Část uprchlíků nevyužívá zdravotnictví, i když by potřebovali. Brání jim jazyk a neinformovanost

Pětina ukrajinských uprchlíků se v Česku nedostala k lékaři, přestože potřebovali zdravotní péči. Uprchlíci sice mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, velká část z nich má ale s využíváním zdravotnictví problém. Naráží na jazykovou bariéru, neinformovanost a čekací lhůty. Mezi nedostatkové služby, které by jim pomohly v integraci, patří také právní poradenství nebo pomoc při uznávání kvalifikací.


Hlas Ukrajinců – Zdraví a služby
.pdf
Download PDF • 338KB

Dosavadní zkušenosti uprchlíků se zdravotnictvím a službami ukazuje šestá zpráva ze série výzkumů Hlas Ukrajinců v Česku. Připravila ji společnost PAQ Research ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR a Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy. Zpráva vychází z třetí vlny výzkumu, které se zúčastnilo 1347 uprchlíků z Ukrajiny. Dotazování probíhalo od 5. 9. do 22. 9. 2022.


Desetina rodin má neléčené dítě


Uprchlíci využívají různé formy pomoci v integraci, ve většině oblastí se jim potřebné podpory ale spíš nedostává. Nejčastěji (50 %) uvádí, že potřebují pomoc s nalezením lékaře, na 37 % jich nějakou podporu využilo. Od příjezdu do Česka bylo zatím u lékaře s konkrétním zdravotním problémem 46 % uprchlíků.


Pětina se ale k lékaři nedostala, přestože zdravotní péči potřebovali. Na 9 % rodin s dětmi má dlouhodobě nemocné dítě, které v Česku není léčené náležitým způsobem.


Uprchlíci mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění. Nejčastěji (45 %) ale naráží na jazykovou bariéru. Na 38 % uvádí jako problém neznalost systému nebo nedostatek informací, podobný podíl pak nedostatek kapacit. Někteří přímo říkají, že je lékaři nechtějí přijímat. Není ovšem jasné, jestli jde o nemožnost se domluvit, nebo i o diskriminaci.


Zatím nemá svého praktického lékaře v Česku většina dospělých (62 %) a více než polovina domácností (53 %) nemá děti registrované u pediatra.


Graf: Bariéry vyhledání lékaře

Poznámka: N=1347 (všichni); Znění otázky: „Narazil/a jste na následující bariéry při hledání lékaře v ČR?“


Potřebujeme zapojit ukrajinské zdravotníky


Integrace vyžaduje zajištění včasné a vhodné zdravotní péče. “Potřebujeme posílit povědomí uprchlíků o dostupných službách. Současně bychom měli pomáhat lékařům se zvládáním příchodu nových pacientů, kteří neumí dostatečně česky. Můžeme například víc zapojovat ukrajinské zdravotníky do asistence a tlumočení,” říká Yana Leontiyeva ze Sociologického ústavu AV ČR.


Výzkum také ukazuje, že zdravotní stav souvisí i se socioekonomickou situací. Hůř své zdraví hodnotí lidé, kteří žijí v materiální deprivaci, nemluví česky nebo bydlí v nekvalitním bydlení. To může být spojené s horší dostupností zdravotnických služeb i stresem a zhoršenými životními podmínkami spojenými se socioekonomickým znevýhodněním.


Graf: Subjektivní hodnocení celkového zdravotního stavu podle podmínek, které mají v Česku: % dobrý nebo velmi dobrý


Poznámka: N=1347, Znění otázky: „Jak celkově hodnotíte svůj zdravotní stav?“. Pracovní, materiální situace a znalost češtiny = data ze srpna; bydlení: = data z června/července.


“Obdobná zjištění byla potvrzena i v předchozích analýzách zdravotního stavu Ukrajinců, kteří sem typicky přicházeli za prací,” vysvětluje Dagmar Dzúrová z Přírodovědecká fakulty Univerzity Karlovy. Materiální deprivace má vliv i na duševní zdraví, jak ukázala minulá zpráva ze série Hlas Ukrajinců v Česku.


Posílit tlumočnictví i volnočasové aktivity


Vedle lékařských služeb potřebují uprchlíci nejčastěji víc právního poradenství spojeného s vyřízením víza a žádosti o hmotnou pomoc a také podporu v uznávání zahraničního vzdělání (41–42 %). Stejně velká část by potřebovala tlumočnické služby. Mohou pomoci s řadou různých problémů, jako jsou hledání bydlení, komunikaci se školkami nebo už zmíněné zdravotnictví.


Graf: Využití a potřeba pomoci pro uprchlíky

Poznámka: N=1347 dospělých uprchlíků; Znění otázky: „Využíváte v Česku následujících služeb? Pokud ne, potřeboval/a byste je?“


V neposlední řadě by rodinám s dětmi pomohly volnočasové aktivity zdarma. Aktuálně je využívá 28 % domácností. Dalších 53 % o ně má zájem. Skupinové volnočasové aktivity přitom mohou pomoci se znalostí češtiny a integrací do českých kolektivů.

177 zobrazení