Dan Prokop napsal novou knihu
Jmenuje se Spravedlivý růst a každý by si ji měl pořídit!
Ahoj,
my jsme PAQ Research, výzkumná organizace, kterou v roce 2019 založil sociolog Daniel Prokop. Šlo pro něj o vskutku plodný rok. V třicátém roce od Sametové revoluce se podílel i na výzkumu Rozděleni svobodou, který zemi rozjitřené znovuzvolením Miloše Zemana či protesty Milionu chvilek ukázal, že se možná nedělíme na dva tábory. Mnohem lépe nám v pochopení okolního světa může posloužit rozdělení do několika tříd, které se liší materiálním zázemím, vzděláním i počty přátel.
Nastupující kosmopolitní třída, třída místních vazeb či strádající třída zatřásly zavedenými představami, že se máme všichni tak nějak podobně. Direkt jim následně udělila kniha, která pečetila Prokopův annus mirabilis. Exekuce, vzdělávací nerovnosti, segregace romských dětí — Slepé skvrny přesvědčivě ukázaly, že nežijeme v nejlepším z možných světů.
Úsilím spousty obdivuhodných lidí se s vyjmenovanými věcmi nepochybně pohnulo. Nespočet problémů ale zůstává. A tak se Slepé skvrny dočkaly sourozence.

Obálka opět nese fantastickou fotografii od Romana France, za ní se ale skrývá docela rozdílná kniha — doba se totiž změnila.
Od roku 2019 za sebou máme první globální pandemii, invazi Ruska na Ukrajinu a příchod statisíců lidí z válkou sužované země, nebývalou inflaci, raketový nárůst cen bydlení, rekordní planetární teploty, hluboký otřes důvěry ve Spojené státy i naši vlastní odhodlanost hájit univerzální lidská práva.
Dějí se věci!
Naše politika však, zdá se, běží spíš samospádem. A tady začíná druhá Prokopova kniha Spravedlivý růst. Jak stojí v úvodu:
Musíme se zabývat otázkou, proč se nic nemění, ačkoli o problémech toho víme hodně. Už je totiž rozhodně nemůžeme popisovat jen jako „slepé skvrny“.
Je to patrně nejrozsáhlejší policy kniha, která tady za dlouhé roky vznikla. Stojí na letech výzkumu PAQ i oči-otevírajících zkušenostech práce pro Babišův i Fialův NERV. Přes veškerou kritičnost ale zůstává pozitivní. Destrukce vidíme všude dostatek. Spravedlivý růst namísto ní ukazuje, že můžeme stavět dobré věci. A jak to reálně udělat.
Jak společně zajistit dobré životní podmínky, a na nich stavět sdílenou prosperitu. Jak nastavit veřejné systémy od vzdělávání přes důchody až po zdravotnictví, aby sloužily kvalitně a efektivně. Jak najít ekvilibrium mezi růstem, rovností a udržitelností. Jak neztratit ani v krizích lidskost.
Je to poctivá práce, myslím. Ale to už musíte posoudit sami.
Spravedlivý růst vydal stejně jako Slepé skvrny brněnský Host. V tamním Špalíčku, kde taky jinde, se koná v pondělí 22. června křest. Doražte! A chystáme i akci v Praze — včas o ní budeme informovat.
Ze studií PAQ™
Penzijní spoření je fascinující věc. Má ho 3,9 milionu lidí, nic o něm ale neví, jak jsme zjistili. Kdyby věděli, patrně by netrpěli systém, ve kterém musí Čech ukládat až 5 600 Kč měsíčně, aby jednou dostával k penzi částku, k níž Slovákovi stačí ukládat 410 Kč a Švédovi dokonce jen 260 Kč. Vláda ale právě teď oznamuje reformu!

🫐
Pár dní zpátky se školním světem přehnala bouře kvůli testování od ČŠI, které nebylo právě citlivě provedené. To však neznamená, že testování nepotřebujeme, ba naopak, jak jsme shodou okolností ukázali v rozsáhlém ponoru. Kdo netestuje, nemůže vyhodnocovat pokrok!
🫐
Máme relativně nízké daně — alespoň ve srovnání s podobnými zeměmi. Vybíráme oproti nim v přepočtu o 135 až 198 mld. Kč méně, vybíráme navíc nešikovně, ukazujeme na aktualizovaných datech.

Kde jsme promluvili
Spravedlivý růst už obráží redakce. Dan hovořil v podcastu Seznam Zpráv, Alarmu či ve velkém interview Deníku N. A v nedělní debatě ČT mluvil o tom, co by skutečně pomohlo českému pohraničí.
V závěru knihy mluví o performativní tvrdosti. Koncept se už očividně uchytil — Jiří Nádoba jej na Seznam Zprávách využívá na obranu ukrajinských uprchlíků.
Honza Zeman v Deníku N publikoval filipiku proti středoškolské soustavě.

