Každý třetí uchazeč o maturitní obory řadil přihlášky neefektivně. Informace o školách zůstávají těžko dostupné

Shrnutí 

• Přihlašování na střední školy běží od roku 2024 podle nového mechanismu. Optimálně funguje, když si uchazeči řadí své tři přihlášky podle svých preferencí a sestupně podle obtížnosti přijetí. Velká část uchazečů ale mechanismus nechápe či nevyužívá správně.
• 38 % zájemců o maturitní obory své přihlášky řadilo neefektivně. Školy náročnější na přijetí zařadili až za snazší obory. To je strategická chyba. I kdyby dostali dostatek bodů na nejtěžší školu, možnost zůstane nevyužita, protože je mechanismus automaticky pošle na lehčí obor první priority.
• Dalších 6 % deváťáků ani nevyužilo možnost podat přihlášky na tři školy. Zbytečně tím riskovali. Skoro čtvrtina všech uchazečů se nehlásila na žádný maturitní obor.
• Až 27 % uchazečů mohlo mířit na náročnější školu. V jejich okolí existovala výrazně těžší škola s podobným zaměřením, na kterou by jim stačily body. Nepodali na ni ale přihlášku.
• Podceňování může pramenit i z toho, že uchazeči neznají dopředu své výsledky v Jednotné přijímací zkoušce. Pomohlo by předsunutí termínu JPZ před podávání přihlášek.
• Dále chybí centralizovaný zdroj snadno dostupných informací o požadavcích na přijetí i srozumitelný popis nového rozřazovacího mechanismu. Jeho součástí by měla být simulace nejčastějších chyb v řazení přihlášek.
• Množství přihlášek by se mohlo po vzoru zahraniční praxe navýšit. Nízký počet vytváří potřebu taktizovat a nevybírat školy podle svých skutečných preferencí.
• Ani přijímačky bez chyb však nevyrovnají velký nedostatek kapacit na poptávaných všeobecných oborech. Stát by měl motivovat kraje, aby navyšovaly kapacity gymnázií a lyceí.

Důležité změny v přijímačkách od roku 2024

Od roku 2024 se každý deváťák a deváťačka hlásí na střední školu pomocí elektronického systému DiPSy. Žáci, kteří mají zájem o maturitní obor, skládají Jednotnou přijímací zkoušku (JPZ). Školy mají možnost výsledek z JPZ doplnit také o školní část přijímaček. Nejčastěji jde o vyhodnocení prospěchu ze ZŠ nebo výsledků v různých soutěžích a olympiádách. Každý uchazeč si může podat přihlášky na tři školy, které seřadí podle priority, aby s nimi mohl pracovat tzv. mechanismus odloženého přijetí (v blogu pracujeme i s pojmem rozřazovací algoritmus). 

Mechanismus odloženého přijetí podle výzkumů vede pro uchazeče k optimálnímu výběru školy. To však platí za předpokladu, že uchazeči školy řadí čistě podle svých preferencí a mají neomezený počet přihlášek. V zahraničí je tak algoritmus často používán v jiném kontextu než v ČR (jde zejména o vyšší počet škol v přihláškách a menší fragmentaci oborů).

Efektivní řazení škol na přihlášce v kontextu českého systému s omezeným počtem přihlášek však vyžaduje tři typy znalostí:

1. Znalost fungování systému: jak funguje proces přijímacího řízení a rozřazovací algoritmus.
2. Znalost vlastní výsledkové úrovně: odhad vlastního výsledku v JPZ.
3. Znalost obtížnosti přijetí na jednotlivé školy: výsledky v JPZ potřebné pro přijetí se mezi různými školami a obory výrazně liší, navíc meziročně fluktuují. Řada údajů o školách je dostupná v datových nástrojích MŠMT, pro žáky však může být složité se v nich orientovat. 

V této studii analyzujeme data o deváťácích přihlášených na střední školy v roce 2025 (poskytnutá Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání). Ukazujeme na nich, jak uchazeči s řazením škol pracují. Zaměřujeme se na několik typů možných chyb – neefektivní řazení přihlášek, nevyužívání všech tří přihlášek a možné podcenění vlastních možností.

