Ahoj,
my jsme PAQ Research a propojujeme expertízu ve vzdělávací, sociální a ekonomické politice. Máme pečlivě vysoustružená témata a cíle, jak chceme zlepšit kvalitu života v Česku. Občas si ale dovolíme úkrok stranou, protože to zkrátka dává smysl. Naposledy spoluprací s organizací Asistence, která od roku 1995 pomáhá lidem s postižením k plnohodnotnému životu.
V Česku žijí desetitisíce lidí, kteří závisí na pomoci blízkých. Lidé s nejtěžším postižením ani jejich pečující ale ve společnosti téměř nemají zastoupení a hlas. Asistence nás proto požádala o výzkum, a vzniklo tak unikátní šetření mezi 600 lidmi s postižením a pečujícími.
Je to často zdrcující čtení, o to ale důležitější. Lidé s postižením musí pečlivě plánovat, kdy se napijí, aby jim to pak dobře vyšlo na toaletu. Pečující zase tráví staráním se většinu bdělého času a obávají se, co bude dál. Právě takhle je pojmenovaná i doprovodná kampaň.
Pevně věříme, že pomůže věci zlepšit. Prostor skutečně existuje. Terénní služby pokrývají jen zlomek potřeb lidí, ukazuje výzkum. Potřebujeme navyšovat kapacity a zlepšovat podmínky pro péči. Patrně právě podmínky pro nejzranitelnější totiž nejlépe vypovídají o povaze společnosti.
Ze studií PAQ™
Lidé s nejtěžším postižením často nemohou uspokojovat ani základní potřeby. Lidé bez důstojných životních podmínek vykazují výrazně horší ukazatele kvality života. Přečtěte si celý výzkum, ve kterém přímo promlouvají lidé s postižením a pečující.
🫂
Česko má, jak všichni víme, nejmenší obce v Evropě. Chceme po nich přitom hodně složitých věcí, a to zkrátka nevychází. Ukazujeme proto zahraniční řešení, která se hodí i k nám: nejmenší obce spojit, hlavně ale začít spolupracovat v rámci Společenství obcí.
Kde jsme promluvili
„Piju dvakrát denně, abych nemusela na toaletu,“ říká žena s postižením. Náš výzkum se dostal do Respektu či na iDnes.
„Nejsem na straně rodičů ani učitelů. Jde mi vždy o děti. Potřebují vzory a péči... Znám všechny. Vím, kdy a kde je seženu. Vím, kdo pracuje, kdo co řeší... Nikdo z nich to nemá jednoduché,“ popisuje pro iDnes terénní pracovník David Kuchár ze Základní školy Jirkov, Nerudova, jejíž příběh popisujeme i v naší Dobré praxi.
Ministr školství Plaga rozebírá své plány ve velkém rozhovoru pro Seznam Zprávy. Nás zmiňuje v souvislosti s indexací, která by mj. zaručila, aby lidé jako Kuchár mohli působit na všech potřebných školách!
Náš vrchní ekonom Vilím mírní představy vlády, kolik peněz může přinést EET.
Co vláda plánuje s obcemi? I v kontextu naší studie o Společenství obcí píšou Seznam Zprávy.
Prokop komentoval konec NERV (státu chybí analytické kapacity), problémy v duševním zdraví i prospěch, jaký má Česko z ukrajinských uprchlíků.
Prokopnictvo měsíce
Některá takzvaně naše témata řeší Česko překvapivě dlouho. Že příliš specializované střední školy špatně připravují na proměnlivé kariéry moderní doby, mudrovali soudruzi už v šedesátých letech. Teď jsme se ale u jednoho tématu slanili ještě hlouběji do státotvorné historie – velikost obcí řešila už První republika, zjistil Matyáš Levínský, analytik regionálního rozvoje a naše Prokopnictvo měsíce.
V Česku má polovina obcí méně než 500 obyvatel. Nejmenší samostatná dědina – Vysoká Lhota – čítá 16 lidí. Obcím svěřujeme komplexní úkoly, jako je zajištění vzdělávání či sociálních služeb. Na ně nemohou mít vzhledem ke své velikosti dostatečné kapacity, říkáme my, Ministerstvo vnitra, OECD, Evropská komise i prvorepubliková moudrost.
„V rešerších jsme viděli, že tehdy řešili úplně stejný problém, jaký popisujeme dneska my. Fascinuje mě, že navazujeme na přes sto let staré téma. Jen to vzalo Česko oklikou přes komunismus,“ říká Matyáš.
Během státního socialismu se obce násilně slučovaly, což vytvořilo pochopitelné trauma. Polistopadovou reakci proto představovala decentralizace, od které se vlastně už nic nedělo. „Sametová revoluce měla stejný efekt na konzervování stavu obcí, jako Velká francouzská revoluce. Zafixování velikosti obcí se prostě váže na důležité historické události,“ popisuje analytik.
Inspiraci pro řešení přitom hledá právě ve Francii. Země galského kohouta – omluvme si jazykové dozvuky olympiády – bere ve velikosti obcí druhé místo hned po nás. Obce nicméně musí povinně spolupracovat. Něco jako jejich Établissement public de coopération intercommunale by se hodilo i u nás.
Základ tady už máme: od roku 2024 existuje institut Společenství obcí, kterých už vzniklo 56. Sdružují necelou pětinu všech obcí v Česku. To ukazuje velký zájem, jen tuhle schránku musíme naplnit obsahem a pravidly, jak popisujeme na webu. Společenství ale pak může nabízet lidem kvalitnější služby, rozvíjet dosud neexistující služby či být dobrým partnerem státu i byznysu.
Matyáš se dostal k regionální agendě přes Německo. Žil tam 15 let, a tak automaticky srovnává – školství, reakce na uprchlické krize i obecní strukturu. V Česku ho zarážela její slabost, když vznikal v PAQ regionální tým, nebylo jiné cesty.
Roli možná sehrálo i to, že má blízko i k terroiru. Matyáš se totiž s rodinou věnuje vinařství. „Máme krásnou část vinice v Modřanech, je to nejstarší vinice v českých zemích, první zmínka pochází z roku 1178, kdy ji Soběslav II daroval Vyšehradské kapitule. Máme tam 200 hlav, na které svítí slunce seshora i zdola – je tam totiž krásný odraz od Vltavy,“ popisuje yung vinař.
Víno ho naučilo zásadě, že nejlepší je často nedělat nic. Jen tak člověk dojde krásně suchého vína, které nepotřebuje ani sířit. „Když ho pak popíjím, vztekám se nad nulovou spotřební daní z vína. Dělá nás atraktivní pro dovoz vína z jiných zemí, naopak málo chrání malé tradiční vinaře, kteří jsou nositelem kultury. Jsme zemí s nejnižší mírou ‚vinné soběstačnosti‘, která víno nedaní.“
Takhle nás má Prokop vycvičené všechny.
Oceňujete naši práci? Můžete ji podpořit!
Co ještě umí DataPAQ
Česko, jak si teď uvědomila většina lidí, trpí nedostatkem curlingových drah. Pronájem vychází fakt draho. Nezbývá než se podívat po alternativních sportovištích, s čímž může pomoci DataPAQ. Zajímá nás totiž občanská vybavenost – i tady může pomoci Společenství obcí! – ukazuje proto, jestli obce nabízí sokolovnu či tělocvičnu.
Že prý když se reinkarnuje cnostný a dobrý ekonom, stane se z něj fyzik. Zlotřilý a špatný ekonom si to naopak střihne podruhé za trest jako sociolog, říkal Krugman.
Měl pravdu? Napište nám! A mezitím si užívejte první slunko.
Mává PAQstvo