Pandemie žákům výsledkově vzala v průměru 3 měsíce učení Školy se musí zaměřit na žáky, kteří zaznamenali nejmenší posun během distanční výuky.
Dopady pandemie covid-19 na wellbeing žáků Čtvrtina žáků vykazuje duševní nepohodu, která výrazně souvisí s nestíháním látky probírané během distanční výuky.
Distanční výuka: 36 % žáků cítilo, že nestíhá. Pokles motivací. Podporu chtějí rodiče nižších vrstev Žáci se cítili méně motivovaní než při výuce ve škole.
Zkušenosti českých učitelů s distanční výukou Téměř pro ¾ učitelů bylo zajištění výuky na dálku více stresující než zajištění běžné prezenční výuky před pandemií.
Typologie obcí: Kde vzdělávání zaostává a kde naopak překonává sociální podmínky Vzdělávací neúspěšnost není pouze „krajský problém”.
Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity Zlepšení výsledků znevýhodněných dětí je jedna z nejvýnosnějších investic, které může ČR uděla
Postoje rodičů ke vzdělávání v ČR a k učitelské profesi Nejdůležitější podle rodičů je, aby učitel zasahoval proti šikaně a dokázal látku dobře vysvětlovat na příkladech.
Kontext školního neúspěchu: Sociální problémy a financování V této studii zkoumáme dosud pozoruhodně neprobádané téma, a sice, do jaké míry místní výdaje na základní a předškolní vzdělávání reflektují intenzitu místních sociálních a vzdělávacích problémů. Klíčovým zjištěním je, že tato reflexe je minimální.
Distanční vzdělávání očima rodičů: Vývoj, bariéry, motivace a wellbeing dětí Více než polovina rodičů říká, že se distanční vzdělávání jejich dětí od jara zlepšilo.