V hlavní roli rozřazovací algoritmus

Pochopení mechanismu rozřazování je klíčové pro správné seřazení přihlášek. Běžný uživatel si může myslet, že systému intuitivně rozumí. Na datech ukazujeme, že to není samozřejmost. 

Fungování rozřazovacího algoritmu popisujeme v boxu níže. Detailnější popis poskytuje studie T. Protivínského.

Zavedení nového rozřazovacího algoritmu je významná pozitivní změna, která výrazně snižuje byrokratickou zátěž. Reformu však nedoprovázelo dostatečné informování veřejnosti a zejména žáků (například informační videa na YouTube mají dohromady 54 tis. zhlédnutí za dva roky a navíc nepopisují algoritmus odloženého přijetí přesně tak, jak byl implementován). 

Není proto překvapivé, že řada žáků nový systém nechápe. To vede k nesouladu mezi jejich skutečnými preferencemi a tím, jak vyplňují přihlášku. Například 12 % uchazečů si podle průzkumu organizace Než zazvoní chybně zvolilo svou nejpreferovanější školu až jako druhou nebo třetí prioritu.

Časté chyby žáků při podávání přihlášek

A) Neefektivní řazení přihlášek

Při řazení priorit v přihlášce dává smysl vycházet z minimálních percentilů z minulých let a hlídat, aby nižší priority nebyly výrazně náročnější než vyšší priority. V roce 2025 si více než čtvrtina všech uchazečů seřadila přihlášky neefektivně. Mezi zájemci o maturitní obory to bylo dokonce 38 % žáků, kteří měli na druhé / třetí prioritě školu výrazně těžší než na první prioritě (případně měli nematuritní obor na vyšší prioritě než maturitní). Za výrazně těžší považujeme škol-obor (škol-obor je např. Gymnázium nebo Elektromechanik na konkrétní střední škole), pokud je minimální percentil přijatých alespoň o 10 vyšší než u jiného škol-oboru z přihlášky. Naopak 62 % deváťáků přihlášených na maturitní obory své priority seřadilo správně: sestupně podle obtížnosti přijetí. 

U 24 % všech deváťáků efektivnost řazení nemůžeme posoudit, protože se buď nehlásili na žádný maturitní obor, nebo si podali celkově jen jednu přihlášku. 

V roce 2025 byla drtivá většina uchazečů přijata na svou první prioritu. Z takovýchto statistik však nevyplývá, zda se uchazeči skutečně dostali na školu, na kterou chtěli nejvíce, nebo zda při přihlašování taktizovali. Někteří čeští žáci se hlásí na jistotu – podávají přihlášky na školy, u kterých se domnívají, že mají vyšší šanci přijetí, nikoli na ty, které nejvíce preferují. Nový rozřazovací algoritmus přitom umožňuje riskovat a obory skutečně řadit podle preferencí – na první prioritě může být i ambiciózní volba. Pokud se na ni žák nedostane, neovlivňuje to jeho pravděpodobnost přijetí na realističtější volbu na druhé prioritě, případně na „záchrannou“ školu na třetí prioritě. 

Neznalost správného řazení přihlášek může dopadnout také na žáky rozhodující se mezi učebním a maturitním oborem. Loni mělo 2 340 žáků na vyšších prioritách učební obory a na nižších prioritách obor maturitní. Téměř polovina z nich měla v JPZ takový výsledek, že by se na maturitní obor dostali, pokud by své přihlášky seřadili lépe. Na učební obory se dostane většina přihlášených. Přihláška na maturitní obor (pokud jej žák zvažuje) až na druhé či třetí prioritě je v takovém případě téměř zbytečná.

B) Zaseknutí na jistotě

Na své první volbě se v roce 2025 zaseklo až 24 % žáků přihlášených na maturitní obory (18 % všech uchazečů). Ti byli přijati na obor, kterému dali vyšší prioritu, ačkoli by se na základě dosaženého percentilu dostali i na výrazně těžší obor, kterému však dali nižší prioritu.

