Ve školkách je nejméně dětí za deset let. Rodiče prosí o peníze na obědy. Školní rok začíná

Nejméně dětí za deset let

V mateřských školách bude poprvé za deset let méně než 350 tisíc žáků. Vzdělávací politiku čeká velká výzva. Roztříštěný systém téměř 3,5 tisíce zřizovatelů se bude muset domluvit na tom, jak spolupracovat, když ubývají děti. V Česku máme aktuálně 56,5 tis. žáků ve věku pěti let a 45 tis. žáků ve věku jednoho roku. 

Na místě není strach, že mateřské školy zaniknou, ale otázka, jak je naplnit. Nová data ČSÚ ukazují, že u nás do předškolního vzdělávání nechodí dvě třetiny dvouletých dětí a pětina tříletých dětí. Účast tříleťáků máme velmi nízkou v porovnání s okolními zeměmi (až na Slovensko). V Polsku, Německu nebo Maďarsku chodí do MŠ více než 90 % dětí ve věku tří let, nemluvě o Francii, kde je nástup ve třech letech povinný.

Docházka do mateřských škol se bude v budoucnu setkávat s několika výzvami:

1. velká města nestíhají poptávku,
2. periferie krajů se vylidňují a snižuje se v nich porodnost,
3. sociálně znevýhodněné děti nechodí do prázdných MŠ kvůli bariérám.

Na datech je vše jasně vidět. Nejméně dvouletých dětí dochází do školek v Praze, Středočeském a Jihočeském kraji – více se jich tam totiž nevejde. Moravskoslezský nebo Ústecký kraj má míst dost i pro tříleté a starší, ale v Mostě, Rumburku nebo Bílině nechodí do školky každé čtvrté dítě – čelí finančním a informačním bariérám, mají obavy apod. Území na periferiích se zase postupně vylidňují. Každý rok o dvě až tři třídy a počty budou s vysokou pravděpodobností dále klesat. Jak popsané situace řešit?

Pro zvýšení kapacit je nutné stavět a motivovat ke stavbě

Kapacity školek ve velkých městech jsou dlouhodobě zanedbávané téma. Na nedobrovolné mateřské dovolené tak končí velká část matek, které by se mohly vrátit do zaměstnání. Podle prognózy IPR bude v Praze v roce 2030 stále chybět kolem čtyř tisíc míst v MŠ. Ve městech jako Plzeň nebo Brno jsou prognózy složitější, protože neexistuje tolik dat. V druhém největším městě se snaží kapacity školek dohnat kontejnery. Daniel Prokop v knize Spravedlivý růst píše, jak omezujeme matky v návratu do zaměstnání, náš tým regionů zase navrhuje, jak by šlo reformou RUD zvýšit výstavbu občanské vybavenosti. 

Podle predikce MŠMT budou děti rychleji ubývat v menších městech. V Praze nebo Plzni nemusí dojít k poklesu vůbec, protože již nyní je v těchto lokalitách hodně dětí, které na školku čekají.

Zdroj: DataPAQ na základě projekce MŠMT

Vylidněné mateřské školy se mohou propojit do jedné sítě

Vývoj porodnosti způsobuje to, že čím dál častěji vznikají obce závislé na školce jiné obce, jak píšou moji kolegové v blogu Víme, kde děti nechodí do školky. Školky by se měly častěji sjednotit pod jednou organizací, ale fungovat pod stejným jménem na stejném místě. Vím, že se tento formát těžko představuje, že za ním stojí náročná domluva a ne všechny ředitelky mohou zůstat ředitelkami. Příběhy některých škol ukazují, kde tento formát funguje a jak to lidem usnadňuje práci a rodičům dává jistotu, že mají místo ve školce jisté:

