Třikrát vyšší chudoba než u Čechů. Před dalším propadem uprchlíky zatím chrání státní podpora
V případě zastavení podpory by se v příjmové chudobě ocitlo 84 % uprchlíků.
![Třikrát vyšší chudoba než u Čechů. Před dalším propadem uprchlíky zatím chrání státní podpora](/content/images/size/w1200/2023/01/roman-synkevych-tyhso4u6GDo-unsplash.jpeg)
Míra příjmové chudoby mezi ukrajinskými uprchlíky v Česku je nesrovnatelně vyšší než v české populaci. I při započtení humanitární dávky a hodnoty podpory v bydlení žije v příjmové chudobě přes 35 % uprchlíků (mezi Čechy 9–10 %). Podle analýzy chrání většinu uprchlíků před propadem do totální chudoby humanitární dávka a bydlení poskytnuté zdarma. V případě zastavení těchto dvou druhů podpory by se v příjmové chudobě ocitlo 84 % uprchlíků. Téměř polovina navíc dnes vystačí s úsporami méně než měsíc a ⅔ trpí těžkou materiální deprivací. Ekonomickou situaci uprchlíků zhoršuje, že kvůli bariérám v oblasti jazyka, kvalifikací a péče o děti část nepracuje a většina zbytku pracuje v nízkých kvalifikacích za omezené mzdy.
Dosavadní zkušenosti uprchlíků s pracovním uplatněním ukazuje čtvrtá zpráva ze série výzkumů Hlas Ukrajinců v Česku, které připravuje společnost PAQ Research ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR. Zpráva vychází z druhé vlny výzkumu mezi uprchlíky z Ukrajiny, které se zúčastnilo 2079 domácností, ve kterých žije 6215 uprchlíků z Ukrajiny. Dotazování probíhalo od 4. 8. do 18. 8. 2022. Vysoká příjmová chudoba a těžká materiální deprivace
Příjmy z práce od alespoň jednoho člena domácnosti má 46 % uprchlíků, humanitární dávku od MPSV (5000 korun na osobu) pobíralo na konci srpna kolem 80 % z těch, kteří zůstávali v ČR. Po sečtení všech příjmů domácnosti včetně materiální a peněžní pomoci se 69 % uprchlíků nachází pod českou hranicí chudoby (pod 60 % mediánu tzv. ekvivalizovaného příjmu českých domácností). Pokud do příjmů započítáme i bydlení poskytnuté zdarma (resp. výši státního příspěvku pro české domácnosti poskytující bydlení), je pod hranicí chudoby 35 %. Mezi českými domácnostmi je to okolo 9 %. Pokud by ale uprchlíci přišli jak o bydlení zdarma, tak o humanitární dávku, za stávající situace by se jich v příjmové chudobě ocitlo celkem 84 %.
Finanční situace se liší mezi různými typy domácností. Pro domácnosti s dětmi, a především pro samoživitele je obtížnější se v Česku uživit z práce. Bez humanitární dávky a podpory v bydlení by se 80–90 % z nich ocitlo v příjmové chudobě. Rodiny ale mají častěji podporu v bydlení a hodnota humanitární dávky (5000 Kč měsíčně na každého člena) má vyšší relativní hodnotu u dětí, jsou tak před upadnutím do chudoby chráněni právě sociální podporou a solidaritou Čechů. To jejich příjmovou chudobu výrazně redukuje na 25–56 % u různých typů rodin.
Graf: Ekvivalizovaný příjem domácnosti
![](https://static.wixstatic.com/media/68221e_e1f3cb8ae4af4c8a93542fc6489b5eb4~mv2.png/v1/fill/w_925,h_403,al_c,lg_1,q_90,enc_auto/68221e_e1f3cb8ae4af4c8a93542fc6489b5eb4~mv2.png)
Materiální deprivaci měří Eurostat skrze počet základních potřeb (jako je hrazení nenadálého výdaje, nákup oblečení nebo volnočasové aktivity), které si domácnost nemůže pro sebe dovolit. Podle výpovědí uprchlíků jich 62 % trpí těžkou materiální deprivací (kde si nemohou dovolit většinu měřených položek). Mezi Čechy je to pod 2 %. Těžkou materiální deprivací trpí především samoživitelky, na rozdíl od příjmové chudoby, kterou jsou zasaženi po započítání bydlení zdarma spíše jednotlivci a domácnosti bez dětí. Například 72 % samoživitelů s více dětmi si nemůže finančně dovolit scházet se párkrát měsíčně s přáteli a 42 % si nemůže dovolit alespoň dva páry padnoucích bot pro každého člena domácnosti.
Graf: Míra materiální deprivace
![](https://static.wixstatic.com/media/68221e_0c7c96d197ad46b384162236dab3bffc~mv2.png/v1/fill/w_918,h_263,al_c,lg_1,q_85,enc_auto/68221e_0c7c96d197ad46b384162236dab3bffc~mv2.png)
Souvislost s prací
Příjmovou chudobou (po započtení hodnoty podpory v bydlení a HUD) trpí 46 % uprchlíků z domácností, kde nikdo nepracuje, a 23 % z pracujících domácností. Těžkou materiální deprivací trpí 59 % uprchlíků z pracujících a 70 % z nepracujících domácností. Souvislost s prací má tedy dva rozměry.
Pracovní aktivita chudobu redukuje a je zásadní, aby se zvedla ze současných 40 až 50 % na vyšší hodnoty. K tomu je ale třeba odstranit překážky v podobě znalosti jazyků, péče o předškolní děti a uznávání kvalifikací. Ani pracovní aktivita ale před chudobou – zejména materiální deprivací – uprchlíky nechrání. Dřívější výzkumy totiž ukazují, že většina uprchlíků pracuje ve velmi snížených kvalifikacích, s příjmy pod 150 Kč čistého na hodinu a méně než 50 % pracujících uprchlíků říká, že by pracovní příjmy stačily na pokrytí jejich výdajů. Viz výzkum o práci.
