Gymnázia nejsou pro chudé, oborů máme možná příliš. Přinášíme pět zjištění o středních školách

Máme spoustu dat o tématech, která hýbou světem. Nevydají pokaždé na robustní studii. I tak říkají důležité či přinejmenším zajímavé věci. Nově je nabízíme v rubrice Data stručně.

První vydání věnujeme středním školám. Nastalo totiž období v roce, kdy životy desetitisíců mladých lidí a rodičů okupují přijímací zkoušky. Nabídka středních škol v Česku přitom nefunguje ideálně. Máme celkem pět zjištění, která ve vší stručnosti ukazují problémy a výzvy středoškolské soustavy.

Máme 231 oborů, pro dvě třetiny žactva stačí nejžádanějších 25

Žactvo loni zamířilo na 231 různých oborů. Zájem o ně se zásadně liší. Nejpopulárnějších 25 oborů pojme dvě třetiny mladistvých. Do deseti nejžádanějších oborů míří 42 % uchazečů. Patří sem obory jako gymnázium, informatika či obchodní akademie.

Do každého ze zbývajících z 206 oborů mířilo vždy méně než jedno procento uchazečů. Dohromady tvoří třetinu všech přijatých.

Velké množství oborů může být pro žactvo matoucí a zvyšuje míru taktizování. Krajům se navíc malé obory prodraží. Platí provoz škol a praktické vyučování pro zlomek žactva. 

Zdroj: Cermat (výsledky za školy, 2024)

Gymnázia zkouší mnohem méně dětí z chudých škol

Na gymnázium si v roce 2024 a 2025 podal přihlášku první priority jen každý desátý žák z „chudších“ škol – tedy ze škol, kde mají děti slabší zázemí doma. To vyjadřuje tzv. socioekonomický status (SES). Ve školách s vysokým SES naopak zkouší gymnázium v první prioritě každý čtvrtý. 

Analýza ČŠI navíc prokázala, že na maturitní odborné školy se hlásí třetina nejlepších žáků ze škol z vysokým SES i ze škol s nízkým SES. Pokud jde však o gymnázia, tak tam tvoří propast a nejlepší žáci ze škol s nízkým SES se na ně hlásí o polovinu méně (ČŠI, 2024, s.20).

Žactvo se složitějším zázemím může odrazovat příprava na přijímací zkoušky, která často stojí na vzdělání a kompetencích rodičů či placení externí přípravy.

Lidé stojí o gymnázia. Bojí se na ně ale kvůli kapacitám hlásit

V kraji se na gymnázia hlásí přibližně tolik dětí, kolik je tam volných míst. Počet prvních přihlášek na gymnázia jen mírně převyšuje jejich kapacitu. Reálné přihlášky zároveň silně zaostávají za preferencemi, které zjišťoval náš reprezentativní výzkum. 

V Libereckém či Olomouckém kraji má gymnázium jako první volbu 16 % deváťáků, poptávka rodičů po všeobecném oboru se přitom pohybuje mezi 40 a 50 %. 

To ukazuje na rozsah taktizování, do něhož vstupuje vědomí reálných kapacit.

Tabulka: Srovnání podílu přihlášek první volby (Cermat, 2024) a podílu rodičů se zájmem o všeobecné obory (PAQ Research, 2024)

V Praze na veřejných gymnáziích nepřibyla žádná místa

Praha nedokázala rozšířit kapacity svých čtyřletých gymnázií o jediné místo, přestože se na pražské střední školy hlásil silný ročník 29,5 tis. uchazečů – o tisíc více než minulý rok. 

Navýšení obstarali v hlavním městě soukromí zřizovatelé. Na jejich školách přibylo 860 míst. Školné stojí obvykle 60–100 tisíc Kč ročně. 

Moravskoslezský a Plzeňský kraj přímo desítky míst na veřejných gymnáziích zrušil. První z nich v Novém Jičíně, druhý v krajském městě. 

Na soukromá gymnázia stačí slabší výsledky 

Na soukromých školách panuje nižší poptávka po místech, existuje proto i vyšší šance na přijetí. Pro přijetí na veřejné čtyřleté gymnázium potřebovalo žactvo vloni v Praze průměrně percentil 88. Uchazeč musel být lepší než 87 % svých vrstevníků, to je nejvíc ze všech krajů. Na soukromé gymnázium v Praze ale stačil percentil 67. 

Rozdílnou výši laťky vidíme zejména v krajích, kde mají soukromé školy vyšší podíl. Patří sem i Moravskoslezský či Jihomoravský kraj. Platba školného v soukromých školách snižuje počet uchazečů, což vede k menší konkurenci, tím pádem k vyšší šanci na přijetí pro ty, kteří si soukromé vzdělání mohou dovolit.

Tabulka: Průměrné percentilové umístění (0-100 % ) přijatých uchazečů na čtyřletá gymnázia podle kraje a zřizovatele školy a podíl kapacit soukromých čtyřletých gymnázií z celkových kapacit čtyřletých gymnázií (2024)

zdroj: Cermat (výsledky za školy, 2024)

Víc o středních školách v Česku

Rodiče mají mnohem větší zájem o všeobecné obory středních škol, než kolik jich dnes kraje nabízí, ukázal loni na podzim náš reprezentativní výzkum.

Většina krajů na nabídku ale sahat nechce, vyčetli jsme se z dlouhodobých záměrů.

Stát by rád počty oborů snižoval, chybí mu ale dobré podklady. Navrhujeme, jaká data by měl začít sbírat.

Reformu vyžaduje i odborné vzdělávání. Sepsali jsme proto rozsáhlou rešerši dobré praxe ze zahraničí.

Střední školy mají mj. připravovat na vysokoškolské studium. Jejich struktura tomu dnes ale příliš neodpovídá.

I ve středoškolském vzdělávání vidíme velké regionální rozdíly.