Ilustrativní příklady neefektivního řazení přihlášek a zaseknutí se na jistotě: 

1. Tomáš má v JPZ 80 bodů a následovně seřazené školy: Obchodní akademie (poslední přijatý měl loni 60 bodů), Gymnázium (minimum pro přijetí 70 bodů), Cestovní ruch (minimum 50 bodů). Mohl by být přijat na Gymnázium, ale je přijat na první prioritu, a tím algoritmus u Tomáše končí. Na jeho druhou prioritu (Gymnázium) se už algoritmus vůbec nedívá, i když by se na něj mohl s rezervou dostat. Tomáš se tedy „zasekl na jistotě“.
   1. Kdyby se Tomášovi u zkoušek na Obchodní akademii naopak nezadařilo, Gymnázium mu stejně nebude fungovat jako druhá šance – neuspěl-li na Obchodní akademii, nemá šanci dostat se ani na Gymnázium, na které je potřeba ještě více bodů. 
   2. Pokud chtěl Tomáš opravdu nejvíce na Obchodní akademii, bylo by efektivnější na druhou a třetí prioritu zařadit školy s nižší obtížností pro přijetí, aby v případě neúspěchu u první priority měl možnost dostat se alespoň na ně. 
2. Martina má v JPZ 72 bodů a má seřazené školy následovně: Gymnázium (minimum pro přijetí 70 bodů), Obchodní akademie (60 bodů), Hotelová škola (45 bodů). Martina se dostává mezi 30 přijímaných žáků a je přijata. Pokud by přijata nebyla, protože by ostatní uchazeči dosáhli lepších výsledků, s velkou pravděpodobností by byla přijata na školu druhé volby – Obchodní akademii.
3. Vysvětlení: Důvodem pro Tomášovo nepřijetí na Gymnázium nebylo to, že by ho „předběhla“ Martina, protože měla Gymnázium na první prioritě. Algoritmus by vždy upřednostnil žáka s více body, nezávisle na prioritě. Tomáš nebyl přijat proto, že si vybral lehčí školu jako svou první prioritu a systém mu jeho – dost možná nezáměrné – přání splnil hned v prvním kroku. U všech škol však předpokládáme, že žáky řadí jen podle výsledků z JPZ. Další úroveň nejistoty přináší i školní části přijímaček. 

C) Nevyužití všech přihlášek

Riskantní je také nevyužití všech tří přihlášek, které má žák k dispozici. Loni se tato chyba týkala 6 % deváťáků. Polovina z nich (zhruba 3 % všech uchazečů) podala jen jednu přihlášku. To je zbytečné riziko – 23 % žáků, kteří podali méně než tři přihlášky, se na žádnou školu nedostalo a pravděpodobně museli řešit druhé kolo přijímacího řízení. 

D) Podceňování v přihláškách

Až 27 % uchazečů mohlo podle svých výsledků v JPZ mířit výše, než kam se reálně dostali. V jejich okrese (příp. okrese školy, kam byli přijati) existovala výrazně těžší škola s podobným zaměřením jako ta, na níž byli přijati, a zároveň měli výsledek v JPZ dostatečný na to, aby se na ni s rezervou dostali. Za „výrazně těžší“ označujeme školu s minimálním percentilem pro přijetí alespoň o 10 percentilových bodů vyšším než na škole, kam se uchazeč reálně dostal. Obdobně za „dostatečný percentil“ považujeme výsledek alespoň o 10 percentilových bodů vyšší, než je minimální percentil pro přijetí na těžší školu. 

Neznamená to, že škola s vyššími požadavky v JPZ je pro každého uchazeče lepší volba. Neznáme jejich reálné preference ani další důvody pro rozhodnutí. Může to však naznačovat tendenci žáků podceňovat vlastní schopnosti a nesoulad mezi výsledky a výběrem škol, mimo jiné důsledkem nedostatečných informací o požadavcích školy, vlastním potenciálu i fungování algoritmu. 

