Vážíme data a slova, ať se nenaházíme vzájemně do Vltavy

Ahoj, 

my jsme PAQ Research a snažíme se naše zjištění a návrhy komunikovat co nejvíc věcně a bez emocí. Občas nás ale pochopitelně zaujme, když někdo takříkajíc na plnou pusu řekne, jak to je. 

Teď to udělal v jednom rozhovoru Štěpán Jurajda, ekonom ze spřízněného think tanku IDEA při CERGE-EI. Mluví v něm o daních. Jak jsme si růst i stabilitu demokracie podkopali tím, že jsme během pandemie snižovali daně vysokopříjmovým a majetným lidem – zrušení superhrubé mzdy, zavedení daňového paušálu pro OSVČ, zrušení daně z nabytí nemovitosti či prodeje velkých firem.  

Koupili jsme si za to vyšší cenu nemovitostí a větší úspory u bohatých lidí, vypočítává Jurajda. A pak taky:

V rámci nevyhnutelného stárnutí povede tato uměle vytvořená daňová díra – dříve nebo později, spolu s dramaticky vyšší dluhovou službou – k rozsáhlým škrtům výdajů například na školství a zdravotní péči, kterou tu máme pořád ještě kvalitní a dostupnou.

Až lidé uvidí, jak si mohou drahou operaci nebo dobrou školu pro své děti dovolit jen lidé s nízkými daněmi a vysokými příjmy, tak si vezmou vidle a u voleb prodemokraticky vyhlížející strany nahází do Vltavy.

Heh. Profesor Jurajda v rozhovoru ale mluví i o řešeních. Vzpomíná mj. naše Chytřejší daně – řešení pro většinu klíčových berní zůstávají aktuální a doporučujeme vaší i politické pozornosti!

Ze studií PAQ™

Desetitisíce rodin žijí v chudobě a mají nárok na dávky, který ovšem nevyužívají. Neví o něm, stydí se, ukazuje náš výzkum. Stát by to měl změnit. Dávky totiž navzdory častým představám řeší chudobu docela lacino.

Nastalo tradiční období zbytečného stresu – přijímací zkoušky na střední školy. Rodiče stále často nerozumí systému, podstatná část dává za přípravu vysoké částky, zjistilo čerstvé šetření. V součtu tohle úzké hrdlo prohlubuje nerovnosti. 

Kde jsme promluvili

Přijímačkám se věnovali hned dvakrát na Novinkách, jeden z autorů studie Jan Zeman měl i rozhovor v Respektu. A kolega Jiří Münich si obecněji k tématu středních škol střihl důvodně virální status.

Obě média řeší i budoucnost škol, ve kterých budou vzhledem k nízké porodnosti chybět děti. Cestu nabízí svazkování! (Novinky, Respekt)

Už dlouho se o žádné naší studii nepsalo tolik, jako o životě lidí s postižením. Jestli přispěje i k tolik potřebným reformám, řeší ČT24.

Stydí se nebo o ní nevědí, píšou o superdávce Seznam Zprávy.

Asi čtvrtina domácností platí za bydlení přes 40 % příjmů, jak dalekosáhlou krizi řešit, debatuje Prokop v Českém rozhlase. A v Reportérech ČT mluvil o vyhazovech úředníků a rozkladu státní expertízy. 

Vláda přehodnocuje plány na snížení firemní daně, kvituje v komentáři ekonomka Markéta Malá, s jejímž domovským Centrem veřejných financí jsme ukázali, jak podpořit podniky efektivněji. 

Prokopnictvo měsíce

Chyběla nám odpověď na otázku. Jak se lidé rozhodují při výběru střední školy? Tak jsme se zeptali 1 035 rodičů deváťáků. Jak ale takovýhle výzkum vlastně vzniká, nám pověděl jeho autor Jakub Špalek, naše Prokopnictvo měsíce! 

1) Design výzkumu. Nejdřív si společně s obsahovými odděleními připravíme analytický plán (témata, koncepty, výzkumné otázky), určíme si cílovou populaci (koho se chceme ptát) a požadovanou velikost vzorku (kolik respondentů).

2) Příprava dotazníku. Uděláme si rešerši, jestli se něco podobného už nedotazovalo, připravíme konkrétní otázky.

3) Zajištění dodavatele. Většinu sběru dat nám zajišťují výzkumné agentury.

