Skončily komunální volby. Uzavřelo se období slibů o dostupnosti školek, místech na středních školách nebo nových tělocvičnách a venkovních učebnách. Volby v obcích a městech jsou potřebám lidí nejblíže a politici by toho mohli využít k řešení jejich problémů. Místo toho ale využívají něčeho jiného – že školství jede na volnoběh a nic moc se od nich nečeká. Není to problém jen komunální, ale také vládní politiky. Spokojíme se s málem, krize postihují jen úzké skupiny žáků a rodičů. Neexistují páky, jak změny rozhýbat. Návrhy na změny jsou tvrdě kritizovány a úspěšná řešení málo oceňována.
Poražení posledních let
Uchazeči a uchazečky o střední školy
V Praze ve volbách zvítězilo hnutí STAN. Již poslední čtyři roky měl školství na starosti Antonín Klecanda, který nedokázal zvýšit počet míst na veřejných pražských gymnáziích. Poslední čtyři roky bojují o místa nadprůměrně silné ročníky. Spousta talentovaných dětí se tak nemusela dostat na všeobecný obor, případně vytlačily další děti, které by v jiné době měly na místo nárok.
Buď voliči rychle zapomněli, nebo se jich problém ani netýkal. Jedno je však jisté – nic nenutí radního Klecandu něco měnit. Nikdo není odhodlaný rozporovat jeho kroky z hlediska souladu s § 177 odst. 2 školského zákona: „Při zajišťování vzdělávání a školských služeb, zejména při zřizování a zrušování škol a školských zařízení, dbá obec a kraj zejména o a) soulad rozvoje vzdělávání a školských služeb se zájmy občanů obce a kraje, s potřebami trhu práce, s demografickým vývojem a rozvojem svého území…“
Uvažování Antonína Klecandy ignoruje poptávku po místech na gymnáziích a dlouhodobý zájem žáků ze Středočeského kraje
Květen 2023: „V Praze máme 17 100 míst (na středních školách) a v devátých třídách bylo 11 500 žáků. Z toho vyplývá, že problém je převážně z důvodu systému zápisu, kdy v prvním kole dávají všichni studenti přihlášky na dvě a více škol.“Únor 2024: „Z hlediska Prahy a pražských dětí si trvám na tom, že míst je dost. Ale to, jestli jich skutečně bude dost, záleží na tom, kolik do Prahy přijde dětí z ostatních krajů, především z toho Středočeského.“
Duben 2025: iRozhlas: Jestli to chápu správně, tak oproti loňsku tedy skutečně došlo k navýšení kapacit pouze o čtyři místa, podle vás je to srovnání ale zavádějící.
AK: „Přesně tak. Ve srovnání s loňskem to tak vychází. Kdybychom ale nenavýšili žádná místa, tak se oproti minulému roku propadneme o stovky míst níž.“
Příběh o kapacitách pražských gymnázií nám ukazuje, že vedení krajů nemá motivaci zvyšovat počty míst na potřebných a populárních oborech. Gymnázia jsou přeci pro ty „nejlepší“ a je těžké se na ně dostat. Rozzlobených rodičů je relativně málo a nejsou mediálně hlasití. Kdo by také investoval do výstavby nové školy, když pásku může po čtyřech letech stříhat někdo jiný. Zároveň je tu hrozba špatně investovaných financí, když míst na gymnáziích „má být málo a jen pro ty nejlepší děti“, jak tvrdí někteří.
Losované děti do speciálních škol
V Praze není místo ani pro děti na speciálních základních školách. Je to dlouhodobý problém trvající od roku 2023 až do současnosti. Problém se snadno přehlíží, protože se týká pár desítek (možná nezmapovaných stovek) rodičů. Neschopnost investovat do nových budov a přehlednějších elektronických zápisů způsobuje, že rodiče prožívají stres nebo bezmoc. Nikdo by neměl zažít, že jeho dítě není vylosováno do jediné školy, která ho v blízkém okolí může vzdělávat a pomoci mu začlenit se v budoucnu do běžného života.
Kde má práce komunální politiky výsledky
Aktivita zřizovatele není povinností, zároveň zlepšuje nebo zhoršuje práci učitelů a vzdělávání dětí. Zřizovatel vybírá ředitele a následně může prostřednictvím finančního ohodnocení i další finanční podpory ovlivňovat směřování školy. Tomu se dává v Česku malá váha a od vedení obcí se často jen očekává, aby se topilo, svítilo a občas se opravila podlaha nebo střecha.
Existují však místa, kde lokální politici kvalitu vzdělávání dětí ovlivňují. Žádnou z uvedených aktivit nemusí zřizovatelé povinně dělat. Vše vychází z jejich dobrovolnosti:
- Na Praze 7 si každý ředitel vybere z kritérií MŠMT pro hodnocení ředitelů 3 až 4 krátkodobé cíle a pár dlouhodobých a jednou za půl roku o nich s místostarostkou vede hodinový rozhovor. Odměny se odvíjejí od jejich plnění a zřizovatel oceňuje i to, co ředitelé dělají nad rámec povinností (odměňovat práci ředitelů je proces uvedený v zákoně, ale způsob už je na zřizovateli).
- Ředitelé se mohou soustředit na výuku, když jim zřizovatel odebere administrativu. Pardubické školy mají majetek ve výpůjčce, o rekonstrukce se starají městské odbory a každá škola má svého technika. Město navíc novým ředitelům hradí roční mentoring.
- Pro nerušenou práci učitelů je důležité, aby politici prosadili podpůrné pozice a sociální práci ve školách. Vedoucí odboru školství v Otrokovicích přesvědčila tamější radní kazuistikami z porad ředitelů a dnes má psychologa na plný úvazek 15 z 20 škol. Na Praze 7 je sociální pedagog v každé základní škole a MŠ tyto pozice sdílejí.
- Kadaň zavedla prostupné bydlení vázané na spolupráci rodin s úřady a sociálními službami. Zároveň otevřela učební obory přímo ve městě. Žáci, kteří neaspirují na maturitní obory, mohou docházet do střediska střední školy přímo ve městě a zvyšuje se šance, že dokončí vzdělání. Snaha je vidět na datech. Průměrný podíl žáků nedokončujících základní vzdělání je v Kadani 4,4 %. V sousedním Chomutově a Žatci je to 8–9 %.
Máte kolem sebe zřizovatele, kteří pomáhají svým školám podobným způsobem? Napište mi o nich na jan.zeman@paqresearch.cz. Rád si rozšířím svoji mapu dobrých praxí.
Ze studií PAQ: Návrh MŠMT stabilizuje pozici asistentů pedagoga a zlepší jejich vedení. Reforma je ale moc přísná na málo naplněné školy
Co považujeme za problém
Návrh MŠMT obecně považujeme za krok správným směrem. Místo rozhodování poraden zavádí předvídatelný vzorec (⅖ plošnost, ⅗ potřebnost), stabilizuje pozici asistentů a posiluje jejich metodické vedení.
Počet úvazků ale klesá skokově z 18,5 na zhruba 16 tisíc, aniž by ministerstvo posoudilo dopad na vzdělávání v různých případech. Nejvíc to zasáhne školy s naplněností pod 15 žáků na třídu. Ty přijdou v průměru o 80 % úvazků, přestože mají vyšší podíl žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP).
Návrh navíc ruší nárok na asistenta v prvních třídách s alespoň 15 žáky. O rozdělení asistentů ve škole rozhoduje jen ředitel, takže ani žák se 4. či 5. stupněm podpory nemá jistotu, že asistenta dostane.
Co doporučujeme
Financovat asistenty pro žáky se 3. stupněm podpory všem školám, i málo naplněným, a celkový počet úvazků snižovat postupně, ne skokově.
Žákům se 4. a 5. stupněm podpory ponechat nárok na asistenta a zajistit, aby jim byl skutečně poskytnut. Zachovat také plošný nárok na asistenta v prvních třídách s alespoň 15 žáky, aby se školám po omezení odkladů nevzala podpora, která má tuto změnu kompenzovat.
Podrobnou analýzu najdete u nás na webu.
V DataPAQ se můžete podívat, proč nerušit inkluzi
Se zavedením tzv. indexace škol, která zajišťuje více financí pro školy s vysokou koncentrací žáků se SVP, se výrazně zvedl podíl identifikovaných žáků se SVP. K největšímu nárůstu došlo v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji. V DataPAQ si můžete zobrazit i další kraje, ORP nebo obce. Při aktuálních debatách o financování asistentů pedagoga nebo rušení inkluze je důležité tato čísla sledovat.
Zdroj: DataPAQ
Práci PAQ Research můžete sledovat na sociálních sítích: Facebook, LinkedIn, Instagram a odebírat newslettery se studiemi a články.
Honza Zeman