Integrace uprchlíků zpomaluje, klíčovou zůstává znalost jazyka

Integrace ukrajinských uprchlíků začíná stagnovat. Nově příchozí se sice rychle učí jazyk a nachází práci, posun ale následně zpomaluje. Vidíme to na stagnující situaci těch, kteří přišli loni na jaře. Už několik měsíců jich pracuje okolo 60 %, z toho většina na špatně placených pozicích, pětina zůstává v ubytovnách a hotelích, znalost češtiny příliš nepostupuje. Právě jazyk představuje nejdůležitější předpoklad pro adekvátní zaměstnání. Doporučení PAQ Research proto zdůrazňují dostupnější cesty k osvojování češtiny, upozorňují ale i na rizika spojená s plánovaným snížením podpory.

Situaci uprchlíků mapuje v pořadí devátá zpráva ze série Hlas Ukrajinců v Česku. Navazujeme na výzkumy z loňského léta a podzimu, která se také zaměřovaly na práci, bydlení a chudobu. Hlas Ukrajinců vzniká ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR. Aktuální výzkum vychází z rozhovorů s N=1321 domácnostmi uprchlíků z Ukrajiny, ve kterých žije celkem N=3802 uprchlíků. Dotazování probíhalo od 20. 2. do 2. 3. 2023. Studii podpořil UNICEF ČR ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR.

Pracovní aktivita roste mezi nově příchozími, jinak stagnuje

Celkově nyní v Česku pracuje 56 % z ekonomicky aktivní populace uprchlíků. Od prosince se podíl pracujících zvýšil o 5 procentních bodů. Zaměstnanost roste stabilně mezi uprchlíky, kteří přicestovali v posledních 10 měsících. U uprchlíků, kteří přijeli loni na jaře, se však drží už několik měsíců kolem 60 %. Zdá se, že existují bariéry bránící 40 % uprchlíků získat práci.

Graf: Práce v Česku a na Ukrajině

Graf: Podíl pracujících v Česku

Část z pracujících v Česku má poměrně často nestabilní zaměstnání. Každý třetí uprchlík, který před třemi měsíci v Česku pracoval, buď práci změnil (24 %) nebo o ni přišel (10 %).

Kvalifikace jsou stále nevyužívány. Klíčem je znalost jazyka

Největším rozdílem mezi pracujícími a nepracujícími je znalost češtiny. Roli hraje i to, zda uprchlík plánuje návrat na Ukrajinu, a možnost školky pro dítě.

Ačkoliv většina uprchlíků pracovala na Ukrajině ve specializovaných, technických či řídících pozicích, svůj potenciál zde často nevyužívají. Polovina pracujících vykonává manuální a pomocné práce. Asi dvě třetiny pracují pod svou kvalifikací. Častěji se jedná o ženy, starší lidi a ty, kdo neovládají češtinu.

Graf: Práce v ČR oproti bývalé práci na Ukrajině (jen pracující)

Stále se tedy nedaří efektivně využít potenciál kvalifikovaných Ukrajinců na českém trhu. “Potřebujeme posílit asistenci na pracovním trhu. Nemá jít pouze o cílení na nezaměstnané, ale i o pracujících pod kvalifikací a nestabilně. Cestou je rozšiřování nabídky rekvalifikačních kurzů, lepší informování uprchlíků o těchto možnostech a cílenější asistence lidem na nízkokvalifikovaných pozicích s cílem zvýšit jejich kvalifikaci,” říká analytička PAQ Research Martina Kavanová.

Třetina dospělých uprchlíků se dobře domluví česky, hrozí ale stagnace

V běžných situacích se česky domluví třetina dospělých. V létě to byla pouze pětina. Zlepšení v češtině je zprvu rychlé, ale později stagnuje. V posledních měsících znalosti češtiny rostou, ale už ne tolik v první vlně uprchlíků, kteří do Česka přijeli už před rokem. Alespoň pár vět dá dohromady podle svých slov 70 % uprchlíků.