4) Pilotáž. Pokud máme v dotazníku nevyzkoušené otázky, otestujeme je nejdřív na menším vzorku, abychom odhalili, jestli jim lidé rozumějí tak, jak jsme zamýšleli.

5) Sběr dat. (Data Collect!)

6) Zpracování dat. Nejdříve data od dodavatele vyčistíme (vysoce standardizovaný proces), navážíme a rekódujeme (napočítáme odvozené proměnné).

7) Analýza dat a obsahové výstupy. 

Tadá – výsledek máme na webu!

Nejvíc práce dala příprava dotazníku. „Otázky bylo potřeba navrhnout tak, aby jim rodiče porozuměli. Náročné bylo navrhnout znalostní otázky k přijímacímu algoritmu. Chtěli jsme pokrýt jeho základní principy, zároveň je i obtížnostně odlišit. Nejzajímavější částí je pak samotná analýza dat, která už je spíše za odměnu a předchází jí velký kus práce,“ popisuje Kuba.

Uším sociologických laiků – i pro nás se v PAQ najde místečko v rohu  – vždycky nejexotičtěji zní vážení. „Je to převážené,“ zazní občas místností. Co to je, kdo ví! 

Vážení je proces, který pomáhá, aby výsledky výzkumu lépe odpovídaly celé populaci, kterou zkoumáme (např. všem rodičům deváťáků v ČR). Některé skupiny (např. rodiče se základním vzděláním) jsou totiž v sesbíraných datech zastoupené méně, než jaký je jejich skutečný podíl v populaci. Skutečné rozložení základních ukazatelů (např. pohlaví, věk, vzdělání) známe z oficiálních statistik (ČSÚ). Když je odchylka mezi naším vzorkem a populací malá, dá se napravit právě vážením sesbíraných dat. Postupujeme podle přísných pravidel, kdy a do jaké míry je vážení metodologicky správné. Rozhodně to tedy neznamená, že bychom s daty manipulovali, naopak je to zcela standardní postup, jak s daty v reprezentativním šetření pracujeme.

Jak psal kdesi imunolog a básník Miroslav Holub, věda se ukázala prakticky nejúspěšnějším způsobem otázek a odpovědí, za který není náhrady. Podstatné na ní přitom je, že se stala prvním skutečně kolektivním planetárním podnikem, který není do hloubky diktován sociálním, ekonomickým či politickým klimatem, neboť si vytváří účinný a nezávislý systém korekcí a verifikací. A jak dodal Holubův kolega primář Sova, v tom je její nebezpečí a krása.

My se pochopitelně dostáváme i do sféry popularizace. Musíme proto vážit i slova: aby naše interpretace odpovídaly skutečně otázkám či slavně nezaměňovaly korelaci a kauzalitu. 

Máme naštěstí procesy a pečlivé lidi, jako je Kuba. Tady je jeho snímek Serlesu v Rakousku.

Horská turistika je jeho největší srdcovka. Taky hraje florbal, běhá, oceňuje výběrovou kávu, sleduje Hanebné pancharty a váží data, samozřejmě. 

Oceňujete náš planetární podnik? Můžete jej podpořit!

Co ještě umí DataPAQ

Ukázat, že výsledky testování žactva souvisí s tím, kolik z nich později odchází na gymnázia a lycea. Čím lepší vzdělávací výsledky region vykazuje, tím vyšší podíl žáků pokračuje na všeobecných středních. 

Vztah se ale ukazuje jako překvapivě slabý. V řadě regionů se srovnatelnými výsledky se pak podíl gymnazistů liší i dvojnásobně. To dokazuje, že dostupnost míst na gymnáziích a lyceích zůstává v Česku nekoordinovaná a nedostatečná.

Hej, pst, už jste to slyšeli? Brzy vyjde očekávaná kniha! 

Moc se na ni těšíme. Taky byste měli. A přijedeme ji uvést i do vašeho města! Jenom nám napište, do jakého kulturáku, všechno vymyslíme. Ať se věci začnou trochu hejbat.

Mezitím vzpomeňme jeden písňový text od hudebnice Moniky Omerzu Midriakové, která má venku krásné album Cítiť to všetko naraz.

ale to zvládnem keď tak spadnem

aspoň sa bude na čom smiať

Mává PAQstvo