Jak se daří vzdělávání i u vás doma. Vydáváme aktualizované reporty pro každý mikroregion

PAQ Research vydal novou verzi reportů pro všechny obce s rozšířenou působností (ORP) v Česku. Každé z 206 ORP získává unikátní datový přehled, jak se na jeho území vyvíjí zameškané hodiny, výsledky v přijímacích zkouškách, účast v mateřských školách, počty psychologů nebo sociální problémy v mikroregionu.

Často složitě přístupné informace slouží místním aktérům – především zřizovatelům, ředitelům, sociálním službám, neziskovým organizacím a dalším –, aby se ve své práci mohli zaměřit na nejpalčivější problémy. Reporty nabízí i realistické cíle a přehled doporučení a dobré praxe.  

Novinky v reportech

Reporty nově pomáhají i se zvládnutím změn, které přináší velká novela školského zákona. „Financování nepedagogů přechází na obce, nově se parametrizují pozice psychologů, speciálních a sociálních pedagogů, výhledově bude nutné v obcích spojovat školy pod 180 žáků do větších celků. Reporty přináší data, jak se v této smršti změn vyznat,“ říká Václav Korbel, šéf projektu v PAQ Research.

Vydání reportů navazuje na aktualizované Příběhy vzdělávacího (ne)úspěchu, které popisují výsledky vzdělávání v Česku. Situace se bohužel za poslední roky zásadně nezměnila. Vzdělávací úspěch dítěte silně závisí na tom, z jaké rodiny a regionu pochází. Česko přitom může realisticky snížit vzdělávací neúspěšnost o třetinu. Snížení nedokončování základního vzdělávání z 3,1 na 2 % žactva by znamenalo, že devět tříd úspěšně vychodí o 6 000 žákyň a žáků ročně víc. 

„Potřebujeme systémové změny, které ale zatím nejsou dostatečné. Zatím sledujeme spíš úsilí jednotlivých škol a regionů. Na ně klade náš fragmentovaný systém hodně úkolů, k jejichž kvalitnímu naplnění ale často nemají podmínky. Řada míst proto zaostává, což snižuje životní šance tamních dětí,“ vysvětluje analytička Alena Šindelářová.

Zlepšování často vidíme v mikroregionech, kde dokážou aktéři spolupracovat. Ukazuje to příběh tří ORP – Bílina, Trutnov a Tišnov. Na nich si můžeme ukázat, jak se vzdělávacími reporty od PAQ Research pracovat. 

Bílina snižuje vzdělávací neúspěch

Bílina patří mezi ORP s nejvyšší mírou destabilizující chudoby v Česku. Problém představují hlavně exekuce nebo nestabilní bydlení. Není proto překvapením, že mikroregion trpí i vysokou vzdělávací neúspěšností – absencemi, neprospíváním a nedokončováním ZŠ. 

Ještě ve školním roce 2020/21 nedokončil základní vzdělávání každý pátý žák. Během čtyř let se ale v Bílině povedlo nedokončování snížit na polovinu. To je stále vysoko nad průměrem republiky i dalších sociálně znevýhodněných ORP. Sledujeme ale velmi pozitivní trend.

Report pro Bílinu ukazuje vývoj situace, zároveň identifikuje faktory, které k zlepšení přispívají. V ORP Bílina mají vysoký počet asistentů pedagoga, který během posledních let vzrostl. Ve školním roce 2017/18 připadalo na jednoho asistenta 143,7 žáků, ve školním roce 2024/2025 už jen 33,9. To převyšuje číslo sociálně podobných ORP. V Bílině má většina škol i psychology a sociální pedagogy, kteří pomáhají řešit složité situace a slouží jako prostředníci mezi školou a rodinou. Podpora dětí se projevuje i ve výsledcích. 

Náš portál Dobrá praxe potvrzuje, co říkají data. Místní aktéři se zaměřili na snižování vzdělávacího neúspěchu. „Zřizovatel přispívá na podpůrné pozice a proaktivní prací přispěl k úzké spolupráci škol a OSPOD. Za podpory kraje vznikl komplex pedagogicko-psychologické poradny a speciálně pedagogického centra. Koordinovaný přístup a vydefinování společných pravidel se snaží omezit záškoláctví,“ vyjmenovává Jan Zeman, který případy dobré praxe zpracovává.

