• Daniel Prokop

Na čem nejvíce závisí, zda důvěřujeme demokracii? Na kvalitě života.

Aktualizace: před 2 dny

(podrobná výzkumná zpráva v PDF)


V rámci studie zpracované jako podklad pro debatu pořádanou Sítí na ochranu demokracie jsme zjištovali jaké faktory nejvíce ovlivňují pravděpodobnsot, zda budeme důvěřovat demokracii, či ne. Za tímto účelem jsme využili především data z výzkumu Rozděleni svobodou – Česká společnost po 30 letech (2019).


Hlavní zjištění této studie:


Studie ukazuje, že důvěra v demokracii je výrazně závislá na kvalitě života.


Důvěra v demokracii v ČR výrazně závisí na ekonomickém cyklu – i proto až do koronavirové krize stoupala a v roce 2019 a 2020 byla výrazně vyšší než v po-krizových letech 2012 a 2013. V různých evropských průzkumech je důvěra v demokracii v ČR průměrná či podprůměrná – podle toho, kdy se konaly a jakou skupinu respondentů silněji oslovují.


Analýza dat výzkumu Rozděleni svobodou – Česká společnost po 30 letech (2019) ukazuje, že důvěra v demokracii je výrazně závislá na kvalitě života, tedy na společenských kapitálech a zkušenosti se sociálními problémy.

Detailnější regresní analýza pak identifikuje, že nejsilněji postoj „demokracie je nejlepší možné politické zřízení" závisí na lidském kapitálu – tedy na ICT a jazykových dovednostech, které zaručují uplatnitelnost v moderním měnícím se světě. Silně závislá je ale také na ekonomickém postavení (příjem a majetek) a do jisté míry na sociálním kapitálu (síla známostí).

I při kontrole všech těchto faktorů či regionu je důvěra v demokracii výrazně nižší mezi lidmi, kteří zažili sociální problémy – zejména nezaměstnanost, ale také exekuce, ztráta bydlení apod. – jejichž efekt se kumuluje. Do důvěry ale také zřejmě vstupuje přenos hodnot v rámci rodin – i při očištění efektu vlastního postavení totiž závisí na vzdělání rodičů. Alarmující je, že mezi jinak stejně situovanými lidmi demokracii méně důvěřují mladí.


Důvěra může mít další faktory (např. mediální zdroje), ale naše analýza naznačuje, že jedním z klíčových faktorů jsou regionální nerovnosti projevující se do osobní kvality života a zejména vzdělávání a jeho efekt na lidský, sociální a ekonomický kapitál občanů ČR.

Analýzy dalších politologů a sociologů ovšem ukazují, že efekt na důvěru v demokracii v post-komunistické Evropě může mít i kvalita práce institucí, míra klientelismu, schopnost států pracovat s narůstajícími nerovnostmi – tedy faktory, které skutečně souvisí s efektivitou a legitimitou demokracie, nejen s jejím vnímáním. Další důvody mohou být historické a souviset s obecně nižší obecnou sociální důvěrou v post-komunistických státech, z které těžily bývalé nedemokratické režimy a využívají je i narativy post-transformační politiky.




85 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše