top of page

Docházka ukrajinských dětí narostla. Problémem zůstává slabá výuka češtiny a nedostupnost kroužků

Aktualizováno: 24. 1.

Na základní školy chodí v Česku už 90 % dětí ukrajinských uprchlíků. To je výrazný nárůst oproti červnu, kdy byl podíl mírně nadpoloviční. Pozitivní zprávou je také, že pouze desetina z nich studuje ve třídách s velkým počtem ukrajinských dětí. Problém nadále představuje lokálně omezená kapacita hlavně mateřských škol, špatná informovanost rodičů a nedostatečná výuka češtiny, a tím i malý posun v jazykových znalostech. Učení jazyka souvisí i s (ne)dostupností skupinových volnočasových aktivit, do nichž se zapojuje pouze něco přes třetinu dětí, byť o ně má zájem většina rodičů. Celou studii s řadou doporučení stahujte jako PDF.

HlasUkrajincu_Vzdelavani_1_2023
.pdf
Download PDF • 1.14MB

Zkušenosti rodičů se vzděláváním svých dětí ukazuje sedmý výzkum ze série Hlas Ukrajinců v Česku, kterou připravuje společnost PAQ Research ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR. Výzkum vychází z rozhovorů s N=1634 domácnostmi uprchlíků z Ukrajiny, z toho v 963 domácnostech žije N=1437 dětí ve věku 3–17 let. Dotazování probíhalo od 9. 11. do 12. 12. 2022. Rodiče reportovali o každém dítěti jednotlivě. Respondenti měli možnost neodpovídat, pokud o dítěti v domácnosti nemají dostatek informací, kterou zvolili u 12 % dětí. Výzkum podpořil UNICEF a vznikal ve spolupráci s MŠMT.


Chybí hlavně místa ve školkách či dětských skupinách


Na základní školy chodí 90 % dětí, do mateřských škol a dětských skupin 70 % tří až pětiletých dětí. Na české střední školy dochází téměř každý druhý ukrajinský uprchlík ve věku od 15 do 17 let. Od loňského června docházka narostla v některých případech až několikanásobně, zrychlily se také zápisy nově příchozích. Problémem ale zůstává omezená kapacita některých školek a škol, většina rodičů také hovoří o špatné informovanosti.


Graf: Účast v různých typech vzdělávání na konci roku a v létě 2022

Poznámka: N=1437 dětí v 963 domácnostech (listopad/prosinec), N = 1744 dětí v 1123 domácnostech (červen); děti 3–17 let; Znění otázky: „Účastní se toto dítě výuky v ČR v jednom z následujících zařízení?“


Nedostatečné kapacity stojí za neúčastí 15–20 % předškolních dětí, 3–5 % žáků v ZŠ věku a 10 % mladistvých. “Potřebujeme navýšení kapacit, aby se mohly všechny děti účastnit vzdělávání. Největší problém vidíme u předškoláků. Nejrychlejší cestu představuje financování kapacit dětských skupin a snížení administrativních překážek, které s nimi jsou spojené. Dlouhodobě by však měl stát mnohem víc finančně motivovat města a obce, aby rozšiřovaly kapacity mateřských škol. Tyto kapacity se rozhodně neztratí,” popisuje analytička PAQ Research Martina Kavanová.


Specifická zůstává situace mladistvých. Na české střední školy jich chodí necelá polovina, část se nedostala hlavně kvůli jazyku, část se o to ale ani nepokoušela, protože chtějí na dálku dochodit svou původní školu. Rozdíly se ukazují hlavně na znalosti jazyka. V Česku studující umí ze všech skupin nejlépe česky, vzdáleně studující mají naopak znalost češtiny velmi nízkou.


“Je obecně nutné vést střední školy k tomu, aby byly více otevřené k přijímání uprchlíků ke studiu. Dále je nutné odstranit bariéry v podobě úpravy přijímacího řízení či podoby maturitní zkoušky právě pro žáky s odlišným mateřským jazykem. V některých regionech – typicky v Praze – je žádoucí posilovat nabídku oborů všeobecného vzdělávání – gymnázií, lyceí, o které je velký zájem. Zcela klíčové financování volnočasových aktivit a koordinace výuky češtiny pro mladistvé, co ještě nestudují v Česku,” říká odborník na vzdělávání Karel Gargulák.


