Nejdřív JPZ, až potom přihlášky. Aby změna fungovala, musí přibýt přihlášky a nemohou posílit školní kola

Střední školu si dnes žačky a žáci vybírají naslepo. Přihlášky totiž podávají v únoru a Jednotnou přijímací zkoušku (JPZ) píšou v dubnu. Bez znalosti výsledků mohou pouze odhadovat, kolik bodů získají a na jakou školu to bude stačit. Ministr školství Robert Plaga chce problém řešit a plánuje předřadit skládání JPZ před podávání přihlášek.

To je krok správným směrem. Celkové zlepšení situace ale vyžaduje vyřešení dalších dvou podmínek.

1. Zvýšit počet přihlášek ze tří na pět nebo více.
2. Nezvyšovat váhy školních kol ze 40 % na 60 %.

Bez toho se nesníží stres uchazečů a potřeba taktizování při volbě škol. 

Předřazení testů před přihlašování 

Aktuální problém a data

Pokud žák nezná svoji výsledkovou úroveň ve srovnání s ostatními žáky, těžko si vybere vhodnou školu. Může se snadno přecenit nebo podcenit. Přicházíme tak o talenty, protože potenciální doktorky nebo učitelé neví, že mají výsledky na náročnější školy. Ministr Robert Plaga plánuje předřadit testy před přihlašování od roku 2028, případně 2029.

Uchazeči mohou plýtvat přihláškami na příliš náročné školy nebo snadné školy, mimo jiné proto, že přijímací algoritmus je neúprosný: na příliš lehkou školu je žák automaticky přijat (ostatní přihlášky propadnou), škola přesahující schopnosti žáka naopak zbytečně zabírá místo na přihlášce. 

Každý třetí uchazeč o maturitní obory si v roce 2025 řadil přihlášky neefektivně. Pro přiblížení neefektivního řazení nabízíme vizualizaci přihlášek fiktivního Tomáše. Jeho přihláška na gymnázium na druhé prioritě není efektivní z několika důvodů: 

• Je automaticky přijat na obchodní akademii. 
• Pokud chtěl ze všeho nejvíc na gymnázium, měl si ho dát na první místo, aby systém jako první vyhodnocoval, zda má body na gymnázium.
• Pokud o gymnázium tolik nestál, tak si místo něj měl zvolit jiný obor, který nebude tak náročný jako vysněná obchodní akademie. Na dalších prioritách měl mít školy, kde by měl šanci na přijetí s nižším počtem bodů než u školy na první prioritě. 

Výhody nového řešení

Předřazení JPZ před výběr škol bude mít následující výhody:

• Žáci budou znát své body a percentilové umístění v rámci republiky.
• Znalost výsledků omezí přeceňování a podceňování. Například žáci, kteří si mysleli, že nemají výsledky pro přijetí na maturitní obor, mohou zjistit, že mají šanci se na něj dostat.
• Zpřehlední se informace o kritériích pro přijetí na učební obory, protože v současnosti jsou dostupné pouze výsledky za školní kola a po změně mohou uchazeči odhadovat úspěšnost přijetí také podle výsledků JPZ. 

Odpovědi na protiargumenty

Když všichni žáci budou znát své výsledky, zahltí se systém, protože najednou získají vyšší motivaci hlásit se např. na gymnázia. 

V současné době nabízí soukromí poskytovatelé zkoušky nanečisto a kdo si je zaplatí, zná odhad svých bodů a percentilu. Pokud je znalost vlastních výsledků překážkou, měla by se zrušit jakákoliv možnost tuto informaci získat před podáním přihlášek.  

Žáci se mají rozhodovat podle toho, co chtějí studovat, ne podle šance na přijetí.

Socioekonomicky znevýhodnění žáci se aktuálně na gymnázia hlásí dvakrát méně než žáci z rodin s dobrým zázemím (vysokým socioekonomickým statusem). Někteří z nich se nyní JPZ ani neúčastní, protože nepodali přihlášku na žádný maturitní obor. Při znalosti svých výsledků mohou zvolit takovou školu, která odpovídá jejich možnostem, a zbytečně se nepodceňovat. 

Zvýšení počtu přihlášek

Aktuální problém a data

Pouhé tři přihlášky nutí žáky k taktizování, protože jim nedávají prostor usilovat o více vysněných škol, kam je náročné se dostat. Od druhé přihlášky je uchazeč tlačen do realistické volby a na třetí prioritu se doporučuje jistota. Problém ukazují data z přihlášek za rok 2026. Už od druhé priority klesá zájem o gymnázia a na třetí volbě graduje zájem o střední odborné školy s maturitou a o učiliště (školy s vyšší šancí na přijetí):

Podle výzkumného šetření mezi tisícovkou rodičů deváťáků by čtvrtina rodičů při větším počtu přihlášek zařadila na první prioritu jinou školu, kam by jejich dítě chtělo víc, ale v současném systému nechtějí riskovat nepřijetí. 