E) Nezařazení maturitního oboru

U 23 % všech deváťáků vůbec nevíme, jakého výsledku by dosáhli v JPZ. Přihlásili se totiž jen na nematuritní obory. Nehlásit se na maturitní obor je svobodná volba, ale je důležité vyhodnotit dvě rizika:

• Podceňování vlastních schopností: Řada uchazečů, kteří si nepodali žádnou přihlášku na maturitní obor, pravděpodobně může mít dostatečné výsledky pro přijetí na maturitní obor. Před podáním přihlášky je vhodné, aby si uchazeč alespoň vyzkoušel zkušební test JPZ a odhadl, zda dosahuje výsledků dostatečných pro přijetí na maturitní obor jeho výběru.
• Ztráta cenných bodů v druhém kole: MŠMT uvádí, že v druhém kole přijímaček se u maturitních oborů musí zohlednit výsledky testů JPZ z 1. kola (opět s vlivem minimálně 60 %, resp. 40 % u gymnázií se sportovní přípravou). Uchazeči, kteří v 1. kole JPZ nekonali a kteří se budou ve 2. kole hlásit na obor, kde je JPZ součástí přijímacího řízení, obdrží za JPZ 0 bodů. Pokud o maturitním oboru uchazeč neuvažuje, nemusí ho to trápit. Pokud by ale o maturitní obor zájem měl, tak ho není dobré odkládat na druhé kolo, protože nedostane body za JPZ.  

Příčiny neefektivního řazení 

Neefektivní řazení oborů na přihláškách může pramenit z: 

1. neporozumění mechanismu přijímání, 
2. neznalosti či chybného odhadu podmínek přijetí na vybranou školu,
3. neznalosti či chybného odhadu schopností uchazeče (kolik dostanu bodů), 
4. taktizování vycházejícího z obav z malého počtu přihlášek a vysoké konkurence na vybraných školách. 

Neporozumění mechanismu přijímání

Dostupná data ukazují, že ne všichni žáci rozumí řazení škol na přihláškách a následkům, které z toho vyplývají. PAQ Research v roce 2026 pracuje na dotazníkovém šetření mezi rodiči deváťáků. Výsledky pilotních dotazníků ukazují, že znalost fungování přijímacího algoritmu mezi nimi není stoprocentní. 

Na otázku:

Žák by se nejvíce chtěl dostat na gymnázium, kam bylo loni potřeba k přijetí minimálně 80 bodů. Dále přemýšlí nad jednodušší průmyslovou školou, kam bylo loni potřeba k přijetí minimálně 50 bodů. Pro jistotu by si ještě podal přihlášku na učební obor, kam mu k přijetí budou stačit známky. 
Jak byste mu doporučil/a si seřadit obory na přihlášce?

odpovědělo správně 70 % rodičů (celkem 500 respondentů, šetření není ukončeno, počet respondentů ještě narůstá a finální procentní body se mohou měnit). 

Neznalost či chybný odhad podmínek pro přijetí 

Náročné zjišťování a analyzování podmínek pro přijetí: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CZVV) každoročně zveřejňuje data o středních školách s důležitými údaji, jako například počty přihlášených a přijatých, minimální a průměrné bodové skóry přijatých nebo percentily přijatých. Informace o požadavcích školních částí přijímaček a váze, kterou ve finálním výsledku mají, poskytují jednotlivé školy na svých (občas nepřehledných) stránkách. Hypotetický deváťák-analytik by si mohl z historických dat od CZVV spočítat percentily potřebné pro přijetí, přepočítat si na percentil své výsledky v testech z minulých let a posoudit své šance. V praxi však roztříštěnost informací jen prohlubuje informační nerovnosti (pomoc vysokoškolsky vzdělaného rodiče vs. rodiče se základním vzděláním) a zbytečně zavírá dveře žákům s nižším socioekonomickým zázemím. 

Každý rok jiný percentil pro přijetí na stejnou školu: Odhad úspěšnosti pro přijetí znesnadňují také meziroční změny v percentilech přijatých žáků. Na jednu stranu platí, že průměrná změna minimálního percentilu přijatých mezi roky 2024 a 2025 byla nulová. Průměr zde však neodráží realitu – nárůst a snížení minim pro přijetí na různých školách se navzájem vykompenzovaly. Průměrná absolutní hodnota změny minimálního percentilu je 10,5. Pro 62 % všech oborů byla meziroční změna v pásmu +− 10 bodů, u řady škol však tato změna byla extrémnější. Jde zejména o obory SOŠ s menším počtem přijímaného žactva, najdeme mezi nimi však i gymnázia. 