Polovina uprchlíků nevystačí s úsporami ani na měsíc
Takřka polovině uprchlíků (49 %) by vystačily úspory méně než měsíc, pokud by u nich došlo k úplnému výpadku příjmů, a 16 % by dokonce nevystačily ani na týden, a to přesto, že velká část má bydlení poskytnuté zdarma. V české populaci je oproti tomu 18 % domácností, které mají úspory na méně než měsíc. Nejvíce ohrožení výpadkem příjmu jsou samoživitelky, pětině z nich úspory stačí jen na týden.
Následující graf ukazuje celkovou finanční situaci uprchlíků rozdělením podle hranice příjmové chudoby a úspor. Celkem 29 % uprchlíků je v příjmové chudobě a mají úspory maximálně na měsíc. Dalších 41 % žije v domácnostech s příjmy nad hranicí chudoby, ale malými úsporami. Druhý řádek grafu ilustruje situaci, pokud by byla zrušena humanitární dávka a bydlení zdarma. Nejvíce by byly zasaženy rodiny s dětmi.
Graf: Typologie dle úspor a příjmů a efekt zrušení podpory pro uprchlíky
![](https://static.wixstatic.com/media/68221e_e09873a08401428d9c4f683713e3534c~mv2.png/v1/fill/w_925,h_335,al_c,lg_1,q_85,enc_auto/68221e_e09873a08401428d9c4f683713e3534c~mv2.png)
Chudoba může mít dopad na možnosti integrace
Z analýzy vychází, že lidé v lépe zajištěných domácnostech mají „výhodu“ v začlenění se do společnosti. Děti z domácností, které jsou v příjmové chudobě nebo mají minimální úspory, se méně často účastní vzdělávání. To může být jeden z důsledků sociálního vyloučení, které se projevuje v chudobě a zároveň v menší účasti ve vzdělávání. Stejně tak jsou děti z méně finančně stabilních rodin hůře začleněné do kolektivu. Co se týče dospělých, uprchlíci bez úspor méně často navštěvují kurzy češtiny, u kterých je největší bariérou právě cena, a také méně často žijí ve standardním bydlení.
„Vztahy mezi těmito typy znevýhodnění mohou být různé a v datech se zatím jen rýsují. Materiální chudoba, nekvalitní a nebytové bydlení a omezené začlenění do vzdělávání a dalších aktivit se ale v budoucnosti mohou koncentrovat mezi stejnou skupinu uprchlíků,“ varuje i na základě zahraničních zkušeností sociolog Daniel Prokop.
Tabulka: Souvislost mezi příjmovou chudobou a integrací
![](https://static.wixstatic.com/media/68221e_9dec04a7da36462a8ab8ab881ee0378e~mv2.png/v1/fill/w_925,h_356,al_c,q_85,usm_0.66_1.00_0.01,enc_auto/68221e_9dec04a7da36462a8ab8ab881ee0378e~mv2.png)
Část Ukrajinců si také musela půjčit peníze buď na pokrytí cesty do Česka, nebo na život v Česku v posledních měsících. Týká se to celkem 38 %, většina z nich si půjčila od známých nebo rodiny na Ukrajině.
Vzhledem k vysokému ohrožení chudobou a vzhledem k tomu, že většina Ukrajinců si zatím v Česku nenašla adekvátní zaměstnání, je důležité pokračovat v pomoci skrz humanitární dávku a dále podporovat bydlení poskytované českými domácnostmi. Jde o levnější variantu než ubytovny a peníze jdou českým domácnostem, kterým pomohou v energetické krizi. Z analýzy vyplývá, že je třeba zároveň asistovat nejchudším uprchlíkům v napojení na potravinové banky a další formy pomoci, jelikož míra materiální deprivace je extrémní. V neposlední řadě je důležité posílit asistenci na trhu práce a zvyšovat uplatnitelnost kvalifikací uprchlíků skrze dotování kurzů češtiny a urychlení uznávání ukrajinských kvalifikací, jak jsme reportovali v předchozí zprávě ze Série Hlas Ukrajinců.
Metodika
Výzkum probíhá online dotazováním na panelu uprchlíků z Ukrajiny, který provozuje Sociologický ústav AV ČR. Panel vznikl ve spolupráci SOÚ AV ČR a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, které během censu pracovní aktivity žadatelů o humanitární dávku oslovilo domácnosti uprchlíků s možností participovat ve výzkumech SOÚ AV ČR. Účast ve výzkumech je anonymní a honorovaná (převod odměn na charitu), identita respondentů je během rekrutace panelu ověřována telefonicky.
Výstupy prezentované v této zprávě vychází ze vzorku, který je reprezentativní z hlediska kraje bydliště v rámci České republiky, kombinace věku a pohlaví respondentů v rámci krajů a z hlediska vzdělání na úrovni ČR (hrubě odpovídá statistikám MPSV o příjemcích humanitární dávky). Reprezentativita je zajištěna kombinací náhodného stratifikovaného výběru (oslovení náhodně vybraných kontaktů v rámci mikroregionů ČR) a následným dovážením dat, aby struktura výběrového souboru odpovídala statistikám z dat Ministerstva vnitra ČR (CIS) a MPSV.
Výzkum reprezentuje postoje a zkušenosti lidí Ukrajiny, kteří do Česka přišli po únoru 2022 a stále v Česku zůstávají. Výzkum finančně podpořilo Hlavní město Praha (rozšíření výběrového souboru v rámci Prahy pro detailnější zmapování situace na městských částech).