Loni nápor, letos propad. A opačně. Do gymnaziálního taktizování v Praze promlouvá minulý rok

Česko nabízí méně míst na všeobecných středních školách, než kolik jich poptávají rodiče a mladiství. Největší nedostatek panuje v Praze. Vytváří to enormní tlak na úspěch přijímacích zkouškách, ale i na taktiku při podávání přihlášek.

Uchazeči se snaží odhadnout, kam mají největší šanci se dostat. Na portálu DiPSy mohou vidět, jaký byl v minulých letech zájem o jednotlivé školy – kolik přihlášek přišlo a kolik z nich uspělo. Tomu uzpůsobují vlastní volby, ukazuje v nové analýze Data stručně.

Poptávka a taktizování

Porovnali jsme, jak se mezi lety 2024 a 2025 změnil počet přihlášek na jednotlivá veřejná gymnázia v Praze. Klíčovým ukazatelem byl tzv. převis – tedy kolik přihlášek připadá na jedno volné místo.

Rozdělili jsme školy do tří skupin:

• nízký převis (2–3 přihlášky na místo),
• střední převis (kolem 3–4 přihlášky na místo),
• vysoký převis (více než 5 přihlášek na místo).

Následně jsme sledovali, co se s těmito školami stalo o rok později. 

Školy, které byly loni „přeplněné“, letos zažívají propad v počtu přihlášek. Méně žádané naopak čelí náporu. Celkový počet přihlášek se přitom skoro nezměnil. Jen se přelévají podle očekávání uchazečů.

Mladí lidé nevolí jen podle toho, kam chtějí, ale kam si myslí, že mají šanci. Poptávka kolísá kvůli taktice, nikoliv kvalitě škol. 

Rozdílně si to můžeme ukázat pomocí korelačního grafu. Ukazuje nárůst mezi školami s nízkým převisem, naopak mírný či výrazný pokles u většiny škol s vysokým převisem v roce 2024.

V grafu jsme vyznačili tři nejvýraznější případy.

Proč navyšovat kapacity

Počet podaných přihlášek v Praze meziročně klesl jen o 5 % z 8536 přihlášek na 8157. Počet přihlášek první volby se nezměnil vůbec. Ani kapacity meziročně nevzrostly. Místo na veřejném gymnáziu proto čeká jen na každého čtvrtého zájemce.  

V Praze se na gymnázium nedostane žactvo s výsledky, které výrazně přesahují hranici přijetí v jiných regionech. Neplatí proto obava, že by při rozšíření kapacit přicházeli na gymnázia „slabší“ studující. Stále by se jednalo o lidi s vysokými výsledky, z nichž dnes ovšem velká část musí na méně preferovanou školu. 

Změnu přinese navýšení kapacit poptávaných všeobecných oborů. Taktizování není problémem pouze Prahy, ale dalších velkých měst. Ostatní regiony netrpí tak vysokými převisy, nabídka ale také neuspokojuje poptávku.

Mírně by pomohlo i konání jednotné přijímací zkoušky před podáním přihlášky. Uchazeči by znali svůj výsledek a přizpůsobili by výběr školy reálnějšímu odhadu šancí.

Víc o středních školách v Česku

Gymnázia nejsou pro chudé, ukazujeme v předchozích Datech stručně.

Rodiče mají mnohem větší zájem o všeobecné obory středních škol, než kolik jich dnes kraje nabízí, ukázal loni na podzim náš reprezentativní výzkum.

Většina krajů na nabídku ale sahat nechce, vyčetli jsme se z dlouhodobých záměrů.

Stát by rád počty oborů snižoval, chybí mu ale dobré podklady. Navrhujeme, jaká data by měl začít sbírat.

Reformu vyžaduje i odborné vzdělávání. Sepsali jsme proto rozsáhlou rešerši dobré praxe ze zahraničí.

Střední školy mají mj. připravovat na vysokoškolské studium. Jejich struktura tomu dnes ale příliš neodpovídá.

I ve středoškolském vzdělávání vidíme velké regionální rozdíly.