Vznikají tak různé zdroje nejistoty. Jeden rok je pro přijetí na školu, potřeba 70 bodů a další rok 60 bodů nebo 80. 

Školní části přijímacích zkoušek: Kromě výsledku JPZ o finálním pořadí uchazečů na každé škole může rozhodovat také školní část přijímacího řízení. Ta může mít v hodnocení váhu až 40 % (u sportovních gymnázií jde o 60 %). Může tak dojít k situaci, kdy se žák na vybranou školu nedostane i přesto, že v JPZ dosáhl lepšího výsledku než poslední přijatý. Podmínky školních částí jednotlivé školy zveřejňují na svých webech. I zde chybí centralizovaný zdroj informací o tom, z čeho se školní část na různých školách skládá a jakou váhu jí školy přisuzují. Průměrná váha školní části je na českých čtyřletých gymnáziích přibližně 26 %. 

Neznalost či chybný odhad schopností uchazeče

Žáci, jimž rodiče zaplatili placené testy nanečisto (píší cvičný test v jednom termínu a dostanou výsledky se srovnáním se zbytkem účastníků), mají přístup k detailnějšímu vyhodnocení vlastních výsledků, srovnání s ostatními žáky i úplnějším informacím o jednotlivých školách a jejich požadavcích. V informačních nerovnostech hrají roli i další faktory: silnější soustředění na přípravu na některých základních školách, informovanější rodiče, sociální kapitál i datová gramotnost. 

Podle průzkumu organizace Než zazvoní by čtyři z pěti uchazečů využili možnost vyzkoušet si přijímací testy nanečisto. V současnosti neexistuje možnost, jak se bezplatně porovnat se zbytkem žáků a žákyň 9. tříd. CZVV organizuje Přijímačky nanečisto. Ty žákům nabízí možnost vyzkoušet si bezplatně, jaké to je napsat test, ale neposkytují nejdůležitější informaci o tom, jakého výsledku žáci dosáhli ve srovnání se zbytkem republiky.

Taktizování kvůli nízkému počtu přihlášek 

Ve Francii je možné podat 10 přihlášek na střední školy. V Nizozemsku jde o 4–12 přihlášek (4 přihlášky pro učiliště, 12 pro všeobecné obory). V Polsku se běžně podávají tři přihlášky, ale ve velkých městech (Varšava, Krakov) mají počet přihlášek neomezený, protože se jedná o místa s přetlakem žáků vlivem populačních ročníků i migrací do měst. 

Již zmíněné probíhající dotazníkové šetření PAQ (které bude publikováno v průběhu roku 2026) ukazuje, že zhruba 26 % rodičů deváťáků by pro své děti jako první prioritu volilo jinou školu, kdyby se počet přihlášek zvýšil ze tří například na pět nebo sedm.

K taktizování dochází především u škol s vysokou poptávkou. Mezi takové školy patří zejména gymnázia, které pojmou pouze 13 % všech přijatých deváťáků. Analýza PAQ Research z minulého roku ukazuje, že silné ročníky v Praze se při výběru škol řídí i mírou zájmu o školu v minulých letech. To naznačuje taktizování, které marní potenciál žáků, obzvlášť v Praze, kde i nepřijatí žáci mají velmi vysoké bodové výsledky v JPZ. 

Doporučená řešení

Řešení č. 1: Lepší informování žáků

K narovnání informačních nerovností může pomoci systém DiPSy, kterým aktuálně procházejí všichni uchazeči. Systém zatím neposkytuje dostatek informací, aby žákům umožnil informovanou volbu. Žáci sice v DiPSy zjistí historické informace o kapacitě oboru a počtech přihlášených i přijatých, chybí však další důležité informace, například průměrný a minimální percentil přijatých i další údaje usnadňující rozhodování.

Karta školy v systému DiPSy (březen 2025). Uchazeč vidí pouze následující údaje z minulých let: počty přihlášených, přijatých a umístění posledního přijatého z minulého roku. 