Ve Francii je možné podat 10 přihlášek na střední školy. V Nizozemsku jde o 4–12 přihlášek (čtyři přihlášky pro učiliště, 12 pro všeobecné obory). V Polsku se běžně podávají tři přihlášky, ale ve velkých městech (Varšava, Krakov) mají počet přihlášek neomezený, protože se jedná o místa s přetlakem žáků vlivem populačních ročníků i migrací do měst.

Výhody nového řešení

Zvýšení počtu přihlášek ze tří na pět nebo více je nezbytná úprava, bez které nebude předřazení JPZ správně fungovat. Předřazení JPZ nás zbaví problému s podceňováním schopností uchazečů, ale nezbaví nás taktizování kvůli počtu priorit. Riziko nenavýšení počtu přihlášek vysvětluje psychometrik Hynek Cígler (člen Rady pro dohled nad testologickými procesy Cermatu) tak, že při znalosti bodů a nízkém počtu přihlášek si jen žáci budou vybírat jiné školy jako záložní, ale nezvýší se šance, že mohou uspět (i neuspět) na více školách. 

Hlavním problémem v šanci na přijetí jsou a budou nízké kapacity poptávaných oborů, což  vede k velké konkurenci. Navýšení počtu přihlášek je snadná a okamžitá pomoc žákům, která sníží jejich frustraci a nespravedlnost systému. Pokud má žák hodně bodů z JPZ a nedostane se na žádanou školu (další dvě přihlášky měl na jistotu), vzniká důvodný pocit, že systém není fér. 

Více přihlášek může zvýšit šanci na přijetí na vysněný typ školy, na kterou má výsledky. Nemusí to tak fungovat pouze u budoucích gymnazistů, ale i u praktických sester nebo elektrikářů.

Navýšení počtu přihlášek bude mít i další výhody:

• Uchazeči budou mít více prostoru vybrat si školy, které opravdu chtějí, bez obav, že by plýtvali přihláškami. 
• Uchazeči budou volit odvážněji. První tři priority na přihlášce mohou patřit velmi ambiciózním školám, na které uchazeč hodně chce, ale není snadné se na ně dostat. Zbylé dvě priority mohou jít víc na jistotu.
• Žáci s nízkými aspiracemi mohou být odvážnější ve volbě maturitních oborů. Mohou si vybrat jeden nebo dva maturitní obory a zbytek priorit věnovat nematuritním oborům. Algoritmus zajistí, že při dobrých výsledcích se i na čtvrtou prioritu dostanou bez problému.

Odpovědi na protiargumenty

Počet přihlášek zvýší administrativní zahlcení středních škol. Administrativa spojená s přihláškami zahrnuje ve školách kontrolu duplicitních přihlášek a vyznačení žáků s uzpůsobenými podmínkami (SVP, cizinci), u kterých je někdy náročné dohledat příslušné dokumenty v přílohách. 

Systém DiPSy je třeba upravit tak, aby odpovídal potřebám ředitelů (vyhledávání v přílohách, automatické vyhodnocování duplicit). Obavy mohou být také z náročnější organizace školních kol, ale pouze 12 % přihlášek na střední odborné školy směřuje do oborů s administrativně náročnými kritérii typu talentová zkouška nebo vlastní test (viz následující kapitola o školních kolech).

Zvýšení váhy školních kol 

Aktuální problém a data

Školy se neprofilují

Přijímací řízení tvoří minimálně ze 60 % body z JPZ a maximálně ze 40 % body za školní kritéria (známky ze ZŠ, jazykové certifikáty, úspěchy v olympiádách). Škola nemusí využít možnost vlastního hodnocení žáků na maximum.

Úvahy o snížení minimální váhy JPZ na 40 % popírají efekt zjednodušení a zpřehlednění dosavadního komplikovaného systému přijímaček. Uchazeči a jejich rodiče mohou odhadovat pravděpodobnost pro přijetí na základě bodů z JPZ (60 % nebo více z celkových bodů pro přijetí), které obsahují datové prohlížečky Cermatu nebo ČŠI. Snížení váhy JPZ na 40 % by jim zkomplikovalo výběr. Vliv školních kol na přijetí tyto prohlížečky dat nenabízí. 