Graf: Důvody, proč děti nejsou zapsané do škol – podle stupně vzdělávání

Poznámka: N=312, 3–17 let; Podíl z dětí v jednotlivých věkových kategorií, které nechodí v Česku do školy/školky. Uvádíme problémy týkající se 2 % a více dětí. Kombinace otázek: „Co bylo důvodem, proč jste vaše dítě nehlásili“ / „Proč se zápis nepodařil?“


Znalost češtiny se zlepšuje, ale pomalu


Výuka češtiny celkově není dostatečná. Od června se dokonce intenzita výuky ve školách snížila. Alespoň dvě hodiny denně, jak doporučují experti, se česky učí pouze 16 % dětí starších šesti let. V běžných situacích se domluví pětina dětí, 45 % naopak neumí česky téměř nic. Situace je lepší než v červnu, posun je však omezený. Dívky se v češtině zlepšily výrazně víc než chlapci. Existuje proto riziko, že pokud se především chlapce nepodaří naučit na základních školách dostatečně česky, může to vést ke vzdělávací úspěšnosti a později nižšímu přihlašování na střední školy.


Výuka češtiny jako druhého jazyka je dlouhodobě poddimenzována personálně i odborně. “Potřebujeme zajistit vzdělávání nových i stávajících učitelů a masivně využívat online a hybridní formy výuky češtiny. Musíme také zapracovat na studijních programech, které budou zaměřené na výuku češtiny jako dalšího jazyka,” přibližuje Gargulák.


Graf: Kolik hodin denně se ve škole učí česky?

Poznámka: N=924 (listopad/prosinec), N=1145 (červen), Všechny děti ve věku 6 let a více; Znění otázky: „Kolik hodin denně se dítě učí ve škole česky?


Graf: Znalosti češtiny – podle věku dítěte

Poznámka: N= 1437 (listopad/prosinec), N=1744 (červen), děti ve věku 3–17 let; Znění otázky: „Jaké jsou jazykové znalosti tohoto dítěte?“


Volnočasové aktivity pomáhají jazyku i začlenění


Česky umí lépe děti, které se účastní skupinových volnočasových aktivit. Zájem o ně má většina rodičů, účastní se jich zatím jen 35 % dětí. To je pouze o sedm procentních bodů víc než v červnu. Kroužky pomáhají i začlenění do kolektivu, ve kterém sledujeme také spíš slabé posuny. Na konci roku bylo podle rodičů dobře začleněno do kolektivu českých dětí 39 % dětí.


“Děti, které se účastní skupinových kroužků, jsou podle rodičů dvakrát častěji dobře začleněné do kolektivů,” říká Kavanová. Velká část rodičů si však podle ní kroužky nemůže dovolit nebo jejich děti neumí dostatečně česky. “Volnočasové a zájmové aktivity zdarma mohou výrazně pomoci integraci i učení jazyka. Programy mohou cílit třeba na ty, kteří dosud nechodí škol nebo přišli v posledním půl roce. Otevřené by měly být i chudším českým domácnostem,” navrhuje analytička.


Graf: Začlenění dětí do kolektivu

Poznámka: N=1326 (listopad/prosinec), N=1481 (červen), děti ve věku 4–17 let; Znění otázky: „Do jaké míry se toto dítě z vaší domácnosti již začlenilo do kolektivu českých dětí (ať už ve škole, či při jiných činnostech)?“


Graf: Důvody neúčasti ve volnočasových aktivitách

Poznámka: N=757, data z listopadu. Znění otázky: „Jaké jsou hlavní důvody, proč vaše děti nenavštěvují volnočasové aktivity?“


Na většině míst nevznikají ukrajinské třídy


Důležité je také udržet rozmístění dětí z Ukrajiny do velkého počtu škol. To se zatím relativně daří. Podle výpovědí rodičů má většina dětí na základních školách maximálně dva další ukrajinské spolužáky. Necelá desetina má víc než pět ukrajinských spolužáků nebo celou ukrajinskou třídu. To odpovídá oficiálním datům MŠMT o zapsaných ukrajinských žácích. Důvodem je vysoká koncentrace na některých územích i skutečnost, že část škol neparticipuje na vzdělávání uprchlíků.


Graf: Kolik ukrajinských dětí je ve třídě

Poznámka: N=809 (listopad/prosinec), N=590 (červen); Děti, které navštěvují ZŠ. Znění otázky: „Kolik ukrajinských dětí je ve třídě na základní škole tohoto dítěte?“


Mapa: Index koncentrace ukrajinských uprchlíků na ZŠ podle ORP

Poznámka: data MŠMT, výpočet PAQ Research; Podíl ZŠ tříd s více než 5 uprchlíky, normalizovaný podílem uprchlíků v populaci žáků.

Naši práci můžete podpořit přes Darujme.





669 zobrazení
bottom of page