Vzdělávací nerovnosti přetrvávají, ukazuje aktualizace Mapy vzdělávání

Vzdělávací úspěch dětí v Česku nadále silně závisí na tom, z jaké rodiny a regionu pochází. Zatímco základní školu nedokončí průměrně 3 % dětí, v některých znevýhodněných mikroregionech se jedná až o desetinu. Že se situace zásadně nemění, potvrzuje třetí vydání Příběhů vzdělávacího ne/úspěchu na Mapě vzdělávání. Některé výrazné projevy neúspěchu – nedokončování základní školy –  dlouhodobě klesají, celkové nerovnosti se ale výrazně nesnížily. Absence naopak od pandemie výrazně narostly. 

Česko přitom může realisticky snížit vzdělávací neúspěšnost o třetinu. Pro každou obec s rozšířenou působností (ORP) jsme vypočítali, jak moc může zlepšit vzdělávací ukazatele, kdyby se přiblížila těm nejlepším ORP s podobnými sociálními podmínkami. Reálně by to pro Česko znamenalo:

• Snížení nedokončování základního vzdělávání z 3,1 na 2 % žactva, to je o 6 tisíc neúspěšných žáků a žaček ročně méně 
• Snížení opakování ročníků z 0,6 na 0,4 %, což je o 9 tisíc případů méně
• Snížení počtu žáků devátých tříd v nejhorším pásmu ze čtyř v testech České školní inspekce z 25 na 17 % žáků, to je o 4 tisíce žáků a žákyň méně

Kam mohou jednotlivá ORP aspirovat, zobrazuje mapa po kliknutí na místa.

Různé světy v sousedství

Systémově se zatím nedaří vzdělávací nerovnosti zvrátit. Nejvyšší míru vzdělávací neúspěšnosti stále nalezneme ve strukturálně znevýhodněných krajích a na periferiích krajů a republiky. Tady ale nejčastěji najdeme i mikroregiony, které dokážou nepříznivé sociální podmínky překonávat. V Litvínově, Krnově či Sokolově dokážou snižovat vzdělávací neúspěch kombinací řady opatření – od zvyšování účasti v předškolním vzdělávání, zajištění podpůrných pozic, po efektivní spolupráci škol a zřizovatelů. Faktory úspěchu dokumentujeme v aktualizované analýze.

Sledujeme nicméně spíš výsledky úsilí jednotlivých škol, měst a mikroregionů. Nejedná se o skutečně systémovou práci. Proto vedle sebe leží ORP jako Žatec a Kadaň, Kraslice a Cheb, Vítkov a Bruntál, kde se míra nedokončování základního vzdělávání liší i víc než trojnásobně, byť mají srovnávaná místa podobné sociální podmínky.

Dobrou praxi potřebuje Česko dostat do všech svých koutů. To vyžaduje zásadní reformy. Některé prosadila odcházející vláda. Jde zejména o tzv. velkou novelu školského zákona, která zajišťuje stabilní financování psychologů a speciálních pedagogů a vyšší podporu pro znevýhodněné školy. 

Novela vstoupila v platnost právě teď v září a přináší řadu novinek, které mají při dobré přípravě zřizovatelů a škol potenciál zlepšit vzdělávání. Některé z nich začínají platit až od roku 2026. Kvůli tomu připravujeme detailní reporty pro zřizovatele s řadou nových dat, které v tom mají pomoci. Ať už se jedná o maximální počet podpůrných pozic, na které má ORP nárok, nový výpočet rozpočtového určení daní obcí nebo počet škol, které by se měly spojit ve větší celky. Tyto reporty zveřejníme během podzimu.

Výsledky zvýšit a měřit

Mapujeme také výsledky testování. Index vychází z výsledků testování Českou školní inspekce v 5. a 9. třídě a Jednotné přijímací zkoušky (JPZ). Dokážeme přitom lépe popsat, kde mají výsledky nad očekávání dobré. Dovoluje nám to nový index socioekonomické rozvinutosti, jehož součástí se stala i nově dostupná data o příjmech. Dokáže proto lépe než původní index socioekonomického znevýhodnění predikovat ekonomický a lidský kapitál regionu.

Nejlepší výsledky testování mají v okolí velkých měst (Praha, Brno) a v krajích s nízkou chudobou (Zlínský, Středočeský). Nejvíc své podmínky nicméně překonávají mikroregiony na Vysočině, Jihomoravském a Zlínském kraji. 

Česko bohužel postrádá přesná a pravidelná plošná data o výsledcích žactva na základních školách. Současná šetření probíhají pouze jednou za čtyři roky a neúčastní se ho veškeré žactvo. Musíme tedy vycházet z ne úplně aktuálních a reprezentativních dat. To omezuje vypovídající schopnost analýz, zejména však ztěžuje vyhodnocování dopadů reforem ve vzdělávání. Zahraniční země (např. Belgie, Irsko, Portugalsko, Slovinsko, Francie, Polsko) provádí pravidelná standardizovaná plošná testování, díky nimž dokážou lépe cílit efektivní intervence na školy.

V Česku zároveň přetrvává i řada strukturálních problémů, kvůli nimž se nedostává všem dětem kvalitního vzdělávání. Dáváme do vzdělávání výrazně méně prostředků na vzdělávání než země OECD, platy pedagogických i nepedagogických pracovníků vzhledem k průměrné mzdě klesají, efektivitu sráží obrovská fragmentace zřizovatelů.

Dlouhodobé sledování nerovností v Příbězích vzdělávacího ne/úspěchu nám pomáhá pochopit, jestli mají změny dopad a jak se daří jednotlivým zřizovatelům. Mohli jsme díky tomu identifikovat a zmapovat dobrou praxi v Kadani, Mostě nebo Otrokovicích. Zároveň poukazujeme na absenci důležitých dat, která nám pro vyhodnocování chybí. V rozvoji Mapy vzdělávání plánujeme pokračovat i v následujících letech.

Jednotlivé příběhy a detailní výsledky najdete na webu Mapy vzdělávání.