Propadání je zbytečné. Letos nepomůže dalším pěti tisícům žáků

Představte si, že chcete zlepšit vzdělávání, a tak zkoumáte nejefektivnější metody výuky nebo způsoby hodnocení, abyste je zavedli do praxe. Tímto způsobem se do škol dostává formativní hodnocení nebo potřeba monitorovat absence. Je tu ale ještě druhý způsob – podívat se na efektivitu postupů, které máme dlouhodobě zažité, ale téměř nikdo nad nimi nepřemýšlí. Jedním z nich je opakování ročníku.

Co má smysl udržovat, rozvíjet či rušit, zkoumá organizace Education Endowment Foundation (EEF). Britská nadace už za roky práce vytvořila jedinečný katalog, který vyhodnocuje různá opatření. (Hojně z něj vychází i Daniel Prokop ve své nové knize Spravedlivý růst!) A podle těchto expertů opakování ročníku nefunguje – nezlepšuje výsledky ani pokrok v učení žáků. V Česku přitom tento školní rok propadne na ZŠ opět kolem pěti tisíc žáků.

Experti a expertky prošli do roku 2025 celkem 95 studií a zjistili, že opakování ročníku má nulový nebo záporný efekt na učení žáků. Pojďme se podívat na závěry některých studií, které se snažily zjistit, zda propadání žákům pomáhá: 

• EEF, 2025: Studie ukazují větší negativní dopady na studenty ze znevýhodněného prostředí, což naznačuje, že tato praxe nejspíše zvyšuje nerovnost ve vzdělávání. Opakování ročníku pravděpodobně povede k větším negativním dopadům, pokud se používá na střední škole nebo u studentů z etnických menšin. Studie navíc naznačují, že studenti, kteří opakují ročník, často nedoženou vrstevníky podobné úrovně, kteří postupují dále, a to ani po dokončení dalšího roku školní docházky. Studie také naznačují, že studenti, kteří opakují ročník, s větší pravděpodobností školu před jejím dokončením opustí. 
• A. Mittelstet, 2025: Souhrn ze 45 studií publikovaných ve 21. století neukázal statisticky významný efekt opakování ročníku na zlepšení výsledků žáků. 
• Pipa, 2023: Zjištění z 84 studií nepřinesla téměř žádné důkazy o účinnosti opakování ročníku. Zanedbatelné či negativní dopady na výsledky žáků převažují nad malými přínosy, a to zejména v oblasti afektivních složek učení.
• Contini a Salza, 2024: Opakování ročníku na střední škole dramaticky zvyšuje šanci předčasného odchodu ze vzdělávání.

V Česku se negativa či pozitiva opakování ročníku příliš nezkoumají. ČŠI má v plánu úkolů systematickou národní analýzu opakování ročníku. Doporučení OECD pro rovnost a kvalitu ve vzdělávání navrhlo Česku zrušit opakování ročníků už v roce 2019. Nezbývá tedy než čerpat z dobrých praxí. 

Základní škola Janáčkovo náměstí v Krnově dlouhodobě vzdělává žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí. Dříve výběrová škola s matematickými třídami se musela vyrovnat se vzděláváním romských žáků ze zrušené segregované školy. Díky doučování, inovativním metodám výuky i hodnocení nepropadne v ZŠJN Krnov jediný žák. Ve školách s obdobným složením žáků tato statistika není běžná.  

S žáky s obtížným životním příběhem a nedostatkem rodinné podpory se vyrovnávají také na ZŠ Za Chlumem v Bílině. Během rozhovoru pro mapování dobré praxe mi ředitelka Barbora Schneiderová řekla o opakování ročníku následující: 

„Učím dvacet let a řekla bych, že jsem potkala dvě děti, u kterých bych dokázala říct: Ano, to opakování ročníku tomu dítěti pomohlo. V jednom případě to bylo propojené se šikanou, takže se to dítě díky tomu dostalo ze špatného kolektivu a nemuselo opustit školu. Druhé dítě bylo dlouhodobě nemocné.

Nemůžu jako ředitelka učitelům přikázat, ať opakování ročníku nepoužívají, ale všichni víme, že to propadání je špatně, ale zákon ho pořád umožňuje. Proto hodně apeluji na učitele, aby to pečlivě zvažovali. Na začátku se objevovaly námitky, že je to nespravedlivé, ale od toho jsme se už posunuli dál.“

Výsledky výzkumů a dobré praxe vedou k zamyšlení, zda opakování ročníku není jen potvrzení toho, co žákům ve vzdělávání chybí. Pokud například žák neprospívá kvůli absencím, bylo by vhodné vypátrat jejich příčinu, stejně tak u nedostatečných výsledků zahájit program doučování a další podpory. Samozřejmě to má jednu velkou podmínku – škola k tomu potřebuje dostatek financí a kapacit na záchranu žáků před propadnutím, což není jednoduché. Někdy je potřeba identifikovat sociální znevýhodnění, podávat žádosti o projekt nebo koordinovat ostatní aktéry typu OSPOD či sociální aktivizační služby, aby volili jednotný přístup. 

