Část uprchlíků nevyužívá zdravotnictví, i když by potřebovali. Brání jim jazyk a neinformovanost
Mezi nedostatkové služby patří také právní poradenství nebo pomoc při uznávání kvalifikací.
Pětina ukrajinských uprchlíků se v Česku nedostala k lékaři, přestože potřebovali zdravotní péči. Uprchlíci sice mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, velká část z nich má ale s využíváním zdravotnictví problém. Naráží na jazykovou bariéru, neinformovanost a čekací lhůty. Mezi nedostatkové služby, které by jim pomohly v integraci, patří také právní poradenství nebo pomoc při uznávání kvalifikací.
Desetina rodin má neléčené dítě
Uprchlíci využívají různé formy pomoci v integraci, ve většině oblastí se jim potřebné podpory ale spíš nedostává. Nejčastěji (50 %) uvádí, že potřebují pomoc s nalezením lékaře, na 37 % jich nějakou podporu využilo. Od příjezdu do Česka bylo zatím u lékaře s konkrétním zdravotním problémem 46 % uprchlíků.
Pětina se ale k lékaři nedostala, přestože zdravotní péči potřebovali. Na 9 % rodin s dětmi má dlouhodobě nemocné dítě, které v Česku není léčené náležitým způsobem.
Uprchlíci mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění. Nejčastěji (45 %) ale naráží na jazykovou bariéru. Na 38 % uvádí jako problém neznalost systému nebo nedostatek informací, podobný podíl pak nedostatek kapacit. Někteří přímo říkají, že je lékaři nechtějí přijímat. Není ovšem jasné, jestli jde o nemožnost se domluvit, nebo i o diskriminaci.
Zatím nemá svého praktického lékaře v Česku většina dospělých (62 %) a více než polovina domácností (53 %) nemá děti registrované u pediatra.
Graf: Bariéry vyhledání lékaře
![](https://static.wixstatic.com/media/e5d380_aebd1869a5a742d6a6ab0b112845cc83~mv2.jpg/v1/fill/w_925,h_565,al_c,q_85,usm_0.66_1.00_0.01,enc_auto/e5d380_aebd1869a5a742d6a6ab0b112845cc83~mv2.jpg)
Potřebujeme zapojit ukrajinské zdravotníky
Integrace vyžaduje zajištění včasné a vhodné zdravotní péče. “Potřebujeme posílit povědomí uprchlíků o dostupných službách. Současně bychom měli pomáhat lékařům se zvládáním příchodu nových pacientů, kteří neumí dostatečně česky. Můžeme například víc zapojovat ukrajinské zdravotníky do asistence a tlumočení,” říká Yana Leontiyeva ze Sociologického ústavu AV ČR.
Výzkum také ukazuje, že zdravotní stav souvisí i se socioekonomickou situací. Hůř své zdraví hodnotí lidé, kteří žijí v materiální deprivaci, nemluví česky nebo bydlí v nekvalitním bydlení. To může být spojené s horší dostupností zdravotnických služeb i stresem a zhoršenými životními podmínkami spojenými se socioekonomickým znevýhodněním.
Graf: Subjektivní hodnocení celkového zdravotního stavu podle podmínek, které mají v Česku: % dobrý nebo velmi dobrý
![](https://static.wixstatic.com/media/e5d380_c17550f464354e7ab9e1aea0c476816c~mv2.jpg/v1/fill/w_730,h_591,al_c,q_85,enc_auto/e5d380_c17550f464354e7ab9e1aea0c476816c~mv2.jpg)
“Obdobná zjištění byla potvrzena i v předchozích analýzách zdravotního stavu Ukrajinců, kteří sem typicky přicházeli za prací,” vysvětluje Dagmar Dzúrová z Přírodovědecká fakulty Univerzity Karlovy. Materiální deprivace má vliv i na duševní zdraví, jak ukázala minulá zpráva ze série Hlas Ukrajinců v Česku.
Posílit tlumočnictví i volnočasové aktivity
Vedle lékařských služeb potřebují uprchlíci nejčastěji víc právního poradenství spojeného s vyřízením víza a žádosti o hmotnou pomoc a také podporu v uznávání zahraničního vzdělání (41–42 %). Stejně velká část by potřebovala tlumočnické služby. Mohou pomoci s řadou různých problémů, jako jsou hledání bydlení, komunikaci se školkami nebo už zmíněné zdravotnictví.
Graf: Využití a potřeba pomoci pro uprchlíky
![](https://static.wixstatic.com/media/e5d380_94231ed983874ae99fe7969f3ca344dd~mv2.jpg/v1/fill/w_826,h_476,al_c,q_85,enc_auto/e5d380_94231ed983874ae99fe7969f3ca344dd~mv2.jpg)
V neposlední řadě by rodinám s dětmi pomohly volnočasové aktivity zdarma. Aktuálně je využívá 28 % domácností. Dalších 53 % o ně má zájem. Skupinové volnočasové aktivity přitom mohou pomoci se znalostí češtiny a integrací do českých kolektivů.