Pětina rodin omezuje výdaje na vzdělávání. Opatření fungují, pro většinu ale nejsou dostupná

Pětina českých rodin s dětmi reaguje na inflaci omezováním výdajů za vzdělávání či volnočasové aktivity. Mnohem častěji šetří chudší rodiny, které zdražování bydlení a jídla zasahuje silněji. Inflace tak může posilovat nerovnosti ve vzdělávání. Záležet bude na vývoji ekonomiky i státních a místních opatřeních. Řada jich už existuje a mají pozitivní dopad, dostane se k nim ale menšina. Ukazuje to nová studie PAQ Research. Vychází z dat projektu Život k nezaplacení, který vzniká ve spolupráci s Českým rozhlasem, část o vzdělávání doplňujeme z iniciativy Nadace České spořitelny.

Finanční situace domácností s dětmi se od konce roku 2021 postupně zhoršuje. Inflace dopadá hlavně na chudší. Domácnosti s dětmi z dolní příjmové poloviny dokázaly v listopadu 2021 ušetřit průměrně 2.900 Kč. Rok na to jim průměrně zbývá pouze 200 Kč. Přes polovinu z nich neušetří nic nebo musí do mínusu.

Víc než 40 % chudších rodin zbývá po zaplacení jídla a bydlení méně než 100 Kč na den na osobu. Na podzim 2021 bylo takových čtvrtina. To domácnosti činí extrémně zranitelnými vzhledem k neočekávaným výdajům, dalšímu zvyšování cen, ale také vzhledem k výdajům na vzdělávání.

Chudší rodiny omezují aktivity častěji a víc

Na podzim 2022 a začátkem roku výdaje na vybavení, aktivity a vzdělávání dětí omezovalo 19 % českých rodin s dětmi. Téměř dvakrát častěji se jedná o rodiny z dolní příjmové poloviny. Mezi nimi je podíl čtvrtinový. Většinou přitom omezovaly dvě a víc z dotazovaných aktivit. Domácnosti z horní poloviny častěji pouze jednu. Desetina rodin o omezení výdajů uvažovala, zatím k němu nepřistoupila.

“Nejsilnějším faktorem je míra úspor. To ukazuje, že k omezování vzdělávacích aktivit dětí domácnosti nesahaly povětšinou jako k preventivnímu opatření jak ušetřit, ale když už se opravdu dostávaly do finančních problémů,” říká analytička PAQ Research Eliška Dvořáková.

Graf: Kolik % domácností alespoň jednou za sledovanou dobu (září 2022 – leden 2023) zvažovalo/realizovalo výrazné omezení na vybavení a aktivity pro děti

Rodiny s nižšími příjmy nejčastěji omezují neformální aktivity. Patří mezi ně výlety, nákupy knížek a her, lyžařské kurzy, ale i kroužky. Rodiny s vyšším příjmem omezují, pokud musí, spíš přípravu na přijímací zkoušky a na výuku jazyků mimo školu.

Graf: Kolik rodin muselo omezit volnočasové aktivity dětí – dle příjmu domácnosti

Graf: Počet omezení vzdělávacích aktivit a vybavení pro dítě – podle příjmu a vzdělání rodičů

Obědy zdarma mají častěji k dispozici bohatší

Inflace a s ní spojené šetření může prohloubit vzdělávací nerovnosti. Vliv rodiny a jejích finančních možností je nezávisle na aspiracích a schopnostech studentů důležitým ukazatelem školního úspěchu. V Česku to platí obzvlášť. Vzdělání přitom slouží jako jeden ze způsobů sociální mobility, silný vliv rodinného zázemí na vzdělávací úspěch proto vede k reprodukci nerovností. Inflace – a její druhotné dopady týkající se třeba nestability bydlení – může vztah ještě posílit.

"Omezování volnočasových aktivit má dalekosáhlé negativní důsledky pro budoucnost dětí, a proto je třeba podobné trendy co nejvíce omezovat, třeba i podporou ze strany filantropů,” uvádí místopředseda správní rady Nadace České spořitelny Karel Valo a dodává: „Protože je volnočasové vzdělávání důležitou součástí rozvoje dětí, spolufinancujeme mimo jiné projekt Darujeme kroužky dětem. Rodiče, kteří chtějí i přes nynější finanční potíže svým dětem dopřát jejich oblíbené umělecké nebo sportovní kroužky, mohou požádat o příspěvek ve výši 2000 korun na druhé pololetí. Dosud tuto možnost využilo kolem tisíce dětí z českých rodin a přes 500 dětí, které k nám uprchly z Ukrajiny. Je to jeden z našich partnerských projektů, kterým chceme zmírňovat rozdíly v přístupu k rozvoji dětí z nízkopříjmových rodin.“

Školy a obce mohou proti omezování výdajů rodiči a hrozbě posílení nerovností aktivně bojovat. Dopady aktivity vidíme už teď. Na místech s nabídkou podpory – pomoc s vyřízením podpor, obědy či kroužky zdarma – omezuje výdaje “pouze” 40 % rodičů, kteří to zvažovali. Na místech bez podpory 60 % rodičů.

Graf: Nabízí škola vašeho dítěte nebo obec pomoc ve zvládání vaší finanční situace?

Kroužky či doučování má k dispozici zdarma zhruba šestina rodičů. Obědy zdarma bývají méně časté, nabízejí je přitom hlavně školy, kam chodí spíš děti z bohatších rodin (14 % škol s bohatšími rodiči proti 6 % s chudšími). Odpovídá to zkušenosti, kdy s těmito programy pracují bohatší školy, které je nabízejí velmi malé části znevýhodněných. Nedostávají se ale vůbec do klíčových oblastí.

“Potřebujeme nastavit podporu administrativně i procesně jednodušší, aby měly školy motivaci zapojovat se. Může jít o obědy, prominutí školkovného nebo volnočasové aktivity zdarma. Nízkopříjmové můžeme definovat snadno doložitelným čerpáním přídavku na děti, na některých místech můžeme zahrnout i celé školy,” vysvětluje odborník na vzdělávání Václav Korbel. Na školy a obce se mohou obracet i samotní rodiče.

Stát také musí posílit využívání dávek. Na příspěvek na bydlení má nárok až 80 % rodin, kterým po zaplacení bydlení a jídla zbývá 100 Kč na člena na den. Čerpá ho ale pouze 20 %. Podíl sice mírně narostl, stále ale existuje velký prostor pro cílené informování a zjednodušení administrativy. To platí i pro přídavek na děti.

Graf: Příspěvek na bydlení mezi domácnostmi s dětmi – podle příjmu domácnosti a zbytkového příjmu

Energetickou chudobu mohou mírnit i daňové úlevy domácnostem s dětmi. Účinným opatřením by bylo zvýšení daňové slevy na první dítě pro rodiny s nižšími příjmy nebo podpora nízkopříjmových zaměstnanců možností převodu slevy na poplatníka do daňového bonusu. V neposlední řadě zůstává důležitým úkolem zavedení sociálního energetického tarifu a reforma oddlužení, exekuce rodičů mají na vzdělávání (ne)úspěch dětí obrovský vliv.