Graf: Znalost češtiny

Dlouhodobě neroste účast na kurzech češtiny. Těch se účastní v nějaké formě 31 % uprchlíků. Bariérami jsou finance a nedostatek času kvůli práci. “Stát by měl mnohem víc motivovat zaměstnavatele, aby ukrajinským zaměstnancům zprostředkovávali jazykové kurzy. To musí jít ruku v ruce s jejich rozsáhlejší nabídkou a odpovídající informační kampaní,” navrhuje Kavanová.

Přesun z ubytoven do bytového bydlení se téměř zastavil

Uprchlíci, kteří přijeli už na jaře, žijí v nájmu zhruba dvakrát častěji než v červnu. V posledních třech měsících však mezi nimi vyrostl podíl nájemníků už jen velmi málo. Celkově v nájmu bydlí 40 % uprchlíků, v Praze dokonce 53 %.

Na 23 % uprchlíků zůstává v ubytovnách a hotelích. Z nebytového bydlení se dostalo jen minimum z uprchlíků, kteří v něm žili na konci roku 2022. Častěji na ubytovnách zůstávají lidé, kteří nemají v Česku ani na Ukrajině příjem a spoléhají se na dávky.

Graf: Aktuální bydlení

Úprava podpor může vést k posílení šedé ekonomiky

Bytovou situaci uprchlíků může zkomplikovat omezení podpory, které chystá vláda zavést od července. Podpora pro solidární domácnosti se bude vztahovat jen na domácnosti, které sdílí s uprchlíky byt, u ostatních se příspěvek spojí s humanitární dávkou přímo pro uprchlíky a přibudou nové podmínky.  

“Parametry nové podpory by měly být nastavené tak, aby nemotivovaly k práci na černo a přesunu do ubytoven. To se může stát, protože dávky budou záviset na přiznaných pracovních příjmech. Efekt lze omezit dostatečnými uznatelnými náklady na bydlení a omezením dalších podmínek, které mohou tlačit uprchlíky do zatajování a ilegalizace příjmů,” popisuje sociolog Daniel Prokop.

Stát by se měl snažit co nejdříve začlenit uprchlíky do standardního systému dávek státní sociální podpory. Důležitými zůstávají i podpora společného bydlení v solidárních domácnostech, které posiluje sociální kapitál i jazykové schopnosti uprchlíků, a dlouhodobě zvyšování nabídky nájemního bydlení. To je potřeba i pro zranitelnou část české populace.

Dvě třetiny uprchlíků pod hranicí příjmové chudoby

Snížení podpor může být problém i vzhledem k omezeným příjmům uprchlíků. Dvě třetiny žijí po započtení podpory v bydlení pod hranicí příjmové chudoby (pod 60 % mediánového příjmu). Mezi Čechy je to při stejné hranici okolo 10 %.

Pokud bychom nepočítali humanitární dávky ani bydlení zdarma, ocitlo by se pod hranicí chudoby 80 %. Humanitární dávku tvoří součást příjmů domácnosti u 65 % uprchlíků.

Graf: Zdroje příjmů

Většina ukrajinských uprchlíků žije ve finanční nejistotě a jejich situace se nelepší. Tři čtvrtiny má úspory, které vydrží maximálně jeden měsíc. Stejný podíl trpí materiální deprivací. Tímto typem chudoby přitom trpí jen asi 5 % Čechů. Přes 80 % uprchlíků si například nemůže dovolit hradit nenadálý výdaj ve výši 13 600 Kč, zatímco u Čechů je to 18 %.

Graf: Úspory

Nejohroženější skupinou jsou jednotlivci s dítětem

Ve složité finanční  situace se dlouhodobě nachází lidé, kteří sami vychovávají v Česku dítě. Nejvíc ze všech skupin trpí materiální deprivací, na 27 % žije na ubytovnách či hotelích.

Zasluhují podporu na trhu práce, nabídku předškolního vzdělávání pro děti i napojení na potravinové banky a další formy pomoci, neboť jim hrozí extrémní chudoba.

V neposlední řadě by se měl stát a samosprávy snažit co nejvíc integrovat uprchlíky i v dalších oblastech života. Začleňovat do skupin kolem škol a dalších institucí veřejného života, aby vznikaly příležitosti k přirozenému si osvojování češtiny, jejíž znalost zůstává stěžejní.

Celou studii ke stažení najdete na začátku článku.