Máváme z prosluněné křižovatky U Bulhara

Ahoj, 

my jsme PAQ Research a věnujeme se v našem výzkumu také daním. 

Došli jsme k nim vlastně docela pozdě. Roky jsme dělali výzkumy o tom, jak chudoba ničí vzdělávání, dávky se nedostávají k potřebným a nízkopříjmoví mají častěji příznaky depresí a úzkostí. Na výzkumech stavěli návrhy, které fungování vzdělávání a sociální politiky takříkajíc inkrementálně zlepší. 

Poctivým zkoumáním ale člověk nutně dojde k tomu, že se do všech těhle témat montují daně. Nestačí řešit osamoceně dávky. V první řadě přece nedává smysl brát z minimální mzdy téměř 10 tisíc, následně část složitě vracet podporami a řešit, že rodiny nemají na bydlení. Nejde zároveň danit chudé a vymýšlet motivující systém dávek a exekučních srážek. Nejde vyřešit chudobu regionů jen vzděláváním, když z nich zbytečně vytahujeme miliardy špatným daňovým mixem.

Děláme proto daně. Některým se to nelíbí. Daně vůbec hodně lidí sejří, snad i protože o nich vlastně ve společnosti moc nevíme. To je ale škoda – vždyť mají tak velký vliv na ekonomický růst, zdraví obyvatelstva i nabídku bydlení. Měli bychom se víc bavit o daních! 

My postupně přinášíme na stůl návrhy, nad nimiž se dá, doufáme, kvalitně rokovat. Jako nic ve společnosti, ani naše studie nicméně nefungují osamoceně. Sledujeme čtyři cíle:

1. Vyvážený daňový mix pro podporu růstu – menší danění práce, podpora investic (odpisy) a zatížení spotřeby s externalitami
2. Ulehčení nízkopříjmovým pro snížení chudoby
3. Méně neférových výjimek, na jejichž pokrytí se musí zvyšovat jiné a často škodlivější daně
4. Adekvátní výběr na úrovni srovnatelných zemí na investice do obrany či vzdělávání

Všechno by mělo hrát dohromady. Jestli se to povede, uvidíme po prázdninách, kdy společně s Centrem veřejných financí vydáme souhrnnou studii. Mezitím si užijte léto!

Ze studií a inzerátů PAQ™

OSVČ. Nízkopříjmové s reálnými náklady drtí minima, vysokopříjmovým se dostává v Evropě nepoznané daňové vstřícnosti. My jsme se jako vůbec první podívali na skutečné náklady, ať se můžeme v Česku pobavit o realističtějším nastavení paušálů či paušální daně. A jak to zarezonovalo!

🦉

A co úspory, ptají se lidé. Máme! Prokop sepsal 30 opatření, jak ročně spořit přes 100 miliard, přitom nezničit stát, ba naopak! (Jen samotné úspory přesto nebudou stačit heh.)

🦉

Hra o místa na středních školách v Česku zůstává absurdní a nešťastná. Ilustrujeme na přelévání zájmu o jednotlivá gymnázia v Praze. Sem se loni hlásilo málo lidí? Zkusím, říkali si mladí, a vznikl z toho přetlak. (Má oproti tomu dopravnímu skutečně řešení ve větších kapacitách!)

🦉

Už podruhé vyšel EDUletter, nepostradatelný oběžník pro všechny školství-lidi. Chodí vždy druhou středu v měsíci. Odebírejte!

Kde jsme promluvili

Studie k OSVČ, jak už padlo, zaujala – Seznam Zprávy, Respekt, Reflex, znova Respekt, Novinky, iRozhlas, Radiožurnál a konečně kolega Vilím v DVTV! 

Taky jsme si k daním střihli vítanou polemiku! Odepisujeme v newsletteru podcastu Insider. 

Byty kupuje už jen pětina nejbohatších, ukázala analýza ČNB. Pro Novinky komentuje kolega Komárek.

V Aktuálně poctivě rozebrali, jak postupuje desegregace. 

Prokop nás provází od kolébky po hrob, od centra k periferii – na debatě Díky, že můžeme řešil bydlení, pro Forum 24 uvažoval nad důchody, v NERV vedl novou zprávu o rozvoji chudších regionů – letní hit, kterému se ještě budeme věnovat.

Prokopnictvo měsíce

Máme novej bejvák. U Bulhara! Slavná křižovatka nás lákala sama o sobě, bavíme se přece jen o jednom z největších vítězství českého ducha nad hmotou, zároveň jsme se už nevešli do původního sídla ve Vršovicích. Místo pomáhala najít úžasná Jana Šimsová, Prokopnictvo měsíce, která se před pár měsíci, jak sama říká, proletěla nad autem na přechodu. Pochopitelně ji proto Bulhar zaujal.

Jsme hrozně rádi, že už je zpátky! 

Jana, studentka veřejné a sociální politiky na FSV, dělala v PAQ spoustu věcí. Teď nám pomáhá zajistit živobytí ve fundraisingové sekci. (Hledáme i drobné donorstvo!) 