Doporučujeme z DiPSy (či webu prihlaskynastredni.cz) vytvořit centrální zdroj informací o školách a oborech, pomáhající uchazečům určit obtížnost přijetí na danou školu. Nyní o přehledu škol se všemi potřebnými údaji (průměrný/minimální percentil pro přijetí) řada uchazečů neví, protože se „schovává“ v agregovaných datech zveřejňovaných CZVV (např. karta 4leté obory). Datová prohlížečka navíc aktuálně neobsahuje údaje o minimálním percentilu přijatých (dostupné v datových souborech Cermatu). Některé společnosti nabízí zjednodušený přehled databáze bodových hranic za poplatek. Přehledné informace tak jsou k dispozici spíše pro lépe situované domácnosti. 

V systému DiPSy by bylo užitečné zavést také validátor přihlášky – kontrolu, která žáka upozorní, pokud je jeho druhá priorita historicky výrazně náročnější než první, pokud v přihlášce nemá maturitní obor, nebo pokud v přihlášce zbytečně nevyužije volby všech tří škol. Neznamená to, že by měl žák svá rozhodnutí po validaci měnit. Je však důležité zajistit, že si uchazeči budou vědomi důsledků svých rozhodnutí. 

Řešení č. 2: Test před podáváním přihlášek 

Nejdřív přijímačky, pak výběr škol a řazení priorit na přihlášce. Předsunutí konání JPZ před termín vyplňování přihlášek odebere z procesu přihlašování řadu nejistot:

• Uchazeč ví, kolik získá bodů a o kolik je lepší/horší než uchazeči z celé ČR i jeho bližšího okolí.
• Při vyplňování přihlášek tak bude uchazeč již znát svůj výsledek. Bude se díky tomu moci rozhodovat informovaněji. 
• Sníží se riziko podceňování i celkový stres. Celkově to strategizování nevymýtí, protože žák nemůže odhadnout, jak se změní počet a skladba uchazečů daný rok, ale nejistota se sníží.

Aby mohli žáci získat popsané výhody, organizace testu se musí změnit. Psát by jej měli všichni uchazeči o SŠ, aby se na maturitní či učební obory mohli hlásit až se znalostí bodů z testů. To pomůže například socioekonomicky znevýhodněným žákům, kteří se aktuálně na gymnázia příliš nehlásí. Někteří z nich se nyní JPZ ani neúčastní, protože nepodali přihlášku na žádný maturitní obor. 

Test by musel probíhat na základních školách, což je logisticky náročné, ale splnitelné. V Anglii (Key Stage 2 test) nebo Nizozemsku (Doorstroomtoets) existují testy, které musí psát všichni žáci základních škol a jejich administrace je zvladatelná. 

Pokud kromě předsunutí testu před podávání přihlášek chceme zavést také celorepublikové cvičné testy, bude potřeba posílit kapacity státu pro tvorbu testovacích úloh. Ty jsou v současnosti nedostatečné – to je očividné z toho, že k cvičnému vyplňování nabízí CZVV, na rozdíl od soukromých poskytovatelů, pouze testy z minulých let, ale žádné další úlohy navíc.

Testy by měly být meziročně srovnatelné. Toho lze docílit equatingem (srovnáváním) testů: v každém roce se do textu vloží kotvící úlohy (stejné nebo psychometricky ekvivalentní), na jejichž základě se hrubé body převádějí na škálované skóry pomocí modelů Item Response theory. Žactvu může být poskytován krátký report obsahující kromě bodů i srovnání s výsledky ostatních žáků napříč Českem i krajem bydliště daného žáka. 

Řešení č. 3: Zvýšení počtu priorit 

Mechanismus odloženého přijetí (rozřazovací algoritmus) funguje nejlépe tehdy, když si žactvo může v přihlášce vybrat a seřadit velký počet škol. To jim umožňuje školy řadit podle svých skutečných preferencí a na vyšších prioritách volit ambiciózněji bez strachu z toho, že by se nedostali nikam a museli pokračovat do druhého kola přijímacího řízení. Zároveň se snižuje význam nedostatečné informovanosti a nejistoty. Důsledky promarnění přihlášky jsou problematické jen v systému, kde je počet přihlášek výrazně omezený. 

