Část uprchlíků nevyužívá zdravotnictví, i když by potřebovali. Brání jim jazyk a neinformovanost

Pětina ukrajinských uprchlíků se v Česku nedostala k lékaři, přestože potřebovali zdravotní péči. Uprchlíci sice mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, velká část z nich má ale s využíváním zdravotnictví problém. Naráží na jazykovou bariéru,  neinformovanost a čekací lhůty. Mezi nedostatkové služby, které by jim pomohly v integraci, patří také právní poradenství nebo pomoc při uznávání kvalifikací.

Desetina rodin má neléčené dítě

Uprchlíci využívají různé formy pomoci v integraci, ve většině oblastí se jim potřebné podpory ale spíš nedostává. Nejčastěji (50 %) uvádí, že potřebují pomoc s nalezením lékaře, na 37 % jich nějakou podporu využilo. Od příjezdu do Česka bylo zatím u lékaře s konkrétním zdravotním problémem 46 % uprchlíků.

Pětina se ale k lékaři nedostala, přestože zdravotní péči potřebovali. Na 9 % rodin s dětmi má dlouhodobě nemocné dítě, které v Česku není léčené náležitým způsobem.

Uprchlíci mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění. Nejčastěji (45 %) ale naráží na jazykovou bariéru. Na 38 % uvádí jako problém neznalost systému nebo nedostatek informací, podobný podíl pak nedostatek kapacit. Někteří přímo říkají, že je lékaři nechtějí přijímat. Není ovšem jasné, jestli jde o nemožnost se domluvit, nebo i o diskriminaci.

Zatím nemá svého praktického lékaře v Česku většina dospělých (62 %) a více než polovina domácností (53 %) nemá děti registrované u pediatra.

Graf: Bariéry vyhledání lékaře

Potřebujeme zapojit ukrajinské zdravotníky

Integrace vyžaduje zajištění včasné a vhodné zdravotní péče. “Potřebujeme posílit povědomí uprchlíků o dostupných službách. Současně bychom měli pomáhat lékařům se zvládáním příchodu nových pacientů, kteří neumí dostatečně česky. Můžeme například víc zapojovat ukrajinské zdravotníky do asistence a tlumočení,” říká Yana Leontiyeva ze Sociologického ústavu AV ČR.

Výzkum také ukazuje, že zdravotní stav souvisí i se socioekonomickou situací. Hůř své zdraví hodnotí lidé, kteří žijí v materiální deprivaci, nemluví česky nebo bydlí v nekvalitním bydlení. To může být spojené s horší dostupností zdravotnických služeb i stresem a zhoršenými životními podmínkami spojenými se socioekonomickým znevýhodněním.

Graf: Subjektivní hodnocení celkového zdravotního stavu podle podmínek, které mají v Česku: % dobrý nebo velmi dobrý

“Obdobná zjištění byla potvrzena i v předchozích analýzách zdravotního stavu Ukrajinců, kteří sem typicky přicházeli za prací,” vysvětluje Dagmar Dzúrová z Přírodovědecká fakulty Univerzity Karlovy. Materiální deprivace má vliv i na duševní zdraví, jak ukázala minulá zpráva ze série Hlas Ukrajinců v Česku.

Posílit tlumočnictví i volnočasové aktivity

Vedle lékařských služeb potřebují uprchlíci nejčastěji víc právního poradenství spojeného s vyřízením víza a žádosti o hmotnou pomoc a také podporu v uznávání zahraničního vzdělání (41–42 %). Stejně velká část by potřebovala tlumočnické služby. Mohou pomoci s řadou různých problémů, jako jsou hledání bydlení, komunikaci se školkami nebo už zmíněné zdravotnictví.

Graf: Využití a potřeba pomoci pro uprchlíky

V neposlední řadě by rodinám s dětmi pomohly volnočasové aktivity zdarma. Aktuálně je využívá 28 % domácností. Dalších 53 % o ně má zájem. Skupinové volnočasové aktivity přitom mohou pomoci se znalostí češtiny a integrací do českých kolektivů.