• MŠ Trutnov: Spojení pracovišť umožňuje větší počet úvazků specializovaných pracovníků, vzájemnou výpomoc v případě nemoci, sdílení školníků, společné plánování vzdělávání pedagogických pracovníků nebo setkávání učitelek v metodickém centru Začít spolu. 
• MŠ Venkov, Železné: Šest obcí se domluvilo na založení svazkové mateřské školy a nastavila se pravidla financování a systém rozhodování o školce, aby žádná z obcí neztratila svůj hlas. Do mateřské školy investují obce podle počtu míst obsazených svými dětmi. MŠ zajišťuje obyvatelům obcí jistotu, že je o jejich místo ve školce nikdo nepřipraví.
• MŠ Mozaika, Jihlava: Provoz 17 pracovišť s téměř 1300 dětmi pod jedním ředitelstvím. Jednotlivá pracoviště spravují zástupkyně ředitelky. Ekonomický, mzdový a personální servis pro všechna pracoviště zajišťuje ekonomické centrum. Výhodou je také vzájemná výpomoc a zastupování jak učitelů, tak provozních zaměstnanců v případě nemoci či během prázdninového provozu. Systém navíc zjednodušuje zápisy – všechny MŠ jsou v jednom spádovém obvodu. 

Ve znevýhodněných územích místa jsou, ale děti nechodí

Zápisu nebo pravidelné docházce do mateřské školy může bránit řada bariér. Podle výzkumu D. Gregera pro MŠMT jde například o: 

• problémy s financováním docházky do mateřské školy,
• nastavení rodiny (nedůvěra v instituce, nezažitá důležitost předškolního vzdělávání),
• špatná informovanost rodičů o termínech a podmínkách zápisu,
• děti nemají trvalé bydliště v místě, kde je blízká MŠ (časté stěhování, ubytovny, azylový dům) a jsou problémy s identifikací pro povinný předškolní rok nebo zápis obecně, 
• diskriminační zápisy.

Rodičům a dětem umí s těmito nedostatky pomoct v Obrnicích, Ostravě, Chrudimi nebo Plzni. Většina aktivit je však financována z evropských projektů. Jedinou středně stabilní variantou jsou sociální služby, ale jejich financování se také každý rok mění. Mateřské školy na periferiích se nenaplní bez pracovníků, kteří zajistí odstranění finančních a informačních bariér. K tomu si připočtěte dostatečné kapacity OSPOD, financování výdajů na školku (strava, vybavení) – a rozpočet potřebuje zase o něco víc smysluplných prostředků. 

Smutné sbírky na obědy pro děti

Chodit do mateřské a základní školy není levná záležitost. Zejména pro nízkopříjmové rodiny. Podle průzkumu agentury IPSOS pro společnost Provident využívá 30 % domácností s příjmem do 25 tis. Kč pomoc rodiny při financování školních pomůcek. Se státními příspěvky na školní výdaje zase radí Seznam Zprávy.

Podobná čísla vychází u školních obědů. Nízkopříjmové domácnosti jen v 65 % případů nemají s hrazením problém. Zbytek se spoléhá na pomoc rodiny nebo na státní příspěvek. Plány na bezplatné školní stravování (nebo i zajištění pomůcek) pro děti ze znevýhodněných rodin zatím žádná vláda neproměnila v realitu. V PAQ dlouhodobě prosazujeme, že bezplatné stravování pro potřebné by pomohlo 180–300 tisícům dětí. Zlepšila by se jejich docházka, výsledky a zdraví. 

S nízkým rozpočtem školství si lze těžko představit, že se brzy dočkáme potřebných změn. Podporu bezplatného stravování pro nízkopříjmové zajišťuje prostřednictvím programů MŠMT (spravováno Women for Women) a MPSV (spravováno kraji). Oba programy vyžadují administrativu po škole nebo i po rodičích. U žadatelů se předpokládá, že budou čerpat dávky, ale to je další bariéra. V dubnu jsme zjistili, že dávky čerpá jen polovina ohrožených domácností a informování by dostalo desetitisíce rodin z nejhorší chudoby. 

