ANO vysálo antisystémové strany. Pětikoalice naráží na malou podporu v chudších mikroregionech, kde navíc vzrostla účast

V letošních sněmovních volbách vzrostla volební účast, nejvíc v chudších obcích s rozšířenou působností (ORP, dále mikroregion). Strany někdejší pětikoalice si udržely výsledek z roku 2021. Jejich podpora ale naráží na strop v socioekonomicky méně rozvinutých mikroregionech, kde získávají jen okolo 30 % hlasů. Hlavní změnou oproti roku 2021 je tak výrazný nárůst podpory hnutí ANO, které přetáhlo voliče antisystémovým a dalším opozičním stranám, zejména v socioekonomicky znevýhodněných mikroregionech. Zároveň kvůli tomu poklesl počet propadlých hlasů. Výsledky potvrzují, že regionální rozvinutost a míra chudoby zásadně ovlivňují postoje voličů.  

Výsledky byly počítané na 1. až 53. vydané dávce volebních dat od ČSÚ, poslední 53. dávka byla vydána v 18:40, představuje 99,2% volebních okrsků. 

Účast nejvíc stoupla v znevýhodněných regionech

Oproti volbám do Poslanecké sněmovny v roce 2021 byla letošní účast vyšší. K volbám dorazilo až 68,9 % lidí, tedy o 3,5 p. b. oprávněných voličů více než před čtyřmi lety, kdy přišlo k urnám 65,4 % voličů. Ne všude ale stoupala stejně, jak ukazuje mapa.

Volební účast narostla takřka ve všech ORP. Nejvíce vzrostla ve Stříbře, Vítkově či Podbořanech. Relativně méně narostla účast v Praze, bohatých mikroregionech kolem ní jako Černošice či větších městech jako České Budějovice. 

Výrazněji tedy účast narostla v méně socioekonomicky rozvinutých mikroregionech – tam, kde jsou celkově nižší příjmy, méně kvalifikovaná pracovní síla apod. 

Tato území se letos mobilizovala výrazně více než v minulých volbách. Nárůst účasti byl vyšší i v ORP s vyšší mírou destabilizující chudoby, která zahrnuje exekuce, bytovou nouzi a sociálně vyloučené lokality.

Účast v Česku dlouhodobě souvisí s destabilizující chudobou regionů – čím vyšší míra exekucí, bytové nouze a dalších problémů, tím nižší účast. V roce 2021 účast v chudších ORP velmi často klesala pod 60 %, letos se to stalo jen zhruba v 10 mikroregionech. Lidé z ekonomicky nejvíce znevýhodněných oblastí se tedy zapojili více než obvykle, i když mezera v účasti přetrvává.

ANO posílilo všude, sebralo hlasy antisystému

Volby jasně vyhrálo ANO. Hnutí posílilo napříč celou republikou – od Aše po Jablunkov. Celkově si polepšilo z 27,1 % na 34,8 %, ale růst nebyl všude stejný. V méně socioekonomicky rozvinutých mikroregionech vyskočila jeho podpora o 9,7 p. b., zatímco v rozvinutějších oblastech rostla jen o 6,3 p. b..

ANO posílilo, i protože dokázalo převzít část podpory antisystémových stran. Mezi ně řadíme uskupení SPD a Stačilo!, která požadují referendum o vystoupení z EU. V datech se ukazuje silná negativní korelace: kde ANO rostlo, tam blok antisystémových stran padal.

Vládní blok má strop v chudších regionech 

Blok bývalé koalice SPOLU a Pirátů se STAN dohromady získal 43,4 % hlasů, což je podobný zisk jako ve sněmovních volbách 2021. O jejich výrazně nižším zisku tedy rozhodla zejména koncentrace hlasů na straně opozice.

Vládní strany naráží zejména na velmi nízkou podporu v chudších mikroregionech. V ORP s nižší mírou socioekonomické rozvinutosti či vyšší mírou destabilizující chudoby získala původní pětikoalice často i méně než 30 % hlasů. To je polovina oproti nejbohatším částem Česka. 

Na souvislost mezi chudobou a podporou pětikoalice poukazují i data z našeho dlouhodobého výzkumu Život k nezaplacení, který sleduje preference jednotlivých voličů. Od vládních stran se oproti roku 2021 ve výzkumu častěji odkláněli voliči, kterým se zhoršilo vnímání ekonomického stavu domácnosti.

Slabší podporu vládního bloku vidíme také v bývalých sudetských regionech. Výsledek ale nelze vnímat pouze jako historické dědictví poválečného vysídlení Němců (osídlení jinou populací, rozpad kulturního kapitálu apod). Roli hraje opět socioekonomická situace. Chudší sudetské ORP s nízkou rozvinutostí ekonomiky hlasovaly pro SPOLU, Piráty a STAN výrazně méně než rozvinutější sudetské oblasti.

