Většina romských uprchlíků v Česku mluví ukrajinsky. Trápí je válečné trauma a materiální nedostatek

Čtyři z pěti ukrajinských romských domácností v Česku mluví ukrajinsky, pro dvě třetiny domácností je ukrajinština prvním jazykem. Výzkumný projekt společnosti PAQ Research Ukrajinští Romové v České republice tak vyvrací časté zprávy o údajně maďarských uprchlících. Ukazuje také, s čím se romští uprchlíci z válkou zasažené Ukrajiny v Česku potýkají. Třetina se setkala s nesnášenlivostí Čechů, každý šestý s diskriminací na úřadech či v bance. Část domácností také zažívá materiální nouzi: 40 % nemá přístup k vlastní či společné kuchyni, na 15 % k teplé vodě. Z výzkumu též vyplývá, že podpora by se měla zaměřit na pomoc s administrativou a zapojení dětí do škol. Většina jich úplně vypadla ze vzdělávání.


Šetření o romských ukrajinských uprchlících - PAQ Research
.pdf
Download PDF • 522KB

Výzkum, kterého se zúčastnili zástupci celkem 100 domácností, se zaměřil na základní charakteristiky jejich členů, jako je občanství nebo používané jazyky. Dále šlo o zdraví, finanční a materiální podmínky, zaměstnání, vzdělání a ubytování. Kvůli omezené velikosti vzorku jsou výsledky přibližné vzhledem k celé populaci romských ukrajinských uprchlíků a je potřeba počítat se statistickou chybou.


Romští uprchlíci z Ukrajiny žijí nejčastěji v ubytovnách (40 %) a v uprchlických centrech, mezi něž patří i stanová města (34 %). Přibližně polovina domácností nemá k dispozici sporák, ledničku ani kuchyňské náčiní, na 15 % z nich ani přístup k teplé vodě. Přesto 70 % domácností své bydlení hodnotí jako zcela či spíše vyhovující. Pouze 5 % domácností ho má za zcela nevyhovující.



Ve vzorku byla 3 % domácností, které neměly k dispozici žádné z dotazovaného vybavení. Jde o nejvíc ohrožené domácnosti, které vyžadují speciální podporu. Pravděpodobně existují další, které sběr dat ale nedokázal podchytit.


Vzorek sice zahrnuje uprchlíky usazené po celém Česku – celkem 100 rodin se 161 dospělými členy a 297 dětmi –, ovšem pouze ty zachycené neziskovými organizacemi, které jsou s romskými uprchlíky v kontaktu a podíly se i na sběru dat. Organizace přitom nedosáhnou zejména na domácnosti, které se stěhují, a tak mohou i úplně vypadnout systému podpory. Výzkum zároveň vyvrací domněnky o častém stěhování: dvě třetiny domácností se stěhovaly maximálně jednou.


Uprchlíky trápí válečné trauma a materiální nedostatek


Průměrná domácnost čítá 4,5 členů, z čehož jsou 3 děti. Polovina domácností má 4 a méně členů a desetina má 8 a víc členů. Všechny domácnosti mají ukrajinské občanství, pouze 1 % mělo i další občanství. Vzorek romských uprchlíků z různých oblastí proto nepotvrzuje zprávy o údajném zneužívání dvojího občanství.

Ukrajinsky mluví 83 % domácností. Pro dvě třetiny domácností je ukrajinština prvním domácím jazykem, necelých 20 % uvádí jako svůj první jazyk romštinu, podobný podíl maďarštinu. Do Česka se uprchlíci přesunuli ze Zakarpatské, Kyjevské a Lvovské oblasti, které leží na západu Ukrajiny. Pouze menšina romských uprchlíků pochází z východu Ukrajiny.



V důvodech pro příchod do Česka uvedlo 28 % domácností průběh války v místě bydliště a 72 % strach z rozšíření války do místa, kde bydleli. Trauma způsobené válečnými zážitky uvádí jako svůj nejčastější problém. Potýká se s ním na 37 % domácností. Třetina mezi svými problémy uvádí nedostatek materiálního zabezpečení, každá šestá domácnost sdělila, že se potýká s hladem.


Uprchlíci se v České republice setkávají i s netolerancí a diskriminací. Nejde jen o netoleranci ze strany běžného obyvatelstva (30 %), ale také ze strany českých úřadů a institucí (14 %) a ostatních ukrajinských uprchlíků (9 %).



