Indikátory: jak a proč měřit výsledky vzdělávacího systému

Přinášíme stručný úvod, jak a proč měřit výsledky vzdělávacího systému.

Indikátory: jak a proč měřit výsledky vzdělávacího systému

Pouze těžko můžeme řídit vzdělávací systém, aniž bychom věděli, co se v něm děje. Monitorovací data nám proto pomáhají pochopit podmínky, průběh a výsledky vzdělávání – a dobře se rozhodovat. Jedině na základě kvalitních informací můžeme efektivně podpořit potřebné žáky, učitele, ředitele a školy jako celek. Přinášíme stručný úvod, jak a proč měřit výsledky vzdělávacího systému. Celou publikaci si můžete stáhnout jako PDF.

V Česku zatím komplexní monitorovací systém pro předškolní a základní vzdělávání chybí. To by se ale mělo změnit. Ministerstvo školství chce takový systém vytvořit v rámci Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+. Zatím se ale zaměřilo na oblasti a data, která již sbírá.

V našem přístupu kombinujeme současný stav a data, která by se podle našeho názoru měla začít sbírat, případně sbírat jinak nebo lépe.

Naše studie je tak komplementární k monitorovacímu systému ministerstva. Vytvořili jsme ji pro sdružení Partnerství pro vzdělávání 2030+. Studie představuje užší výběr indikátorů, které umožní jednotlivým organizacím monitorovat a vyhodnocovat vývoj vzdělávacích výsledků, well beingu a rovných šancí dětí, žáků a studentů v České republice.

Současný stav

Výsledky vzdělávání se dnes měří ze dvou zdrojů – mezinárodních šetření a národních zjišťování. Mezinárodní šetření mají výhodu, že umožňují sledování výsledků v čase a porovnání se zahraničím. Nevýhodou je nízká periodicita (jednou za 3–4 roky) a nemožnost nastavení vzhledem k národním cílům a specifikům. Národní zjišťování a  testování jsou zatím nejednotná a jejich primární účel není monitorování vzdělávacího systému, ale zpětná vazba o výsledcích vzdělávání konkrétní škole.

Strategie 2030+ uvažuje o výrazné změně. Přijít by mělo národní testování žáků v 5. a 9. třídách.  Testování by mohlo být low-stakes, tedy nemít vliv na výsledky žáků. Zahraniční zkušenost ukazuje, že vytvoření špičkových testovacích institucí a nástrojů je běh na dlouhé roky, ovšem s vysokou návratností.

Měření výsledků vzdělávání by se podle nás mělo zaměřit na výsledky všech žáků, ale zvláštní pozornost by měla být věnována žákům se slabšími výsledky a znevýhodněným žákům. Měli bychom zahrnovat žáky s různými formami znevýhodnění a komplexně zmapovat jejich zázemí a příčiny znevýhodnění.

Prioritou by mělo být vytvoření jednotného identifikátoru žáka (tedy nástroje, který umožňuje sledovat žákovu cestu vzděláváním - od mateřské až po vysokou školu). Na jednotný identifikátor by měly být napojené další nástroje (např. identifikace sociálního znevýhodnění a indexové financování, které žákům cílenou pomocí pomůže naplnit jejich potenciál). Ve studii také otevíráme téma wellbeingu, které je v Česku narozdíl od námi analyzovaných zemí prozatím marginální.

Specifika České republiky

Vycházíme z analýzy Sledování úrovně vzdělávání a wellbeingu ve vybraných zemích, která popisuje, jak svou vzdělávací soustavu monitorují ve Finsku či Estonsku.  V naší interpretaci ale zohledňujeme následující specifika českého školství. Na základě nich doporučujeme několik principů, které jsou pro situaci v České republice důležité.

Specifikum vzdělávacího systému ČR 

Doporučený princip pro sběr dat na základě zahraničních zkušeností

Výrazná decentralizace základního školství a nerovnosti v kvalitě škol, které posilují potřebu evaluačních nástrojů na co nejnižší úrovni.


Zaměření na monitoring klíčových gramotností – čtenářské a  matematické. Monitoring omezeného setu gramotností a kompetencí, které do velké míry predikují ostatní gramotnosti, umožňuje vyšší zaměření na nerovnosti výsledků, využití standardizovaných postupů a analýzu dílčích komponent zmíněných gramotností.

Relativně nízkou reliabilita a připravenost českého high-stake testování (maturity) a testovaní v sekundárních typech gramotností (mediální gramotnost). To vede k omezené komparabilitě v čase a mezi předměty.

Výrazné zaostávání žáků s nižším socioekonomickým a kulturním statusem (ESCS).