Antisystém oslabil, bral ve znevýhodněných částech

Antisystémové partaje SPD a Stačilo! propadly oproti předvolebním průzkumům. Relativně více se jim dařilo v méně socioekonomicky rozvinutých regionech. 

Specifickým případem jsou Motoristé. Mají silně euroskeptické postoje, oproti SPD a Stačilo! ale neprosazují referendum o vystoupení z EU. Jejich podpora nekoreluje s destabilizující chudobou ani socioekonomickým rozvojem mikroregionů.

Jak posílit rozvoj regionů

Letošní výsledky opět potvrzují, že regionální rozvinutost a míra chudoby zásadně ovlivňují postoje voličů. Podpora antisystémových stran (SPD, Stačilo!) i liberálně demokratických stran souvisí s rozvojem regionů a odráží dlouhodobě neřešené regionální nerovnosti, které vedou k odlišným pohledům na směřování Česka. Vlády by se měly dlouhodobě snažit regionální rozvoj posílit a omezit polarizaci. 

Analýzy PAQ Research, NERV a dalších institucí dlouhodobě upozorňují, že část regionů stagnuje, rostou mezi nimi nerovnosti, vnitřní periferie vznikají i uvnitř krajů. Nerovnosti se netýkají primárně příjmu obyvatel. Jsou vidět zejména ve vzdělávání, zdraví obyvatel či struktuře pracovního trhu. Oproti zahraničí se české regiony mezi sebou výrazně liší v míře dokončování základních a středních škol či v tom, kolik pracovníků má vysokou školu či pracuje v inovativních STEM oborech.

Sociální problémy jako je exekuovanost, bytová nouze či nízká dostupnost služeb, tyto nerovnosti dále prohlubují a brzdí ekonomický rozvoj. Výsledkem je, že některé regiony rostou jen pomalu, části země přímo stagnují. Regionální nerovnosti tak omezují kvalitu života jednotlivců i prosperitu celé společnosti.

I zahraniční výzkumy ukazují, že právě rozvoj regionů (měřený např. vývojem ceny nemovitostí) je jedním z nejlepších prediktorů hlasování pro antisystémové strany či vystoupení z EU apod. Lidé s nízkou mírou ekonomického, sociálního a kulturního kapitálu také často říkají, že pro lidi jako oni nezáleží na tom, zda v Česku je či není demokracie. Vztah vývoje volebního chování a proměny ekonomiky regionů by v Česku měly přesněji popsat robustnější analýzy. Politická polarizace však není zdaleka jediným negativním důsledkem regionálních nerovností. Vedou například k velké migraci z chudších do bohatých částí země, ve které to posiluje tlak na dostupnost bydlení a infrastrukturu, v chudších naopak dále oslabuje střední třídu.

Pro posílení společenské koheze musíme investovat do rozvoje regionů – kvalitního školství, dostupných služeb, bytové politiky či motivujícího daňového systému. Daniel Prokop v rámci NERV společně s Alešem Rodem a Petrem Zahradníkem navrhl 50 konkrétních opatření, jak nastartovat prosperitu chudších oblastí.

Pro systémovou změnu je nutný následující mix opatření:

1. Lepší cílení dotací – omezit roztříštěnost využívání evropských i národních fondů = hradit méně, ale strategických investic
2. Efektivnější a motivující financování obcí (RUD) – snížit zvýhodnění čtyř největších měst, podpořit mikroregionální centra, odměnit ekonomický rozvoj a reflektovat znevýhodnění regionu
3. Spolupráce roztříštěných samospráv – rozvíjet spolupráci v rámci společenství obcí s jasnými agendami, financováním z RUD po celé ploše Česka
4. Motivace k soukromým investicím – zrychlení odpisů v znevýhodněných regionech a zlepšení dopravní infrastruktury i do mikroregionálních center
5. Chytrý daňový mix – méně zatěžující znevýhodněné regiony díky menší daňově-odvodové zátěži pro nízkopříjmové, což zvýší kupní sílu v těchto regionech
6. Podpora vzdělávání – systematicky a dostatečně podporovat školy v chudších oblastech vyšším (tzv. indexovým) financováním využitelným na podpůrné profese, doučování či motivace učitelů
7. Omezení šedé ekonomiky – navýšit vstup neřešitelně zadlužených lidí do oddlužení skrz informování nebo opt-out (automatická přihláška lidí s mnohaletými mnohočetnými exekucemi, kterou mohou stáhnout)
8. Stabilizující bytová politika místo obchodu s chudobou – obecní a sociální bydlení stabilizující zranitelné domácnosti v místě bydliště místo toho, aby se musely stěhovat za vyšší relativní hodnotou dávek do chudých oblastí a znevýhodněných lokalit, střídat bydlení apod.
9. Posílení strategického regionálního rozvoje – regionální rozvoj by měl být prioritou napříč ministerstvy a klíčové reformy od daní po vzdělávání by měly být rozhodovány i dle jejich regionálních dopadů