• Daniel Prokop

Ekonomická situace domácností po pěti měsících trvání výzkumu Život během pandemie

podrobná výzkumná zpráva (ZDE)


Nadále pokračuje výzkum Život během pandemie, na kterém se podílí výzkumné společnosti PAQ Research, iniciativa IDEA AntiCovid a data sbírá agentura NMS. Projekt již pět měsíců zkoumá ekonomické dopady krize na domácnosti, vývoj sociálních aktivit a obav, momentálně na vzorku 2200-2600 stejných respondentů.

Cílem našeho longitudinálního výzkumu je shromáždit data o tom, jak se vyvíjí chování Čechů během opatření proti šíření koronaviru, a jak epidemie a související problémy dopadají na jejich život.


Hlavní shrnutí


Ztrátu práce během koronavirové krize deklarují 4 % respondentů, kteří byli před krizí pracovně aktivní. Rozdíl proti statistikám nezaměstnanosti je dán třemi faktory: 1) naopak až třetina původně nezaměstnaných si práci našla, 2) 25 – 30 % z lidí, kteří svou práci ztratili, ji vykrývají sezónními brigádami, c) jen 45 % ze ztrativších práci se hlásilo na úřadu práce – často se zatím nehlásili OSVČ, dohodáři bez nároku na podporu a právě ti, co místo původní práce „brigádničí“. Kromě oficiálně nezaměstnaných máme vysoké desítky tisíc lidí na hraně nezaměstnanosti.


Okolo 30 % zaměstnanců deklaruje, že u nich v nějaké době od března došlo k úpravě pracovního úvazku či aktivity. U 17 % tato redukce platí dodnes. Nejčastěji jde o zkrácení úvazku (dodnes 6 %), redukce mzdy (6 %), redukce benefitů (5 %) či redukce příjmů přes dohodu a vyplácení tzv. na ruku (2 %). Reakce zaměstnavatelů na výpadek tržeb se tak dotýká zhruba šestiny zaměstnanců.


Počet respondentů deklarujících výrazný pokles příjmu domácnosti od dubna klesá – díky dosavadní stabilizaci trhu práce, konce ošetřovného a začátku nových dávek. Pokles příjmu domácnosti o 30 a více % ale deklaruje 15 % respondentů.



Kromě zaměstnanců v programu Antivirus, a menší části dalších zaměstnanců s redukcí mzdy, reportuje významný pokles příjmů domácnosti trvající dodnes asi 30 % OSVČ a lidí pracujících před krizí na dohodu či načerno (pobírajících tzv. peníze na ruku). Pokles příjmů těchto skupin přitom není vidět ve statistikách České správy sociálního zabezpečení – v rámci OSVČ díky odkladu platby záloh a ročnímu daňovému přiznání, v rámci dohodářů s podlimitní DPP a pracujících načerno díky nehlášení těchto příjmů.



Subjektivní hodnocení ekonomického stavu se od jara zlepšilo. Ztráty práce se silně obává zhruba 17 % původně pracovně aktivních (vč. 4 %, kteří ji už ztratili). Na jaře mělo silné obavy okolo 28 % lidí.


U domácností zejména v průběhu června „opadla“ snaha šetřit – pořád ale 22 % respondentů deklaruje, že chce šetřit na potravinách, spotřebním zboží či restauracích / kultuře a cestování. V ohrožených skupinách jako jsou lidé, kteří ztratili práci, přišli o část příjmů, či chudší domácnosti s dětmi je to okolo 35 až 40 %.


Respondenti v průměru odhadují, že by mohli ušetřit okolo 330 Kč měsíčně (pokud započteme i ty, kteří vůbec šetřit nechtějí). Vyšší je tato částka, která vychází z ochoty a možnosti redukovat spotřebu, mezi OSVČ, domácnosti s dětmi a nízkopříjmovými. Naopak u důchodců je riziko redukce spotřeby jedno z nejnižších.




Ve výzkumu jsme se ptali na to, kolik by domácnosti utratily z případné ničím nepodmíněné podpory ve výši 15 tisíc, respektive 5 tisíc korun. Odhad je v obou případech srovnatelný – domácnosti odhadují, že by utratili okolo 43 - 44 % z dané podpory (tedy například 6600 Kč z 15 tisíc). Ale výrazně se liší v různých skupinách obyvatel. Respondenti, kteří přišli o práci či jim byla redukována, jejich domácnost je pod hranicí chudoby a chudší domácnosti s dětmi by utratili většinu podpory (v průměru okolo 60 až 70 % z ní). Vysoko příjmoví, stabilní na trhu práce, ale i důchodci odhadují, že by utratili jen okolo 30 až 40 % a zbytek uspořili. Případnou podporu poptávky je tak zřejmě efektivnější směřovat mezi chudší domácnosti s dětmi a lidi, kteří byli pracovně omezeni během koronavirové krize.




Respondenti ve druhé půlce března redukovali osobní kontakty na méně než polovinu původního stavu. Ve čtvrtém týdnu (23.-29.3.) okolo 70 % respondentů reportovalo podstatný kontakt s maximálně 5 lidmi. V dubnu a květnu začíná docházet opět k nárůstu podstatných osobních interakcí. Na začátku června se situace dostala do původního stavu a od té doby je přibližně stejná – respondenti se průměrně týdně stýkají v průměru se zhruba 20 lidmi a 30 % dokonce s větším množstvím lidí. Tzv. komunitní šíření epidemie může tak být v současnosti rychlejší a je dočasně redukováno tím, že vyšší část kontaktů probíhá outdoor. Vyšší množství kontaktů také klade vyšší nároky na tzv. trasování – zjištění, s kým byl nakažený v kontaktu.





505 zobrazení

PAQ - Prokop Analysis and Quantitative Research, s.r.o.

Vršovická 817/5, Praha 10 - 101 00

IČ 08466912

  • Šedý Twitter Icon