Více než třetina deváťáků si nepodala přihlášky na střední efektivně. Nová aplikace vám s tím pomůže

Od 1. do 20. února se podávají přihlášky na střední školy.  Ne každý žák a rodič si podá přihlášky tak, aby využil naplno možnosti nového systému s přijímacím algoritmem. V naší analýze jsme zjistili: 

• 38 % zájemců o maturitní obory své přihlášky řadilo neefektivně. Školy náročnější na přijetí zařadili až za snazší obory. To je strategická chyba. I kdyby dostali dostatek bodů na nejtěžší školu, možnost nevyužijí, protože je mechanismus automaticky pošle na lehčí obor první priority.
• Až 27 % uchazečů mohlo mířit na náročnější školu. V jejich okolí existovala výrazně těžší škola s podobným zaměřením, na kterou by jim stačily body. Nepodali na ni ale přihlášku.
• Dalších 6 % deváťáků ani nevyužilo možnost podat přihlášky na tři školy a zbytečně tím riskovali. Skoro čtvrtina všech uchazečů se nehlásila na žádný maturitní obor.

Nová aplikace pomáhá s odhadem šancí a řazením přihlášek

Vytvořili jsme aplikaci, která snižuje riziko chyb v řazení přihlášek a omezuje přeceňování či podceňování žáků. Mají žáci už přihlášky podané? Nevadí. Do 20. února můžete přihlášky změnit. 

Aplikace umožňuje:

1. Odhad percentilu z bodů: Percentil není lehké doma spočítat. Při vyplnění bodů za konkrétní JPZ testy z minulých let váš percentil odhadneme. 
2. Výběr škol na základě percentilů: V tabulce nabízíme přehled škol podle minimálních percentilů přijatých uchazečů z minulých let. Filtrujte podle místa, oborů nebo percentilů pro přijetí. 
3. Kontrolu výběru: Aplikace ověří, že jste neudělali v řazení škol zásadní chybu, například že by výrazně těžší škola byla na přihlášce až za lehčí školou. 

Návod, další rady a aplikaci najdete v článku na webu.

Jak se vyhnout chybám popsaných v analýze i aplikaci:

Nezapomeňte, pokud se dozvíte něco nového, žáci mohou měnit své již podané přihlášky v DiPSy až do 20. února. 

Správně seřadit školy

• Řadit podle reálných preferencí, ne podle taktiky: Na první místo dát školu, kterou chcete nejvíc, i kdyby byla nejtěžší. Algoritmus vás totiž přiřadí na první školu ve vašem seznamu, na kterou vaše body stačí. Infografika ukazuje celý proces rozřazování žáků z pohledu uchazeče:

Pozor na „vcucnutí” algoritmem: Pokud dáte nejlehčí školu na první místo a dostanete se na ni (máte dostatek bodů pro umístění v pásmu pro přijetí), algoritmus vás na těžší školy už nepustí, i kdyby byly více preferované a měli jste na ně dostatek bodů.

Vědět, že neúspěch na první škole neškodí

• Pokud se nedostanete na svou první (vysněnou, možná i ambiciózní) volbu, nijak to nesnižuje vaši šanci na přijetí na školy na druhém nebo třetím místě. Od toho je tu algoritmus, který nejdřív ověří, na jaké školy vám stačily body a až poté vás přiřadí na školu nejvyšší priority. 

Odhadnout své možnosti pro přijetí (podle toho řadit školy)

• Srovnejte své výsledky: Vezměte si body a percentily, kterých dosahujete v cvičných testech z minulých let, a porovnejte je s průměrnými body a percentily pro přijetí z minulých let. Informace najdete na stránkách data.cermat.cz nebo vzdelavanivdatech.cz. 
• Počítejte s rezervou: Hranice pro přijetí nejsou pevné a meziročně kolísají (v průměru o 10,5 percentilového bodu). Proto je dobré mít na třetím místě „záchrannou“ školu, kde váš percentil výrazně převyšuje loňské minimum.
• Školní část zkoušky: Nezapomeňte, že percentil z JPZ tvoří minimálně 60 % hodnocení (u sportovních gymnázií 40 %). O výsledku ale může rozhodnout i školní část, jako je prospěch nebo pohovor.

Vyřešit nedostatky, na které rodiče ani ředitelé základních škol nestačí

• Podceňování může pramenit z neznalosti bodů uchazečů z JPZ před vyplněním přihlášek. Pomohlo by předsunutí termínu JPZ před podávání přihlášek.
• Chybí centralizovaný zdroj snadno dostupných informací o požadavcích na přijetí i srozumitelný popis nového rozřazovacího mechanismu. Součástí informací by měla být simulace nejčastějších chyb v řazení přihlášek.
• Množství přihlášek by se mohlo po vzoru zahraniční praxe navýšit. Nízký počet vytváří potřebu taktizovat a nevybírat školy podle svých skutečných preferencí.
• Ani přijímačky bez chyb však nevyrovnají velký nedostatek kapacit na poptávaných všeobecných oborech. Stát by měl motivovat kraje, aby navyšovaly kapacity gymnázií a lyceí.

Pro pochopení přijímacího řízení a jeho specifik v celé šíři doporučuji projít celou analýzu. 

O středních školách jsem v PAQ Research dále napsali:

• Většina maturantů z odborných středních se hlásí na VŠ, čtvrtina z nich mimo svou specializaci. Na nejžádanějších oborech mají převahu gymnazisté
• Loni nápor, letos propad. A opačně. Do gymnaziálního taktizování v Praze promlouvá minulý rok
• Gymnázia nejsou pro chudé, oborů máme možná příliš. Přinášíme pět zjištění o středních školách
• Přijímačky na střední ukázaly to, co vždy. Plýtváme potenciálem žactva. Potřebujeme více všeobecných oborů   

Příště vaším deváťákům osobně pomůžeme s výběrem střední školy

V PAQ Research plánujeme na podzim (říjen-prosinec) experiment, v kterém chceme sledovat, jak si žáci vybírají střední školy, pokud o nich mají dostatek informací. 

Přijedeme do školy, dáme žákům cvičný test a na základě výsledků si následně vyberou střední školy. Setkání doplníme o diskusi a rady, jak si vybrat školu, aby se člověk nepodcenil, nepřecenil a zohlednil všechny dostupné možnosti. 

Pokud chcete, abychom přijeli i k vám. Zanechte nám kontakt v tomto formuláři. 

Koho také sledovat: Think-tank IDEA při CERGE-EI

IDEA (Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu) je významným přispěvatelem do diskuse o českém školství založené na datech. Mezi jejich nejznámější publikace patří pravidelné rozbory učitelských platů. Poslední smutné zjištění z roku 2025 je, že „pokud by rozpočet regionálního školství na rok 2026 zůstal na úrovni Střednědobého rozpočtového výhledu, došlo by k dalšímu poklesu na zhruba 102 % průměrných mezd v ekonomice.”

Organizace přispívá také k aktuálnímu tématu středních škol. Kromě detailní studie o fungování rozřazovacího algoritmu nabízí také video, v kterém je robustně popsáno, jak algoritmus funguje a co se může stát, pokud se využívá správně. 

Video popisující přijímací algoritmus a specifika taktizování?

Deváťákům přeji hodně štěstí u přijímacích zkoušek. Všem ve školství poté co nejvíce financí ze schvalovaného státního rozpočtu. 

Práci PAQ Research můžete sledovat na sociálních sítích: Facebook, LinkedIn, Instagram a odebírat newslettery se studiemi a články. 

Honza Zeman