Data z reportů tak pomáhají regionům a tamním obcím zjistit rozsah a formy školního neúspěchu. Hlavní předností je ale identifikace faktorů a bariér, jak situaci zlepšit a snížit neúspěch dětí. Pro detailnější diskuzi nad daty a opatřeními děláme s PAQ Research semináře pro zřizovatele, školy nebo neziskové organizace. Za sebou jich máme více než sto. Data z evaluace ukazují, že 80 % účastníků seminářů díky datům z reportů lépe rozumí problémům ve svém území a polovina území na základě nich spustila nové aktivity a podoby spolupráce.

Trutnov ukazuje, jak spojovat malé školy

Zřizovatelé s víc než jednou školou musí do roku 2028 sloučit pracoviště, která mají pod 180 žáků. Požaduje to novela školského zákona. Povinnost se nejvíc dotkne obcí a měst s mateřskými školami, které bývají často méně početné. Reporty proto každému ORP přináší přehled, kterých škol se spojování podle aktuálních čísel týká.

„Novela dává zřizovatelům řadu nových povinností, mezi které patří i placení nepedagogických pracovníků či učebnic. Obce a města ale mohou příležitost využít pro nastartování či posílení různých forem spolupráce. Může přinést finanční i časové úspory a podpořit kvalitu výuky v každé škole,“ popisuje Karel Gargulák. Různá řešení pro zřizovatele popsal v nedávném blogu. 

Inspiraci dává také dobrá praxe z konkrétních obcí. Patří mezi ně Trutnov, kde už v roce 2003 sloučili všechny mateřské školy pod jedno ředitelství. Spojené ředitelství nabízí mnoho výhod: větší počet úvazků specializovaných pracovníků, možnosti společného plánování kapacit, sdílení školníků nebo společné vzdělávání učitelů. 

Plánování kapacit v rámci společného ředitelství mohlo přispět k nadprůměrně vysoké účasti v předškolním vzdělávání v ORP Trutnov, ukazují data z reportu. Do školky chodí 94 % dětí ve věku 3–5 let, o 3 procentní body více než v sociálně podobných ORP. 

Nejnovější data ale mikroregionu ukazují i možnosti pro zlepšení. Do školky na Trutnovsku chodí pouze 27 % dvouletých dětí, výrazně méně než v sociálně podobných ORP (39 %). Pro hledání silných a slabých míst může reporty využít každé ORP.

Tišnovsku pomáhá spolupráce i podpůrné pozice

Tišnovsko patří mezi mikroregiony, kde mají výsledky testování nad očekáváním oproti sociální situaci. To například znamená, že 60 % žáků dosahuje v Jednotných přijímacích zkouškách (JPZ) na středních školy nadprůměrných výsledků, což je o 10 procentních bodů víc než v sociálně podobných ORP. Podobně dobře si vedou žáci i v testování od České školní inspekce v 5. a 9. ročníku.

Data opět poukazují na faktory, které k dobrým výsledkům přispívají. Z analýz víme, že přímo či nepřímo souvisí se zajištěním podpůrných pozic ve školách a financováním. Právě v zajištění podpůrných pozic je na tom ORP Tišnov dobře, víc než 70 % škol má psychologa nebo speciálního pedagoga. Financování od státu na žáka je pak v republikovém porovnání průměrné.

Na výsledky v testování má velký vliv kvalita výuky. O ní ale máme v Česku relativně málo dat. Částečně ji můžeme analyzovat pomocí dat z inspekčních šetření. Ty se ve školách ovšem dělají pouze jednou za šest let. V ORP Tišnov vychází ve všech oblastech včetně kategorie Výuka a její výsledky průměrně. Pozitivní roli škol a dalších aktérů naznačují další aktivity, které je současnými daty obtížné zachytit. Tišnovsko se stalo například prvním Okresním partnerstvím a míří ke společné regionální spolupráci při správě svých škol. Motorem spolupráce a aktivit pro školy je i Místní akční plán, který přináší mnoho vzdělávacích inovací.  

Pro lepší zjišťování posunu mikroregionů a škol v oblasti výsledků nicméně potřebujeme lepší a kvalitnější data. Stát by se měl v dalších letech zaměřit na sběr výsledkových dat a informací o faktorech (kvalita výuky, data o klimatu ve škole, vztazích apod.), které k nim pomáhají. Víc o tom píšeme v našem dřívějším blogu.