Předlužené lidi od oddlužení odrazuje výše srážek i neznalost

Aktualizováno: 15. 8.


PAQ_Bariery_insolvence
.pdf
Download PDF • 454KB

Srážky z příjmů mohou být v insolvenci v některých případech vyšší než v exekuci. Vlastníci nemovitostí se bojí, že ji ztratí, i když její cena výrazně překračuje výši dluhu. Malým dlužníkům bez příjmů se proces nevyplatí kvůli vysokým insolvenčním poplatkům. To jsou nejčastější bariéry, které zadlužené odrazují od vstupu do insolvence. Ty zkoumal výzkum, který pro organizace RUBIKON Centrum, Institut prevence a řešení předlužení a Charita ČR zpracovala výzkumná organizace PAQ Research. Pokud by byly odstraněny a zlepšila se informovanost o možnosti a podmínkách insolvence, počet lidí ochotných vstoupit do oddlužení by stoupl až na 200 tisíc.


V České republice je dnes přes 500 tisíc lidí s mnohočetnými či neřešitelnými exekucemi. Do oddlužení jich však každoročně vstupuje jen 20 tisíc. Výzkum o faktorech odrazujících od vstupu do oddlužení na vzorku 537 respondentů s neřešitelnými exekucemi a dluhy poprvé popsal strukturu zadlužených v České republice. Více než polovina zadlužených (53 procent) má exekuce 12 a více let. Podobný počet pak pořádně neví, jaké jsou jejich exekuční srážky. Významná menšina přiznává, že má i neoficiální příjmy, což ochuzuje stát o zákonné odvody. A přes 40 procent zadlužených bydlí ve velmi nestabilních a nebytových formách bydlení, což mimo jiné značně poškozuje děti ve vzdělávání. Výzkum se podrobně zaměřil na zkoumání těchto bariér pro vstup do oddlužení i na to zda a kdy jsou dlužníci ochotní do něj vstoupit.


/ Bariéry vstupu do oddlužení a kdo je více ochotný do něj vstoupit

Nejčastější bariérou odrazující od vstupu do oddlužení se ukázala skutečnost, že srážky z příjmů některých dlužníků mohou být o 2 až 7 tisíc korun vyšší než v exekuci (vadí to 58 procentům všech dlužníků).

Dalšími uváděnými bariérami pro vstup do oddlužení jsou veřejné uvedení osobních informací v insolvenčním rejstříku nebo riziko zabavení nemovitosti a majetku. O nemovitost mohou dlužníci přijít, i když její cena výrazně přesahuje výši dluhu. Lidi také odrazují komplikace na vstupu do oddlužení - například, že na začátku insolvenčního řízení musí platit zároveň náklady insolvenčního správce a ještě i exekuční srážky, na což často nemají peníze. Mnozí z dlužníků uváděli i to, že překážkou pro jejich vstup do oddlužení je jeho nejistý konec, respektive, že se jim nepodaří splnit podmínku splacení 30 procent dluhu a o splnění oddlužení tak bude rozhodovat soud na základě nejasných kritérií. To s sebou nese riziko, že se po 5 letech vrátí zpět do exekucí.

Každou cílovou skupinu přitom odrazuje něco jiného. Pro lidi s nižšími a středními příjmy, kteří nemají přednostní pohledávky, jsou překážkou především vyšší splátky, pro ty, kteří vlastní nemovitost obava z jejího zabavení.

“Zmírnění nebo odstranění uvedených parametrických bariér považujeme za zcela zásadní, aby se situace s neřešitelnými exekucemi v ČR zlepšila. Vstup dlouhodobě předlužených osob do oddlužení je totiž výhodný jak pro stát, tak pro věřitele. Lidé, kteří jsou dlouhá léta v exekucích, nesplácí v řadě případů prakticky nic nebo jen jednomu věřiteli a častěji se uchylují ke skrývání svých příjmů. Naproti tomu v oddlužení své příjmy musí přiznat a splácí všem věřitelům poměrně stejně,” upozorňuje Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení.

Upozorňuje i na to, že jde v tuto chvíli o aktuální téma. Česká republika je totiž povinná přijmout transpozici evropské směrnice se společnými pravidly pro oddlužení (její součástí je například zkrácení doby oddlužení na maximální délku tří let). „Zpracovaný průzkum nás utvrdil v tom, že nové oddlužení by mělo být kratší a mělo by být jednodušší do něj vstoupit. Zároveň by mělo dát dlužníkům určitou míru právní jistoty v tom, že plní řádné podmínky celého procesu a nakonec v něm uspějí. Nemůžeme souhlasit se současným stavem, kdy je výhodnější nepracovat a být závislý na sociálním systému, než pracovat a bez vidiny konce splácet svoje dluhy,“ uvádí k výsledkům výzkumu náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák. „Práce se musí vyplatit a dluhy se musí platit, ale nikomu nepomůže, pokud se z dlužníků stanou doživotní nevolníci systému. Návrat statisíců osob z dluhové chudoby do normální společnosti se vyplatí nám všem,“ dodává Karel Dvořák.