A Jirka Münich na svém Substacku publikoval ponor do testování žactva, který jsme následně užili i na našem Facebooku.
V Událostech, komentářích z ekonomiky Jirka debatoval o financování obcí! Nad financováním Prahy pro změnu v Reflexu vedl diskuzi kolega Jakub Stuchlík.
Fantastická Jana Duarte nadále informuje, jak se žije lidem s postižením a jejich pečujícím. Tentokrát v Deníku N.
Vláda náhle rozhodla o přesunu lidskoprávní či protidrogové agendy z Úřadu vlády. Stejně jako drtivá většina zainteresovaných lidí a organizací to nemáme za šťastné, jak vysvětlujeme na Facebooku či LinkedInu.
Editorstvo měsíce
Několik let dozadu jsem tweetnul tenhle banger.

Americká diva Megan Thee Stallion měla venku hitovku Savage, stejně tak se jmenuje britský sociolog Michael Savage, jehož Great British Class Survey posloužilo i jako inspirace pro Rozděleni svobodou a Dan — tehdy jsme se osobně neznali — jej cituje ve Slepých skvrnách.
Vtipné!!
Úspěch se tak úplně nedostavil.

I tak jsem tuhle práci dostal.
Poslední zhruba dva roky jsem se v ní věnoval i editování Spravedlivého růstu. Mám proto zaplnit naši pravidelnou seznamovací rubriku, kterou vám slovy Herbáře žádný jiný NGO newsletter neuvaří.
Ve spolupráci se Zdeňkem Staszkem z Hostu jsme objevili, že gDoc unese jen několik stovek až tisíců komentářů, následně prostě klekne a odmítne pokračovat. („Sedět u tisíců poznámek znovu a znovu bylo utrpení,“ nechal se slyšet autor knihy pro Deník N.)
Snad k něčemu byly!
Uvidíme z recenzí, téměř vyhynulého žánru, na kterém ale stojí živorodá intelektuální debata. Podporujme kulturně-kritické rubriky a časopisy! (Tištěné Listy, A2, Host či Sedmá generace vám za pár stovek udělají pravidelnou radost ve schránce.)
Sám taky píšu. Mám sloupek v brněnském časopise s víc než stoletou tradicí, rozesílám e-mailový občasník a loni jsem napsal pro Page Not Found o návratu průmyslové politiky, za což jsem nedávno dostal Novinářskou cenu. Nechá se to myslím číst i jako komplement ke Spravedlivému růstu.
Psaní je krása. Nenechávejme ho na AI. Nejde ani tak o slizkou vlezlost prózy. Problém je v delegaci myšlení. Na psaní je jednou z nejpozoruhodnějších věcí, jak často se člověk vybourá, když chce vyjádřit ještě-v-hlavě-perfektně-koherentní myšlenku. Ejhle — čas na přepisování, hlavu v dlaních, přepisování. Takhle myslím probíhá myšlení a role vlastního kutání větiček se nedá tak úplně nahradit.
Jsem ale pochopitelně zvědavý, co k tomu říká čerstvá encyklika Magnifica Humanitas od Lva XIV., která se věnuje umělé inteligenci. Těším se na ni. (Zatím anglicky tady.)

Ale co číst v létě z prózy, když se vzduch tetelí, babička nese buchty k sezení pod hruškou, číšník podává přes bar pressko a decinku, ptáte se.
Albert Cossery, Adania Shibli, Elena Ferrante, Juan Goytisolo, Joan Didion, Josef Jedlička.
Oceňujete naši práci? Můžete ji podpořit!

Co ještě umí DataPAQ
Žactvo netestujeme kvůli tomu, abychom jej trápili nepříjemnými otázkami. Potřebujeme naopak zjistit, jak jim můžeme pomáhat. Někdo může mít jen horší výsledky v matematice, protože nepochopil učivo. Někdo se však může potýkat s chudobou, psychickými problémy, což pár hodin doučování nevyřeší.
My se to ale často nedozvíme, jak ukazuje testování ČŠI z roku 2022. V 5. třídách se účastnilo jen 52 % žáků a začek. O každém druhém nevíme, jak byl ovlivněn pandemií. Teď už opouští 9. třídu.
Pozvi ma, neprídem, zpívá na novém albu Katarzia.
Kdo tenhle legitimní postoj nesdílí, nechť dorazí v sobotu na Fotbal proti rasismu. Běhavý štírek Prokop vám tam napíše věnování do knihy!
Pokoj všem lidem dobré vůle,
mává PAQstvo