Zaměření na monitoring výsledků a snahu o zlepšení výsledků žáků s nízkým socioekonomickým statusem (ESCS) a zaměření na předškolní docházku a připravenost dětí v chudých regionech a u znevýhodněných dětí.

Velká sociální selektivita vzdělávání zejména na druhém stupni ZŠ a velká regionální diverzita kontextových sociálních faktorů, které souvisejí s kvalitou vzdělávání (exekuce, bytové nouze apod.).

Mezinárodně velmi nízké deklarované motivace a wellbeing žáků ve škole, což je výrazně determinované socioekonomickým statusem.

Zaměření na více rozměrů wellbeingu - i sociální ekonomické determinanty a vzdělávací kontext (aspirace, motivace).

Velké rozdíly ve výstupech 1. stupně ZŠ (nadprůměrná a rostoucí pozice v TIMSS) a 2. stupně ZŠ (průměrná a stagnující pozice v PISA).

Zaměření testování jako low-stakes testy, a  to v průběhu 1. a 2. stupně ZŠ. To umožňuje identifikovat problémy, které působí zhoršení výsledků vzdělávání na 2. stupni. Výsledky zároveň poskytují zásadní zpětnou vazbu školám.

V monitoringu celkových výsledků vzdělávání doporučujeme vycházet z mezinárodních šetření (TIMSS, PISA) a stanovení referenční skupiny zemí, které patří k socioekonomicky a kulturně srovnatelným státům, na jejichž výsledky chce Česká republika aspirovat (např. Estonsko, Polsko, Rakousko).

Sběr dat

Pokud má docházet ke zlepšování učení dětí ve školách, musí k tomu místní aktéři mít dobrou datovou základnu. Existují 3 možnosti, jak řešit sběr dat (zaměřený na výsledky vzdělávání, systémové nerovnosti a wellbeing) na mikroregionální úrovni.

1. Plošné šetření jednou ročně

+ Možnost zkoumat rozdíly uvnitř regionu

+ Zpětná vazba školám

+ Pravidelnost, vývoj

- Náklady

- Ovlivnění vzdělávací soustavy - školy mohou omezit rozvoj netestovaných kompetencí žáků

- Zátež škol

2. Plošné šetření v 1/3 náhodně vybraných škol

• Alternativou je plošné testování s nižší periodicitou (např. 2-3 roky)

+ Nižší zátěž škol a náklady

+ Robustnost výsledků oproti výběrovému šetření

- Nižší reprezentativnost

3. Výběrová šetření s omezenou reprezentativitou na úrovni ORP (např. pět škol v ORP)

+ Významně nižší náklady na realizaci šetření

- Nemožnost měřit zaostávání a nerovnosti v rámci ORP

Konkrétní oblasti indikátorů

V závěru představíme vybrané příklady indikátorů, které jsou ovšem komplexněji popsané ve studii, kterou naleznete na začátku článku.

Indikátory označené kurzívou se již sbírají

Výsledky vzdělávání - ČR v mezinárodní optice

  • Průměrné výsledky matematické a čtenářské gramotnosti
  • Matematická a čtenářská gramotnost u dětí s nízkým socioekonomickým statusem
  • Výsledek nejhoršího kvintilu škol proti skupině referenčních zemí let, sbírá se)
  • Kolik procent variace vysvětlují rozdíly mezi školami

Výsledky vzdělávání - mikroregionální úroveň

  • Pokrok mezi 5. a 9. ročníkem
  • Podíl žáků s nízkou a excelentní úrovní výsledků
  • Výsledky dětí s nízkým socioekonomickým statusem
  • Kompetence sociální, personální, k učení
  • Výsledky spodního kvintilu škol
  • Podíl žáků opakujících ročník a předčasně odcházejících

Wellbeing - mikroregionální úroveň - národní zjišťování

  • Index psychického zdraví, aspirace žáků, vztah ke škole
  • Index šikany, sociálního života ve škole

Systémové nerovnosti a faktory wellbeingu a vzdělávacích výsledků

  • Podíl sociálně znevýhodněných žáků
  • Podíl žáků ohrožených destabilizující chudobou
  • Počet segregovaných škol
  • Podíl žáků ve speciálních školách a třídách

Další indikátory v nekognitivní oblasti navržené v diskusi s externími experty

  • Vzdělávací aspirace žáků – % žáků ZŠ, kteří se hlásí na maturitní obory
  • Wellbeing žáků a učitelů
  • Indikátory v oblasti občanského vzdělávání, digitálního občanství
  • Schopnost společně řešit problémy
  • Schopnost tvořivého myšlení (creative thinking)

Posuňme společně Česko

Výzkumně přispíváme k zlepšování veřejných služeb a kvality života v Česku. Spoléháme na dárce, jako jste vy. Přidejte se k nám.