Navrhujeme proto zvýšení počtu přihlášek v systému DiPSy z aktuálních tří na pět až deset. Potenciální komplikaci zde představují školní části přijímaček – absolvování většího počtu pohovorů nebo testů může pro uchazeče i školy představovat velkou zátěž. Nejrozšířenějšími složkami školních kol však jsou známky ze ZŠ, jazykové certifikáty a výsledky ze soutěží. Ty velké nároky na administrativu nevytvářejí (žák jen pošle své výsledky na více škol). Vlastní testy, pohovory nebo talentové zkoušky naopak (alespoň na gymnáziích) příliš rozšířené nejsou. Je navíc možné omezit počet přihlášek na školy s pohovory / vlastními testy ve školním kole.

Řešení č. 4: Větší kapacity všeobecných oborů

Ani sebelepší informační systém a rozřazovací algoritmus nezmění fakt, že na nejžádanějších oborech dlouhodobě chybí místa. Proto je potřeba zvyšovat kapacity tam, kde data dlouhodobě ukazují zvýšenou poptávku. Nejsilnější populační vlny na středních školách brzy pominou, rozšiřování kapacit je však stále nevyhnutelné ve větších městech (Praha, Brno), kde se počet žáků zvyšuje i kvůli vnitřní migraci. Zároveň je posílení všeobecných oborů cílem Strategie vzdělávací politiky 2030+ a Dlouhodobého záměru vzdělávání do roku 2027.

Metodologické poznámky

• V analýze uvádíme data o uchazečích, kteří se v roce 2025 hlásili na střední školy kromě víceletých gymnázií. Percentily pro přijetí počítáme na základě dat o JPZ konaných v roce 2024 a 2025 poskytnutých CZVV. Oproti datům veřejně dostupným na webu CZVV dataset použitý pro analýzu obsahoval navíc údaje o obci bydliště žáků, roku narození a základní škole, z níž se hlásili. V analýzách pracujeme s přihláškami na denní formu studia. Při vyhodnocování efektivnosti řazení pracujeme jen s žáky, kteří se plauzibilně hlásí z deváté třídy (mají datum narození mezi 2007 a 2011 včetně).  
• V analýzách logického řazení přihlášek školu považujeme za „náročnější“ než jinou, když v roce 2024 byl minimální percentil přijatého žáka alespoň o 10 percentilových bodů vyšší než na další škole. Pokud například uchazeč v roce 2025 seřadil ve své přihlášce školy s minimálními percentily pro přijetí 80 (1. volba), 86 (2. volba) a 89 (3. volba), považuje se přihláška stále za sestupně seřazenou. Účelem této tolerance je vzít v potaz meziroční fluktuace minimálních percentilů a vliv školních kol. 
• Uchazeči mají při přihlašování k dispozici jen informace o minimálních percentilech přijatých z předchozích let. Přihlášení v roce 2025 tedy měli k dispozici jen percentily z roku 2024, zatímco samotné rozřazování pak probíhalo podle jejich výsledků z roku 2025. V analýze efektivitu řazení posuzujeme podle minimálních percentilů v roce 2024. Když vezmeme v potaz minimální percentily z roku 2025, vychází, že své přihlášky neefektivně řadilo 41 % přihlášených na maturitní obory.

V tabulce níže uvádíme překryv obou klasifikací. Ukazuje se, že 26 % uchazečů přihlášených na maturitní obory řadilo priority na přihlášce neefektivně podle obou kritérií (tzn. minimálních percentilů z roku 2024 i 2025). Dalších 12 % jich přihlášku vyplnilo neefektivně podle percentilů z roku 2024, ale minima pro přijetí se meziročně změnila tak, že při reálném posuzování algoritmu jejich přihláška byla řazena logicky. 

Procenta počítáme ze základu 80 177 uchazečů, kteří se v roce 2025 hlásili na střední školu z deváté třídy a měli v přihlášce vyplněné alespoň dvě priority, z nichž alespoň jedna byla na maturitní obor.