„Sama se ale označuju za office siren,“ popisuje s tím, že ji zajímají internetová dramata a usiluje o jejich rozšíření po kanceláři. „Šířím proto své know how o Sugar Denny, hodnotím kolegům jejich nerdské klávesnice a Karlovi pomáhám s výběrem emojis, aby nepsal jen 🙂.“ 

Ve volném čase ráda zpívá, čte Elenu Ferrante a zahradničí na balkóně. „Většinu času ale trávím sbíráním a rozšiřováním drbů. I těch pracovních.“ Zkuste jí napsat, třeba něco poví! 

Naši práci můžete podpořit i finančně!

Ne/prošlo Sněmovnou

Poslanci probrali dvě nenápadné, avšak důležité změny v daních. Jejich rozhodnutí v obou případech přitom vítáme! 

První se týká tzv. ESOPů, tedy zaměstnaneckých akcií, které dnes nefungují moc dobře. Dovolují přitom start-upům přilákat zkušené lidi, i když jim zatím nemohou nabídnout vysoké platy. Nový návrh zjednodušuje pravidla a správně zavádí princip „žádná daň, dokud nejsou peníze“. To znamená, že se daň z výnosu bude platit až ve chvíli, kdy zaměstnanec akcii skutečně prodá – ne dřív, jak je tomu dnes. Podobný systém funguje v řadě evropských zemí, Česko se přiblíží světové praxi a změna celkově může pomoci inovační ekonomice.

Druhá změna už tak rozumná nebyla. Ministr financí chtěl po pouhém půl roce prakticky bez analýzy dopadů zrušit daně z kapitálových zisků nad 40 mio. Podle Stanjury se ukázalo, že „to inovacím neprospívá“. Data pro tohle tvrzení ale v Česku neexistují, podle zahraničních studií nehraje pro zakladatele inovativních firem výše zdanění zisku z prodeje takovou roli. Z úlevy by navíc těžily jen stovky nejbohatších, zatímco stát by přišel o další příjmy, které by se daly využít třeba na obranu nebo školství. Česko i tak patří ke státům OECD s největšími výjimkami ve zdanění kapitálu.

Co ještě umí DataPAQ

Prošlo snížení odkladů. Naštěstí i s větší podporou nastupujících prvňáčků. Senát ji chtěl škrtnout, poslanci jej ale přehlasovali. Jsme rádi! 

Jak často ale vlastně na různých místech po odkladech sahají? Máme v DataPAQ! 

Jednoduchá, mapka, co? Naše vrchní datařka Alena Šindelářová ale vzkazuje, že její vznik rozhodně nebyl easy peasy. Ocitujme přímo ze Slacku:

Dalo nám to práci vymyslet, i MŠMT to mělo špatně v příloze návrhu omezení odkladů.

V první verzi jsme počítali počet šestiletých v MŠ a v přípravných třídách děleno počtem šestiletých dětí v ORP. To je dost dobrý odhad, ale je tam několik problémů:

1. Data z MŠMT výkazů jsou k 1.9., to je cajk, ale data o počtu šestiletých dětí v ORP jsou k 31. 12. Můžeme udělat předpoklad, že stejný počet šestiletých byl v ORP i k 1.9., ale tím z toho čísla děláme odhad. Zkoušeli jsme se ptát ČSÚ, jestli by neuměli čísla k 1.9., prý neuměli.
2. Můžeme jít jen na úroveň ORP, ne níž, a musíme předpokládat, že děti chodí do MŠ ve svém ORP. To bude ve velké většině pravda pro děti v MŠ, ale už ten předpoklad nemusí vždy dobře fungovat pro děti v přípravných třídách.

V aktuální verzi počítáme na základě dat z výkazu S53 o zápisech do ZŠ. Tam odpadají tyhle problémy a vznikají jiné. Data jsou navázaná na školu, kam šlo dítě k zápisu. Dobře z dat výkazu zjistíš, kolik dětí přišlo s žádostí o odklad, ale je třeba vymyslet, co má být v děliteli. V tom měla chybu tabulka MŠMT. 

Ve jmenovateli totiž nemůže být prostě počet dětí, které přišly k zápisu, protože (třeba ve větších městech, ale i jinde) chodí děti běžně k zápisu na víc škol – a byly by tam započítané víckrát. 

Takže do jmenovatele bereme ty, které přišly k zápisu poprvé a buď přišly s žádostí o odklad, nebo byly přijaty. A to je podle nás nejlepší způsob, jak říct, kolik dětí ten rok poprvé přišlo někam k zápisu do ZŠ.
Jak říkám, není to easy.

Nádherný příběh, používejte DataPAQ!

Lidé nemají tak moc rádi daně, že nám dávají špatná hodnocení na Googlu. Máte nás rádi? Oceníme tam i vlídnější slova!

Mezitím vzpomeňme verš z Božské komedie.

Jdi svou cestou a nech lidi mluvit,

mává PAQstvo — tentokrát na dva měsíce👩‍❤️‍👨