soutěživými, stoupla účast v průměru o 20,5 p. b. Naopak v těch, ve kterých letos voliči neměli na výběr, klesla účast o 15,7 p. b. Velké změny – o 35 až 50 p. b. – zaznamenaly desítky obcí. Platí, že víc kandidátů na jeden mandát přiláká vyšší účast.

Volby bez možnosti výběru přitom nejsou okrajovým jevem. Už v naší předvolební analýze jsme upozornili, že ve třetině obcí mají voliči na výběr jen jednu kandidátku a že v 1 052 obcích bylo předem známé přesné složení zastupitelstva. 

V nejmenších obcích přitom zastupitelstvo často nemá vliv ani na základní služby, protože obec nezřizuje ani školku. Když není z koho vybírat a není o čem rozhodovat, lidé k volbám nechodí. 

Co by chudším regionům pomohlo

Výsledky komunálních voleb ukazují, že vládní strany ztrácejí právě tam, kde by se stát měl nejvíce zasazovat o rozvoj. Karlovarský, Ústecký i Moravskoslezský kraj dlouhodobě zaostávají ve vzdělávání, struktuře pracovního trhu i zdraví obyvatel.

Recept na rozvoj chudších regionů loni sepsala Národní ekonomická rada vlády (NERV), když navrhla 50 opatření v devíti oblastech. Vláda je zatím nevyužila. 

V PAQ Research se z hlediska regionálního rozvoje nejvíc věnujeme dvěma oblastem:

• Efektivnějšímu rozpočtovému určení daní (RUD). Obce by měly dostávat peníze podle skutečných potřeb: více prostředků pro mikroregionální centra, která zajišťují služby i pro okolí, a pro znevýhodněné regiony. Podrobný návrh reformy RUD představíme v nejbližších týdnech, její rámcovou podobu jsme představili již dříve.
• Spolupráci obcí ve společenstvích obcí. Společenství pokrývající celý mikroregion se stabilním financováním z RUD by mohla zajišťovat školky, školy či územní plánování. Malé obce by tak získaly vliv na služby, které jejich obyvatelé využívají, a zároveň by ubylo administrativy, která odrazuje potenciální kandidáty. Společenství obcí by tak řešila místní rozvoj i demokratický deficit.

Další opatření – od lépe cílených dotací přes podporu  firemních investic až po nižší zdanění nízkopříjmových pracujících – shrnujeme v analýze sněmovních voleb 2025.

[[1]]: Volič v Praze volí jak do zastupitelstva městské části (MČ), tak na magistrát. Abychom ho nepočítali dvakrát, každému volebnímu lístku dáme poloviční váhu. Jeden křížek na magistrát má tedy váhu 1/130 a např. na Praze 9, kde se volí 33 zastupitelů MČ, má křížek pro MČ váhu 1/66.

[[2]]: Opět narážíme na dvojí volbu ve městech s městskými částmi. Pro konečný výpočet tuto reprezentaci dělíme na polovinu, takže efektivní „síla“ mandátu na pražském magistrátu činí 10 824 přepočtených obyvatel. Druhá polovina připadá zastupitelům městských části.