Vyšší váha školního kola není po předřazení testů před přihlášky proveditelná. Pokud by školní kola hrála vysokou roli při přijetí na střední školu, v systému vznikne několik úskalí:

• Pro uchazeče zůstane výběr škol nejistý, pokud absolvují nejdříve JPZ s nízkou váhou 40 %. Při přihlašování na školy by znali pouze menší část bodů, které rozhodují o jejich přijetí na SŠ. To je rizikové i pro žáky, kteří si nevěří na maturitu a potřebují znát více než 40 % svého výsledku. Těžko argumentovat tím, že by před podáním přihlášek proběhla i školní kola, protože tím vyvstávají další nedostatky:
  • Pokud by školní kola probíhala až po přihlášce, budou se žáci u výběru oboru opírat pouze o výsledky testů z JPZ.
  • Školní kolo nelze předřadit před výběr školy, protože pokud by chtěl žák znát své body ze zkoušek před přihlášením na školu, musel by absolvovat školní kola na všech oborech, o které má zájem, aby měl dostatek informací o svých výsledcích pro každou školu. 

V souhrnu vyšší váha školního kola škodí benefitům z předřazení JPZ před přihlášky.

Zvýšení váhy školní části přijímacího řízení má dát školám větší prostor přijímat žáky na základě vlastních kritérií. Data však ukazují, že pokud zanedbáme umělecké obory (ty fungují ve vlastním režimu dvou přihlášek), většina čtyřletých gymnázií ani středních odborných škol nevyužívá současné maximum (40 % celkových bodů). Za školní část přijímaček neuděluje více než 35 % z celkových bodů:

• 77 % čtyřletých gymnázií
• 59 % negymnaziálních maturitních oborů (SOŠ, maturitní SOU, lycea)

Mezi obory s váhou školní části nad 35 % volí naprostá většina škol administrativně nenáročná kritéria – nejčastěji prospěch na ZŠ, dále účast v předmětových soutěžích, jazykové certifikáty a zájmové aktivity. Tato kritéria buď nejsou profilační (prospěch na ZŠ), nebo profilaci umožňují pouze omezeně a školy jim přiřazují nízkou váhu, zpravidla ne vyšší než 10 % (soutěže, certifikáty, zájmové aktivity).

Samy školy tedy ve svých preferencích – odhalených skrz přijímací kritéria – nevykazují zájem o profilaci. Do oborů, které využívají kritéria umožňující skutečnou profilaci (vlastní testy, pohovory, talentové zkoušky nebo portfolia) míří pouhých 11 % přihlášek v rámci gymnázií a 12 % přihlášek v rámci středních odborných škol.

Většina škol tedy profilační kritéria buď nechce, nebo od nich již za současného stavu upouští kvůli jejich administrativní náročnosti – nelze tak očekávat, že by se preference škol zvýšením váhy školní části změnily.

Školní kola fungují bez jednotných pravidel a kontroly

Cermat nemá nad daty ze školních částí kontrolu, protože vyhodnocuje pouze body za JPZ a body za školní část přijímacího řízení dostává od škol. Neexistují veřejné analýzy ani datové soubory o školních kolech, jejich využití, kritériích, férovosti, objektivitě nebo vlivu na přijetí či nepřijetí. Tím se ze školních částí stává pro uchazeče neprůhledný systém, který MŠMT ani Cermat nemá pod kontrolou. 

Absence kontroly nad obsahem školních částí pak umožňuje školám do kritérií pro přijetí zařadit sporné, často až nespravedlivé složky:

• SŠPO Kolín dává žákům více bodů za školní kolo (104b), než za body z JPZ (60b). Tím pádem tvoří celkový podíl JPZ pouze 36,6 % a školní kolo 63,4 %.
• Gymnázium Brno-Řečkovice mění rozdělení bodů, které uchazeči získali z JPZ, pomocí použití různých vzorců přepočtu v různých bodových pásmech. Uměle snižuje bodový zisk uchazečům s nižším počtem bodů: uchazeči s 27 a méně body z testu dostanou za každý získaný bod z JPZ méně bodů do přijímacího řízení než uchazeči s výsledkem nad 27 bodů.
• Gymnázium Františka Palackého Neratovice: body se přidělují za nejlepší výsledky v Přijímačkách nanečisto Gymnázia Františka Palackého (cca 18 % možných bodů za školní kolo), akce stojí 250–350 Kč.
• Mensa gymnázium: Povinnou součástí portfolia je současná fotografie dítěte. Absolvování IQ testu Mensy ČR (300 Kč, omezená regionální dostupnost). Dosažení hranice IQ 130 bodů a více je za 35 bodů a dosažení hranice 129 bodů a méně je za 1 bod v rámci školního kola. Toto kritérium pak de facto samo rozhoduje o přijetí nebo nepřijetí žáka.
• Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově nebo Gymnázium Matyáše Lercha v Brně odečítají body za horší známky. Žák se tak může dostat s body „do mínusu“. Kritérium má tedy větší váhu, než je deklarováno v kritériích pro přijetí.
• Jazyková gymnázia, téměř pětina všeobecných čtyřletých gymnázií a více než desetina ostatních maturitních oborů dává body za jazykové certifikáty, jejichž složení stojí 2–3,5 tis. Kč. Není běžné (ani na jazykových gymnáziích) dávat uchazečům vlastní testy z angličtiny nebo jiných jazyků.

