Kdo bude prezidentem? PAQ predikuje z průběžných výsledků
Připravili jsme model pro predikci výsledku druhého kola prezidentských voleb. Už pár desítek minut po uzavření místností dokáže odhadnout finální výsledek a ukazuje, kam se bude vyvíjet sčítání.
Matematický model zpracovali Tomáš Hovorka a Nina Fabšíková, grafiku Jan Vlček. Práci PAQ Research můžete podpořit na Darujme.
Co je predikce z průběžného sčítání?
Sčítání voleb je rychlejší v menších okrscích. Jeho výsledky se v prezidentských volbách mohou od těch konečných lišit o 4 procentní body. Už ze zhruba 5 % sečtených okrsků (cca 14:45) lze ale modelem zhruba odhadnout finální výsledek. V prezidentských volbách, kde je již okolo 16:00 jasný výsledek, jde spíše o zábavu. V některých státech ale predikce z dřívěji sečtených okrsků či států mohou nahrazovat exit polly (Francie, USA).
Jak naše predikce pracuje?
Naše predikce funguje tak, že odhadujeme výsledky v každém okrsku, který ještě nebyl sečtený. Odhad vychází z ostatních již sečtených okrsků a zohledňuje, jak výsledky v nich korelovaly v minulých volbách.
V minulosti tato prediktivní metoda oproti ostatním vedla ke stabilnějším a přesnějším výsledkům v úvodu sčítání. Relevantní výsledky dává již okolo 5 % sečtených okrsků, tedy okolo 14:40 až 14:50. Jiné metody naopak mohou rychleji konvergovat k reálným výsledkům v pozdějších fázích sčítání.
Jaká je chybovost predikce?
Naše predikce má na začátku sčítání (okolo 14:45) většinou chybu do +/- 1,2 procentních bodu u kandidátů se ziskem do 35 % hlasů. Například v 1. kole prezidentských voleb 2018 ve 14:40 odhadovala zisk Miloše Zemana na 38,3 % (výsledek 38,6 %), 26,8 % u Jiřího Drahoše (26,6 %), 10 % u Michala Horáčka (9,2 %), 9,6 % u Pavla Fischera (10,2 %) a 8,4 % u Marka Hilšera (8,8 %). V případě velmi těsného souboje je tedy možné, že prohodí pořadí kandidátů. Vede ale k vyvážení systematických odchylek v počátku sčítání a vítězství SPOLU nad ANO ve volbách do PSP 2021 však predikovala již od 14:45.