V nadpoloviční většině domácností (55 %) umí všichni dospělí členové číst a psát a v 80 % domácností alespoň někteří členové píšou a čtou. Přišlo ale také 20 % domácností bez jediného gramotného dospělého. Tyto domácnosti potřebují zvláštní podporu. Obecně existuje riziko, že i když členové domácností umí číst a psát, nebudou mít dovednosti potřebné k vyřízení všech administrativních náležitostí a zjišťování možností pomoci.


Většina dětí se nevzdělává, rodiče to ale plánují


Neméně důležitá bude podpora při zapojování do vzdělávacího systému. Většina dětí z námi sledovaných ukrajinských romských domácností se vůbec nevzdělává. Platí to i pro úroveň základních škol, kde panuje velký rozdíl oproti vzorku všech ukrajinských uprchlíků, které sledujeme ve výzkumu Hlas Ukrajinců. Zatímco mezi romskými ukrajinskými uprchlíky se jakékoliv formy vzdělávání ve věku ZŠ neúčastní 78 % dětí, v obecné populaci ukrajinských uprchlíků to platí pouze 13 %. Ve věku středního vzdělávání je neúčast romských uprchlíků 56 % oproti 20 % všech, v předškolním věku je neúčast 90 % oproti 69 % všech ukrajinských dětí.




Rozdíl sledujeme i v případě skutečného zapojení do institucionalizovaného vzdělávání: romské děti častěji než obecná populace ukrajinských uprchlíků dochází do čistě celoukrajinských či romských tříd. Pouze 9 % romských dětí, které se na jaře vzdělávaly, chodilo do tříd či skupin s českými dětmi.


Sledovaní romští uprchlíci také omezeně využívají programy a opatření, jako jsou adaptační skupiny. Těch je navíc na základě informací neziskových organizací pro romské uprchlíky relativně málo a mají omezenou přidanou hodnotou. Existuje proto významné riziko neúspěšné adaptace a nezapojení dětí do českých škol.


Výzkum současně ukazuje, že rodiny chtějí, aby jejich děti chodily do škol. Nejčastěji uváděným důvodem, proč se děti doposud v Česku nevzdělávaly, bylo čekání na další školní rok. To uvádělo téměř 40 % domácností.


“Problém ale je, že existují i další překážky, které mohou přetrvávat i na podzim. Rodiny často zmiňují nedostatečné jazykové znalosti dětí nebo nejistotu spojenou s bydlením. To se přes léto jen tak nezmění. Rodičům a dětem je proto potřeba poskynout dostatečnou podporu. Mělo by jít hlavně o pomoc se zápisy nebo zpřístupnění jazykového vzdělávání. Ideálně vše mohou zprostředkovat organizace, které se zaměřují na práci s touto cílovou skupinou. Ty však musí stát a filantropové podpořit,” říká analytik PAQ Research Karel Gargulák.



Návrat plánuje polovina domácností


Integrace je důležitá i proto, že podstatná část domácností v Česku může zůstat. Přes pokračující válku sice mnoho uprchlíků přemýšlí o návratu, zkušenost z jiných konfliktů ale ukazuje, že nezanedbatelná část uprchlíků se nikdy nevrátí a usadí se v hostitelských zemích.


Přibližně polovina romských domácností uvádí, že by se někdy ráda vrátila, druhá polovina si buď není jistá, nebo zvažuje usídlení mimo Ukrajinu. Podíl uprchlíků se záměrem vrátit se na Ukrajinu je tak mírně nižší než ve vzorku všech ukrajinských uprchlíků v Česku, z kterých návrat v horizontu dvou let plánuje 63 %.



Metodika


Výzkum připravili a report zpracovali sociologové výzkumné společnosti PAQ Research. Na sběru dat se podílely neziskové organizace Romodrom, Awen Amenca, Vzájemné soužití a IQ Roma Service, které pomáhají romským uprchlíkům a jsou s nimi v kontaktu. Programování dotazníku a zprocesování dat realizovala agentura NMS Market Research. Projekt financuje Bader Philantropies.


Pracovníci spolupracujících neziskových organizací dotazovali jednotlivé domácnosti při osobním kontaktu a zaznamenávali odpovědi do elektronických zařízení. Za každou domácnost odpovídal jeden dospělý člen. Některé otázky se týkají domácnosti jako celku (n=100), některé jednotlivých dospělých členů (n=161) nebo dětí (n=297). Součástí jsou i data vyplněná pracovníkem neziskové organizace. Sběr dat probíhal v období 30. května až 17. června 2022.

0 zobrazení