Nejsmutnější příběh špatně dostupných obědů (nebo i školkovného) pro nízkopříjmové rodiny ukazují sbírky na webech patrondeti.cz nebo znesnaze21.cz. Níže uvádím příklady sbírek: 

• 3 000 Kč na obědy na půl roku. Žákyně s vadou srdce, otec samoživitel. Žadatelkou je sociální pracovnice, která dostala doporučení od OSPOD. 
• 7 020 Kč na obědy ve školce. Dítě z azylového domu, matka samoživitelka. Matka nemá peníze na obědy, proto nenastupuje do zaměstnání.
• 8 900 Kč na stravné, školkovné a školní fond. Tříletý chlapec z azylového domu s matkou samoživitelkou. Cílem sbírky je pokrýt půl roku péče, aby si matka našla práci. Žadatelkou je pracovnice státní správy.
• 17 500 Kč na obědy pro dvě děti. Matka s lehkým mentálním postižením v invalidním důchodu. 
• 5 700 Kč na obědy ve školce pro zrakově postiženého syna zrakově postižených rodičů. Žadatelkou je učitelka mateřské školy.  

Sbírky mohou upozorňovat hned na několik problémů: 

• neinformovanost žadatelů o možnostech podpory bez ohledu na to, že se jedná o sociální pracovnice, úředníky nebo učitelky, 
• složitou administrativu, která nejde rodičům ani školám naproti,
• absenci automatizovaného systému, který by viděl potřebné rodiče a děti a automatizoval příspěvky na školní stravování a další výdaje.

Vysvědčení pro krajské politiky

Volby do zastupitelstev se blíží. V tabulce z DataPAQ můžete níže zhodnotit, jak se dařilo krajským politikům, kteří jsou zodpovědní za oborovou nabídku, zvyšovat počty všeobecných veřejných gymnázií v době, kdy na ně nastupovaly nejsilnější populační ročníky za dlouhou dobu. My se tématu věnujeme dlouhodobě např. v blogu o taktizování v Praze nebo o rozdílech v přijímání na soukromá a veřejná gymnázia.

DataPAQ: Kapacita oborů na veřejných 4letých gymnáziích 

Zdroj: Datové soubory Cermat za roky 2024–2026

OECD nabízí hutné, ale zajímavé čtení

OECD naposledy zahýbalo vzdělávacím prostorem vydáním výsledků měření PISA 2025. Kromě výsledků šetření vydávají také různé zprávy a výzkumná šetření, které vás budou bavit, pokud chcete vědět, co hýbe dnešním vzděláváním. Analýzy jsou často zaměřené na budoucnost nebo na klíčové oblasti školství. Z posledních publikací mě zaujalo:

• Rámec AI gramotnosti: Publikace popisuje znalosti, dovednosti a postoje potřebné k tomu, aby žáci rozuměli fungování AI systémů, dokázali kriticky hodnotit jejich výstupy a používali je eticky a tvořivě. Dokument stanovuje očekávané výstupy pro žáky základních a středních škol a nabízí postupy, jak tyto dovednosti rozvíjet ve výuce i mimo ni.
• Porozumění, prevence a řešení problémů ve školní docházce: Studie srovnává aktuální data a na základě odborné literatury a mezinárodních srovnávacích šetření analyzuje trendy, příčiny a důsledky absencí ve školách. Zároveň mapuje existující politiky a praxi na podporu pravidelné docházky a formuluje klíčová doporučení pro snížení problémů s docházkou.
• Systémy středního odborného vzdělávání v devíti zemích: Publikace srovnává SOV v devíti zemích – Rakousku, Dánsku, Finsku, Německu, Nizozemsku, Norsku, Singapuru, Švédsku a Švýcarsku podle sedmi dimenzí: postavení SOV ve vzdělávacím systému, kurikulum a hodnocení, učení na pracovišti, typy poskytovatelů, kvalifikace a rozvoj učitelů, řízení a financování. Zajímavé jsou tabulky a boxy shrnující různé vzdělávací dráhy žáků v různých oborech.

Práci PAQ Research můžete sledovat na sociálních sítích: Facebook, LinkedIn, Instagram a odebírat newslettery se studiemi a články. 

Honza Zeman