Kolik žáků v Česku opakuje ročník

Opakování ročníku v čase mírně klesá. Rozdíly jsou samozřejmě regionální. Ústecký nebo Moravskoslezský kraj jsou nad průměrem České republiky. Nepříznivý je vývoj v Karlovarském kraji, kde po pandemii propadl větší podíl žáků než v Ústeckém kraji a podíl opakování zde neklesá. 

Podívejte se, jak je na tom váš kraj, ORP nebo obec ohledně opakování ročníku. 

Znepokojující je také pohled na absolutní čísla opakování ročníku. Průměrný počet žáků ve třídě je v ČR 20 žáků. Pokud v posledních letech propadlo vždy kolem pěti tisíc žáků, tak to znamená, že by tito žáci zaplnili každoročně 250 tříd. Čísla jsou zarážející kvůli výše uvedeným výzkumným zjištěním, podle nichž toto opatření nefunguje.   

Data už nenajdete jen v DataPAQ. MŠMT šlape na plyn

MŠMT stále posiluje své analytické kapacity, díky čemuž produkuje nové datové výstupy. Občas jsou trochu skryté v různých newsletterech, proto je doporučuji odebírat. Například poslední newsletter přináší hodně nového.

Analýza trendů v nerovnostech vzdělávací soustavy v českých regionech: V obsáhlé prohlížečce dat lze sledovat například evaluaci škol na základě výsledků žáků. Nejdříve je potřeba se zorientovat – pomůže vám návod. Díky tomu si pak můžete zobrazit například srovnání výsledků konkrétní školy s jejím okolím. 

V aplikaci EDU data jsou nová data za aktuální školní rok. Jedná se už o nástroj pro pokročilé, ale pokud se v něm dokážete zorientovat, můžete porovnávat situaci ve své škole/školách s celou ČR. Najdete zde vše, co vás MŠMT nutí vyplnit do výkazů. 

Samozřejmě pokud chcete zjednodušený nástroj, tak je tu stále DataPAQ.cz 

Koho také sledovat: YouTube GetThePoint

O organizaci GetThePoint jsem v newsletteru již psal. Jedná se o pořadatele odborné ankety Global Teacher Prize Czech Republic. Na této anketě se mi líbí, že veřejnost učitelky a učitele pouze nominuje, ale závěrečná kola hodnotí už lidé z vysokých škol a další experti.

Anketa kromě skvělých učitelek a učitelů, kteří šíří svoji dobrou praxi na různých vzdělávacích akcích, produkuje také videa z jejich hodnocených hodin. Díky tomu se můžete oceněným učitelkám a učitelům koukat pod ruce a uvidíte různé přístupy k výuce na různých stupních vzdělávání. 

Začít můžete u vítězky Lady Stuchlé. Její příběh a přístup je inspirativní zejména kvůli tomu, že nevyučuje na elitním gymnáziu nebo soukromé škole s deseti dětmi ve třídě (význam výuky na zmíněných školách nesnižuji, jen má jiná specifika) a její cesta nevedla přímo do třídy. Lada Stuchlá vyučuje na Střední zdravotnické škole a Vyšší odborné škole zdravotnické Kladno. Je původní profesí porodní asistentka. Poté pokračovala studiem učitelství pro zdravotnické školy. Na střední škole učí latinu, anatomii, fyziologii a psychologii. Příběh vynikající učitelky z běžné školy má také druhá vítězka Daniela Harantová Rumianová, která učí na ZŠ a MŠ v Dolních Dubňanech u Znojma. 

Videa všech finalistů najdete na kanále GetThePoint. 

Poslední měsíc školního roku patří uzavírání známek a školním výletům. U prvního riskujete pracovní vyčerpání, u druhého „vězení”. Největší porci energie posílám třídním učitelkám a učitelům, jejichž roli veřejnost přehlíží a chybí i odpovídající platové ohodnocení. Uvidíme, co všechno dokáže ministr Robert Plaga zařídit. Nyní se usiluje o zařazení třídních do zákona, aby příplatek měli všichni. 

Práci PAQ Research můžete sledovat na sociálních sítích: Facebook, LinkedIn, Instagram a odebírat newslettery se studiemi a články. 

Eduletter bude mít dva měsíce pauzu a vrátí se v novém školním roce. 

Honza Zeman