Pouze třetina předlužených Čechů ví, jak vstoupit do insolvence

Důležitým faktorem, který rozhoduje o tom, že předlužení lidé nevstupují do oddlužení, je podle výzkumu jejich nedostatečná informovanost.

„Téměř u poloviny předlužených lidí (45 procent dotazovaných) jsme rozpoznali velice nízkou míru informovanosti. Tito lidé neví jak do insolvence vstoupit nebo neví nic o jejím průběhu. Někteří z nich o možnosti oddlužení ani nikdy neslyšeli. Je to typický problém našeho sociálního systému. Máme složité systémy, o kterých cílová skupina ani neví nebo se v nich nevyzná. Aby změny parametrů oddlužení měly efekt, musí se lidem také vysvětlovat,“ představuje jeden ze závěrů sociolog Daniel Prokop z výzkumné organizace PAQ Research.



Jeho slova dokládá modelování, které PAQ Research na datech udělalo. Pokud by se odstranily všechny hlavní dnešní diskutované bariéry (zmírnění rozdílu srážek, délka a nejasnost konce oddlužení, atd.) i neznalost, stoupne počet lidí, kterým ve vstupu nic nebrání až nad 40 %. Parametrické změny bez informování, či naopak pouze propagace bez zásadních změn podmínek oddlužení, mají sotva poloviční efekt.

Neznalost má ještě další rozměr. „Třetina předlužených lidí odhaduje, že podmínky insolvenčního řízení nesplňuje. Většina z nich se v tom zřejmě nemýlí, protože jsou buď nezaměstnaní nebo jejich celkový osobní příjem nepřesahuje výši minimální mzdy, která je nyní ve výši 15 tisíc korun měsíčně. Desetina z předlužených lidí se však neoprávněně domnívá, že nesplňují podmínky vstupu do oddlužení,“ vysvětluje spoluautorka výzkumu Jana Bicanová z PAQ Research.



Předlužení neznají pozitivní argumenty pro vstup do insolvence

Většina zadlužených zároveň nezná hlavní pozitivní argumenty, které mohou motivovat ke vstupu do insolvence. Jen lehce přes polovinu z nich (56 až 59 procent) ví o tom, že dluh se může vstupem do insolvence snížit a že soud na konci oddlužení odpouští zbytek dluhu. Třetina až polovina dlužníků také neví o tom, že mohou v oddlužení opět volně disponovat se svým bankovním účtem, lépe se jim hledá práce nebo že exekutoři mají určený limit nákladů, které si mohou přihlásit do oddlužení.

Lidé tyto podmínky zadlužení přitom často označují jako argument pro to, aby vstoupili do insolvence. Jen o nich často netušili.



/ Doporučení ke zvýšení motivace předlužených ke vstupu do insolvence

"Určitě je třeba nezvyšovat bariéry na vstupu do oddlužení a odstranit strop u nesražené části příjmu, aby byli zadlužení lidé motivováni k vyššímu legálnímu výdělku. Obecně je pak nutné revidovat systém státní sociální podpory, aby se lidem se srážkami vyplatilo pracovat a nikoli setrvávat na dávkách. Důležité je i lépe informovat veřejnost a především samotné zadlužené o výhodách oddlužení a možnostech a podmínkách vstupu do něj," představuje některé z návrhů uvedených ve výzkumu Iva Kuchyňková z Charity ČR.

“Zároveň je třeba odstranit i zmiňovaný test 30 procent na konci procesu oddlužení a nahradit ho pravidelnou kontrolou všech dlužníků v průběhu oddlužení. V opačném případě hrozí značné riziko zneužití této podmínky, nesplnění oddlužení u velkého procenta dlužníků a jejich (definitivní) návrat do exekucí,” uzavírá Pavla Aschermannová z Rubikon Centra.



***

Institut prevence a řešení předlužení je nezávislý think-tank, který se zaměřuje na problematiku zadluženosti domácností, exekucí a osobních bankrotů. Jeho cílem je kultivace českého systému vymáhání pohledávek a nastavení takových podmínek, které by zamezily nemravnému obchodu s dluhy. Poukazuje na problematické oblasti i problematické subjekty. Přináší podrobná data, výzkumy a analýzy. Spolupracuje se zaměstnavateli i dalšími organizacemi, které se této problematice dlouhodobě věnují. Institut byl založen v roce 2019. www.institut-predluzeni.cz

Rubikon CENTRUM je nestátní nezisková organizace, která od roku 1994 pracuje s lidmi s trestní minulostí. V rámci snahy o bezpečnější a spravedlivější společnost poskytuje přímou podporu svým klientům a pracuje na odstranění systémových překážek, které brání lidem v životní změně, legální práci a řešení dluhů. Je zakládajícím členem Asociace organizací v oblasti vězeňství (AOOV) a je též členem evropského hnutí za reformu věznic RESCALED. www.rubikoncentrum.cz


161 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše