Reálné příjmy opět rostou. Třetině domácností ale za posledních pět let klesly

Třetina českých domácností má nižší čisté reálné příjmy než v roce 2021. Necelé polovině reálné příjmy během posledních pěti let naopak vzrostly, u zbývajících domácností stagnovaly. Ukazují to data z našeho panelového šetření Život k nezaplacení, které dlouhodobě sleduje stejné domácnosti. Čisté reálné příjmy ukazují skutečnou kupní sílu peněz – tedy to, kolik si toho domácnosti ze svých výdělků mohou po započtení inflace reálně koupit.

Česko se v posledních letech potýkalo s řadou krizí. Pandemie, energetická krize a vysoká inflace negativně dopadly na peněženky většiny Čechů. V letech 2021 až 2023 reálné mzdy klesaly. Od roku 2024 ale znovu rostou. Loni podle Českého statistického úřadu reálné mzdy vzrostly průměrně o 4,6 %. V prvním čtvrtletí roku 2026 byla reálná průměrná hrubá měsíční mzda oproti roku 2021 vyšší o 5,5 %.

Tempo růstu příjmů se ale mezi různými  typy domácností významně liší. 

Pracující a penzisté

Třetina domácností si od roku 2021 pohoršila. Aby vyrovnaly dopad inflace, příjmy by se jim musely zvýšit zhruba o 6 900 Kč. Tolik činí mediánový pokles jejich reálných příjmů. 

Nejhůře vychází z posledních pěti let pracující domácnosti s nižším vzděláním.[[1]] Mezi nimi si toho méně než před pěti lety pořídí bezmála polovina. Mezi pracujícími s maturitou se jedná o 43 % a mezi pracujícími s vysokoškolským vzděláním o čtvrtinu. 

[[1]]: Referenční osoba, která odpovídá na dotazník, má základní či středoškolské vzdělávání bez maturity.

Roli hraje to, že vzdělanější pracující mají zpravidla lepší pozici na pracovním trhu. To jim umožňuje vyjednat si lepší platové podmínky. Vliv má i zastarávání slevy na poplatníka, která relativně více snižuje daně nízkopříjmovým domácnostem. Od roku 2022 se ale nezvýšila, což vede ke skrytému zvyšování daní.

Mezi domácnostmi důchodců pozorujeme odlišnou situaci. Mezi nimi si nejčastěji polepšily domácnosti s nízkým vzděláním. Valorizace penzí v posledních pěti letech totiž zvýhodňovaly seniory s nižšími příjmy, které často odrážejí jejich dosažené vzdělání. souvisí s jejich vzděláváním. Profitovali z valorizace základní výměry důchodu a ze zavedení výchovného, z něhož těžily především ženy s obvykle nižšími důchody.

Domácnosti dle velikosti

Vývoj životní úrovně může ukazovat i takzvaný zbytkový příjem, který domácnostem zůstává po zaplacení bydlení. Náklady na bydlení v posledních letech rostly rychleji než ostatní typy výdajů. 

Zdražování dopadlo především na méně početné domácnosti, ukazuje analýza zbytkových příjmů. Týká se to zejména domácností v ekonomicky aktivním věku. To může být důsledek toho, že častěji nemají vlastní bydlení. 

Současný růst mezd spíše dohání jejich předchozí propad a kopíruje celkový růst ekonomiky. Za ním však stojí nárůst počtu odpracovaných hodin — pracovalo víc lidí či déle. Naopak produktivita se za posledních pět let téměř nezvýšila, upozorňuje ekonom Tomáš Dvořák. Růst produktivity je přitom pro dlouhodobý růst mezd a životní úrovně zásadní.

České mzdy nicméně zůstávají v evropském srovnání nízké. Platí to i po zohlednění nižší cenové hladiny a celkového ekonomickému výkonu. Vůči zemím, jako je Německo, totiž zaostáváme podílem vyplacených mezd na HDP. Čeští pracující tak získávají menší část vyprodukovaného ekonomického výstupu, zatímco větší část připadá vlastníkům kapitálu. Pokud by se tento poměr narovnal, mzdy by mohly být vyšší i o 20 %. 

Doporučení

Nízkopříjmovým pracujícím by ke zvýšení reálných příjmů pomohlo:

• Snížení daňového zatížení nízkopříjmových pracujících. To lze udělat např. pomocí pravidelné valorizace slevy na poplatníka. 
• Častějí čerpání superdávky. I mezi ohroženými domácnostmi ji pobírá jen zhruba polovina těch, které na ni mají nárok. 
• Zvýšení produktivity práce přechodem na ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou, kterého lze docílit vyššími investicemi do vzdělání, vědy, výzkumu, inovací či infrastruktury.
• Zvážení opatření, která by zvýšila podíl mezd na HDP, například růst minimální mzdy.

Metodologické poznámky

Data o příjmech domácností reflektují příjmy reportované respondenty panelového šetření Život k nezaplacení, kteří se zúčastnili vlny 34 (listopad 2021) a zároveň vlny 61 (květen 2026). Protože část změny reálného příjmu lze přisoudit změně složení domácnosti (jako např. nalezení nebo ztráta partnera, odchod do důchodu), v této analýze pracujeme s domácnostmi, jejichž složení [[2]] se mezi rokem 2021 a 2026 nezměnilo. To omezuje efekt změny složení, ale ne zcela – např. úplná domácnost s dětmi, do které se narodilo dítě, zůstává ve stejné kategorii. Výsledný datový soubor vychází ze vzorku 695 domácností.

[[2]]: V členění domácností do šesti kategorií – úplná domácnost s dětmi, samoživitel/ka s dětmi, dvojice seniorů, samostatně žijící senior, jednotlivec v ekonomicky produktivním věku, ostatní.

Dotazování probíhalo na Českém národním panelu. Výzkum je reprezentativní pro populaci ČR, ale kvůli použité metodice se ho mohou účastnit jen respondenti s připojením k internetu. 

Výsledky šetření jsou zatíženy statistickou chybou, jejíž velikost závisí na velikosti a struktuře výběrového souboru. Následující tabulka ukazuje statistickou chybu, která vychází z dané velikosti vzorku a liší se také podle zastoupení odpovědi. 

Statistická chyba vycházející z velikosti vzorku a zastoupení odpovědí (v procentních bodech)