Docházka ukrajinských dětí narostla. Problémem zůstává slabá výuka češtiny a nedostupnost kroužků

Na základní školy chodí v Česku už 90 % dětí ukrajinských uprchlíků. To je výrazný nárůst oproti červnu, kdy byl podíl mírně nadpoloviční. Pozitivní zprávou je také, že pouze desetina z nich studuje ve třídách s velkým počtem ukrajinských dětí. Problém nadále představuje lokálně omezená kapacita hlavně mateřských škol, špatná informovanost rodičů a nedostatečná výuka češtiny, a tím i malý posun v jazykových znalostech. Učení jazyka souvisí i s (ne)dostupností skupinových volnočasových aktivit, do nichž se zapojuje pouze něco přes třetinu dětí, byť o ně má zájem většina rodičů. Celou studii s řadou doporučení stahujte jako PDF.

Chybí hlavně místa ve školkách či dětských skupinách

Na základní školy chodí 90 % dětí, do mateřských škol a dětských skupin 70 % tří až pětiletých dětí. Na české střední školy dochází téměř každý druhý ukrajinský uprchlík ve věku od 15 do 17 let. Od loňského června docházka narostla v některých případech až několikanásobně, zrychlily se také zápisy nově příchozích. Problémem ale zůstává omezená kapacita některých  školek a škol, většina rodičů také hovoří o špatné informovanosti.

Graf: Účast v různých typech vzdělávání na konci roku a v létě 2022

Nedostatečné kapacity stojí za neúčastí 15–20 % předškolních dětí, 3–5 % žáků v ZŠ věku a 10 % mladistvých. “Potřebujeme navýšení kapacit, aby se mohly všechny děti účastnit vzdělávání. Největší problém vidíme u předškoláků. Nejrychlejší cestu představuje financování kapacit dětských skupin a snížení administrativních překážek, které s nimi jsou spojené. Dlouhodobě by však měl stát mnohem víc finančně motivovat města a obce, aby rozšiřovaly kapacity mateřských škol. Tyto kapacity se rozhodně neztratí,” popisuje analytička PAQ Research Martina Kavanová.

Specifická zůstává situace mladistvých. Na české střední školy jich chodí necelá polovina, část se nedostala hlavně kvůli jazyku, část se o to ale ani nepokoušela, protože chtějí na dálku dochodit svou původní školu. Rozdíly se ukazují hlavně na znalosti jazyka. V Česku studující umí ze všech skupin nejlépe česky, vzdáleně studující mají naopak znalost češtiny velmi nízkou.

“Je obecně nutné vést střední školy k tomu, aby byly více otevřené k přijímání uprchlíků ke studiu. Dále je nutné odstranit bariéry v podobě úpravy přijímacího řízení či podoby maturitní zkoušky právě pro žáky s odlišným mateřským jazykem. V některých regionech – typicky v Praze – je žádoucí posilovat nabídku oborů všeobecného vzdělávání – gymnázií, lyceí, o které je velký zájem. Zcela klíčové financování volnočasových aktivit a koordinace výuky češtiny pro mladistvé, co ještě nestudují v Česku,” říká odborník na vzdělávání Karel Gargulák.

Graf: Důvody, proč děti nejsou zapsané do škol – podle stupně vzdělávání

Znalost češtiny se zlepšuje, ale pomalu

Výuka češtiny celkově není dostatečná. Od června se dokonce intenzita výuky ve školách snížila. Alespoň dvě hodiny denně, jak doporučují experti, se česky učí pouze 16 % dětí starších šesti let. V běžných situacích se domluví pětina dětí, 45 % naopak neumí česky téměř nic. Situace je lepší než v červnu, posun je však omezený. Dívky se v češtině zlepšily výrazně víc než chlapci. Existuje proto riziko, že pokud se především chlapce nepodaří naučit na základních školách dostatečně česky, může to vést ke vzdělávací úspěšnosti a později nižšímu přihlašování na střední školy.

Výuka češtiny jako druhého jazyka je dlouhodobě poddimenzována personálně i odborně. “Potřebujeme zajistit vzdělávání nových i stávajících učitelů a masivně využívat online a hybridní formy výuky češtiny. Musíme také zapracovat na studijních programech, které budou zaměřené na výuku češtiny jako dalšího jazyka,” přibližuje Gargulák.

Graf: Kolik hodin denně se ve škole učí česky?

Graf: Znalosti češtiny – podle věku dítěte

Volnočasové aktivity pomáhají jazyku i začlenění

Česky umí lépe děti, které se účastní skupinových volnočasových aktivit. Zájem o ně má většina rodičů, účastní se jich zatím jen 35 % dětí. To je pouze o sedm procentních bodů víc než v červnu. Kroužky pomáhají i začlenění do kolektivu, ve kterém sledujeme také spíš slabé posuny. Na konci roku bylo podle rodičů dobře začleněno do kolektivu českých dětí 39 % dětí.

“Děti, které se účastní skupinových kroužků, jsou podle rodičů dvakrát častěji dobře začleněné do kolektivů,” říká Kavanová. Velká část rodičů si však podle ní kroužky nemůže dovolit nebo jejich děti neumí dostatečně česky. “Volnočasové a zájmové aktivity zdarma mohou výrazně pomoci integraci i učení jazyka. Programy mohou cílit třeba na ty, kteří dosud nechodí škol nebo přišli v posledním půl roce. Otevřené by měly být i chudším českým domácnostem,” navrhuje analytička.

Graf: Začlenění dětí do kolektivu

Graf: Důvody neúčasti ve volnočasových aktivitách

Na většině míst nevznikají ukrajinské třídy

Důležité je také udržet rozmístění dětí z Ukrajiny do velkého počtu škol. To se zatím relativně daří. Podle výpovědí rodičů má většina dětí na základních školách maximálně dva další ukrajinské spolužáky. Necelá desetina má víc než pět ukrajinských spolužáků nebo celou ukrajinskou třídu. To odpovídá oficiálním datům MŠMT o zapsaných ukrajinských žácích. Důvodem je vysoká koncentrace na některých územích i skutečnost, že část škol neparticipuje na vzdělávání uprchlíků.

Graf: Kolik ukrajinských dětí je ve třídě

Mapa: Index koncentrace ukrajinských uprchlíků na ZŠ podle ORP