Výhody stávajícího řešení

Nezvýšení váhy školních kol ze 40 % na 60 % (nebo více) bude mít následující výhody:

• Nenarušuje se možnost selekce žáků. Školní kola ovlivňují přijetí na školu dostatečně, zároveň nemají vyšší váhu, než testy připravované skupinami odborníků. 
• Vyšší bodový význam má standardizovaná zkouška připravovaná odborníky místo několika druhů zkoušek vytvořených na jednotlivých školách.
• Díky datům o bodových (a percentilových) hranicích mohou rodiče a žáci snáze odhadnout šanci na přijetí. Spoléhají se především na výsledky z JPZ, které tvoří minimálně 60 % celkových bodů. Složitá analytická práce s odhadem bodů za školní kritéria může jistotu na přijetí upřesnit, ale není klíčová.

Odpovědi na protiargumenty

Zvýšení váhy školních kol je důležité, aby se střední školy mohly profilovat a vybírat si vhodné žáky.

Již nyní většina škol nevyužívá plný potenciál 40 % celkových bodů za školní kolo. Nejčastějšími nástroji škol pro hodnocení žáků jsou body za známky na vysvědčení nebo účast v předmětových olympiádách. Pouze v malé míře se využívají vlastní školní testy nebo pohovory. Snaha profilovat se přísným výběrem žáků nemusí být pro školy výhodná, protože přicházejí o potenciální zájemce o studium.

Zvýšení počtu priorit na přihlášce bude omezovat využití školních kol kvůli administrativní náročnosti.

Školy málo využívají administrativně náročná kritéria (pohovor, vlastní test, hodnocení portfolia) v aktuálním systému se třemi prioritami na přihlášce. Může to být z různých důvodů. Udělat pohovor s 300 zájemci je náročné, stejně tak vytvořit těžko napadnutelný přijímací test je pro učitele náročné. Je správné dávat školám určitou svobodu v hodnocení žáků pro přijetí, ale v současném systému střední školy využívají převážně taková kritéria, která za ně hodnotí někdo jiný: vysvědčení základní školy, umístění v předmětové olympiádě nebo jazykový certifikát. 

Stále chybí kapacity

Bez navýšení kapacit žádaných oborů budou změny zbytečné, ať už se jedná o předřazení JPZ před výběr škol nebo navyšování počtu priorit na přihlášce. Vznikají nerovnosti a nespravedlivý systém, v kterém nefunguje odměna za stejně dobré výsledky:

• V Praze potřebuje žák pro přijetí na veřejné čtyřleté gymnázium minimálně 64 bodů z JPZ, v Plzeňském a Pardubickém kraji stačí 54 bodů (průměr ČR).
• Počty míst na veřejných čtyřletých gymnáziích se téměř nezvyšují. Kraje za poslední tři roky přidávaly, nebo dokonce ubíraly (Moravskoslezský, Plzeňský) 1–2 třídy. Podle dat Cermatu Praha v roce 2025 zřídila 49 nových míst na čtyřletých gymnáziích, ale v roce 2026 se 54 míst zrušilo (zřejmě z důvodu rušení tříd nebo škol Gymnázium Radlická, Karlínské gymnázium, Gymnázium Elišky Krásnohorské)
• V celém Česku nebylo na obor Praktická sestra přijato v prvním kole 1600 uchazečů kvůli nedostatečné kapacitě (podmínky pro přijetí splňovali). U Předškolní pedagogiky to bylo 1000 uchazečů a 900 uchazečů nebylo ze stejného důvodu přijato na obor Elektrotechnik.

data: Cermat, počty volných míst, přihlášek a přijatých, 2026

Analytický text vznikl v rámci projektu spolufinancovaného se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci programu TQ23000013.